[Text: Pavel Vacek] Už dlouho jsem neměl takové potíže s napsáním úvodu reportáže. Ne, že by nebylo o čem psát, právě naopak! Jsem plný dojmů, mele se to ve mně a já nevím, čím začít dřív. Tolik skvělých českých závodníků jsem pohromadě na jednom pódiu neviděl dobré 3 roky! Vždyť všech deset finalistů byli medailisté Mistrovství České republiky či účastníci finále Mistrovství světa, navíc všichni ve špičkové nebo minimálně obstojné formě. Soutěž měla navíc šmrnc a spád, netrpěla zbytečnými prostoji a to vše za solidně nízké vstupné.
Kategorie do 179 cm
V této konkurenci na skvělém pátém místě skončil Jaroslav Cink, jenž se prezentoval v životní formě. Vytasil se svými známými trumfy jako jsou vynikající paže, vaskularita a estetika postavy a přidal na plasticitě, která se projevila hlavně na kvadricepsu. Bohužel je pořád málo osvalen, což je při výškovém rozdělení kategorií zvláště markantní. Přidat musí zejména na nohách a šířce zad. • Přesto se aktuální vicemistr ČR Michal Benda měl co ohánět, aby odolal jeho zuřivým nájezdům. Pro Michala je tato sezóna už příliš dlouhá a to se projevilo na jeho formě, která již nebyla zdaleka tak přesvědčivá jako na zmiňovaném Mistrovství ČR. Přesto si zachoval solidní objemy hustých svalů, díky kterým získal 4. místo. • Na místě třetím se zjevil Jaroslav Vošmik. Pro mě osobně největší překvapení soutěže. Na svojí výšku maximálně osvalen s nejlepší formou celého startovního pole, s papírovou pokožkou tvrdší než kryptonit a sušší než občasný humor autora těchto řádků. Myslím, že to bude právě on, kdo bude ve své kategorii největším želízkem v ohni české výpravy na nadcházejícím Mistrovství světa NABBA. • V Liberci doplatil na to, že Martin Kasal je prostě o hodně větší kus chlapa, v základním postoji neskutečně působivý. Museli byste totiž mít bílou hůl a vlčáka u nohy, abyste Martina v tomto postavení přehlédli. Jeho ramena od sebe dělí dvě zastávky rychlovlaku TGV a to musí cestou zdolat ještě abnormální trapéz. To, že nevyhrál a dokonce si musel oddechnout při vyhlášení Vošmika na třetím místě, bych přičítal jisté nedotaženosti, patrné zejména v zadních postojích, a slabším nohám v poměru k monstróznímu vršku těla. • Nyní se ozývají fanfáry, přichází král. Je jím Petr "Parní válec" Vaniš. Ztělesnění brutal kulturistiky a to ve všech ohledech. Začínaje tréninkem přes obrovskou masu svalů, připraveností na soutěž konče. Pokud vynechám atribut estetiky, tak Petrovi nechybí vůbec nic a je dech beroucí, kolik masa dokázal naložit na svoji ne zrovna ideální kostru. Péťa je srdcař a to se mi líbí. Myslím, že i legendární Momo Benaziza by se z jeho postavy radoval.
Kategorie nad 179 cm
Na pátém místě umístivší se Vlastimil Kalaš působil náramně sympaticky. Vědom si toho, že nemůže jakkoli ohrozit první čtyřku, si soutěž evidentně užíval a nakazil všechny v sále závanem čiré radosti ze závodění. • Zato při hledání vítěze měli arbitři nadmíru těžkou pozici. Rozhodovat mezi totálně rozdílnými typy kulturistů je vždy hodně složité a subjektivní. Jeden byl super připravený, zato však s menšími objemy (Michal Kvapil), druhý naopak obrovský, ale se špatným základním postojem (Radek Lonc), třetí s nejlepšíma nohama v republice, jenže šílenou disproporcí mezi horní a dolní polovinou těla (Libor Voborník) a čtvrtý, jenž měl relativně vše, zato byl ale jednoduše z formy (Petr Března). A teď babo raď. • Černého Petra si nakonec vytáhl jiný Petr - a to Března. Ten v podstatě okopíroval problémy Michala Bendy o kategorii níže, kdy jeho svaly již byly vyčerpány z dlouhé sezóny a především v semifinálové části zápasil s ukrutnou retencí vody. A tento zápas prohrál. • Rozhodčí totiž vsadili na aktuální formu a v té hrál prim Michal Kvapil. Ovšem na to, aby se opravdu důrazně prosadil do popředí, se jevil jako příliš subtilní. • Libor Voborník je držitelem čehosi, co mu vyrůstá z pasu a běžně se tomu říká nohy. V jeho případě to ale nohy prostě nejsou. Jsou to totiž dolní končetiny tyranosaura a to ještě pořádně nadupaného. Takto obrovská stehna prostě strhnou pozornost na jakékoli soutěži. To Libora ale zároveň staví do trochu schizofrenní situace, neboť tento klad se v
očích jiných rozhodčí může lehce zvrtnout v nedostatek, protože o nějaké symetrii nemůže být ani řeč. Tuším, že ani tady si s tím porotci nevěděli moc rady. Řešením je pro Libora nabrat nějaké to kilo zejména na partiích zad. • Vítězem kategorie se stal Radek Lonc. Opět představitel hardcore monster kulturistiky. Vlastník 57 cm paží a nezměrného potenciálu pro další rozvoj a nárůst svalové hmoty. Radek je nejsilnější v bočních postojích, kde zejména tricepsová póza snese profi měřítka. Pro tentokrát ještě přidal formu, ve které jsem ho dosud neviděl, a vítězství strhl po urputném boji na svoji stranu.
Závěrem
Co říkali na soutěž samotní závodníci? Všichni, se kterými jsem mluvil, byli přímo nadšeni podmínkami soutěže. O tom, že se bude hrát na naše poměry o astronomickou částku 500.000 Kč, se vědělo dlouho dopředu. Ale že budou mít borci v zákulisí k dispozici čerstvé ovoce, navařenou rýži s masem, dostatek tekutin atd., to příjemně překvapilo nejednoho zkušeného harcovníka. Já před pořadateli hluboce smekám a doufám, že jim elán vydrží i do příštích sezón.