Reklama:

Nedožité sedmdesátiny Petra Stacha a jeho tréninkové programy

10.522 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Trénink

Petr Stach na radotínském nádražíčku - jeho triumfální návrat v roce 1975 z holandského Amsterodamu s naprosto nečekaným titulem mistra Evropy byl zvěčněn fotografem časopisu Stadion a tato fotka mi utkvěla navždy v paměti. Usmívající se Petr právě vystoupil z vlaku a z jeho sportovní tašky vyčnívaly dva poháry. Jeden za první místo v kategorii do 172 cm a druhý za absolutní vítězství. Bylo to zcela šokující, ale o to radostnější, vždyť se tam jel původně jenom zúčastnit a vlastně se postavit na stejné pódium s tolik obdivovanými kulturisty západního světa a nic více se od něho ani nečekalo. Přiletěl zpět samozřejmě téměř inkognito, žádní zvídaví novináři na letišti, o nějaké televizi ani nemluvě. Vždyť přijel "pouze" kulturista s titulem mistra Evropy, a ne fotbalisté, kterým se tento úspěch podařil o rok později. A to se děly jiné věci, pro veřejnost se stali okamžitě národními hrdiny a Panenka se zařadil mezi polobohy. Kulturistika si ovšem svoje místo na slunci musela teprve vybojovat a její zlaté časy měly teprve nastat. Ovšem bez tohoto Petrova triumfu by možná, a to s dost velkou pravděpodobností, žádné zlaté časy ani nenastaly a kulturistika by byla tělovýchovnými orgány odsunuta mezi sporty ne druhé, ale až třetí kategorie, a na dlouhou dobu bychom mohli na účast na mezinárodních soutěžích zapomenout. Totalitnímu režimu nepřejícímu kulturistice stačila jakákoli záminka.

A právě tato památná událost pro fanoušky kulturistiky byla i příčinou, proč jsem ho v květnu 2015, tedy právě 40 let po jeho titulu mistra Evropy, požádal o rozhovor pro Muscle & Fitness. Ten proběhl v pohodové atmosféře (jak jinak) v jeho útulném břevnovském bytě a poté jsme pokračovali v již neformálním duchu v jedné z blízkých restaurací. Vždyť jsme v té době již byli mnoho let přátelé, vlastně první naše setkání proběhlo hned po mistrovství Evropy, kdy jsme s kamarády vystoupili na již zmíněném radotínském nádražíčku, abychom mu vyjádřili náš obdiv a popřáli mu k tomuto triumfu. Návštěvu v jeho radotínském bytě jsme sice měli předjednanou, ale přesto nás mile překvapila jeho pohostinnost, kdy nám, "nýmandům", věnoval několik hodin svého drahocenného času. Od té doby jsme nevynechali jediné mistrovství republiky s jeho účastí (vždy vítěznou) na území bývalého Československa - Gottwaldov (nyní Zlín), Půchov, Ostrava, Komárno... nejenom tam jsme se společně s ním radovali z jeho úspěchů. A bylo také z čeho. Pět titulů mistra republiky v letech 1974 až 1978, dvojnásobný mistr Evropy 1975 a 1977, následující umístění na mistrovství světa (4. místo v roce 1976, bronz v roce 1977 a konečně v roce 1978 stříbro za fenomenálním Tomem Platzem). Škoda přeškoda, že mu zdravotní problémy zabránily v pokračování v tak našlápnuté kariéře, jsem si zcela jist, že při jeho cílevědomosti, vůli a tréninkovém nasazení by mu dlouho před Pavolem Jablonickým titul neunikl.

Postupem času Petr z piedestalu kulturistické ikony sestoupil mezi nás a z obdivovaného, pro nás samozřejmě nedostižného a těžko napodobitelného vzoru, ke kterému jsme původně pouze s velkým respektem vzhlíželi, se stal kamarád, se kterým jsme chodili na pivo. A Petr byl vynikající společník, vtipný, zábavný, jeho neustálý úsměv se stal proslulým a každé setkání s ním byl nezapomenutelný zážitek. A takto příjemné setkání bylo i to poslední - z Petra čišel optimismus, ten typický úsměv mu po celou dobu z tváře nevymizel a kromě vzpomínání na staré časy mluvil o budoucnosti, o své trenérské škole, o trampingu, který tak miloval a jehož celosvětových srazů se účastnil. O nějakých zdravotních problémech nehovořil, jen letmo se zmínil a já tomu tehdy ani nevěnoval pozornost, když jsem před sebou viděl člověka na pohled kypícího zdravím. Jak mylný byl můj úsudek, to jsem se dozvěděl o necelý čtvrt rok později. Loučení před restaurací se slovy: "Tak, Petře, musíš zase přijet někdy k nám do Hradce Králové" se bohužel již nikdy nenaplnilo. Když jsem si 8. srpna 2015 po příjezdu z dovolené na Ronnie.cz přečetl zdrcující zprávu, že Petr Stach zemřel, nevěřil jsem svým očím a se slzami na krajíčku jsem si uvědomil, že jsem ztratil kamaráda a naše kulturistika výjimečnou, nenahraditelnou osobnost, která se již za svého života stala legendou.

Při příležitosti jeho nedožitých sedmdesátin (narodil se 10. března 1949) se nabízí víceméně otrocky zopakovat jeho sportovní kariéru, ale k podrobnějšímu seznámení s ní si stačí vyhledat Muscle & Fitness 1 a 2 z roku 2016. Já bych se raději zaměřil na jeho tréninkové postupy, jak avizuje název článku, které nebyly náplní materiálu zveřejněného v Muscle & Fitness.

Pokud bych měl charakterizovat jedním slovem jeho tréninky, respektive jeho přístup k nim, tak bych použil slovo brutální. Nic výstižnějšího mne nenapadá, protože nasazení, intenzita, délka tréninku, neskutečné množství sérii, které za tu dobu odcvičil, bolest, kterou při tom prožíval, to vše v úhrnu se vymyká lidskému chápáni, jak to člověk může vůbec vydržet. S ohledem na to, že jsem měl tu vzácnou možnost jeho tréninky sledovat, tak mohu potvrdit, že nic podobného jsem nikdy předtím a nikdy potom neviděl. Pokud si někdo s ním chtěl zatrénovat, tak velmi brzy odpadl, protože nikdo nestačil jeho tempu tréninku.

Sám Petr podrobně popisuje svoje tréninky v závěrečné práci Analýza mé sportovní přípravy v letech 1974 - 1978 v rámci dálkového studia trenérů I. třídy na FTVS UK Praha, kde uvádí celou řadu tréninkových programů v různých fázích přípravy na soutěže, a já jsem Vám pro názornost vybral jeden z nich. Petr Stach byl samouk, musíme si uvědomit, že kvalifikovaní trenéři neexistovali, respektive jich bylo velmi málo. Naprostá většina kulturistů té doby postupovala metodou pokusu a omylu. Jak popisuji v jeho životopise v Muscle & Fitness, prvním zdrojem informací pro něho bylo 10 sešitů, které vycházely pod názvem "Lekce kulturistiky" v roce 1968 a pochopitelně několikastránková příloha slovenského měsíčníku Trenér a jeho ročenky. Kromě několika publikací (autorský kolektiv většinou Müller, Filip, Fiala a na Slovensku Bačinsky a Jablonský) to bylo vše, s dnešní situací naprosto nesrovnatelné. Petr Stach vycházel z tréninkové filozofie "více znamená lépe", tedy dosažení lepších výsledků. S poznatky o stravování to bylo ještě horší, praktikovala se celá řada úplných nesmyslů (jeden za všechny - pokud chcete nabrat, tak musíte během tréninku popíjet mléko) a znalosti, či spíše neznalosti ohledně výživy se nevyhnuly ani špičkovým kulturistům včetně Stacha. Abyste si o tom udělali obrázek, tak jako přílohu uvádím i jeho typický jídelníček. Sám Petr s odstupem let právě ve své závěrečné práci hodnotí kriticky svoje postupy. V závěru své kariéry, kdy jeho tréninky dosahovaly největší intenzity a objemu, přiznával, že již nebyl schopen se dostatečně zotavovat a nacházel se často ve stavu permanentního přetrénování. O tom nejlépe svědčí jeho slova: "Tento jev (přetrénování) signalizoval, že další zvyšování kvality tréninkového procesu nelze dosáhnout cestou neustálého zvyšování intenzity a tréninkové zátěže. Současné nejnovější metody prokázaly oprávněnost mých pochyb. Moderní příprava se dnes zakládá na poznatcích o nutnosti kvalitního regeneračního procesu spolu s racionálnějším využíváním energetických zdrojů. Tréninkové jednotky jsou dnes podstatně jednodušší a kratší při vysoké intenzitě a maximálním nasazení volního úsilí." Tolik vlastní vyjádření Petra Stacha.

Samozřejmě i Petr Stach cykloval tréninkové programy a necvičil celý rok se stejnou intenzitou (to by nebylo v lidských silách). Po soutěžích zařazoval přechodné období na zotavení a regeneraci organismu po náročné sezóně (je třeba si uvědomit, že většinou se jednalo o dva vrcholy výkonnosti - první mistrovství ČSSR, popřípadě mistrovství Evropy na jaře, a druhý mistrovství světa na podzim), poté přípravné (nárůst objemů a síly), hlavní období (zvyšování kvality svalstva) a poté již závodní období, kdy v průběhu 4 až 8 týdnů dolaďoval vrcholnou formu. V této fázi byla intenzita nejvyšší a zvyšoval ji zařazením nejenom supersérií a trojsérií, ale především gigantických sérií, což byla nejenom jeho specialita, ale běžně je zařazovali do rýsovacích programů i jiní špičkoví kulturisté. Petr Stach v průběhu let 1974 až 1978 neustále zvyšoval objem tréninku při zachování, ale i zvyšování intenzity a tempa tréninku. Posuďte sami, v roce 1974 jeho trénink obsahoval kolem 120 sérií a objem zátěže byl od 39 tun do 45 tun, v roce 1978 to dělalo 190 sérií a až 85 tun v jednom tréninkovém dni (jednalo se tehdy o dvoufázové tréninky), přičemž stále zvyšoval tempo tréninku a intenzitu měřenou počtem sérií za jednotku času. V roce 1974 připadalo na jednu sérii včetně přestávky 120 až 130 vteřin, ale v roce 1978 se tento čas zkracoval na 70 až 80 vteřin.

Jako příklad jeho tréninku jsem zvolil přípravné období před ME a MS v Nimes v roce 1977 (obě mistrovství se konala zároveň), kdy Petr získal opět titul mistra Evropy a na MS skončil třetí.

Schéma jeho dvoufázového tréninku bylo následující:

  • srpen: 2 tréninkové dny + 1 den odpočinek (2+1)
  • září: 6 tréninkových dní + 1 den odpočinek (6+1, tedy 3 tréninkové cykly v týdnu)

1. den ráno - prsa, ramena
cvik série opakování
prsa - gigantická série:
rozpažování na šikmé lavici hlavou nahoru 5 8 - 12
rozpažování na šikmé lavici hlavou dolů 5 8 - 12
stahování protisměrných kladek 5 8 - 12
pullover 5 8 - 12
bench-press 5 8 - 12
ramena - gigantická série:
tlak s velkou činkou vsedě za hlavou 5 8 - 12
upažování v předklonu vsedě 5 8 - 12
upažování na spodní kladce za tělem 5 8 - 12
tlaky s jednoručkami vsedě 5 8 - 12
přítahy velké činky k bradě ve stoji 5 8 - 12

1. den odpoledne - záda, lýtka, břicho
cvik série opakování
záda - gigantická série:
shyby střídavě před a za hlavou 5 10 - 12
veslování s T osou 5 10 - 12
přítahy velké činky v předklonu k hrudníku 5 10 - 12
přítahy jednoručky v předklonu s oporou 5 10 - 12
přitahování spodní kladky vsedě 5 10 - 12
stahování horní kladky širokým úchopem vsedě 5 10 - 12
lýtka - gigantická série:
výpony na přístroji ve stoji 6 15 - 20
výpony na přístroji jednonož 6 15 - 20
výpony v předklonu se spolucvičencem na bedrech (oslí výpony) 6 15 - 20
výpony na legpressu 6 15 - 20
břicho - gigantická série:
sedy lehy na šikmé lavici 5 do maxima
přednožování ve visu na žebřinách 5 do maxima
sklapovačky 5 do maxima
přednožování ve visu na žebřinách 5 do maxima
izometrické zatínání břišních svalů 5 do maxima

2. den ráno - biceps, triceps
cvik série opakování
supersérie:
bicepsový zdvih s velkou činkou ve stoji 5 8 - 10
francouzské tlaky ve stoji 5 8 - 10
gigantická série: 5 8
biceps na Scottově lavici s velkou činkou 5 8
biceps vsedě s jednoručkami 5 8
bicepsový zdvih se spodní kladkou 5 8
biceps vsedě jednoruč s oporou o koleno nebo na Scottově lavici 5 8
gigantická série:
francouzské tlaky v leže s lomenou osou 5 10
kick-back 5 10
stahování čelem ke kladce v kleku 5 10
stahování kladky přes hlavu zády ke kladce v kleku s oporou o lavici 5 10
kliky na bradlech 5 10

2. den odpoledne - stehna, lýtka, břicho
cvik série opakování
dřepy 5 10 - 12
stehna - gigantická série:
tlaky na legpressu 5 10 - 12
předkopávání na stroji 5 10 - 12
zakopávání vleže na stroji 5 10 - 12
hacken dřepy s činkou 5 10 - 12
lýtka - jako první den
šikmé břišní svaly - trojsérie:
metronomy 5 do maxima
úklony s jednoručkou do strany 5 do maxima
rotace s tyčí ve stoji 5 do maxima

V září zvyšoval počet gigantických sérií v každém tréninku z pěti na sedm. Gigantická série představuje odcvičení čtyřech, pěti čí více cviků za sebou prakticky bez přerušení (přestávka jen na přechod mezi nimi) a odpočinek následuje až po odcvičení všech cviků, poté následuje další gigantická série.

Kvantitativní charakteristiky tréninku
doba tréninku počet sérií objem zátěže
srpen:
ranní fáze 75 - 85 minut 50 - 55 25 - 30 tun
odpolední fáze 98 - 115 minut 60 - 75 30 - 38 tun
září:
ranní fáze 105 - 115 minut 70 - 75 32 - 38 tun
odpolední fáze 125 - 155 minut 82 - 103 42 - 51 tun

Příklad jídelníčku v závodním období duben až červen 1978
energie bílkoviny tuky sacharidy
snídaně:
300 g filé z tresky 928 kJ 50,0 g 1,2 g 0 g
100 g hlávkový salát 71 kJ 1,3 g 0,2 g 2,8 g
svačina:
200 filé z tresky 619 kJ 33,0 g 0,8 g 0 g
100 g ředkvičky 88 kJ 1,1 g 0,1 g 4,2 g
oběd:
300 g filé z tresky 928 kJ 50,0 g 1,2 g 0 g
100 g hlávkový salát 71 kJ 1,3 g 0,2 g 2,8 g
svačina:
200 g filé z tresky 619 kJ 33,0 g 0,8 g 0 g
100 g rajčata 104 kJ 1,0 g 0,3 g 4,8 g
večeře:
200 g filé z tresky 619 kJ 33,0 g 0,8 g 0 g
100 g hlávkový salát 71 kJ 1,3 g 0,2 g 2,8 g
hodnoty celkem 4118 kJ 205,0 g 5,8 g 17,4 g
poměr bílkovin, tuků a sacharidů: 5,4 : 0,15 : 0,45

Po přečtení brutálního tréninkového programu a kruté monodiety jistě nad tím kroutíte hlavou, ale taková byla doba. Jak trénink, tak dieta jsou typickou ukázkou tehdejších postupů, ovšem u Petra Stacha dovedeno až do extrému. Doufám, že se nenajdou jedinci, kteří by chtěli tyto postupy, ať již se jedná o trénink, nebo o dietu, napodobovat! Před tím důrazně varuji!

Samozřejmě se nabízí otázka, jak mohl Petr Stach takové martýrium vůbec vydržet. Kombinace dvoufázových až tříhodinových tréninků s vražednou intenzitou, prakticky bezsacharidovou dietou a energetickým příjmem cca 1000 kcal, tedy někde na hranici ostré redukční diety, ale s obrovským energetickým výdejem, je opravdu sebezničující. I přes jeho nezměrnou vůli a obrovskou motivaci s cílem zvítězit by to doslova nebylo možné přežít bez masivního použití podpůrných prostředků… To je samozřejmě moje spekulace, ale uvědomme si, že tehdy neexistovaly žádné legální doplňky výživy, žádné proteinové koncentráty (jen někteří šťastlivci měli možnost jejich přísunu ze Západu), strojové vybavení bylo opravdu ubohé, všichni kulturisté, a to i špičkoví, měli svoje civilní zaměstnání… A přesto Petr Stach a jeho vrstevníci jako Petr Tlapák, Alois Pek, Robert Dantlinger, Anton Holič (tak bych mohl jmenovat dále) nahrazovali tyto nedostatky, ale i nepřejícnost totalitního režimu obrovským nadšením a dokázali zázrak - být nejlepší v celé Evropě a dosáhnout na pozici špičkové kulturistické velmoci na celém světě! Za to vše jim patří obrovský dík a Petrovi Stachovi i naše dnešní vzpomínka, která míří bohužel už jen do nebeské posilovny…


Foto:
W. R. Gallasch


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

12.03.14:29Radovan77 - Trénink naprosto šílený, tohle by dnes nikdo nedal. A diet..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra