Reklama:

Na návštěvě u nestora naší kulturistiky Jiřího Zajíčka

3.968 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Píšeme pro Vás "Historii československé kulturistiky" (I.)
Závodníci jsou "výkladní skříní" každého sportu, kulturistiku nevyjímaje, ale občas je třeba učinit výjimku a místo na závodníky upřít pozornost i na ty méně viditelné, ale přesto nepostradatelné osobnosti našeho sportu, zvláště tehdy, když je pro to opravdu pádný důvod.

Jiří Zajíček nikdy nezávodil, ale jeho přínos pro rozvoj kulturistiky v Československu je naprosto zásadní a srovnatelný pouze s několika málo dalšími osobnostmi, které od šedesátých let vytvářely a formovaly náš sport. Jedno prvenství ovšem Jiřímu nikdo nemůže upřít, v únoru následujícího roku mu již bude 92 let (!) a jeho fyzickou, natož duševní svěžest by mu mohli závidět i ti o generaci mladší. A na jeho vynikající kondici má jistě lví podíl právě kulturistika. I když pojem funkcionář příliš pozitivně ve veřejnosti nerezonuje a je spojen s představou byrokrata, který vše řídí od kancelářského stolu a provádí i různé zákulisní pletichy, tak Jirka se takovýmto negativním představám naprosto vymyká. Své osobní ambice potlačil právě ve prospěch svého milovaného sportu a věnoval mu veškeré své úsilí a schopnosti a i díky jemu kulturistika dosáhla takového rozmachu, popularity, fenomenálních výsledků na mezinárodním poli, ba i společenského postavení, zvláště v osmdesátých letech.

Ano, to jsou důvody, proč jsme se rozhodli s fotografem Zdeňkem Dryákem Jirku Zajíčka navštívit v Mariánských Lázních. Ale to není vše, měli jsme k tomu ještě jeden důvod, a dá se říci, že převládající - zaznamenat jeho osobní vzpomínky spojené s počátky naší kulturistiky, s legendární pohárovou soutěží Sandow, s jeho zásadním vkladem coby trenéra a rozhodčího s nejvyšší kvalifikací, a to v rámci připravované knihy Historie československé kulturistiky do roku 1989 (pracovní název). Právě bez svědectví a výpovědí takovýchto osobností o této době se naše publikace rozhodně neobejde, a tak doufám, že se fanoušci kulturistiky mají na co těšit.

Jiří Zajíček jako host Promil Cupu 2000 vyhlašuje vítěze nad 90 kg Pavla Vacka

Představit veškeré sportovní peripetie Jiřího Zajíčka ve zkratce je nemožné, protože jeho působení v našem sportu je rozložené do neuvěřitelných téměř padesáti let. Jeho první kontakt s kulturistikou se uskutečnil v roce 1965, kdy se v TJ Sandow Mariánské Lázně konal nábor mužů do oddílu kondiční kulturistiky a přihlásil se již tehdy mírně prošedivělý muž středního věku. Jirka již nebyl v té době žádný mladík, ale o to více vůle a snaživosti prokazoval, vždyť byl bývalý atlet a hráč ragby. Závodní ambice neměl, ale rozhodně mu nechyběl zájem a schopnosti zapojit se do organizační činnosti TJ (kulturistika byla jediným oddílem). Protože byl profesí ekonom, tak se velmi brzy stal hospodářem této TJ a zakladatel a předseda PhDr. Luděk Nosek (další z nejvýznamnějších osobností naší kulturistiky) získal tím velmi spolehlivého, odborně zdatného člověka do svého týmu na několik desítek let. Jeho aktivity se ovšem neomezovaly jenom na tuto oblast, ale vzápětí absolvoval jak školení trenérů, tak rozhodčích (první soutěž rozhodoval v roce 1969) až po tu nejvyšší kvalifikaci mezinárodního rozhodčího, a myslím si, že většina kulturistické veřejnosti ho zná především v této roli. Jirka svoji činnost neomezoval jenom na Sandow, ale brzy, již v roce 1970, získal funkci hospodáře v krajském výboru svazu a poté se uplatňoval jako předseda sportovně technické komise a komise rozhodčích. Jeho funkcionářská "hvězda" neustále stoupala až do těch nejvyšších svazových pater, kde svoji činnost v roce 1998 ukončil. Je třeba připomenout i jeho aktivní úlohu při tvorbě a změnách pravidel kulturistiky, která patřila k těm nejvíce propracovaným i v mezinárodním měřítku.

Jiří Zajíček jako hlavní rozhodčí Promil Cupu 1995 předává ceny Josefovi Hýblovi

Tak jako pro závodníky jsou připomínkou jejich úspěchů medaile a poháry ze soutěží, tak to stejné platí i pro funkcionáře, a Jirka Zajíček se může pyšnit celou řadou ocenění za svoji činnost - jak domácích, tak mezinárodních. Jen stručný výčet těch nejvýznamnějších: diplom IFBB v roce 1977 v Paříži, poté následovala bronzová medaile v Popradu, stříbrná medaile IFBB od Bena Weidera při příležitosti mistrovství světa u nás v roce 1997 a nakonec - jak jinak - zlatá medaile IFBB v Opavě při mistrovství světa juniorů a masters v roce 2004. Při pohledu na vitrínu plnou ocenění snad nejvíce upoutá krásná váza s jeho portrétem. "Tu jsem obdržel v Praze při valné hromadě, což byla iniciativa Ing. Libora Minaříka (neplést s MVDr. Liborem Minaříkem z Brna) a vedle vidíš další krásné ocenění - památný modrý talíř z veleúspěšného mistrovství Evropy v roce 1987 coby nejstaršímu rozhodčímu - už tehdy..." usmívá se Jirka.

Ocenění Jiřího Zajíčka

Mluvíme stále o jeho funkcionářské činnosti, ale Jirka i po jejím ukončení nadále pravidelně cvičí čtyřikrát týdně dle principu děleného tréninku! A to i přes všechny zdravotní problémy, které se pochopitelně v průběhu více než padesáti let soustavného posilování nahromadily. "V pětasedmdesáti letech mi při cviku sed-leh hlavou dolů se zátěží praskla meziobratlová ploténka mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem a dodnes mne to zlobí. To víš, byl to důsledek mé mladické nerozvážnosti," vtipkuje Jirka a pokračuje v ležérním tónu: "Jen ty váhy nejsou to, co bývalo, dneska cvičím tlaky s jednoručkami pouze s dvanáctkami." Klobouk dolů, Jirko, řekl jsem si. Před půldruhým rokem před posilovnou spadl a zranil si rameno - rotátorovou manžetu, a když to před ortopedem označil jako sportovní úraz, tak ten na něho nevěřícně hleděl, ovšem až do doby, kdy ho prohlédl a konstatoval, že je na svůj věk ve vynikající formě. To ovšem není vše, Jirka má voperovaný stimulátor srdeční činnosti, ale neexistuje pro něho překážka, která by ho od tréninku odradila!

Jirka má ovšem tuhý kořínek, protože prošel celou řadou těžkých životních zkoušek a samotný jejich popis, byť sebezajímavější, by vydal na samostatnou publikaci. Krutá padesátá léta, kdy vrcholila třídní nenávist vůči všem, kteří disponovali nějakým majetkem, se podepsala i na jeho rodině. Sloužil u PTP (pomocné technické prapory, které popisuje Švandrlík v Černých baronech - ale taková "legranda" to nebyla), vyučil se havířem, protože pracoval v dolech, se špatným kádrovým profilem ani nemohl studovat… Až politické změny po roku 1989 mu přinesly restituci statku, který byl jeho rodičům zabaven.

Jiří Zajíček jako host na Promil Cupu 1998 společně s Vláďou Černým a pořadatelem soutěže Ing. Janem Smejkalem

Z předchozích řádků je možné nabýt dojmu, že život Jiřího Zajíčka byl a je naplněn pouze a jen sportem, ale nebyli byste více vzdáleni od pravdy! Já jsem teprve nyní, a to po více než třiceti letech přátelství (troufnu si tak označit náš vztah), poznal v Jirkovi vpravdě renesančního člověka v momentě, kdy nám recitoval zpaměti (!) dlouhé básně Jiřího Wolkera či Jana Nerudy a s pýchou nám ukázal vlastnoručně podepsanou knihu básní od nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta. Četba, poslech vážné hudby, to vše dokresluje vzácný charakter člověka, který v kulturistice viděl - kromě jiného - ideální propojení duševních schopností s péčí o tělesnou schránku.

Setkání s takovouto osobností formátu Jiřího Zajíčka je sice první, ale zdaleka ne poslední, které jsme uskutečnili v rámci přípravy již zmiňované knihy Historie československé kulturistiky do roku 1989, a protože její příprava je teprve na počátku, tak bych poprosil o spolupráci pamětníky zrodu československé kulturistiky v šedesátých letech, ale i let sedmdesátých a osmdesátých. Pomozte nám zdokumentovat toto období jak prostřednictvím fotografií ze soutěžních pódií, ale i jejich zákulisí, tak i fotografií, které budou charakterizovat toto období, například v jakých primitivních podmínkách jste cvičili, respektive budou dokumentovat vybavení tehdejších posiloven a podobně. Samozřejmě se nejedná jenom o fotodokumentaci, ale přivítám i zajímavé osobní zážitky účastníků soutěží, které co nejlépe budou vystihovat atmosféru té doby. Pokud Vás tedy tento záměr oslovil a můžete nějakým výše uvedeným způsobem přispět, tak mne kontaktujte na e-mailu smejkal.j@seznam.cz. Předem děkuji za Váš zájem.

Ing. Jan Smejkal, Jiří Zajíček a Zdeněk Dryák

Jiří Zajíček jako hlavní rozhodčí Promil Cupu 1995 předává ceny Jarmile Pokorné

Jiří Zajíček jako lektor na školení rozhodčích I. třídy v Hradci Králové (polovina 90. let)



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 88 sekundami?



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra