Reklama:

Alkohol a sportovní výkon (I.): Metabolismus, efekty a prevence kocoviny

7.925 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

Alkohol cestu lidstva provází již velmi dlouho dobu, první zmínky o alkoholovém nápoji pocházejí z Činy z období 7 000 let před našim letopočtem. Prvotní nápoje byly důsledkem samotného procesu kvašení, později došlo i na destilaci, s jejíž pomocí lze dosáhnout silnějšího alkoholického nápoje. Konzumace alkoholu je obvyklá jak u sportující (na libovolné výkonnostní úrovni), tak nesportující populace. Míra konzumace alkoholu mezi sportovci je vysoce variabilní, kdy příjem alkoholu bývá častěji spojován s týmovými sporty, kde je společná cesta do baru a konzumace alkoholu asociována s tzv. teambuildingem (zlepšení vztahů v týmu, uvolnění stresu apod.). Alkoholem se v tomto článku rozumí ethanol, tedy jeho množství v alkoholických nápojích.

Metabolismus

Efekt alkoholu na tkáně lidského těla je závislý na koncentraci v krvi v průběhu času. Koncentrace alkoholu v krvi je determinována především rychlostí absorpce, distribucí, metabolismem a vylučováním. Resorpce alkoholu je rychlý proces, začínající v žaludku, zde do krve přestoupí asi 20 % přijatého množství.1 Množství alkoholu, které je resorbováno již v žaludku, je ovlivněno především celkovým množstvím potravy v žaludku. Čím více je zde potravy, tím méně alkoholu se resorbuje a tím menší šance, že dojde k silnému účinku alkoholu na organismus, často nastupuje nevolnost (proto se doporučuje nekonzumovat alkohol na lačno). Většina přijatého alkoholu tedy putuje z žaludku dále a zbylé množství, které se nedostalo do krve již skrze žaludeční sliznici, přestoupí do krve skrze sliznici střevní.

Hlavní orgán, který je zodpovědný za metabolismus alkoholu, jsou játra. Existuje jak oxidativní, tak neoxidativní způsob metabolismu alkoholu, ovšem přispění neoxidativního metabolismu je minimální.2 Primární cesta odbourání alkoholu je skrze funkci enzymu alkoholdehydrogenázy, produktem tohoto procesu je vysoce toxický acetaldehyd, ten je dále metabolizován (převážně pomocí enzymu aldehyddehydrogenázy) na acetát, který je uvolněn do krevního řečiště a následně je metabolizován na oxid uhličitý (CO2).

Původně bylo odstraňování alkoholu považováno za konstantní proces, tedy, že rychlost odstraňování z těla je pořád stejná nehledě na koncentraci alkoholu, ovšem nyní je zřejmé, že při vyšší koncentraci alkoholu v krvi je jeho odstraňování rychlejší.3 Vzhledem k závislosti rychlosti odbourávání na koncentraci alkoholu v krvi nelze přesně říci, jak rychle dochází k jeho odbourávání. Průměrně je míra metabolické kapacity odbourávání alkoholu asi 170 - 240 gramů za den u 70 kg vážícího jedince, v průběhu hodiny by se mohlo odbourat asi 7 g alkoholu. Jelikož je alkohol metabolizován v játrech, jejichž velikost je úměrná velikosti lidského těla, větší jedinci jsou schopni odbourat větší množství alkoholu v dané době.

Míra variability odbourávání alkoholu je vysoká a je ovlivněna různými faktory, níže jsou popsány některé faktory, jak je uvádí Cederbaum (2012):3

  • Pohlaví - u žen dochází ke snížení objemu distribuce alkoholu, a tedy k vyšším hladinám alkoholu v krvi. Ženy disponují zvýšenou rychlostí oxidace ethanolu v játrech. Ženy jsou rovněž náchylnější ke zdravotním komplikacím spojených s alkoholem, dochází u nich například k vyšší míře hromadění toxických látek, například acetaldehydu (Baraona, Abittan, Dohmen a kol., 2001).
  • Věk - s přibývajícím věkem může docházet k pomalejší eliminaci alkoholu, zřejmě vlivem snížení hmoty jater či snížení obsahu tělesné vody.
  • Navyklost na alkohol - časté pití alkoholu zvyšuje míru odbourávání alkoholu. Ovšem pokročilé stádium poškození jater (které se s alkoholismem může pojit) snižuje míru jeho odbourávání. U člověka navyklého na alkohol nebude mít dané množství alkoholu taky silný vliv jako na někoho, kdo pije pouze příležitostně

Alkoholická "flush" reakce

U určitých osob se může po požití alkoholu vyskytnout tzv. "flush" reakce, jedná se o zčervenání obličeje, krku, ramen a výjimečně dalších částí těla, tento nepříjemný stav bývá dále doprovázen nevolností, bolestí hlavy a zvýšenou srdeční frekvencí. Tento nepříjemný stav po požití alkoholu se projeví až u 40 % obyvatel Asie.5 Příčinou je geneticky zakódována varianta nefunkčního enzymu aldehyddehydrogenázy, kvůli které se po požití i menšího množství alkoholu rychle nahromadí toxický acetaldehyd a vyvolá výše zmíněné příznaky. V Asii je výskyt této genetické varianty běžný, oproti tomu u evropské populace je téměř nulový. Jedním pozitivem této nefunkční varianty genu může být fakt, že u těchto osob je nulový výskyt závislosti na alkoholu, jelikož je jeho konzumace spojena s nepříjemnými symptomy. 6

Efekt konzumace alkoholu na mozek

Krátkodobá konzumace alkoholu snižuje funkci mozku, a to změnou rovnováhy mezi inhibičními (tlumící) a excitačními (budivé) neurotransmitery (látky podílející se na přenosu signálu mezi neurony). Alkohol může působit jako sedativum skrze zvýšení inhibiční neurotransmise, snížení excitační neurotransmise nebo kombinací obou.7 Efekt alkoholu na jednotlivé neurotransmitery je zobrazen v tabulce níže.

Příjem alkoholu a vliv na neurotransmitery
neurotransmiter typ aktivity efekt alkoholu výsledné chování
GABA inhibiční neurotransmiter zvýšení hladiny sedativní účinek, narušení koordinace
glycin inhibiční neurotransmiter zvýšení hladiny ovlivňuje chování
adenosin inhibiční neurotransmiter zvýšení hladiny intoxikace, sedativní účinek
glutamát excitační neurotransmiter snížení hladiny negativní ovlivnění paměti a kognitivních funkcí
serotonin excitační neurotransmiter snížení hladiny impulzivnost, násilné chování
dopamin obvykle inhibiční, systém "odměn" zvýšení hladiny potlačuje chuť k jídlu, posiluje návyk k alkoholu

Zdroj: Haddad (2004)

Tyto procesy bývají doprovázeny různými projevy, jako například snížení pozornosti, změny paměti, ovlivnění procesu rozhodování, zhoršení motoriky změny nálad či ospalost. K těmto stavů dochází také proto, jelikož alkohol tlumí aktivitu levé strany mozku (racionální, logická) a pravá strana (kreativní, impulzivní) bývá naopak více aktivována.8 Prodloužená akutní konzumace alkoholu může vést dále ke zmatenosti, amnézii, potížím s dechem či smrti. Důvodem, proč při konzumaci alkoholu často ve zvýšené míře navštěvujeme toalety, je potlačení vylučování antidiuretického hormonu (je zodpovědný za resorpci vody v ledvinách). Centrum regulace antidiuretického hormonu je v hypotalamu. Při potlačení jeho produkce dochází k menší míře vstřebávání vody v ledvinách, a tedy k častější potřebě k močení.

Alkohol a ukládání tuků

Nezřídka se můžete setkat s tvrzením, že alkohol jsou prázdné kalorie a ukládá se do tuků. Je tomu tak? Alkohol samozřejmě ovlivňuje hlavní proces, který reguluje tělesnou hmotnost, tedy příjem a výdej kalorií, jeden gram alkoholu obsahuje 7 kcal, ovšem metabolismus alkoholu je nákladný proces. Termický efekt alkoholu (energie potřebná pro metabolismus dané látky, při příjmu 100 kcal alkoholu se 15 kcal spálí při jeho metabolismu, dále jen TE) je asi 15 %, tedy 85 % energie z alkoholu je dostupných pro další metabolické procesy. TE alkoholu je vyšší nežli TE sacharidů (~8 %) i tuků (~3 %), ale nižší než TE bílkovin (~25 %).9 Již víme, že ethanol jako takový se neukládá, ale prochází metabolickým rozkladem, a jeho rozklad je upřednostňován i v přítomnosti ostatních živin, což je logické, pokud vezmeme v potaz, že metabolit ethanolu je pro náš organismus toxický. Díky prioritizaci odbourávání alkoholu se snižuje míra oxidace mastných kyselin, ale i oxidace sacharidů a bílkovin. Alkohol tedy nefunguje jako "ukládač tuku" ale spíše jako inhibitor procesu pálení tuků. Jelikož metabolity procesu rozkladu alkoholu mohu sloužit jako zdroj energie, není potřeba čerpat energii ze zásob organismu. Acetát jakožto produkt metabolismu alkoholu je velmi neefektivně využit při syntéze tuků. Siler, Neese & Hellerstein (1999)10 zjistili, že pouze ~3 % přijatého alkoholu posloužilo pro syntézu tuků. V dané studii bylo po požití 24 g alkoholu syntetizováno 0,8 g tuku.

Kocovina

Tento stav organismu zřejmě většina z Vás zná, ať již jste se s tím setkali formou vlastní zkušenosti, či pozorováním osoby známé či blízké po prohýřené noci. Pojďme si shrnout, o co vlastně jde a čím je tento stav organismu zřejmě zapříčiněn.

Jedná se o komplex nepříjemných fyziologických a psychologických symptomů nastupujících po konzumaci většího množství alkoholu poté, co dojde k jeho snížení hladiny v krvi (k nulové hladině). Aktuálně existují dvě hypotézy, které by mohly vysvětlit proces nástupu kocoviny.11 Jedna tvrdí, že se jedná o odpověď imunitního systému na vysoké množství přijatého alkoholu. Druhá hypotéza je založena na odlišnostech v procesu metabolismu alkoholu, kdy někteří jedinci mohou prožívat velice silné symptomy kocoviny, přičemž jiné osoby mohou být proti těmto symptomům rezistentní (šťastní to jedinci). Jedinci disponující rychlejším metabolismem alkoholu jsou zřejmě méně náchylní k projevům kocoviny.

Bylo identifikováno přes 47 symptomů kocoviny, nejčastější jsou únava, bolest hlavy, nevolnost a zhoršení pozornosti.12 Co je příčinou kocoviny? Jednak je za ni zodpovědný samotný ethanol, především hromadění jeho toxického metabolitu acetaldehydu, ovšem přispívají k tomu další látky obsažené v alkoholických nápojích, tzv. kongenery. Kongenery jsou látky vznikající v procesu destilace a fermentace (ale mohou být rovněž přidávány v procesu výroby alkoholu) a mohou výrazně přispívat k symptomům kocoviny. Řadí se mezi ně různé látky - polyfenoly, methanol, aminy, estery a další. Vysoké množství kongenerů lze nalézt například v červeném víně či silně zbarvených destilátech (například bourbon), naopak nízké množství kongenerů obsahuje vodka. Studie zabývající vztahem obsahu kongenerů a výskytem a mírou projevů kocoviny podporují tento fakt, kdy nápoje obsahující vysoké množství kongenerů navozují silnější symptomy kocoviny. 12

Často je za hlavního viníka kocoviny považován methanol, který je metabolizován na toxické látky mající vliv na sílu negativních symptomů kocoviny. Metabolismus methanolu je efektivně inhibován příjmem alkoholu (ethanol je metabolizován přednostně). Na tomto principu je rovněž založena populární "teorie" propít se z kocoviny aneb každý už určitě slyšel (či vyzkoušel) ranní pivo "na spravení". Pokud tedy do těla znovu dostaneme ethanol, je větší šance, že se podaří methanol z těla vyloučit, aniž by prošel rozkladem na toxické metabolity. Určitě si pamatujete metanolovou aféru před několika lety, kdy se oslepnutí či smrti vyhnuli ti jedinci, kteří při konzumaci nekvalitního alkoholu obsahujícího přílišné množství methanolu popíjeli i jiný alkoholický nápoj.

Jako úplně nejméně vhodný nápoj pro vyhnutí se kocovině se tedy jeví takový, který má jednak vysoký podíl čistého alkoholu a k tomu rovněž vysoký podíl kongenerů. Vzpomněl si také někdo na absint?

Zdroj: převzato z examine.com

Jak minimalizovat symptomy kocoviny? Hlavním řešením je střídmá konzumace alkoholu. Již něco málo přes 1 g ethanolu na kilogram tělesné hmotnosti (1,1 g pro ženy, 1,2 g pro muže) je dostatečné pro navození kocoviny u velké části osob. Dále jsou zde další tipy, jak co nejvíce eliminovat ranní nepříjemné stavy. Bohužel žádný prověřený lék na kocovinu doposud vyvinut nebyl, tedy je třeba spoléhat na drobné kroky, které snad většina z nás již zná.

  • Nepřehánět to s tempem pití alkoholu, rychlost metabolismu alkoholu je omezena, při překročení limitu pro odbourávání se začíná alkohol ve větší míře kumulovat a navozuje čím dál silnější pocit opilosti.
  • Současně s alkoholem konzumovat jídlo, plnost žaludku významně ovlivňuje vstřebávání alkoholu žaludeční sliznicí.
  • Přijímat dostatek tekutin, alkohol má diuretický účinek, čím méně vody v organismu je, tím méně bude alkohol naředěn a tím silnější bude jeho účinek.
  • Konzumace cukrem slazených variant nápojů společně s alkoholem je výhodnější nežli konzumace jejich "dietních" variant, dochází k nižšímu vzestupu alkoholu v krvi a zpomalení jeho absorpce v žaludku.14
  • Dostatek minerálů a vitamínů. Metabolické procesy eliminace alkoholu spotřebovávají vitamíny a elektrolyty, dochází ke snížení množství vitamínů skupiny B, vitamínu C a různých minerálů (selen, zinek, magnesium). Doplnění těchto látek může pomoci zmírnit dopad kocoviny.15 U tohoto bodu bych zdůraznil, že ne všechny formy minerálů jsou vhodné, je třeba vybírat formy, které jsou dobře využitelné (minerály jsou v chelátových vazbách). Šumivé tablety obsahující minerály ve formě oxidu jsou téměř nulově využitelné.
  • Pokud je minimalizace kocoviny naším cílem, vyvarovat se konzumace alkoholu obsahujícího velké množství kongenerů (červené víno, whisky, bourbon…) a preferovat spíše čirý alkohol typu vodky.
  • Dostatečný spánek. Nedostatek spánku bude dále posilňovat některé negativní symptomy kocoviny.


Použité zdroje:
1. Kasper, Heinrich, 2015. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4533-6.
2. Zakhari, S. (2006). Overview: how is alcohol metabolized by the body? Alcohol research & health : the journal of the National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism, 29 4, 245-54 .
3. Cederbaum, Arthur I., 2012. Alcohol Metabolism. Clinics in Liver Disease [online]. 16(4), 667-685 [cit. 2019-05-07]. DOI: 10.1016/j.cld.2012.08.002. ISSN 10893261. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1089326112000852
4. Baraona, Enrique, Chaim S. Abittan, Kazufumi Dohmen, Michelle Moretti, Gabriele Pozzato, Zev W. CHayes, Clara Schaffer a Charles S. Lieber, 2001. Gender Differences in Pharmacokinetics of Alcohol. Alcoholism: Clinical and Experimental Research [online]. 25(4), 502-507 [cit. 2019-05-07]. DOI: 10.1111/j.1530-0277.2001.tb02242.x. ISSN 0145-6008. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1530-0277.2001.tb02242.x
5. Lee, Haeok, Sun S. Kim, Kwang Soo You, Wanju Park, Jin Hyang Yang, Minjin Kim a Laura L. Hayman, 2014. Asian Flushing. Gastroenterology Nursing [online]. 37(5), 327-336 [cit. 2019-05-25]. DOI: 10.1097/SGA.0000000000000062. ISSN 1042-895X. Dostupné z: http://content.wkhealth.com/linkback/openurl?sid=WKPTLP:landingpage&an=00001610-201409000-00003
6. Edenberg H. J. (2007). The genetics of alcohol metabolism: role of alcohol dehydrogenase and aldehyde dehydrogenase variants. Alcohol research & health : the journal of the National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism, 30(1), 5-13.
7. Valenzuela, C. F. (1997). Alcohol and neurotransmitter interactions. Alcohol Health and Research World, 21(2), 144-148. Retrieved from https://search.proquest.com/docview/222386530?accountid=16531
8. Haddad, John J., 2004. Alcoholism and neuro-immune-endocrine interactions: physiochemical aspects. Biochemical and Biophysical Research Communications [online]. 323(2), 361-371 [cit. 2019-05-25]. DOI: 10.1016/j.bbrc.2004.08.119. ISSN 0006291X. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0006291X04018893
9. Eric Jéquier, Alcohol intake and body weight: a paradox, The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 69, Issue 2, February 1999, Pages 173-174, https://doi.org/10.1093/ajcn/69.2.173
10. Siler, Scott Q, Richard A Neese a Marc K Hellerstein, 1999. De novo lipogenesis, lipid kinetics, and whole-body lipid balances in humans after acute alcohol consumption. The American Journal of Clinical Nutrition [online]. 70(5), 928-936 [cit. 2019-05-21]. DOI: 10.1093/ajcn/70.5.928. ISSN 0002-9165. Dostupné z: https://academic.oup.com/ajcn/article/70/5/928/4729236
11. Mackus, M., M. Van Schrojenstein Lantman, A.J.A.E. Van De Loo, A.D. Kraneveld, J. Garssen, K.A. Brookhuis a J.C. Verster, 2018. Alcohol metabolism in hangover sensitive versus hangover resistant social drinkers. Drug and Alcohol Dependence [online]. 185, 351-355 [cit. 2019-05-10]. DOI: 10.1016/j.drugalcdep.2017.11.040. ISSN 03768716. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0376871618300693
12. Palmer, Emily, Robin Tyacke, Magdalena Sastre, Anne Lingford-Hughes, David Nutt a Roberta J Ward, 2019. Alcohol Hangover: Underlying Biochemical, Inflammatory and Neurochemical Mechanisms. Alcohol and Alcoholism [online]. [cit. 2019-05-10]. DOI: 10.1093/alcalc/agz016. ISSN 0735-0414. Dostupné z: https://academic.oup.com/alcalc/advance-article/doi/10.1093/alcalc/agz016/5420612
13. Patel, K., 2018. Alcohol. Examine.com [online]. [cit. 2019-05-30]. Dostupné z: https://examine.com/supplements/alcohol/
14. Wu, Keng-Liang, Reawika Chaikomin, Selena Doran, Karen L. Jones, Michael Horowitz a Christopher K. Rayner, 2006. Artificially Sweetened Versus Regular Mixers Increase Gastric Emptying and Alcohol Absorption. The American Journal of Medicine [online]. 119(9), 802-804 [cit. 2019-05-25]. DOI: 10.1016/j.amjmed.2006.02.005. ISSN 00029343. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0002934306001823
15. Min, Jung-Ah, KyeSeong Lee a Dai-Jin Kim, 2010. The Application of Minerals in Managing Alcohol Hangover: A Preliminary Review. Current Drug Abuse Reviewse [online]. 3(2), 110-115 [cit. 2019-05-10]. DOI: 10.2174/1874473711003020110. ISSN 18744737. Dostupné z: http://www.eurekaselect.com/openurl/content.php?genre=article&issn=1874-4737&volume=3&issue=2&spage=110


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra