Výživová poradna: Suplementy v období těhotenství a kojení - ano, nebo ne? (II.)

Výživová poradna: Suplementy v období těhotenství a kojení - ano, nebo ne? (I.)

V minulém díle článku jsme si řekli něco o vhodnosti použití proteinových přípravků a BCAA v období těhotenství a kojení, nyní se budeme věnovat suplementům a látkám, na které si v tomto období dát pozor. Zaměříme se také na některé důležité vitamíny a minerální látky potřebné během těhotenství, kojení, pro správný vývoj a růst dítěte a probereme jejich přínosy i možná rizika.

Suplementy a látky, na které si dát pozor

Dostáváme se nyní k doplňkům stravy, na které je vhodné si během těhotenství a kojení dát pozor. V případě nežádoucích reakcí na tyto nebo jakékoliv jiné doplňky stravy je potřeba přípravek ze stravy úplně vyřadit:

• dítě po kojení trpí velkou plynatostí
• kašel nebo sípání
• dítě je neklidné
• průjem po kojení
• ekzém nebo vyrážky na kůži
• poruchy spánku
• zvracení
• koliky a pláč
• krvavá, mukózní nebo neobvyklá stolice

Kofein

Ohledně kofeinu, těhotných a kojících matek koluje hodně rozporuplných a kontroverzních názorů. Ve skutečnosti pro negativní účinek kofeinu na průběh těhotenství není dostatek argumentů, pokud se nejedná o společný účinek kofeinu, alkoholu a cigaretového kouře. V období kojení může vést vysoký příjem kofeinu k podrážděnosti a nespavosti dítěte. EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) a COT (UK Committee on Toxicity) proto doporučují, aby těhotné a kojící ženy omezily konzumaci kofeinu na 200 mg/den (cca 2 šálky překapávané kávy). Do denního příjmu kofeinu se však započítávají také veškeré energetické nápoje s obsahem kofeinu, černý a zelený čaj, dokonce i hořká čokoláda.

Bylinné a rostlinné doplňky

Přestože většina rostlinných doplňků stravy je považována za dobrou alternativu ke zlepšení produkce mléka, některé byliny je potřeba brát opatrně, protože mohou být toxické nebo snižovat produkci mateřského mléka. Příkladem toxických rostlin může být rozmarýn, jalovec, boldovník, červený jetel a lékořice. Mezi doplňky, které způsobují pokles tvorby mateřského mléka, patří například řebříček, kaštan, šanta kočičí, řimbaba a právenka. Takovým doplňkům je lepší se úplně vyhnout. Bezpečnost rostlinných doplňků by měla být hodnocena přípravek od přípravku a ideálně také individuálně probrána s praktickým lékařem - některé z nich mohou být bezpečné, jiné nikoliv.

Spalovače tuků a pre-workouty

Tyto přípravky jsou při kojení a těhotenství zcela nevhodné. Totéž platí pro veškeré "urychlovače" metabolismu a boostery, včetně L-karnitinu a přípravků s obsahem kofeinu. Tyto produkty mohou skrze mateřské mléko zasahovat do zdravého růstu dítěte, které na rozdíl od běžného dospělého člověka se sedavým způsobem života a nadváhou nepotřebuje být ovlivňováno látkami urychlujícími metabolismus, protože jeho cílem není spalování tuků, ale naopak získávání dostatečných živin a zásob pro vývoj a růst.

A co vitamíny a minerální látky?

Těhotná žena, kojící matka i děti potřebují dostatek vitamínů a minerálních látek. Proto je důležité přijímat kvalitní a pestrou stravu. Abyste měla dostatečný obsah vitamínů a mikroprvků v přijímané stravě, je potřeba nejprve vyvážit nevyrovnanou stravu. Perikoncepční suplementace (suplementace před otěhotněním) vitamíny a minerálními látkami pak napomáhá snížit riziko některých defektů (např. srdce). Během období těhotenství a kojení roste potřeba některých vitamínů a minerálních látek, proto je důležité navýšit jejich příjem potravou, aby se zabránilo riziku a projevům nedostatku. Zároveň je důležité se vyvarovat jejich nadměrnému příjmu, aby nedošlo k rizikům spojeným se škodlivou úrovní vysokého příjmu.

Kyselina listová

Ze skupiny vitamínů B hraje největší roli v období těhotenství kyselina listová. Kyselina listová je zodpovědná za tvorbu červených krvinek těhotné ženy, za fetální a placentární růst a má protektivní vliv v souvislosti s defekty neurální trubice. Důležitá je suplementace kyselinou listovou již před otěhotněním, protože obvykle nebývá její příjem ve stravě dostatečný. Většina autorů se shoduje na tom, že by měla být kyselina listová podávána minimálně 1 - 3 měsíce před a 3 měsíce po otěhotnění. Nedostatek kyseliny listové negativně ovlivňuje syntézu DNA, vede k poklesu mitotické aktivity buněk a má za následek řadu těhotenských problémů (spontánní potrat, předčasný porod atd.) včetně vrozených vad dítěte (defekty neurální trubice). Jelikož se v těhotenství objevuje defekt neurální trubice již od 28. dne gestace, musí být kyselina listová suplementována ještě před početím. Přirozeným zdrojem kyseliny listové je tmavě zelená zelenina, kvasnice, žloutek, fazole, celozrnný chléb, sója, mandle atd. Některé cereální výrobky se navíc doplňují o kyselinu listovou (fortifikace).

Doporučený denní příjem: 400 - 800 μg/den při plánovaném otěhotnění, 800 μg/den v první třetině těhotenství a 600 μg/den ve zbývající době těhotenství a v období kojení (kuřačky, konzumentky alkoholu, uživatelky drog, ženy užívající antiepileptika a ženy s malabsorpčním syndromem mívají nižší hladinu kys. listové a tím i vyšší potřebu příjmu).

Vitamín A

Vitamín A se uplatňuje při vývoji placenty a maturaci plic u plodu i novorozence. Ovlivňuje celkový růst, vývoj a imunitu dítěte. Hypovitamínóza i hypervitamínóza A v těhotenství však působí teratogenně (podporuje vznik vrozených vývojových vad). Nadměrný příjem vitamínu A (2,5x a více nad doporučený příjem) je nejvíce rizikový během prvních dvou měsíců těhotenství, kdy může způsobit poruchy nervového a kardiovaskulárního systému plodu. To je také důvod, proč se v uvedeném období nedoporučuje často a ve velkém množství konzumovat potraviny bohaté na vitamín A, jako jsou například vnitřnosti. Na druhou stranu nedostatek vitamínu A je rovněž nežádoucí, jeho příjem je nezbytný hlavně ve druhé a třetí třetině těhotenství. Nedostatek vitamínu A může vést k vadám spojivky a rohovky oka a vývoje pohlavních orgánů u dětí. Hypovitamínóza A je v našich podmínkách poměrně vzácná, a proto se pro období těhotenství nedoporučuje specifická suplementace.

Doporučený denní příjem: Potřeba vitamínu A je od 4 měsíce těhotenství přibližně o 37,5 % vyšší (cca o 0,3 mg ekvivalentu retinolu/den) než mimo dobu těhotenství (0,8 mg/den).

Vitamín D

Vitamín D (kalciferol) společně s adekvátním příjmem vápníku je v těhotenství i při kojení důležitý pro tvorbu kostní tkáně plodu. U kojících žen je pak optimální příjem vitamínu D důležitý zejména pro jeho doplňování ve vlastním organismu. Nedostatek vitamínu D souvisí především s některými alternativními způsoby stravování a může vést k osteomalacii a deformitám pánve, u dítěte potom může být příčinou křivice, růstové retardace a poruch zubní skloviny. Nejvyšší riziko nedostatku vitamínu D mají kojenci ve věku 3 - 6 měsíců, především v zimních měsících, a předčasně narozené dětí, které nestačí během nitroděložního vývoje vytvořit dostatečné zásoby kalciferolu. V podmínkách ČR je proto doporučována suplementace vitamínem D formou kapek od 2 týdnů po porodu po dobu 18 měsíců u dětí narozených na podzim či v zimě a asi 12 měsíců u dětí narozených na jaře.

Doporučený denní příjem: 10 mg vitamínu D + 1200 mg vápníku u těhotných žen a 10 mg vitamínu D + 1000 mg vápníku u kojících žen.

Hořčík

Během těhotenství se zvyšují nároky na spotřebu hořčíku související s růstem plodu a stavbou orgánů, tvorbou kostí a vývojem centrální nervové soustavy. Tato potřeba by však měla být snadno hrazena z běžné stravy a hypomagnezémie (deficit hořčíku) bývá spíše následkem patologických stavů, preeklampsie a eklampsie nebo dlouhodobého stresu, chronických průjmů či vyčerpávajícího sportu. Přirozenými zdroji hořčíku jsou ořechy, luštěniny, brambory, drůbež, ryby, některé druhy zeleniny (špenát) a celozrnné obiloviny.

Doporučený denní příjem: 200 - 400 mg v období těhotenství a o 20 - 25 % vyšší potřeba v období kojení.

Jód

Stopový prvek jód hraje důležitou roli v růstu a vývoji těla. Podstatná část jódu v těle je uložena ve štítné žláze, což jí pomáhá vylučovat hormony štítné žlázy řídící základní metabolické procesy těla. V období těhotenství (s důrazem na období před koncem druhého trimestru) je vhodné zvýšit příjem jódu, protože hraje významnou roli v prevenci jódového deficitu a s ním souvisejícího rozvoje tzv. kretenismu. Jód by měl být významnou složkou stravy i po narození dítěte, neboť hraje důležitou úlohu v činnosti štítné žlázy, vývoje a funkce mozku.

Doporučený denní příjem: 220 µg během těhotenství a 290 µg v období kojení.

Železo

Železo je nepostradatelné především pro syntézu hemoglobinu, myoglobinu, cytochromů a pro distribuci kyslíku v organismu. Během těhotenství se zvyšuje objem krve, a proto se zvyšuje i potřeba železa, jehož dodávka je prevencí anémie a zároveň nízké porodní váhy, nedonošenosti a rizika infekce u matky během šestinedělí. Při suplementaci železem je potřeba určitá opatrnost, pokud je příjem ve stravě dostatečný, neboť doplňováním železa a kyseliny listové se zvyšují hodnoty hemoglobinu v těle. Příliš vysoká hladina hemoglobinu v těhotenství by pak mohla ohrozit plod (zpomalení růstu, riziko růstové retardace, poškození orgánů).

Doporučený denní příjem: 20 mg pro těhotné a kojící ženy.

Co si z toho odnést?

• Vynechejte vše, co z doplňků není nezbytně nutné, a zaměřte se na zkvalitňování svého jídelníčku.
• Sportující a fyzicky aktivní maminky mohou v případě, že nedokážou naplnit svůj denní příjem bílkovin, doplnit bílkoviny i formou proteinového nápoje (proteinového prášku). Příjem sportovních doplňků však není nezbytný ani při pravidelném cvičení a nutriční požadavky při běžné fyzické aktivitě lze splnit i vyváženou pevnou stravou.
• Proteinové nápoje by rozhodně neměly tvořit primární zdroj bílkovin. To samé platí pro ostatní doplňky stravy, které by neměly nahrazovat plnohodnotnou stravu.
• Maminky, které omezují svůj příjem kalorií po porodu na 2200 kcal, mohou potřebovat extra dodávku vápníku, hořčíku, zinku, vitamínu B1 a B6 a vitamínu E v závislosti na typu stravy.
• Maminky, které omezují svůj příjem kalorií po porodu na 1800 kcal, mohou potřebovat extra dodávku vápníku, hořčíku, zinku, vitamínu B1, B2 a B6 a vitamínu E, kyseliny listové, fosforu a železa v závislosti na typu stravy.
• Ženy, které nekonzumují živočišné produkty (např. vegani), by měly dbát na dostatečný přísun všech vitamínů s důrazem na doplňování vitamínu B12.
• Ženy, které se nevystavují slunečnímu záření, mohou potřebovat více vitamínu D z potravin (např. tučné ryby, vaječný žloutek, mléčné produkty) nebo z doplňků stravy.
• Každá žena by měla sledovat reakce svého těla i svého dítěte, aby odhalila vhodnost nebo nevhodnost potravin, jednotlivých složek stravy či doplňků výživy.

Položte svůj dotaz o výživě a suplementaci!

Své dotazy můžete posílat prostřednictvím tohoto formuláře:

Použité zdroje:
1. Wierzejska, R. Jarosz, M. a B. Wojda, 2019. Caffeine Intake During Pregnancy and Neonatal Anthropometric Parameters. Nutrients. 9. 11(4)
2. Hlúbik, P. a H. Střítecká, 2004. Vitamíny v graviditě - přínos a rizika. Interní medicína pro praxi. 7. 352-356
3. Picciano, M. F. a M. K. McGuire, 2009. Use of dietary supplements by pregnant and lactating women in North America. The American Journal of Clinical Nutrition. 89(2), 663-667
4. Hendrychová, T. a J. Malý, 2013. Specifika potřeby vitamínů u zdravých těhotných a kojících žen, dětí a seniorů. Praktické lékárenství. 9(4-5), 196-200

Fotografie:
https://pixabay.com/photos/coffee-cafe-coffee-powder-grounded-206142/
https://pixabay.com/photos/orange-citrus-fruit-fruit-healthy-1995056/
https://pixabay.com/photos/medical-medicine-heal-health-2816833/