Soutěž Belgian Throwdown si byl Filip Valouch okouknout už v minulém roce a při té příležitosti si odtud přivezl třetí místo v jednotlivcích. Soutěž na něj tehdy udělala dobrý dojem, tak se tam v letošním roce v termínu 9. - 11. srpna opět vypravil, tentokrát společně s Jirkou Holubem na týmový závod. I když kvalita organizace letošního ročníku v porovnání s minulým prudce klesla, čeští atleti se nenechali otrávit a do soutěže šli naplno. Výsledkem jejich snažení je další zlatá medaile do sbírky.
Filipe, vy jste společně s Jirkou Holubem vybojovali na Belgian Throwdown zlatou medaili v kategorii intermediate team men. Velká gratulace! Podle čeho jste usoudili, že obtížnost intermediate je pro
vás ta pravá?
Filip: Belgian Throwdown jsem se zúčastnil již minulý rok a na základě složení workoutů a obsazení v kategoriích jsme zhodnotili, že patříme do kategorie
intermediate.
Pokud se nemýlím, závodu samotnému předcházela kvalifikace. Kdy proběhla a jak jste v ní ve své skupině dopadli?
Filip: Kvalifikace probíhala v květnu a skládala se ze 4 workoutů. Zúčastnilo se 89 týmů a do hlavního závodu se jich probojovalo 45. Díky konzistentním výkonům se nám podařilo kvalifikaci vyhrát, nicméně nám to do závodu žádnou výhodu nepřineslo. Oproti zvyklostem jsme byli nasazeni do 1. heatu.
Filipe, jak jsi už zmínil výše, závodu Belgian Throwdown ses zúčastnil už v minulém roce, ovšem jako jednotlivec. Co tě přimělo k tomu zkusit to tentokrát v týmu?
Filip: Ano, minulý rok jsem se jako jednotlivec umístil na 3. místě.
Závodit v týmu je pro mě větší výzvou a rozhodně i zábavou, a když je tato
možnost, určitě zvolím závod týmový. Belgian Throwdown 2018 byl skvělý závod po všech stránkách, a proto jsem oslovil Jirku, jestli to tento rok nezkusíme spolu. Bohužel úroveň organizace od loňského roku nepochopitelně klesla, a tak jsme z tohoto pohledu odjížděli hodně zklamaní.
Jirka: Po organizační stránce se mi soutěž zdála navoněná navenek, ale už
ne tak zdařilá uvnitř. Ale ani samotný ceremoniál vyhlašování výsledků
nedosahoval kvalit vyhlášení 3. ligy vzpírání mužských týmů. (smích)
To je škoda, třeba se napříště zase polepší. Každopádně soutěžit v týmu je hodně o spolupráci sportovců. Jak se vám tohle dařilo? Trénujete občas spolu, znáte se dobře? Jste oba týmoví hráči?
Filip: S Jirkou jsme už v týmu absolvovali Athens Throwdown a také spolu závodíme za brandýský vzpěračský oddíl, takže týmoví hráči určitě jsme. Jednou za čas si spolu zatrénujeme, ale jinak trénujeme každý sám. Před soutěží jsme intenzitu společných tréninků zvýšili a zřejmě díky tomu nedošlo během workoutů k žádnému vzájemnému nedorozumění.
Jirka: Přestože jsem odmalička dělal individuální sport (od 6 let jezdím bikros, a i když už se na kolo kvůli času tolik nedostanu, podařilo se mi letos vybojovat 5. místo na MS v kategorii 35 - 39 let), tak když se sejde dobrá parta, dokážu být i dobrým týmovým hráčem.
Jak jste do Bruselu cestovali? A měli jste trochu času se před závodem rozkoukat a aklimatizovat?
Filip: Do Bruselu jsme se rozhodli cestovat autem a myslím, že to byla ta
nejlepší varianta. S dopravou na a z letiště by cesta vyšla časově nastejno a
mít auto na místě bylo velkou výhodou. Cestovali jsme v noci ze čtvrtka na
pátek, takže jsme měli celý den na odpočinek. Naše kategorie závodila v sobotu a
neděli.
Kolik soutěžních workoutů si na vás pořadatelé připravili? Bylo mezi soutěžními úkoly něco atypického, nezvyklého nebo překvapivého? Nebo v Belgii hráli na osvědčené
workouty?
Filip: Každý den jsme absolvovali 3 workouty, které byly víceméně standardními. Ani jeden z workoutů nebyl čistou silovkou, což nás překvapilo. V jednom z workoutů museli oba atleti naskákat 2x 70 dvojitých přeskoků přes švihadlo najednou. Každá chyba či přerušení byla odměněna osmi angličáky přes osu. Naše bezchybnost v tomto workoutu nám zřejmě vyhrála závod, jelikož týmy bojující
s námi o přední příčky chybovaly a nabraly velkou ztrátu.
Jirka: Těžká činka nebyla vidět napříč všemi kategoriemi, což je na crossfitových závodech nevídané.
Jaké jste měli pocity ze soutěže po prvním dni a jak jste si na konci prvního dne vedli?
Jirka: Hned první workout, který se skládal z veslovaní na trenažeru,
výrazů s kettlebellem a synchro angličáků, nás oba pekelně potrápil a i přesto, že jsme ho vyhráli, nálada byla cca půl hodinky po něm všelijaká. Následující dva workouty už byly o něco méně náročné a díky bezchybnému švihadlu ve
3. workoutu jsme uzavřeli den na čelní pozici s celkem slušným náskokem před dotírajícími týmy z Dánska a Německa.
Jak se pro vás závod vyvíjel v následujících dnech? Přišel během závodu nějaký moment, kdy jste byli hodně nervózní a hodně se obávali o své pořadí?
Jirka: Já osobně jsem byl nejvíc nervózní před právě zmíněným workoutem s
double unders. Chyba by znamenala velkou bodovou ztrátu a to nás svazovalo.
V čem myslíte, že jste měli navrch oproti ostatním týmům?
Filip: Jednoznačně v nasazení a bojovném srdíčku. (smích)
Jirka: V bezchybnosti a dobře nastavené a dodržené taktice během workoutů.
Zůstanete i po těchto závodech kamarádi?
Filip: Určitě. Jirka potrénuje toes to bar a pak už našemu přátelství nic nebrání. (smích)
Jirka: S toes to bar nemám problém, jen Filip je dělá hrozně rychle, což je pochopitelné vzhledem k jeho výšce. (smích)
Víte, že...
