Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Mad Race 2019
- reportáž a fotogalerie

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže

Jako každý rok a jako každý správný blázen se vydávám na ty nejlepší extrémní překážkové závody. Ačkoliv mi poslední dobou zdraví moc nepřálo, Mad Race v mém běžeckém srdci zaujal tak velké místo, že jsem nesměla chybět ani letos!

5. ročník překážkového závodu Mad Race se konal tradičně v okolí Vaňkova kopce (Horní Lhota) dne 1. června 2019. Na místo se vydávám hned zrána, abych se porozhlédla po okolí a zkontrolovala zázemí. Hned po příjezdu načerpám tu pravou sportovní atmosféru a začínám se na závod ještě více těšit.

Průběh závodu

Hned ze startu mě čeká klasický každoroční šok - výběh do Vaňkova kopce. Ne že bych tento rok kopce vůbec netrénovala, ale po nedávno prodělané nemoci se ty nohy prostě nechtějí ani trochu hýbat. Utěšuje mě snad jen vědomí, že po kopci nahoru většinou přichází taky kopec a běh dolů (jenže to by ten kopec nesměl být jen jeden, ale o tom až později). Už po prvních sekundách od startu následuje první překážka, kterou jsou "čapí nohy". V té chvíli si říkám, proč já jsem jen nechodila častěji na lekce mobility? Zjednodušeně řečeno jde o cikcak natažené gumy zhruba ve výši nad kolena, přes které se chtě nechtě musíte dostat, potrénovat svou flexibilitu v kyčlích a nespadnout na ciferník. Protažení až na začátek, no neberte to. Opodál už číhá další překážka s hromadou lidí, tak moc nespěchám a šetřím síly. Přelézám nestabilní sítě z lan a mírným poklusem se vydávám vstříc vrcholku Vaňkova kopce - v tu chvíli mi připadá jako ohromný krpál.

Na vrcholu Vaňkova kopce mě čeká osvěžení v podobě bahnité jámy. Počasí se dnes vydařilo a je opravdu velmi teplo, tak menší ochlazení prospěje. Z jámy pěkně po laně nahoru a šup šup směrem do mně dobře známého městečka jménem Horní Lhota. Touto cestou pravidelně běhávám, tak si říkám, že to nemůže být zase taková hrůza. Něco mi ale říká, že trasa nebude tak jednoduchá.

Po krátkém úseku po asfaltové cestě se dávám směrem doleva k polím. Na jedné straně roste obilí, na druhé krásně vykvetlý jetel. Alergie se spouští a dech zastavuje, ale naštěstí je cesta z kopce a rozdýchávám to. Po seběhnutí se dostávám přes silnici k několika překážkám za sebou a říkám si, kolik mě to bude stát angličáků. U první překážky nemáme já ani spousta dalších závodníků šanci. Jde o rovnováhu na rotujících kládách ze dřeva a s kluzkými botami to je prostě utopie. Dávám si tedy své trestné angličáky a pokračuji dál. Následující překážka není o moc lepší. Asi třímetrová stěna bez jakékoliv dopomoci si vysloužila 20 trestných dřepů se zátěží. "To už by stačilo," říkám si. Teď už celkem vysílená poklusávám k "horolezecké" stěně, kterou bez problémů zdolávám, a to mě nabíjí energií. Popoběhnu dál a co mě nečeká - okruh nošení klád. Beru kládu, samozřejmě zase tu nejkřivější, nejhorší a s největším počtem třísek, a vydávám se s ní na okruh chytat bronz.

Po kládách se vydávám do lesíku a mám radost. Konečně se mi trochu uleví od alergie a těžkého vzduchu. Dlouhou dobu je rovinka, ale vzduch moc lehčí není. Slyším nějaké cinkání a mám neblahý pocit, že přichází šplh na laně. A je to pravda. Vidím všechna lana, jak jsou zadělaná bahnem, a obávám se, že tentokrát se šplh nezdaří. Kdo ale nezkusí, tak neví. Střemhlav směřuji k lanu a předbíhám váhající lidí (zda šplhat, nebo nešplhat, možná jsou tam ještě teď). V polovině mi lano podklouzne a už si v hlavě promítám své zklamání. Najednou se ve mně něco sepne a bojuji dál. Dostávám se nad kritickou úroveň až ke zvonku a s úsměvem můžu běžet bez trestu dál.

Kvůli nedostatku kyslíku v mozku si toho už z lesa moc nepamatuji, ale vzpomínám si na balanc mezi dvěma nataženými lany na stromě, vytahování pneumatiky do výšky, přelézání a podlézání sítí. Nechybí ani bahenní koupel s bahnem až po boky, kde opět málem nechávám jednu botu. Cesta do kopce z lesa s bahnem a kamínky v botách nejsou moc příjemné, ale postupně to opadává. Snad nejnáročnější pro mě je přelezení ocelového lanka přes jámu, na kterém jsem si nejen vytáhla všechny třísky z nošení klád, ale úplně se vyšťavila.

S vidinou blízkého konce běžím dál směrem zpátky k Vaňkovu kopci. Od toho mě dělí ještě několik překážek a říkám si, že teď už to opravdu musím dát. Knedlík v krku, oči zaslzené, rýma jako trám, ale teď to prostě nevzdám! Velká síť ("mucholapka") pro mě není žádný problém, co ale přichází dál, tak z toho se mi na místě zatočila hlava. Po přeskočení velkých dřevěných cívek se mám proplazit pod sítí položenou jen tak na trávě, přiloženou pneumatikami? No, když už, tak se v těch pylech vyválím pořádně (to ale doma nezkoušejte). Opět další balanc na kládě, který nějakým zázrakem zvládám. Z dálky už vidím cíl a běžím tím směrem. Přebrodím se přes bahnitou vodu, přeručkuji na bradlech a dobrovolně v rámci úspory času dělám trestné angličáky u monkey baru.

Když přiběhnu ke kopci a zjistím, že ho mám absolvovat ještě jedenapůlkrát, tak mě málem střelí. V tu chvíli vím, že to bude snad můj nejdelší výšlap Vaňkova kopce v životě. Ale co už, hlavní je to dokončit. Kopec, který bych běžně zvládla bez problému v kuse vyjít i vyklusat, se nyní stává mou noční můrou. Skoro každých 20 kroků musím zastavovat a na pár sekund polevit. S ohromnou podporou ostatních závodníků se vyšplhávám na kopec i přes dýchací potíže a běžím zase dolů. Už vím, že mě čekají jen dvě překážky. Tou první je plazení se pod konstrukcí a tou druhou je nošení pytlů s pískem do kopce a dolů. Ve stádiu setrvačnosti beru pytel, dávám na ramena a jdu. Ani nevím jak, ale najednou jsem nahoře a vím, že teď už to bude dobré. Zrychluji tempo a dolů s pytlem už běžím. Ten pocit, když odložím zátěž a můžu proběhnout cílem, je skvělý. Kromě vyčerpání se do mě hrne tolik emocí, že to lze slovy jen těžko popsat. Člověk si to musí prožít, aby věděl. Samozřejmě, že hlavní je si to užít, ale to překonání sebe sama a pocit, že ze sebe člověk vydá maximum, to je ta pravá podstata překážkového závodu!

Zázemí a organizace

Organizačně byl závod řešen výborně a nemám co vytknout. Šlo vidět, že si se závodem dala spousta lidí spousty práce, a vše šlapalo jako hodinky. Registrace závodníků byla velmi rychlá, startovní vlny vybíhaly pravidelně v 15minutových intervalech a nestalo se, že by se na některé překážce hromadily fronty závodníků. Trasa byla viditelně a pochopitelně označena, všude byli dobrovolníci a při nutnosti přeběhnout silnici byla provedena veškerá potřebná bezpečnostní opatření (omezení dopravy, navigace dobrovolníků). Během závodu byla k dispozici občerstvovací stanice - tady bych možná uvítala alespoň o jednu občerstvovací stanici více kvůli vysokým teplotám. Parkování bylo umožněno i v polních plochách v okolí Vaňkova kopce, takže se na závodníky mohli bez problému přijet podívat i známí a rodina. Zázemí závodu bylo pestré a smysluplně uspořádané. K dispozici byly toalety, úschovna věcí a spousta stánků s občerstvením, kávou, suplementy i oblečením. Přímo u startu a cíle stálo pódium, které prostě žilo! Trenéři z Fit Parku i DJ oživili celý závod skvělým doprovodným programem a muzikou.

Celkový dojem ze závodu

Pro mě je Mad Race vždycky srdcovka. Ráda se na tento závod vracím, protože má skvělou atmosféru. Vždycky si to užiju na maximum, prověřím se po stránce běžecké i silové, potkám se tam s přáteli a často si najdu dokonce i nové. A k tomu všemu si vychutnám krásnou přírodu. Co víc říct, tento ročník Mad Race (i předchozí) se povedl na jedničku!


Mad Race 2019 - výsledky

Mad Race 2019 - Hobby (8+ km)
pořadí muži ženy
1. Lukáš Hanyk - 00:55:50 Iveta Marfláková - 01:05:39
2. Jakub Žůrek - 01:02:37 Svatava Volna - 01:07:37
3. Jan Hrubý - 01:04:27 Natálie Szczypková - 01:19:01

Mad Race 2019 - Sport (13+ km)
pořadí muži ženy
1. Tomáš Suszka - 01:11:58 Lenka Ondrašíková - 01:54:34
2. Aleš Velička - 01:16:27 Inge Galiová - 02:10:09
3. Marek Zeman - 01:24:39 Marie Mičanová - 02:21:24

Mad Race 2019 - Hobby (8+ km) - týmy
p. tým jméno týmový čas
1. EndGame Klára Cicha, Tomáš Kusák, Andrzej Štirba, Jan Kovačič 1:15:32
2. Defenders Athlete Michal Hýl, Jan Paldus, Ondřej Bonček, Sebastian Beneš 1:20:05
3. International Nitzan Hollander, Ivo Helebrant, Michal Pavlorek, Drew Cooney 1:20:10

Mad Race 2019 - Sport (13+ km) - týmy
p. tým jméno týmový čas
1. ZERO Martin Opršal, Pavel Ptáček, Lukáš Riedel, Liboslav Ptáče, Sylvie Moocová, Michal Czyž 1:47:02
2. SK Černé plíce B Ondřej Buba, Petr Jaskiewicz, Pavel Janočko, Ondřej Metelka 1:48:52
3. rocketmen Petr Kantor, Josef Chlupatý, Jiří Chalcař, Michael Bogocz 1:50:03


Mad Race 2019 - fotogalerie




Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie