Od roku 2011 Vám pravidelně přinášíme ohlédnutí za tím, co přinesla právě končící sezóna na poli profesionálního bodybuildingu. Do Silvestra zbývá několik desítek hodin a my nastolenou tradici neporušíme. Pokusili jsme se pro Vás dát dohromady přehled toho nejdůležitějšího, co v profesionální lize IFBB Jima Maniona přinesl soutěžní ročník 2018. Ohlédneme se za tím, kteří kulturisté letos absolvovali profesionální debut, budeme se věnovat návratům borců na pódia po delších soutěžních odmlkách a nabídneme Vám také souhrnný přehled toho, kteří kulturisté letos vybojovali profesionální kartu. A není jich právě málo!
Střídání stráží v kulturistice mužů open
Vrcholem sezóny pro borce z profesionální ligy IFBB Jima Maniona je od nepaměti soutěž Mr. Olympia, na kterou se nominují pouze ti nejlepší z nejlepších. Letos byl favoritem klání úřadující a sedminásobný šampión Phil Heath, jenž se Olympie účastnil s cílem vybojovat zde osmý titul. Tím by závodník, který 18. prosince oslavil devětatřicáté narozeniny, vyrovnal rekord, jenž společně drží Lee Haney a Ronnie Coleman. Ačkoliv by si proti Philovi vsadil jen málokdo, nakonec se takřka nemyslitelné proměnilo v realitu. Phil Heath padl a profesionální bodybuilding získal nového krále. V pořadí čtrnáctým šampiónem Olympie, která svou historii píše už od roku 1965, se stal elegantní postavou disponující Shawn Rhoden!
Podařilo se mu to přitom ve věku 43 let, 5 měsíců a 13 dnů, čímž se stal nejstarším kulturistou, který na soutěži dokázal zvítězit. Dosud tento rekord držel Chris Dickerson, který na Mr. Olympia 1982 slavil úspěch ve chvíli, kdy mu bylo 43 let, 2 měsíce a 19 dnů. Právě věk může být přitom tím, co může Shawna do budoucna limitovat. Bude v jeho silách na Olympii znovu zvítězit, když bude opět o rok starší? Konkurenty rozhodně má. Roelly Winklaar, jenž se sice už také řadí mezi čtyřicátníky, se stále dokáže zlepšovat a letos si na Mr. Olympia po zásluze za Shawnem a Philem došel pro třetí místo. Nelze zapomínat na po úspěchu hladové borce Williama Bonaca a Nathana De Ashu, navíc je tu stále monstrózní Mamdouh Elssbiay. Ten po letošní nevydařené sezóně spojil síly s renomovaným britským trenérem Neilem Hillem, pod nímž by snad konečně mohl dosáhnout toho, aby na pódiu ke svým brutálním objemům přidal i optimální formu.
Dá se mezi kandidáty na vítězství z Olympie stále počítat i Phil Heath? Že by na Mr. Olympia někdy mohl ještě bojovat o titul, se v tuto chvíli zdá spíše nepravděpodobné. Phil se po letošní Olympii podrobil revizi loňské operace kýly, a ačkoliv svůj start na Mr. Olympia 2019 zcela nevyloučil, z jeho slov vyplývá, že v příští sezóně spíše závodit nebude. Musí se dát nejprve zdravotně do pořádku a k tomu má i řadu podnikatelských povinností. V neprospěch toho, že by se Heath mohl ještě někdy vyrovnat Colemanovi a Haneymu, hovoří také zkušenost, kterou získali právě Ronnie a po něm i Jay Cutler. Návrat k závodění na té nejšpičkovější úrovni není po přestávce nebo zranění v současném bodybuildingu vůbec snadný. A výsledek Ronnieho z Mr. Olympia 2007 a Jaye z Mr. Olympia 2013 hovoří v tomto ohledu za vše.
Pokud jsme jako nejvýraznější soupeře Shawna Rhodena na příští Olympii zmínili právě Roellyho, Nathana a Williama, rozhodně to není náhodou. Roelly a Nathan se letos stali jedinými dvěma borci, kteří v kulturistice mužů open dokázali vybojovat dvě vítězství. Bonac pak sice dosáhl pouze na jeden triumf, avšak nesmírně cenný. Uspěl totiž na tradičním severoamerickém Arnold Classic, které je po Olympii považováno za druhé nejprestižnější klání na světě. Celkem letos na vítězství mezi těžkotonážníky dosáhlo třináct borců, a to včetně Lukáše Osladila, jenž konzistentně prokazuje, že patří do současné profesionální špičky. Zajímavá je také skutečnost, že na nadpoloviční většině letošních soutěží zvítězili borci, kteří nezávodí za Spojené státy.
Zmínili jsme, že to, zda Phil Heath ještě někdy bude závodit, v tuto chvíli vůbec není jasné. O čem naopak není pochyb, je, že se letos se soutěžní kariérou s definitivní platností rozloučil Kevin Levrone. Kulturista, který se v roce 2016 vrátil k závodění po třináctileté odmlce, naposledy soutěžní plavky navlékl na letošním ročníku Arnold Classic Australia, kde dosáhl na třinácté místo.
Když už jsme připomněli dva roky starý comeback Kevina Levroneho, patří se také vzpomenout na těžkotonážníky, kteří se k závodění po delší přestávce vrátili letos. Stali se jimi Dennis Wolf, Aaron Clark, Anthoneil Champagnie, Antoine Vaillant, Alexandre Nataf, Joel Thomas, Ivan Sadek a Mohammed Touri. Výrazné pozornosti se při svém opětovném příchodu na scénu těšili zejména Wolf, Clark a Vaillant. Zatímco prvním dvěma borcům soutěžní návrat na Arnold Classic, resp. na Indy Pro nevyšel podle představ, Antoine se dokázal vrátit po pětileté odmlce bez závodění v životní formě a na Toronto Pro Supershow si po zásluze došel pro dobré čtvrté místo.
Slavoj Bednář a Pavel Beran při profesionální debutu na
EVLS Prague Pro (foto: Hana Hudcová, Ronnie.cz)
Kromě odchodů ze scény či návratů na ni jsme letos mezi těžkotonážníky zaznamenali i celou řadu profesionálních debutů. Celkem se na profi scéně v kulturistice mužů open za uplynulých dvanáct měsíců představilo devětatřicet nových tváří! Nejlépe si při svém premiérovém vystoupení v Manionově profesionální lize vedli Igor Illés a Andrea Presti, kteří na svých soutěžích shodně dosáhli na druhé místo. Prvnímu zmíněnému kulturistovi se to podařilo na Bigman Weekend Pro, druhému na George Farah Classic. Za zmínku jistě stojí také vydařené premiérové starty mezi profíky v podání Pavla Berana a Slavoje Bednáře. Oba si pro svůj profi debut zvolili domácí EVLS Prague Pro. Jakých výsledků přitom dosáhli, Vám už ukáže následující tabulka.
Loučení ústředních postav kategorie do 212 liber
Profesionální scéna v kulturistice mužů open se tedy postupně mění. Ještě výraznější proměnou však po letošní sezóně projde dvěstědvanáctka. Už v průběhu roku soutěžní plavky na hřebík pověsil elegantní postavou disponující Craig Richardson, totéž před několika týdny udělal vítěz Arnold Classic 2015 v lehčí váze Jose Raymond. Tou hlavní zprávou z pohledu zmiňované kategorie pak je, že se sedminásobný vítěz Olympia 212 Showdown James "Flex" Lewis ve své kariéře rozhodl dále pokračovat mezi těžkotonážníky.
V roce 2019 se tak bude hledat nový král lehčí váhy. Je to příležitost pro to, aby titul znovu vybojoval šampión Olympia 202 Showdown 2008 David Henry? Anebo se šance na triumf otevřela pro zástupce mladší generace Ahamada Ashkananiho a Dereka Lunsforda? A jak by zamíchalo kartami, pokud by možnost závodit na Olympii získali i Íránci Hadi Choopan a Jafar Ghaffar Nezhad, kteří se letos stejně jako David Henry dokázali probojovat ke dvěma profesionálním vítězstvím?
Na to, jak při neúčasti Lewise budou na Olympia 212 Showdown 2019 nakonec rozdané karty, si samozřejmě budeme muset počkat. Třeba do boje o přední příčky promluví ještě znovu i pětačtyřicetiletý Kamal Elgargni, jenž se při svém letošním návratu do Manionovy profesionální ligy po patnáctileté odmlce překvapivě probojoval k vítězství z Arnold Classic. A třeba zaujme i některý z profesionálních nováčků. Těch je ve dvěstědvanáctce požehnaně. Jen letos si v ní profesionální debut připsalo šestačtyřicet borců, přičemž nejlépe jeho premiérový start mezi profíky vyšel Íránci Vahidu Baharlovi. Na Veronica Gallego Classic si došel pro druhé místo, když zde nestačil pouze na zkušeného Bahrajnce Samiho al Haddada.
Bezmála 150 nových profi kulturistů
Změny, ke kterým na poli mezinárodního bodybuidlingu došlo ve druhé polovině roku 2017, stály za vznikem série kvalifikačních soutěží pro přestup do profesionální ligy IFBB Jima Maniona. Na nich se v uplynulých měsících o profi karty vůbec poprvé bojovalo třeba na Islandu, v Malajsii anebo na Faerských ostrovech. A právě tato klání mají svůj podíl na tom, že status profesionála v uplynulých měsících získalo bezmála 150 kulturistů! Až čas samozřejmě ukáže, kteří z nich budou mít na to, aby v Manionově profesionální lize zanechali výraznější stopu. Vaší pozornosti by však neměla ujít jména Hassan Mostafa, Dwayne Walker, Marc Hector, Boyan Ivanov, Lee Seung Chul či Sibusiso Kotelo.
Celkem profi kartu vybojovali kulturisté z osmatřiceti různých zemí. Jednašedesát jich je ze Spojených států, osmnáct z Íránu, sedm z Brazílie. Po šesti nových profících mají Itálie a Kanada, čtyři profi karty pak shodně putovaly do Koreje a Velké Británie. Česká republika nového profesionálního kulturistu získala ve Slavojovi Bednářovi, který uspěl na Musclecontest Philippines Pro Qualifier. Mimo mužskou kulturistiku letos svou vstupenku do Manionovy profesionální ligy vybojovali Valerie Peršina (bikiny fitness žen), Sebastian Gunčík (physique mužů), Petra Štruncová a Ivana Dvořáková (obě physique žen).
Česká stopa
Někteří z našich čerstvých profesionálů si již během roku stihli vyzkoušet, jaké je závodit v konkurenci nejlepších. Celkem v sezóně 2018 v Manionově profesionální lize nastoupilo sedmnáct závodníků v barvách České republiky. Nejlépe si vedli Lukáš Osladil, Margita Zámolová, Ondřej Kmošťák a Lenka Ferenčuková, kteří se ve svých kategoriích shodně dokázali probojovat k vítězství. Všichni se také zúčastnili letošního Olympia Weekendu v Las Vegas.
Hledá se sparing partner
