Křen znali už Egypťané 1500 let př. n. l. a používali ho jako léčivo. Stejně tak starověcí Řekové. Ti si navíc cenili i jeho afrodiziakálních účinků. O tom, jak byl už v dávných dobách křen ceněn, vypovídají i nástěnné malby v Pompejích nebo legenda, podle které jednou řekl delfský věštec Apollónovi:
"Ředkvičky by se daly vyvažovat olovem, červená řepa stříbrem, křen zlatem."
Za původní domovinu křenu se pokládá jihovýchodní Evropa, do střední Evropy jej pravděpodobně přinesli Slované během stěhování národů. U nás se křen pěstuje od 12.
století a šlechtí od 17. století. Křenu existují tři druhy, ovšem v České republice roste pouze jediný - křen selský.
Obsažené látky prospěšné zdraví
Křen selský aneb Armoracia rusticana si vysloužil přezdívku "český ženšen", protože má schopnost celkově posilovat organismus. Kromě vitamínů skupiny B obsahuje vysoké množství vitamínu C (průměrně 157 mg
na 100 g čerstvého křenu), což ocení hlavně imunitní systém. Tři lžíce strouhaného křenu pokryjí zhruba polovinu doporučené denní dávky vitamínu C. Z minerálů má křen nejvíce draslíku (průměrně 587 mg
na 100 g), díky kterému má diuretické účinky. Obsažené hořčičné oleje působí antibioticky, proto může být křen využit k léčbě infekcí ledvin a močových cest nebo při nachlazení a bronchitidě. Při kašli pomáhá uvolňovat zahlenění, má antiseptické účinky a v neposlední řadě i vysokou antioxidační aktivitu.
Křen příznivě ovlivňuje i zažívání, a to tím, že stimuluje produkci trávicích šťáv. Servírování této štiplavé pochutiny k masu má tedy své opodstatnění, zlepšuje stravitelnost pokrmu.
Ani s křenem se to ale nesmí přehánět. Užití většího množství by totiž mohlo poškodit sliznice trávicích cest nebo vyvolat alergickou reakci.
Léčivé schopnosti křenu lze využít i při zevním použití. Obklady s nastrouhaným křenem mohou ulevit při bolestech zad, artróze nebo revmatismu, a to tak, že postižené místo silně prokrví, a tím urychlí léčbu zánětu. Ovšem i zde pozor. Delší vystavení pokožky agresivním šťávám křenu způsobí podráždění, u citlivějších jedinců až puchýře.
Nutriční hodnoty čerstvého křenu
parametr |
na 100 g |
DDD (100 g) |
parametr |
na 100 g |
DDD (100 g) |
energie |
201,00 kJ (48 kcal) |
|
vitamín C |
24,900 mg |
41,5 % |
bílkoviny |
1,18 g | 2,6 % |
vitamín B1 (tiamin) |
0,008 mg |
0,5 % |
sacharidy |
11,29 g |
4,9 % |
vitamín B2 (riboflavin) |
0,024 mg |
1,4 % |
cukr |
7,99 g |
8,9 % |
vitamín B3 (niacin) |
0,386 mg |
1,9 % |
vláknina |
3,30 g |
13,8 % |
vitamín B6 (pyridoxal) |
0,073 mg |
3,7 % |
tuky |
0,69 g |
1,0 % |
kyselina listová |
57,000 µg |
14,3 % |
minerální soli |
1,76 g |
29,3 % |
cholin |
6,500 mg |
|
vápník |
56,00 mg |
5,6 % |
vitamín A |
2,000 MJ |
|
železo |
0,42 mg |
2,3 % |
beta karoten |
1,000 µg |
|
hořčík |
27,00 mg |
6,8 % |
lutein + zeazanthin |
10,000 µg |
|
fosfor |
31,00 mg |
3,1 % |
vitamín E |
0,010 mg |
0,1 % |
draslík |
246,00 mg |
5,2 % |
vitamín K |
1,300 µg |
1,6 % |
sodík |
314,00 mg |
13,1 % |
voda |
85,080 g |
|
zinek |
0,83 mg |
5,5 % |
|
|
|
měď |
0,06 mg |
2,9 % |
|
|
|
mangan |
0,13 mg |
6,3 % |
|
|
|
selen |
2,80 µg |
4,0 % |
|
|
|
Křen v lidovém léčitelství
Stejně jako česnek, cibule nebo zázvor má i křen bohaté využití v přírodní medicíně. Jeho příznivé účinky na organismus jsou širokospektrální, vždy je ale třeba používat křen čerstvý!
Kašel a nachlazení - jak již bylo řečeno výše, křen podporuje uvolňování a vylučování hlenů, což při kašli a nachlazení přivítáme. Léčivem může být nastrouhaný čerstvý křen smíchaný s kvalitním medem v poměru 1 : 1. Směs uložíme do chladu a od druhého dne můžeme používat. Užíváme čajovou lžičku směsi 3x denně.
Bolest v krku, rýma, zánět nosohltanu - do misky dáme 2 lžíce nastrouhaného křenu, 2 lžíce nastrouhaného jablka a 0,5 litru vroucí vody.
Necháme několik minut odstát a pak pod ručníkem 10 minut inhalujeme výpary.
Dušnost, ledvinový písek, podpora trávení - 10 dkg nastrouhaného křenu zalijeme litrem červeného vína a necháme týden vylouhovat. Užíváme jako lék 3x denně polévkovou lžíci před jídlem.
Na bolavé klouby, "housera" i revma - křenová placka byla osvědčeným lékem našich babiček na bolesti pohybového aparátu. Jde vlastně o jednoduchý obklad, kdy na plátno naneseme vrstvu nastrouhaného křenu, překryjeme gázou a položíme na bolavé místo. Vše ještě můžeme obalit potravinovou fólií. Necháme působit pár minut a zkontrolujeme reakci pokožky. Pokud nejeví výraznější iritaci, můžeme obklad ještě vrátit, ale ne na déle než 15 minut.
Křen v kuchyni
Křen se z důvodu obsažených antiseptických fitoncidů výborně hodí ke konzervování zeleniny, jako výrazná a štiplavá pochutina navíc skvěle zvýrazní chuť domácí čalamády či kečupu. Jeho pálivost naopak zjemníme kombinací s jablky, řepou nebo zelím, ostrost zmírní i jeho tepelná úprava, se kterou se ale ztrácí i jeho léčivé účinky. V Česku se křen podává tradičně k uzenému masu, ovaru nebo grilovanému kolenu.
I když se v obchodech dají běžně zakoupit různé křenové polotovary, nejlepší bude vždy křen čerstvý. Pokud jej budeme správně uchovávat, uložíme-li jej například do lednice zabalený v několika vrstvách mokré tkaniny a budeme pravidelně kontrolovat, aby nevyschl, může nám vydržet klidně i rok.
Recept, co má říz - pomazánka s čerstvým křenem
Co takhle využít všech zdravotních benefitů čerstvého křenu a ještě si při tom pochutnat? Zkuste třeba jednoduchou křenovou pomazánku, která má říz a ještě zažene každého bacila, který by se k Vám zkusil jen přiblížit.
Budeme potřebovat:
- 200 g tvarohu
- 3 ks sýru Lučina nebo žervé
- hrst čerstvého nastrouhaného křenu
- sůl
- bílý pepř
- hrst vlašských ořechů
K tvarohu přidáme Lučinu nebo žervé, hrst nastrouhaného křenu a dobře promícháme. Přisypeme hrst nadrobno nakrájených vlašských ořechů a dochutíme solí a bílým pepřem. Podáváme na plátcích pečiva, alternativně na racio chlebíčcích či s krekry a zdobíme hroznovým vínem.