Reklama:

Pravda o steroidech: Upřímná výpověď Doriana Yatese, Shawna Raye a Kevina Levroneho (I.)

27.125 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Problematika anabolických steroidů a dalších látek, které se v kulturistice (zne)užívají, je obestřena celou řadou polopravd, lží a výmyslů či nesmyslů, které se dnes navíc lavinovitě šíří nejenom ústním podáním, ale především po internetu díky sociálním sítím. Dealeři anabolik a dalších látek zvyšujících výkonnost v kulturistice v zájmu prodejnosti svého zboží mluví o naprosté nezbytnosti jejich aplikace nejenom ve sportovní kulturistice, ale i v té kondiční, protože každý obchodník vychvaluje svůj výrobek. Samozřejmě se neštítí ani výroků typu "bez toho nemá smysl vůbec cvičit", popřípadě "bez anabolik ničeho nedosáhneš", ale zcela zamlčují možné negativní dopady na zdraví, které mohou být i nevratné… Má to svoji logiku, protože tento byznys bez masy uživatelů z řad kondičních cvičenců by nebyl vůbec zajímavý. Snadná dostupnost anabolik a doslova vlezlost jejich prodejců vytváří v této oblasti situaci, kdy rozšíření jejich používání nemá v historii obdoby. Všechna pro a proti si každý potenciální uživatel musí vyhodnotit sám a vytvořit si postoj k tomuto problému. Nemá smysl moralizovat a snažit se za každou cenu potenciální uživatele odrazovat slovy, že si tím mohou poškodit svoje zdraví. Pro "náctileté", kteří jsou těmi nejsnadnějšími oběťmi, to není žádný argument, svůj bezproblémový zdravotní stav považují za samozřejmost. Na obranu těchto mladých nadšenců se musím přiznat, že v šestnácti či sedmnácti bych se choval stejně, protože svaly byly pro mne a moje kamarády středem všehomíra. Ale měli jsme štěstí - nebyla nabídka, a tak jsme ďábelskému vábení steroidů úspěšně unikli. Koneckonců se jednalo o prehistorii kulturistiky, tedy konec šedesátých let…

Nyní ovšem máme jedinečnou příležitost seznámit se s názory, ale i s osobními zkušenostmi ohledně této ožehavé problematiky, špičkových profesionálních kulturistů, nejlepších borců devadesátých let Doriana Yatese, Shawna Raye a Kevina Levroneho. Vyzpovídal je známý americký publicista, redaktor časopisu Muscular Development Ron Harris. Samotného mne překvapila nehraná upřímnost jejich výpovědí a jsem naprosto přesvědčen o důvěryhodnosti jejich výroků. Ta je posílena skutečností, že jejich závodní kariéra skončila již před mnoha lety (pokud pomineme krátký comeback Levroneho) a nemají důvod cokoli skrývat. Získat konkrétní vyjádření špičkových kulturistů ohledně jejich anabolizace je extrémně těžké a většinou tyto "zaručeně pravdivé" informace jsou typu "jedna paní povídala", tedy z druhé, třetí, popřípadě další ruky, ale v tomto případě se jedná o výjimečný případ a informace pocházejí v nezkreslené podobě od samotných šampiónů, tedy pozorně čtěte.

Rozhovor zprostředkoval německý časopis Sport Revue v roce 2015 (v roce 2016 přestal po 55 letech existence vycházet.

Kdy jste poprvé zaznamenali skutečnost, že se v kulturistice používají steroidy?

Shawn Ray: To bylo na konci mých juniorských let, kdy jsem se právě připravoval na juniorské mistrovství světa IFBB v Sydney v Austrálii a bylo mně právě dvacet. Protože jsem byl jako začátečník skutečně úspěšný a téměř každý závod, kterého jsem se zúčastnil, jsem vyhrál, tak mne můj mentor a trenér John Brown (dvojnásobný mistr Universe NABBA a trojnásobný mistr světa WABBA) držel od steroidů co nejdále se slovy "ten čas teprve přijde", čímž měl na mysli moment, kdy budu přecházet z juniorské kategorie do mužské. Nahánělo mně to strach, ale považoval jsem to za neodvratné. Ne každý mladý kulturista má to privilegium, že jeho přítelem a trenérem je zkušený profesionál, který svými radami dokázal mladého kulturistu zásadně ovlivnit. Jeho znalosti mně zprostředkovaly dlouhodobý úspěch v mé kariéře. Jsem mu dodnes vděčný, že díky němu jsem se z počátku mé kariéry vyhýbal steroidům.

Dorian Yates: Když jsem se poprvé dotkl činky, tak už jsem věděl o jejich existenci. To mně bylo 15 nebo 16 a více jsem se zajímal o karate. Četl jsem staré magazíny Joea Weidera "Muscle Builder" a tam občas přišla řeč na tuto problematiku. Ale tištěné informace o steroidech byly v této době zcela výjimečné. To byla záležitost jakési podzemní, ilegální činnosti a k těm informacím se člověk dostal, až když získal důvěru starších cvičenců, a od nich pramenily tyto informace. Prostě to nebylo jako dnes, kdy existuje bezpočet různých webů, kde se probírají všechny aspekty těchto drog, včetně jejich použití.

Kevin Levrone: Já jsem byl tehdy skutečně naivní, co se týče steroidů. Četl jsem kulturistické magazíny a chtěl jsem vypadat jako profesionálové na fotografiích. Ale neměl jsem ani ponětí, že existují dopingové prostředky, které používají. Kupoval jsem si legální doplňky výživy a tvrdě jsem trénoval. Když jsem měl za sebou asi rok tréninku, tak jsem vyprávěl svému bratranci Chicovi, že bych se chtěl za několik měsíců zúčastnit šampionátu státu Maryland. Bratranec byl již tehdy celkem "nabušený" kulturista a seznámil mne s drsnou realitou: "Pokud chceš vypadat tak dobře, abys měl šanci na vítězství, tak musíš brát steroidy." A já jsem mu na to odpověděl: "Co to je?" Chico mně objasnil, že se jedná o drogy, které jsou pravděpodobně dokonce škodlivé, ale že je berou všichni…

Jak jste byli staří při vašem prvním steroidovém cyklu? Považovali jste se dostatečně vyzrálí k tomuto kroku? Jaký to byl cyklus a jaké výsledky Vám přinesl?

Shawn Ray: Bylo mně právě 20 let a stal jsem se celkovým vítězem NPC Teenage Nationals v Atlantě ve státě Georgia. Měl jsem již informace o chemických aspektech přípravy v kulturistice, ale nechtěl jsem tyto látky do své přípravy zařadit. Ale zároveň jsem také věděl, že mohu z používání steroidů profitovat, jak co se týče svalového růstu, tak zotavení. Věděl jsem, že mi dopomohou k dalším pokrokům a díky nim získám určitou výhodu v soutěži. Přirozeně jsem měl strach, ale byl jsem přesvědčen, že podobně jako jiní úspěšní kulturisté musím tento krok učinit. Pro následující závody jsem použil lehký cyklus s Anavarem a Winstrolem-V a opět jsem zvítězil. Pět měsíců poté, co jsem se stal nejlepším juniorem v USA, jsem ve dvaceti letech vystoupil na nejvyšší vrchol nejlepšího juniora světa!

Jedním z důvodů, proč jsem sáhl po steroidech, byla skutečnost, že jsem byl přesvědčen o svém genetickém potenciálu. V posledních třech letech jsem vyhrával všechny soutěže pro teenagery, ale když jsem nastoupil mezi muže, tak byli všichni mnohem větší a vyzrálejší. Dle informací, které jsem obdržel od zkušenějších sportovců, jsem nabyl dojmu, že potřebuji steroidy k tomu, abych učinil další výkonnostní skok. V období, kdy jsem bral tyto látky, tak jsem trénoval tvrději, s větším "tahem na bránu", s větší cílevědomostí a řekl jsem si, že steroidy fungují ne proto, že je beru, ale jen tehdy, když tvrději trénuji a zároveň mám lepší výživu než všichni ostatní soupeři. To byla psychologická výzva. Ale chtěl jsem tehdy dát všechno do toho, abych byl nejenom dobrý, ale ten nejlepší na světě!

Každým dalším vítězstvím jsem si symbolicky položil laťku výše a můj mentor John Brown podroboval moje cíle stálým zkouškám. Nenechal mi žádný prostor pro sebeuspokojení a stále zkvalitňoval můj trénink, zvláště potom, co jsem začal brát steroidy. Trénovali jsme déle a tvrději než předtím, kompletní zotavení jsme posílili krátkým spánkem během dne a zvyšoval jsem také kalorický příjem, abychom podpořili jak růst, tak zotavení. To vše jsem jako teenager neměl zapotřebí, protože vítězství byla snadno dosažitelná. Ovšem jakmile jsem učinil další krok směrem vzhůru, musel jsem na vítězství tvrdě pracovat, neboť jsem se dostal do odlišného startovního pole se zcela jinými soupeři! To již nebyli mladíci stejného věku, ale muži s mnohem delšími a většími tréninkovými zkušenostmi.

Dorian Yates: To bylo v roce 1983 a ve třiadvaceti letech jsem se rozhodl po jednom a půl roce tréninku a vynikajících pokrocích vyzkoušet svoji první soutěž. Věděl jsem, že moji potenciální soupeři si vypomáhají různými způsoby a já jsem s nimi rozhodně chtěl držet krok. To bylo vědomé, ale rozhodně ne snadné rozhodnutí. V tomto věku jsem se považoval za již dostatečně vyspělého, abych mohl vyzkoušet steroidy. Jednalo se tedy o věk, ve kterém jsem již byl tělesně vyzrálý. Třebaže jsem netrénoval dlouho, bylo moje tělo již velmi dobře rozvinuté. Když o tom nyní uvažuji, tak si myslím, že svoje první soutěže bych asi vyhrál i bez dopingu. Zařadil jsem jeden šestitýdenní objemový cyklus s 20 miligramy Dianabolu denně a zvýšil jsem svoji váhu z 97,5 kg na 106,5 kg při výšce 180 cm. Nikdy později jsem již s použitím steroidů tak razantní přírůstek nezažil! Poté jsem na dalších šest týdnů steroidy vysadil a osm týdnů před soutěží jsem začal s dávkou 15 mg Anavaru denně a jednou injekcí Primobolanu po 200 mg týdně. Nastoupil jsem s váhou 96 kg a zvítězil jsem. Svazoví funkcionáři mne přesvědčili, abych reprezentoval Velkou Británii na Světových hrách IFBB v těžké váhové kategorii. Skončil jsem sedmý a nechal jsem za sebou takové borce jako Berry DeMey z Holandska a Matt Mendenhall z USA, kteří patřili mezi špičkové amatéry v těžké váze ve svých zemích.

Kevin Levrone: Svůj první steroidový cyklus jsem absolvoval v téměř 25 letech, šest týdnů před mojí závodní premiérou. Byl jsem tedy již dospělý muž a veškerá rozhodnutí jsem dělal sám, navíc moji rodiče již nežili. Můj bratranec Chico přišel ke mně s jednou ampulí testosteronu cypionátu a s injekcí se slovy: "Tohle si píchni!" Já jsem ale neměl ani ponětí, jak se injekce plní a vpichuje, a tak jsem ho poprosil, aby to udělal. Měl jsem tuto jednu injekci na šest týdnů... To bylo vše. Po prvním týdnu jsem žádný efekt nepozoroval, další týden stále nic. Už jsem si myslel, že steroidy nemají žádný účinek, ale třetí týden jsem se najednou cítil silnější a svaly vypadaly plnější. Tehdy jsem trénoval v malém klubu, který se jmenoval National Fitness. Potom jsem ale změnil posilovnu, kde jsem se již setkával s řadou vážně trénujících kulturistů a powerlifterů. Mnozí z nich brali steroidy a někteří je i prodávali. Já jsem tehdy ani nevěděl, že se má před závody držet dieta. Pracoval jsem tehdy na objemech a spaloval jsem denně velké množství kalorií. Jedl jsem v podstatě cokoli, většinou ve formě různých hamburgerů. Před šestitýdenním cyklem jsem vážil sotva 90 kg, ale poté 93,5 kg a svaly vypadaly mnohem tvrdší. Zvítězil jsem na mistrovství státu Maryland v těžké váze a tento úspěch jsem završil i absolutním vítězstvím. Na podzim roku 1991 jsem triumfoval i na NPC Nationals a se 107 kg získal i profesionální kartu.

Dá se říci, kdy je sportovec příliš mladý na to, aby bral steroidy?

Shawn Ray: Nemohu mluvit za jiné a říci, co je vhodné pro ně. Nikdy jsem se nepasoval do role trenéra, či dokonce guru, a nebudu to dělat ani nyní. Nikdy jsem žádnému sportovci neřekl, kdy má začít brát steroidy, a nevměšoval jsem se ani do kariéry jiných kulturistů. Jednoduše mne to nezajímalo, protože jsem nechtěl být nikdy trenérem. Za celou svoji kariéru jsem společně trénoval s různými kulturisty a pomáhal jsem jim i v obchodní problematice, ale nikdy mne nezajímalo, s pomocí jakých drog hledají svoji cestu k úspěchu. Mohu jenom tvrdit, že kdo bere jako mladistvý steroidy, ať již pod dohledem, nebo bez něj, poškozuje svoje zdraví a ohrožuje svůj růst a vývoj. Teenageři musí dát šanci svým přirozeným, vlastním hormonům působit na svoje tělo, aniž by tento přirozený hormonální proces narušovali syntetickými steroidy. Kdo přemlouvá mladistvé, aby brali drogy, tak jedná hrubě nezodpovědně!

Dorian Yates: Radil bych každému, komu není alespoň 21 let, aby na steroidy ani nepomýšlel. Tělo musí teprve dozrát. Kdo začne s jejich aplikací příliš brzy, tak se dostane do situace, kdy dojde k ukončení růstu kostí a daný jedinec nedosáhne své normální výšky. Navíc ze zkušeností vím, že kulturisté, kteří začali brát steroidy jako teenageři, tak v pozdějších letech již příliš úspěšní nebyli. Prostě překročili příliš brzy svůj zenit. V době dospívání tělo produkuje přirozeně velké množství testosteronu a toho je třeba využít. Později tato šance již není. To jsou důvody, proč tvrdím, že nikdo pod dvacet let by rozhodně neměl brát steroidy. Ale i poté představuje aplikace steroidů stálé zdravotní riziko. Ovšem pro mne to bylo vykalkulované riziko. Bral jsem je proto, abych se stal profesionálem. To by se mi nezdařilo, kdybych nadále trénoval naturálně. Kdyby se ovšem ze mne nestal špičkový profesionál, tak bych v anabolizaci nepokračoval. Přestal bych brát steroidy a soustředil bych se na provoz posilovny, kterou jsem již tehdy vlastnil. Je to samé kdyby, ale pokud bych jako kulturista nevydělával slušné peníze, tak bych v žádném případě steroidy dále nebral.

Kevin Levrone: Na tuto otázku reaguji zcela spontánně, nikdo pod 21 let by je neměl brát! Já jsem byl tehdy starší, a přesto to pro mne bylo těžké rozhodnutí. Měl jsem strach, že se to dozví moje rodina a mohli by mnou opovrhovat. Věděl jsem také, že toto rozhodnutí má i další konsekvence, ale přesto jsem byl připraven tuto oběť podstoupit, protože jsem miloval tento sport a chtěl jsem mu dát to nejlepší. Každý, a je úplně jedno, jak je starý, by měl před tímto rozhodnutím velmi pečlivě zvážit všechna pro a proti.

Vysazovali jste steroidy v určitých fázích úplně, nebo jste nepřetržitě brali určité množství?

Shawn Ray: Po každé soutěži Mr. Olympia v září jsem je zcela vysadil, a to až do začátku následujícího roku.

Dorian Yates: Mezi moje tři osmitýdenní cykly v období mimo závodní sezónu jsem vkládal dvě čtyřtýdenní pauzy. Mimo to jsem bral steroidy stále, samozřejmě v nižších dávkách.

Kevin Levrone: Asi uprostřed mé závodní kariéry jsem byl známý tím, že jsem zůstával po dlouhá časová období "čistý". Každý rok jsem po dobu šesti měsíců nebral žádné steroidy. Řada kulturistů si myslela, že jsem se asi zbláznil, jiní si mysleli, že lžu. Když jsem viděl, jak dobře na anabolizaci reaguji, tak mi bylo jasné, že jich zdaleka tolik nepotřebuji a není třeba, abych je bral celý rok. Mohl jsem klidně začít 12 týdnů před soutěží, a přesto jsem byl stoprocentně připraven.

Internet je plný steroidových cyklů dnešních i dřívějších profesionálních kulturistů. Většinou pocházejí z anonymních zdrojů, které tvrdí, že dotyčné sportovce buď trénovali, nebo trénovali s nimi, anebo že znají někoho, kdo tak činil. Viděli jste někdy pravý steroidový cyklus, nebo jsou to všechno výmysly?

Shawn Ray: Mne nikdy nezajímalo, kteří jiní sportovci brali steroidy, Myslím si, že je to jejich osobní rozhodnutí, a nic mi po tom není. To je stejné jako soukromý život jiných osob. Je to jejich život a jejich cesta. Ať si žijí, jak chtějí, a dělají to, co chtějí. Pokud tím samozřejmě neubližují jiným.

Dorian Yates: Nemohu mluvit za jiné, ale moje údajné steroidové cykly, které jsem viděl, byly absolutně falešné. Na jedněch webových stránkách byly údajné steroidové cykly snad všech kulturistů od Steva Reevese přes Arnolda až po současné profesionály. Většina nebo možná všechny byly pochopitelně vymyšlené. Já mluvím o svých steroidových cyklech před 20 lety a jsem přesvědčen, že dnes je situace zcela jiná. Já již nejsem aktivní, a tak mohu zcela otevřeně a upřímně říkat, co chci. Dnešní sportovci jsou ovšem vystaveni tlaku sponzorů a funkcionářů, aby o této problematice nemluvili. Ale moje údajné steroidové cykly, které se nacházejí na internetu, jsou všechny nesmyslné. Kdo ví, co já jsem bral? To tehdy nevěděla ani moje žena! Jedině můj tehdejší tréninkový partner byl s tím seznámen. Dlouho jsem trénoval s Leroyem Davisem a on bral v principu totéž, co já. Mohu vás ujistit, že ani on nikdy naše cykly nezveřejnil.

Kevin Levrone: Pokud informace nepocházejí přímo od profesionálů jako v tomto článku, tak jsou s jistotou falešné. Dnes koluje po internetu spousta "odpadu", který je buď zcela vymyšlený, nebo se tváří jako mínění jistých lidí. Nevěřím, že nějací špičkoví profesionálové berou celé roky vysoké dávky a nepřivodí jim to žádná zdravotní poškození. Je to prostě pro mnohé uspokojivé podívat se na takové naprosto šílené cykly a říci si: "No jasně, proto oni jsou tak dobří a vyhrávají soutěže. Berou obrovské dávky steroidů, a proto vypadají jinak než já."


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

15.04.13:16plynar - ***
15.04.08:03LeToucan - Nebýt dopingu, tak ten sport není tam kde je teď, nikdo se..
15.04.01:32plynar - ak tie naše údajné `strašný kecy` nevadia adminovy, tak je..-1
13.04.11:51LeToucan - To jsou strašný kecy, nechcete si na to založit ronnie.sk?..
13.04.10:57plynar - AS sú mor športu všeobecne.. bohužial dostalo sa to celé u..+1
07.04.17:22Ikaros - Tak toto je tá najsmutnejšia vec na tomto krásnom športe. ..+2
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 15 sekundami?
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJan Kareš - kulturistika na hrazdách
Turakam (21:27) • Kareša mám rád, ale na videe skôr len vypočuť, lebo sa naň dívalo veľmi ťažko, kmital t...
magazínJan Kareš - kulturistika na hrazdách
th.0th (14:18) • Asi první video na tomto webu, které jsem skouknul celé bez přeskakování...*79*
magazínJak to bude s letošním EVLS Prague Pr...
hary97 (00:16) • Já bych v tom neviděl problém. Stačí, když budou závodníci v rouškách a dodržovat 2m ro...
magazínTréninkový videolog: Věra Mikulcová (...
reveira (18:30) • Zdravím Věrku a přeji ať se daří ve všem co dělá,a že toho není málo,jinak nohy pěkný,i...
magazínTréninkový videolog: Věra Mikulcová (...
Paulie02 (14:51) • Je to dříč!!! ...jen se narodila ve špatném těle...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra