Gratuluji!
Jde o ikonu, obzvláště v Moravskoslezském kraji. Ostrůvek staré poctivé kulturistiky, na které vyrostly předrevoluční generace. Jejich tichá přítomnost na soutěžích v rolích rozhodčích nebo trenérů apod. je možná mladší generaci neznáma a význam nedoceněn. Příznačným atributem je totiž jejich skromnost. My od husákových zpátky je ale kolem sebe cítíme, kdykoliv se ponoříme do útrob zákulisí - obklopí nás nostalgie starého železa a vůně nubianu :o)
Držím palce, aby to „poslední závody v životě“, jak pan Rohan v článku píše, nakonec nebyly a ještě se někdy na pódium postavil. Neuvěřitelný v tomhle věku najít sílu a motivaci se takhle nachystat. A je moc hezký, jak v článku všem děkuje, to snad co odstavec to tři poděkování. Ale to je určitě stokrát lepší než nepoděkovat nikomu ani jednou
.
.
Víte, že...
