Reklama:
Spalovač tuků Thermogel v akci 1+1 ZDARMA
Oblíbený silný spalovač tuků nyní v akční nabídce! Více zde.

Syndrom přetrénování - skutečná hrozba, nebo zbytečný strašák?

8.261 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Trénink

Sportovci se snaží tréninkem zlepšit svou výkonnost. Procesu zlepšování výkonnosti je dosaženo skrze zvyšování tréninkové zátěže, které musí být podpořeno adekvátním odpočinkem. Nerespektování tohoto procesu a stálé navyšování tréninkové zátěže bez dostatečného odpočinku a zotavení může vést po určité době k poklesu výkonnosti a dalším negativním projevům, které se nemusí týkat pouze fyzické stránky jedince, ale mohou zahrnovat také psychické potíže. Tento článek bude věnován stavům, u kterých dochází k dysbalanci mezi tréninkem a regenerací, a především té nejzávažnější formě, kterou je syndrom přetrénování.

Únava, přetížení, přetrénování

Sportovec se tréninkem snaží o narušení homeostázy (rovnováhy vnitřního prostředí), které zapříčiňuje následný nástup akutní únavy s následným vzestupem výkonnosti. Pokud fáze tréninku pokračuje, dochází ke stálému navyšování tréninkového objemu, intenzity a jeho frekvence, mohou nastat komplikace, které negativně ovlivní jak sportovní výkon, tak psychickou stránku sportovce. V následujícím článku si přiblížíme, jak to vlastně se syndromem přetrénování je. Jelikož se v literatuře ne vždy vyskytují ucelené a jednotné názvy a pojmy týkající se této problematiky, bude v tomto článku použito názvosloví uváděné v současných publikacích (functional overreaching, nonfunctional overreaching, overtraining syndrome), převedené do českých ekvivalentů.

K syndromu přetrénování (bývá používán také název syndrom nevysvětlitelného poklesu výkonnosti) se pojí také akutní únava, adaptační (funkční) přetížení a maladaptační (nefunkční) přetížení. Lehce si teď tyto pojmy diferencujme.

  • Únava - stav snížené výkonnosti, který je způsoben předcházející aktivitou, lze ji chápat jako způsob ochrany organismu před vyčerpáním, může být průvodním jevem jakékoliv aktivity (fyzická, psychická atd.).
  • Adaptační přetížení (functional overreaching) - nastává při zvýšené tréninkové zátěži, vede k dočasnému snížení výkonnosti, po odpočinku je následováno efektem superkompenzace.
  • Maladaptační přetížení (nonfunctional overreaching) - jedná se o dlouhodobější snížení výkonnosti, může být doprovázeno různými symptomy, vzhledem ke sportovnímu výkonu je jeho efekt negativní.
  • Syndrom přetrénování (overtraining syndrome) - snížení výkonnosti po dobu měsíců až let, které je doprovázené závažnými symptomy týkajícími se různých systémů (imunitní, hormonální, nervový).

Poznám, že jsem přetrénován?

Diagnostika syndromu přetrénování je složitý proces, nelze jej diagnostikovat pouze vzhledem k poklesu výkonnosti. Jak naznačuje slovo "syndrom", jedná se o více příznaků, které přetrénování charakterizují, existuje tedy mnoho různých symptomů a je potřeba je vnímat komplexně. Ovšem pokles výkonnosti je symptomem, který se u syndromu přetrénování vyskytuje vždy.

Nelze říci, že jedinou příčinou syndromu přetrénování (dále pouze SP) je nevyváženost odpočinku a tréninkového zatížení, stejně závažným faktorem způsobujícím SP může být také nedostatečná strava či výskyt významných životních stresorů, tedy žádný faktor jednotlivě nemůže být posuzován jako jediná příčina SP (Lewis a kol., 2015). Meeusen a De Pauw (2013) uvádějí možný nástup syndromu přetrénování v situaci, kdy je nadměrný trénink kombinován s jinými stresory a nedostatečným časem pro odpočinek, přičemž následné snížení výkonnosti může vést k chronickým maladaptacím, které bývají příčinou SP.

Diagnóza SP není vůbec jednoduchá, jelikož neexistuje žádný nástroj, který by tento stav mohl jednoznačně diagnostikovat.6 Při diagnóze SP je nutné vyloučit další možné etiologické příčiny současného stavu, kterými mohou být například diabetes, mononukleóza, hypofunkce štítné žlázy, nádorové onemocnění či anémie. Brzké a jednoznačné rozpoznání SP je prakticky nemožné, jelikož jediný jistý symptom je právě pokles výkonnosti, další symptomy jako například poruchy nálad, zvýšená únava nebo zvýšený výskyt infekcí mohou mít velmi variabilní výskyt mezi jedinci. Proto bývá tato diagnóza určena velmi často až po dlouhé době od vypuknutí jejích projevů. Právě délka výskytu a závažnost jednotlivých symptomů určuje hranici mezi výše zmíněným maladaptačním přetížením a SP.

Co třeba krevní testy, mohly by pomoci při diagnostice SP? Bohužel neexistuje žádný definitivní ukazatel, který by pomohl rozpoznat adaptační přetížení od maladaptačního, či přetížení od SP, ačkoliv existuje nemalé množství biomarkerů, které jsou v této souvislosti zkoumány, jedná se například o kyselinu močovou, kreatin kinázu či poměr testosteronu ke kortizolu.8 Hormonálními aspekty SP se zabývali F. Cadegiani společně s C. Katerem (2017), tito autoři ve svém review zjišťovali, jaká je spojitost hormonálního prostředí a SP. Autoři došli k závěru, že akutní hormonální odezva na stimulační test byla u některých hormonů potlačena (růstový hormon, adrenokortikotropní hormon, prolaktin), u některých hormonů byly výsledky nejednoznačné (katecholaminy) a další z hormonů nebyly systematicky analyzovány.

Přetížení a syndrom přetrénování
název překlad definice délka poklesu výkonnosti výsledek
functional overreaching adaptační přetížení Zvýšená tréninková zátěž vedoucí k dočasnému snížení výkonnosti a následnému zvýšení výkonnosti po odpočinku. dny až týdny pozitivní (efekt superkompenzace)
nonfunctional overreaching maladaptační přetížení Zvýšená tréninková zátěž vedoucí k delší periodě snížené výkonnosti s úplným zotavením po odpočinku. Mohou se objevovat také psychologické a neuroendokrinologické symptomy. týdny až měsíce negativní vzhledem k symptomům a ztrátě tréninku
overtraining syndrome syndrom přetrénování Obdobně jako u maladaptačního přetížení, ovšem dochází k delšímu poklesu výkonnosti, závažnějším symptomům postihujícím psychiku, neurologický systém, hormonální prostředí a imunitní systém. měsíce až roky negativní vzhledem k symptomům, možný konec sportovní kariéry

Zdroj: převzato z Kreher (2016), upraveno

Syndrom přetrénování, autonomní nervový systém, spánek a stres - existuje spojitost?

Vzhledem k tomu, jaké změny při SP nastávají ve funkci autonomního nervového systému, byly popsány dva druhy SP, jedná se o formu sympatickou a parasympatickou dle toho, jak působí na autonomní nervový systém.1,7 Autonomní nervový systém je část nervového systému, která reguluje různé funkce lidského těla (krevní tlak, motilita střev, termoregulace, zúžení a rozšíření zornic atd.), autonomní nervový systém není ovlivnitelný vůli a je regulován aktivitou sympatiku a parasympatiku. SP má nemalé množství příznaků, jejichž počet se odhaduje na přibližně 80, na následujících řádcích jsou uvedeny některé z nich, které se pojí k jednomu či druhému typu SP.

1. Sympatický typ přetrénování

V literatuře se kromě snížení sportovní výkonnosti uvádějí především tyto další symptomy:1,7,8

  • zvýšená dráždivost
  • nespavost
  • zvýšená ranní srdeční frekvence
  • nervozita
  • roztěkanost
  • nechuť k jídlu
  • zvýšení bazálního metabolismu

Tento typ SP je dle uvedených autorů charakteristický především pro sportovce provádějící rychlostně-silové sporty s převládajícím anaerobním krytím energie. Při tomto typu SP dochází k hyperaktivitě sympatické větve autonomního nervového systému.

2. Parasympatický typ přetrénování

U toho typu SP se objevují například tyto symptomy:

  • abnormální únava
  • klidová bradykardie
  • porucha koordinace
  • flegmatičnost
  • ztráta motivace
  • poruchy imunity
  • zpomalení reakční rychlosti

S tímto typem SP se častěji setkáme u sportovců vytrvalostních disciplín. Při tomto typu přetrénování dochází z důvodu opakované excitace sympatiku k jeho vyčerpání a převládá zbytková aktivita parasympatiku.1

Mezi další symptomy pak můžeme zařadit:

  • úzkost
  • epizody deprese
  • poruchy (změny) nálad
  • zvýšené vnímání tréninkového úsilí

Je namístě zmínit, že poruchy spánku mají spojitost nejen s fyzickým výkonem, ale velmi blízké spojení mají také s psychikou jedince, jedná se o jakýsi začarovaný kruh, kdy psychika je ovlivněna spánkem a spánek je ovlivňován psychikou. Nejedná se pouze o nedostatek spánku nebo nespavost (insomnie), jak by si někdo mohl myslet, ale nevhodný je také opačný extrém, kterým je tzv. hypersomnie čili nadměrná spavost. Jak již bylo zmíněno, jedním z projevů SP může být také deprese nebo úzkost. Právě v problematice deprese a dalších psychických problémů hraje výraznou roli nedostatečný či nekvalitní spánek. Až 75 % osob trpících depresemi vykazuje znaky insomnie.2 Spánek, a především spánková deprivace (nejedná se o periodu, kdy jsme 40 hodin vzhůru, ale spíše o postupné snižování času pro spánek), hraje roli také v emočních pochodech, kdy zvyšuje aktivitu části mozku, kde dochází ke generaci nových emocí, a snižuje aktivitu mozkových center, ve kterých dochází k emočním regulacím. Nekvalitní spánek či nedostatek spánku, především pokud se jedná o chronickou záležitost, má za následek také to, že se stáváme méně odolní proti stresu. Jak fyzicky, tak mentálně. Spánek je tedy ze zdravotního hlediska i ve spojitosti se SP velmi důležitým faktorem a nastalé problémy je třeba co nejdříve řešit.

Jelikož jsme již trochu zabloudili do problematiky psychologie a tréninkové zatížení může být chápáno jako forma stresu, SP bývá občas vysvětlován na příkladu všeobecného adaptačního syndromu (GAS), se kterým přišel H. Selye.

Zdroj: https://sanescohealth.com/stages-of-general-adaptation-syndrome

V první fázi všeobecného adaptačního syndromu dochází k nástupu stresoru (kterým je v našem případě trénink), dochází k mobilizaci energetických zásob, druhá fáze charakterizuje zvládání daného stresoru s čerpáním mobilizovaných energetických zdrojů, ve třetí fází, pokud nedošlo k ústupu stresoru, nastává vyčerpání a v krajní situaci selhání organismu. Dalo by se tedy říci, že maladaptační přetížení či SP nastává v situaci, kdy dochází ve třetí fázi k poklesu křivky.

Jak často se mezi sportovci SP objevuje, je jeho výskyt na denním pořádku, nebo je to jev vyskytující se zřídka?

Vypadá to, že SP je poměrně vzácný, ačkoliv vzhledem k obtížné diagnostice, často určované zpětně, je nemnoho dat týkajících se výskytu. Dalším faktorem pro nedostatek přesných dat je častá záměna přetížení a SP. Je ovšem uznáváno, že vytrvalostní sportovci (cyklisté, běžci, plavci apod.), u kterých je tělo po delší dobu vystaveno velkému stresu, jsou vznikem SP ohroženi. SP je pozitivně korelován s výkonnostní úrovní, tedy vrcholoví sportovci bývají tímto negativním jevem ohrožení více.4 Tato informace se zdá být vcelku logická, jelikož elitní sportovci často podstupují vysilující, někdy vícefázové tréninkové jednotky, s krátkými časovými odstupy a mnohdy jsou vystaveni vysokému stresu v podobě očekávání úspěchů rodiny, známých, trenéra a širokého okolí. Z těchto informací tedy vyplývá, že u běžného rekreačního cvičence je výskyt SP velmi málo pravděpodobný.

Prevence syndromu přetrénování

Rozhodující pomůckou v boji proti výskytu SP je tedy adekvátní odpočinek, níže jsou přiloženy další preventivní kroky.

Některá preventivní opatření pro SP:3,9

  • periodizace tréninku
  • zajistit dostatečný příjem kalorií a tekutin
  • dostatečný a kvalitní spánek
  • vyhnout se tréninku během infekcí, úpalu a vysoce stresujícího období
  • vyhnout se monotónnosti v tréninku
  • individualizace tréninku a dohled odborníka
  • vedení tréninkového deníku (zaznamenávání výkonnosti)

Dalšími východisky, jak se vyhnout SP, je komunikace sportovce se svým trenérem, je třeba brát na vědomí aktuální rozpoložení, psychický stav sportovce, problémy v práci, ve vztazích, finanční obtíže, jelikož všechny tyto faktory působí jako stresory, které se spolu s vysilujícím tréninkem a nedostatečnou regenerací spolupodílejí na vzniku nežádoucího SP.


Použité zdroje:
1. Botek, Michal, Jakub Krejčí a Andrew J. McKune, 2017. Variabilita srdeční frekvence v tréninkovém procesu: historie, současnost a perspektiva. Botek, Michal, Jakub Krejčí a Andrew J. McKune. Variabilita srdeční frekvence v tréninkovém procesu: historie, současnost a perspektiva [online]. 1. Křížkovského 8, 771 47 Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2019-01-04]. ISBN 978-80-244-5202-9. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=AI1ODwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false
2. Breus, Michael J., 2018. How Poor Sleep Can Affect Suicide Risks. In: Psychology Today [online]. 28.12.2018 [cit. 2019-01-04]. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/intl/blog/sleep-newzzz/201812/how-poor-sleep-can-affect-suicide-risks
3.Cardoos, Nathan, 2015. Overtraining Syndrome. Current Sports Medicine Reports [online]. 14(3), 157-158 [cit. 2019-01-04]. DOI: 10.1249/JSR.0000000000000145. ISSN 1537-890X. Dostupné z: https://insights.ovid.com/crossref?an=00149619-201505000-00007
4. Carfagno, David G. a Joshua C. Hendrix, 2014. Overtraining Syndrome in the Athlete. Current Sports Medicine Reports [online]. 13(1), 45-51 [cit. 2019-01-04]. DOI: 10.1249/JSR.0000000000000027. ISSN 1537-890X. Dostupné z: https://insights.ovid.com/crossref?an=00149619-201401000-00013
5. Cadegiani, Flavio A. a Claudio E. Kater, 2017. Hormonal aspects of overtraining syndrome: a systematic review. BMC Sports Science, Medicine and Rehabilitation [online]. 9(1) [cit. 2019-01-04]. DOI: 10.1186/s13102-017-0079-8. ISSN 2052-1847. Dostupné z: http://bmcsportsscimedrehabil.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13102-017-0079-8
6. Hausswirth, Christophe a Iñigo Mujika, c2013. Recovery for performance in sport. Champaign, IL: Human Kinetics. ISBN 1-4504-3434-7.
7. Lehnert, Michal, 2014. Kondiční trénink [online]. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2018-04-13]. ISBN 978-80-244-4369-0. Dostupné z: https://publi.cz/books/149/Lehnert.html
8. Kreher, Jeffrey, 2016. Diagnosis and prevention of overtraining syndrome: an opinion on education strategies. Open Access Journal of Sports Medicine [online]. 7, 115-122 [cit. 2019-01-04]. DOI: 10.2147/OAJSM.S91657. ISSN 1179-1543. Dostupné z: https://www.dovepress.com/diagnosis-and-prevention-of-overtraining-syndrome--an-opinion-on-educa-peer-reviewed-article-OAJSM
9. Kreher, Jeffrey B. a Jennifer B. Schwartz, 2012. Overtraining Syndrome. Sports Health: A Multidisciplinary Approach [online]. 4(2), 128-138 [cit. 2019-01-04]. DOI: 10.1177/1941738111434406. ISSN 1941-7381. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1941738111434406


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJim Manion vyvrací spekulace o tom, ž...
Jan777 (23:04) • Myslím, že oni sami dělají vše pro to, aby se z Olympie-svátku všech kulturistů a fanou...
magazínJim Manion vyvrací spekulace o tom, ž...
Zodiak411 (23:01) • Už jsem to právě zaznamenal. Údajně má vítězi připadnout jeden milion dolarů. Což je te...
magazínFoto: aktuální forma Shawna Rhodena
Zodiak411 (22:55) • Já nemám problém vést normální diskuzi, ale rád provokuju :) Když udělám chybu, tak ji...
magazínFoto: aktuální forma Shawna Rhodena
th.0th (20:35) • Hezkyyy! Takovou sebereflexi jsem nečekal. Palec nahoru!
magazínFoto: aktuální forma Shawna Rhodena
Zodiak411 (18:12) • Copak Tommy? Sám se mi to bojíš napsat? :) th.0th : Uznávám, že způsob, kterým jse...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra