Reklama:

Zemřel profesionální kulturista
David Dearth. Bylo mu 55 let

13.398 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Ze zámoří tento týden dorazila zpráva o úmrtí dalšího profesionálního kulturisty. Ve věku pětapadesáti let zemřel David Dearth. Ačkoliv je samozřejmě na místě uctění jeho památky, tak v případě Davida Deartha je potřeba také hned na úvod říci, že jeho život byl prostě pořádná jízda! Drogy, léčení, vězení, opakované bitvy se smrtí, ale i působivá postava a ochota odevzdat kulturistice naprosto všechno. K tomu nadhled, charisma, smysl pro humor i schopnost vyprávět svůj příběh. Jeden z filmů, které David nejvíce miloval, bylo Pulp Fiction a Vy už brzy pochopíte proč. Ten film totiž do jisté míry žil.

David Dearth se narodil 11. prosince 1963 v Ohiu, kde také vyrůstal. V době středoškolských studií měl spoustu problémů, z několika škol byl dokonce vyloučen a matka po něm chtěla, aby se začal věnovat nějakému sportu, když zřejmě doufala, že by se díky tomu mohl Dave trochu zklidnit. Dearth tedy začal zápasit a hrát americký fotbal, při kterém si ovšem po čase vážně poranil koleno, a musel podstoupit operaci. Mimochodem pouze první z mnoha, když jich později prodělal přes čtyřicet a více než deset z nich se týkalo právě problémů s koleny.

David Dearth - první část rozhovoru s Davem Palumbem pro RxMuscle.com (jaro 2019)

V rámci rehabilitace po vzpomínané operaci David začal navštěvovat posilovnu, a ačkoliv o nějakém typickém kulturistickém tréninku ještě nemohla být řeč, začal na své postavě pozorovat změny. Kulturistika si ho díky tomu brzy získala. V Ohiu v té době neměl nikoho, kdo by mu mohl předávat nějaké opravdové zkušenosti, a tak informace čerpal z kulturistických magazínů a tím, že pozoroval chování ostatních návštěvníků posilovny. Vzory mu byli třeba Tom Platz, Boyer Coe anebo Tim Belknap. Se závoděním David začal v roce 1982, kdy nastoupil k soutěži Natural Mr. Ohio. O sezónu později s hmotností 65 kg zvítězil na Mr. Canton a rozhodl se, že v následujícím roce bude závodit na Mr. Ohio, největší soutěži ve státě. Mr. Canton zároveň představovalo poslední závody, na které se připravoval naturálně.

Naučil jsem se vážit si ve svém životě bolesti. Je to vlastně trochu zvláštní. Když to jde hladce, bez problémů, je to skoro, jako by mi něco chybělo. Kompas, který mě drží na správné cestě. Zdá se, že čím více bolesti přichází do mého života, tím více poznávám cestu, po které mám jít. Každý dokáže být šťastný, když je jeho život protkaný duhami a motýly. Ale když se stále dokážu smát a milovat ostatní ve chvíli, kdy se potýkám s potížemi, rozhodně se cítím dobře. Nebuďte jako já. Jsem divný.
David Dearth

Když David přišel s myšlenkou připravit se na Mr. Ohio, našlo se dost lidí, kteří se mu vysmáli. V danou chvíli byl totiž na tak velké závody příliš subtilní. Jenomže za rok se dá odvést spousta práce. K soutěži nastoupil už se 76 kg a zvítězil i zde, když porazil i o pětatřicet kilogramů mohutnějšího soupeře! Brzy mladý závodník začal snít o tom, že by mohl získat profesionální kartu, vždyť o ni v té době usiloval i Lee Labrada, který byl ještě nižší než David a vypadal přitom fantasticky. Rok 1989 byl tím, kdy měl Dearth svou vstupenku mezi profíky vybojovat. Vybral si k tomu NPC Nationals, kde musel ve své kategorii zvítězit. Přípravě zasvětil celý rok, začínal ji s hmotností 115 kg a dal do ní naprosto všechno. Celou dobu nedělal nic jiného, než že trénoval a snažil se dostat do formy. V mysli to měl nastavené tak, že buď uspěje, anebo zemře.

Na soutěži plánoval závodit v kategorii do 80 kg. Když ale přiletěl na Floridu, kde se NPC Nationals mělo konat, čtyřiadvacet hodin před prezentací mu ručička váhy ukazovala skoro o pět kilogramů více. V tu chvíli vůbec nevěděl, co má dělat. V zoufalství, že se nevejde do plánované kategorie a mezi mohutnějšími borci nemusí mít šanci zvítězit, se obrátil s prosbou o pomoc na zkušenějšího Allana Ichinoseho, jenž si na soutěži následně došel pro vítězství v kategorii do 70 kg. Zašel za ním do hotelového pokoje, kde mu Allan namíchal poněkud šílený koktejl z epsomské soli a dalších látek a nechal to Davida vypít. Dearth se následně k soutěžní váze proseděl a prozvracel na záchodě, ale svůj účel to splnilo. Do osmdesátky se na závodech vešel, zvítězil v ní a profi karta byla jeho.

Tolikrát mi řekli, že jsem měl zemřít. Po předávkování kokainem a heroinem doktoři volali mé rodině, aby se se mnou přišla rozloučit. Při streptokokové infekci (infekční endokarditidě), která vyžadovala zavést mi do srdce katetr, mi doktoři řekli, že zemřu. Před čtyřnásobným bypassem mi řekli, že je zde velká šance, že jim zemřu na stole. Nemyslím si, že díky tomu, že jsem tyto výzvy překonal, jsem nějaký Superman. Věřím, že jsem přesně jako vy. Člověk, pro kterého má Bůh plán. Nepovažujme naše životy za samozřejmost.
David Dearth

Profesionální debut absolvoval o sedm měsíců později s neskutečnými 99 kg. Na Niagara Falls Pro Invitational při něm vybojoval třetí místo a kvalifikoval se na Olympii. Ačkoliv David později vzpomínal, že v daném roce na Mr. Olympia i závodil, neexistuje o tom záznam, a tak se dost možná prostě jenom zmýlil. V sezóně 1991 se podobně jako řada dalších borců nechal zlákat k závodění v organizaci WBF, kde si mohl vydělat mnohem více peněz, než na kolik by tehdy mohl pomýšlet mezi profesionály z IFBB. Ve WBF nastupoval ještě i v roce 1992, poté však organizace byla rozpuštěna a David se do IFBB vrátil. V roce 1994 na San Jose Pro Invitational porazil Ronnieho Colemana, Aarona Bakera i Mika Matarazza a díky třetímu místu se znovu kvalifikoval na Mr. Olympia. Třetí ostatně znovu skončil i na následném Niagara Falls Pro Invitational. Dave později vzpomínal, že mu na Olympii jeden z funkcionářů měl při setkání závodníků před soutěží údajně říci, že je úplně jedno, jak vypadá. Bez ohledu na formu se neumístí. Musel totiž splatit dluh za to, že po dva roky závodil v jiné organizaci.

David Dearth - druhá část rozhovoru s Davem Palumbem pro RxMuscle.com (jaro 2019)

Že na tom asi něco bylo a opravdu byl na soutěži rozhodčími zkrátka penalizován, dává tušit skutečnost, že o týden později se ve Francii v konkurenci řady stejných borců probojoval k umístění v první pětici. Zatímco na Olympii se nevešel do klasifikované první osmnáctky a porazili jej Thierry Pastel, Chris Cormier, Andreas Münzer i Aaron Baker, na Grand Prix France David skončil ve výsledkové listině před nimi. Zdálo se, že v Evropě se o nějakou WBF nestarali. Kariéra Davida Deartha byla plná zranění a v nemocnici byl snad častěji, než je v posledních letech zmiňovaný Ronnie Coleman, který se dnes potýká s následky extrémního opotřebení pohybového aparátu.

V roce 1998 David jednoho dne pomáhal své ženě dostat auto ze sněhu. Řeknete si, poměrně běžná věc. Jenomže americký profík si přitom utrhl biceps, musel podstoupit operaci, rehabilitaci a jeho příprava na Arnold Classic, které se mělo konat asi za pět týdnů, vzala za své. Rekonvalescence si vyžádala tolik času, že následně musel vynechat dokonce i sezónu 1999. O rok později se na Arnold Classic připravoval znovu a tentokrát si při tréninku utrhl biceps i triceps na druhé paži. Podobně nešťastně začala i jeho příprava na Arnold Classic a Ironman Pro Invitational v roce 2001. Trénoval tak intenzivně jako nikdy, na legpressu měl naloženo 675 kg, udělal druhé opakování a bylo to tu znovu. Ozval se ten nejošklivější zvuk, jaký kdy slyšel, a tentokrát to bylo vážné. Utrhl si patelární šlachu, celý kvadriceps a v kolenním kloubu měl celkem tři zlomeniny. Lékař mu tehdy řekl, že stráví půl roku na vozíku a už nikdy nebude moci závodit. Nakonec ovšem spojil síly s jiným ortopedem, který mu dokázal pomoci lépe a navíc takovým způsobem, že se David ještě v té samé sezóně připravil na závody. Co na tom, že na Toronto Pro potom v konkurenci Dextera Jacksona nebo Orvilla Burkeho nedosáhl na umístění na klasifikované příčce. Stále byl schopný po tom všem nastoupit v důstojné formě k soutěži, což se dalo považovat za zázrak.

Měl jsem všechno. Peníze, slávu, ženy. Na cokoliv jste si vzpomněli, to jsem měl. Moje auta byla moje hračky. Zlato kolem krku a rolexky na zápěstí dávaly lidem vědět, kdo jsem byl. Přesto jsem byl uvnitř pořádně zmatený. Věděl jsem, že je toho více, pro co žít, než bylo právě tohle. Ale nedokázal jsem oddělit skutečný svět od světa, který jsem pro sebe vytvořil. Někde na té cestě jsem se o to prostě přestal starat. Dovolil jsem, abych spadl tak nízko, že v jedné chvíli jsem žil na ulici v centru Hollywoodu jako bezdomovec a jedl jsem smetí z odpadkových košů. Myslím, že byste to mohli nazvat velmi nízkým bodem v mé kariéře. Vážil jsem 64 kilo a skoro jsem se na všechno vykašlal. Přesto, že jsem se úplně vzdal naděje, díky Bohu mě zachránila moje rodina. Dostali mě zpátky do Ohia a pomalu, ale jistě jsem se zase začal dávat dohromady. Každý den byl ale bitvou. Tolikrát jsem to chtěl vzdát. Byly chvíle, kdy jsem prosil Boha, aby si vzal můj život.
David Dearth

Nejenom zranění ale negativně ovlivňovala jeho zdraví. David vždy byl velmi upřímný, co se týká užívání drog ve sportu i mimo něj. Léta užíval kokain, jeho život byl samý večírek, na kterém se vyskytovali nejenom někteří jeho kolegové ze sportu, ale třeba také známí herci. Vzpomínal například, jak šňupali s několika dalšími lidmi ze skleněné desky stolu logo WBF vytvarované z kokainu. Vše se obrátilo ještě horším směrem ve chvíli, kdy se nechal zvrátit k intravenózně aplikovaným drogám, včetně heroinu. Přesto, že byl závislý, rozhodně se za závislého nepovažoval, vždyť byl přeci sportovec a profesionální kulturista. Navíc stále měl práci a dokázal vydělávat peníze. Později, když přemítal nad svým životem z této doby, vyjádřil názor, že na tom, že se propadl až k intravenózní aplikaci drog, mělo svůj podíl i to, že jako kulturista ztratil strach z jehel.

V sezóně 2007, kdy plánoval ještě jednu soutěž, ho tři týdny před závody zabásli za nedovolené nakládání se steroidy. Už předtím byl za stejnou věc v podmínce, a tak byl doslova zázrak, že se z těchto obvinění nakonec dokázal dostat, aniž by si musel něco odsedět. Že pro tentokrát neskončil ve vězení, pravděpodobně mělo co dělat s tím, že steroidy měl, věřte nebo ne, shánět pro svého probačního úředníka. Život se s ním v těchto letech ale nemazlil ani na dalších frontách, a zatímco za většinu svých dosavadních problémů si mohl do značné míry sám, tentokrát to bylo jiné. Jeho mladší bratr Devin, který se také věnoval kulturistice, prodělal mozkovou mrtvici, po které zůstal z větší části ochrnutý. Několikrát si podřezal žíly a nakonec ho Dave našel oběšeného. V té době byl zároveň potřetí během dvou let přistižen při řízení pod vlivem návykových látek a skončil ve vězení.

Mám přísloví, podle kterého žiji. Šampión není ten, kdo pokaždé vyhrává, ale ten kdo nikdy nezůstane sražen na kolenou. Existuje spousta výroků a citátů o vítězích nebo válečnících, ale zjistíte, že tyto citáty nejsou ničím než snůškou prázdných slov, pokud jejich význam není vpálen hluboko do vašeho srdce.
David Dearth

David nikdy nežil tak, aby se dožil třiceti, žil naplno a rychle. Nikdy ničeho nelitoval a užíval si všeho, čeho mohl. Neměl plán pro to, co bude dělat, pokud se třiceti dožije. Pomoc vyhledal, až když se předávkoval a v nemocnici se s ním už jeho nejbližší loučili. V tu chvíli si uvědomil, že se sebou musí něco dělat. Padl na úplné dno. Začal chodit na léčení, a ačkoliv jej z toho posledního nakonec vyloučili, se střídavými úspěchy se mu dařilo od drog držet odstup. Proč se střídavými? Inu, přiznal, že měl i recidivy, což ovšem není nic neobvyklého. Později mu výrazně pomohlo, když se začal věnoval práci s dostihovými koňmi své nové přítelkyně, což mu umožnilo zcela změnit prostředí a držet se od drog dál. Zde získal jistotu a v poslední době se dokázal už znovu stýkat i se starými známými ze světa bodybuildingu, aniž by se musel bát, že s užíváním drog začne znovu.

David také začal pomáhat lidem, kteří si prošli stejnou minulostí a protrpěli si, co on. Vedl přednášky pro mladé závislé na drogách i alkoholu. Později se k problémům s drogami, bezpočtu svalových zranění či prasklým ploténkám přidaly také potíže se srdcem. Od roku 2014 měl čtyřnásobný bypass, a když odcházel z nemocnice, lékaři mu nedávali více než pět let života. Další operaci srdce prodělal v roce 2017. Letos v červenci při práci u koní uslyšel pro něj už dobře známý zvuk, když si znovu utrhl biceps. 1. srpna podstoupil operaci a netajil se, že si nepamatoval, že by to bylo tak bolestivé. V ráně po operaci se mu následně udělal absces a 5. srpna musel na operační sál znovu. Dvě operace během několika dnů byly na jeho nemocné srdce evidentně příliš a několik hodin po své druhé srpnové operaci v nemocnici podlehl infarktu. Ačkoliv Davidovi jeho způsob života přinesl řadu potíží a nakonec mu život zřejmě i podstatně zkrátil, někdejší úspěšný kulturista to nikdy nebral tak, že by měl něčeho litovat. Dělal chyby, ale věřil, že bez toho všeho, co prožil, by to zkrátka nebyl on. Nechť odpočívá v pokoji.


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra