Reklama:

Nutriční terapie při zranění

2.853 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

Úrazy jsou nevyhnutelným následkem sportu. Pravděpodobnost, míru a závažnost zranění však můžeme do jisté míry ovlivnit. Vysoké předpoklady ke zranění mají profesionální atleti, kdy se podle statistik zraní během mezinárodních soutěží až 1 z 12 atletů, a velmi rizikovými sporty jsou například basketbal, fotbal, box, lyžování, gymnastika a vzpírání. Celkově se na úrazech nejčastěji podílí poranění kosterních svalů (více než 40 %) a převládajícím místem úrazu bývají dolní končetiny. Mezi další časté úrazy u sportovců patří zlomeniny (často únavové zlomeniny) a poškození šlach a vazů.

Role výživy při zranění

Kvůli vzrůstajícímu počtu sportovních úrazů roste také zájem o problematiku vlivů, které by mohly tato rizika snížit a zkrátit dobu nutnou pro zotavení. A právě jedním z hlavních zkoumaných faktorů je výživa.

Je velmi důležité vědět, že specifické nutriční strategie mají schopnost snižovat riziko zranění a mohou podpořit regeneraci při už vzniklém zranění. Ačkoliv v současnosti není známa žádná rozsáhlá placebo-kontrolovaná randomizovaná studie, která by potvrzovala přímý účinek výživy na léčbu svalových zranění, hraje výživa při zranění podstatnou roli. Proč? Správnou výživou lze nejen do jisté míry předcházet riziku svalového poškození, ale při vzniklém zranění jsou správné výživové postupy dokonce nezbytné pro prevenci ztrát svalové hmoty a vedou k lepšímu hojení. Nejde tedy o přímý léčebný efekt výživy, ale o zprostředkovaný. Pokud jde o prevenci zranění, zdá se být hlavním preventivním opatřením zajištění dostatečného přísunu energie a stavebních substrátů (bílkovin). Nicméně i zde mohou pomoct některé doplňky stravy, o kterých si ještě něco řekneme dále. Samotné zranění bývá provázeno změnami v energetické (kalorické) potřebě. To bychom měli vzít v potaz a přizpůsobit svůj energetický příjem současnému stavu neaktivity nebo snížené aktivity.

Svalové zranění

Poranění svalu můžeme klasifikovat do několika skupin:

  • Svalová křeč - stav, kdy dochází k nadměrnému nebo dlouhodobému stahu svaloviny s nepříjemnými obtížemi.
  • Namožení svalu - je způsobeno nadměrným přetížením svalu, při natažení nebo distenzi (roztažení) svalu nedochází k anatomickému poškození svalových vláken.
  • "Natažení svalu" - svalová distenze vzniká prodloužením svalových vláken za hranici možnosti daného svalu.
  • Natržení svalu - vzniká často nepřímým mechanismem a jedná se o natržení svalových vláken.
  • Přetržení svalu (ruptura) - jedná se o přetržení celého svalu i fascie (vazů obepínajících sval).

U prvních tří skupin nedochází k dlouhodobému omezení pohybové funkčnosti, a proto většinou stačí pouze klidový režim, případné použití bandáží, ortéz a protizánětlivých mastí. V případě natržení a přetržení svalu však může dojít k dlouhodobější imobilizaci, která člověka vyřadí z tréninku. Na místě je nejen vyhledání odborné pomoci, dodržování klidového režimu, fixace a následná rehabilitace, ale také přizpůsobení stravovacích návyků aktuální situaci.

Příjem bílkovin

Občas mívají sportovci mylný dojem, že pro prevenci svalových zranění stačí navýšit příjem bílkovin ve stravě. Není jakkoliv prokázáno, že by vyšší příjem bílkovin snižoval riziko svalových zranění. Zvýšený přísun bílkovin ale může pomoct při regeneraci už vzniklého zranění ve smyslu zmírnění svalové atrofie a podpoření obnovy tkání. Obecně platí, že zvýšení příjmu bílkovin na 2,3 g/kg tělesné hmotnosti za den snižuje ztrátu aktivní tělesné hmotnosti (LBM) při současném kalorickém deficitu. Strategie navyšování příjmu bílkovin a snížení celkového energetického příjmu a sacharidů může být pro zraněného sportovce poměrně užitečná. Zvýšený příjem bílkovin zmírňuje ztráty svalové hmoty a může sportovci pomoct překonat anabolickou rezistenci (viz dále). Zároveň se při mírném omezení sacharidů a energetického příjmu minimalizuje ukládání tělesných tukových zásob. Neméně důležité je rozložení bílkovin během dne, které by mělo být stabilní. To je pro řadu sportovců nereálné, protože většina konzumuje nejvíce bílkovin až v odpoledních hodinách a večer, mnohem méně na snídani a dopoledne.

Imobilizace a fyzická nečinnost zvyšuje tzv. anabolickou rezistenci na dietní bílkoviny. S tímto termínem se můžeme setkat často v intenzivní péči. Je však pravdou, že se anabolická rezistence netýká pouze pacientů s chronickým onemocněním v kritickém stavu, ale může nastat i při imobilizaci sportovce po zranění. Anabolická rezistence je stav, při kterém organismus člověka není schopen dostatečně vychytávat aminokyseliny do svalů, a to i přes jejich dostatečný příjem potravou nebo umělou výživou. Příčinou je porucha mikrocirkulace ve svalech - vznikají zkraty, kterými aminokyseliny míjejí svalové buňky a nemohou se do nich dostávat. Zatím jediným známým způsobem vedoucím k překonání anabolické rezistence je udržení svalové hmoty, brzký návrat k fyzické aktivitě a dostatečný příjem bílkovin a energie. Někteří autoři hovoří také o pozitivním působení inzulínu.

Energie a sacharidy

Po zranění je velmi pravděpodobné, že dojde k omezení, ne-li zcela úplnému vyřazení fyzické aktivity, aby se sval mohl zcela zotavit. Snížení aktivity má za následek snížení spotřeby energie, a proto je na místě také upravení (snížení) energetického příjmu, aby nedocházelo k nechtěnému ukládání tělesného tuku. Pokud jde o drobnější zranění, kdy může trénink pokračovat v nepoškozených končetinách, není nutný tak rozsáhlý nutriční zásah. Rozhodně by neměl být energetický příjem při rekonvalescenci nižší než hodnota bazálního metabolismu sportovce. Vhodné je sacharidy lehce snížit, ale ne úplně vyřadit. Omezení by nemělo být drastické, protože proces hojení je sám o sobě děj, který zvyšuje nároky na energii - záleží ovšem na závažnosti a lokalizaci zranění.

Role tuků

V souvislosti se zraněním je velmi málo pozornosti věnováno tukům. V rámci prevence byly sledovány hlavně omega-3 mastné kyseliny (n-3 PUFA), které vykazují protizánětlivé účinky. Některé zdroje naznačují jejich přínos, ale efektivní dávky by musely být velmi vysoké. Zvýšení hladiny n-3 PUFA ve svalové tkáni bylo detekováno až při dávce 5 gramů rybího oleje (3 500 mg EPA, 900 mg DHA) po dobu 2 týdnů. To mnohonásobně převyšuje skutečnou spotřebu člověka i řadu dietních doporučení. V této fázi jsou sice účinky n-3 PUFA na prevenci a zotavení ze zranění nejisté a spekulativní, to ale neznamená, že neprospívají. Díky řadě zdravotních benefitů a protizánětlivým účinkům omega-3 mastných kyselin lze jejich pravidelné používání sportovcům jenom doporučit.

Jiné pomocné látky

  • Vitamín D - sportovci bývají často deficitní v příjmu vitamínu D, ať už kvůli nedostatku slunečního záření (především návštěvníci fitness), nebo kvůli nepravidelné konzumaci tučných ryb. Podle posledních důkazů vede nedostatek vitamínu D ke zhoršení svalové regenerace, což může znamenat zvýšené riziko potréninkového zranění.
  • Vitamín E - vitamín E patří mezi nejsilnější antioxidanty a pomáhá tlumit vznik volných radikálů vznikajících během cvičení.
  • Polyfenoly - polyfenoly mohou zmírnit poškození svalů způsobené zánětem a oxidativním stresem.
  • Kreatin monohydrát - bylo prokázáno, že suplementace kreatinem zmírňuje ztráty svalové hmoty při imobilizaci končetin.

Zlomeniny

Stresové (únavové) zlomeniny jsou důsledkem nadměrné zátěže a jsou způsobeny rytmickou a opakovanou mechanickou zátěží. Je zřejmé, že velmi náchylní na stresové zlomeniny jsou právě sportovci, kteří trénují s velkým objemem a vysokou intenzitou. Není asi nutné příliš zdůrazňovat, že stresová zlomenina dokáže sportovce vyřadit z tréninku na velmi dlouhou dobu (horní končetiny se obvykle hojí 4 až 8 týdnů a dolní 8 až 14 týdnů). Patofyziologie stresových zlomenin je komplexní a není zatím zcela pochopena. Některé studie ale naznačují, že nedostatky ve výživě mohou být považovány za rizikový faktor. Proto se zaměříme především na preventivní zásady pro udržení zdravé kostní hmoty. Mezi nejdůležitější živiny, které ovlivňují kvalitu kostí, patří vápník, vitamín D a dostatečný příjem bílkovin.

Vápník

Vápník spolu s vitamínem D jsou nezbytným faktorem pro udržení dobré kvality kostí. Vstřebávání vápníku zhoršuje strava s nedostatkem bílkovin, potraviny bohaté na kyselinu šťavelovou (rebarbora, špenát, mangold, červená řepa), fosfáty (kolové nápoje, tavené sýry) a vysoká konzumace kávy. Na nedostatek vápníku v těle může mít vliv i nadměrná spotřeba soli, která zvyšuje jeho vylučování.

Zdroje: mléčné výrobky, tofu, losos, sója, mandle, špenát, brokolice, mák
Doporučená dávka při hojení: 1 300 mg

Vitamín D

Vitamín D je známý jako vitamín ovlivňující mineralizaci kostí. Vitamín D hraje podstatnou roli v hojení zlomenin i poranění šlach svým účinkem na zvyšování kostní denzity a síly kosterních svalů. Jedna přehledová studie se zaměřila na hojení svalových úponů po operaci rotátorové manžety, které má obvykle vysokou míru neúspěchu. Po podávání vitamínu D3 vědci došli k závěru, že se vitamín váže na receptory vitamínu D na myocytech, kde stimuluje růst a proliferaci buněk. To znamená, že má vitamín D3 skutečný vliv na hojení kostí a svalů, včetně regenerace šlach.

Zdroje: losos, tučné ryby, sardinky, vaječný žloutek, máslo, játra, sluneční záření
Doporučená dávka při hojení: 800 IU

Bílkoviny

Bílkoviny jsou nezbytné pro podporu a obnovu tkání. Jejich nedostatek vede k poklesu tvorby kolagenu, který udržuje kvalitní a pevné vazivo. Nedostatek kolagenu a následné zhoršení kvality vaziva prodlužuje proces hojení, proto by měl být při zranění kladen vyšší důraz na příjem bílkovin. Minimální dávka bílkovin v období hojení by měla být 1,5 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Skutečná potřeba ale může být vyšší, pokud jde o aktivního sportovce, a zde bych se nebála krátkodobě navýšit příjem na 2,0 - 2,2 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Z aminokyselin je možné se zaměřit na L-arginin, který zvyšuje syntézu kolagenu a urychluje hojení zraněných tkání.

Nemocniční strava

Pokud je zranění natolik závažné, že vyžaduje hospitalizaci, je o to více potřeba myslet na správnou výživu. Všichni víme, že nemocniční strava není přizpůsobena zdravému aktivnímu člověku, natož aktivnímu sportovci. Není neobvyklé, že sportovec v nemocnici dostane například bílý rohlík s paštikou nebo krajíc chleba s taveným sýrem a na zapití čaj slazený cukrem a ještě dalším cukrem (pro jistotu, hlavně aby to řádně šmakovalo). V první řadě je potřeba zajistit dostatek bílkovin na reparaci tkání, což tímto způsobem není u sportovce vzhledem k vyšší potřebě reálné. Jediným způsobem, jak předejít nutričnímu deficitu a napomoct rychlejšímu hojení, je požádat své blízké a rodinu o donášení jídla do nemocnice. Nečekejte, že přinesou pečená kuřata, ale požádejte je alespoň o bílkovinové svačinky - tvaroh, jogurty, kefír, cottage sýr nebo třeba masový vývar.

Výživa v období rehabilitace

Už je Vám lépe a dostali jste se z toho nejhoršího. V této chvíli není dobré polevit. Během rehabilitace dochází ke zvýšení fyzické aktivity s cílem obnovit svalovou hmotu, sílu, funkčnost a znovu získat strukturální integritu šlach, vazů a kostí. Zvyšuje se energetický výdej a také schopnost využití bílkovin. Nároky na příjem bílkovin se ve fázi rehabilitace příliš neliší od fáze regenerace - cílem je minimalizovat svalové ztráty a naopak maximalizovat proteosyntézu (novotvorbu tělesných bílkovin). V tomto období by měl být příjem bílkovin alespoň 2 g/kg tělesné hmotnosti za den. Současně nesmíme opominout dostatečný příjem sacharidů, které dodávají "palivo" pro zabudování bílkovin do svalové hmoty. Pokud jste v období léčby snižovali příjem sacharidů, doporučuji pozvolný návrat k původní hodnotě a sacharidy navyšovat postupně.


Použité zdroje:
1. DiLorenzo, F.M., Drager, C.J., & Rankin, J.W. (2014). Docosahexaenoic acid affects markers of inflammation and muscle damage after eccentric exercise. The Journal of Strength and Conditioning Research, 28, 2768-2774. PubMed ID: 25029008 doi:10.1519/JSC.000000000000061
2. Graeme L. Close, Craig Sale, Keith Baar, Stephane Bermon. Nutrition for the Prevention and Treatment of Injuries in Track and Field Athletes. Sport Nutrition And Exercise Metabolism. Volume:29 Issue: 2 Pages:189-197. doi: 10.1123/ijsnem.2018-0290
3. J Inflamm Res. 2016 Jun 14;9:123-31
4. Marques, C.G., Santos, V.C., Levada-Pires, A.C., Jacintho, T.M., Gorjao, R., Pithon-Curi, T.C., & Cury-Boaventura, M.F. (2015). Effects of DHA-rich fish oil supplementation on the lipid profile, markers of muscle damage, and neutrophil function in wheelchair basketball athletes before and after acute exercise. Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism, 40, 596-604
5. Ochi, E., & Tsuchiya, Y. (2018). Eicosapentaenoic Acid (EPA) and Docosahexaenoic Acid (DHA) in Muscle Damage and Function. Nutrients, 10(5), 552. doi:10.3390/nu10050552
6. http://www.avkv.cz/Novinky-a-aktuality/Novinky-a-aktuality/Vyziva-a-regenerace-v-intenzivni-peci/7-L-2E.article.aspx
7. http://jsemstalekost.cz/zlomeniny/


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 27 sekundami?



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra