Zdravím, pěkný článek..sice možná až příliš `vědecky pojatý`, ale věřím a doufám, že pro pochopení dalších dílů článku je to nezbytný exkurz. A očekávám, že se i dozvím něco, co bude mít praktický dopad i pro můj trénink.
Měl bych dotaz na autora:
V části článku věnující se proteosyntéze uvádíte závěry studie vědců z McMaster University, konstatující že k maximálnímu naplnění svalu aminokyselinami, jakožto dodáváným stavebním materiálem svalů, dochází přibližně po dvou hodinách a poté dochází k postupnému poklesu.
Chápu to správně, že to je jev, ke kterému dochází za běžných podmínek, bez toho, aniž by příjmu stravy předcházel odporový trénink? ..tedy laicky řečeno, že ke svalům se nedá pouze `prožrat` :) ?
A chápu správně i další pokračování tohoto odstavce následující větou, kde je uvedeno, že ona doba `přijímání` nebo naplňování se svalů aminokyselinami je odporovým trénnkem značně prodloužena až na dobu 24 hodin? Tedy že pokud budu po tomto tréninku chtít maximálně využít tohoto efektu za účelem budování dlouhodobé hypertrofie, je vhodné po tuto dobu tělu zajistit konstantní příjem aminokyselin, řekněmě tedy ne jen jídly během dne, ale i zajištěním zdrojů aminokyselin i přes noc po onu dlouhou dobu bez příjmu potravy? Zajímá mne to pro to, jestli výrobci a prodejci `nočních proteinových` nápojů mají ve svých marketingových popiscích pravdu a nevěší zákazníkům bulíky na nos :-)
A v téže větě je pak ještě uvedeno, že `Tento efekt se neprojeví, pokud je příjem bílkovin kombinován s tréninkem,...` - znamená to tedy, že příjem aminokyselin v průběhu samotného tréninku nemá na naplňování se svalů aminokyselinami (myšleno k efektu hypertrofie) vliv?
Budu rád za Vaše vysvětlení.
.
ad1. `muscle full effect` je jev, při kterém dochází i přes setrvalý přísun aminokyselin k poklesu míry svalové proteosyntézy na úroveň před příjmem bílkovin. ano, nedá se ke svalům pouze prožrat :) ale to je způsobeno také tím, že bez odporového cvičení nedochází k poškození svalových vláken, a tělo tedy není nuceno se adaptovat tím, že by potřebovalo `zvětšit objem` svalových vláken.
ad2. muscle full effect, neboli snížení míry svalové proteosyntézy se zřejmě neprojeví v době po odporovém tréninku tak brzy jako je tomu ve stavu, kdy příjmu bílkovin nepředcházel odporový trénink. míra svalové proteosyntézy je pořád zvýšená i v periodě 3-5 hodin po tréninku (na studii s dlouhodobějším měřením sval. proteosyntézy jsem nenarazil) u sportovců je tedy tento jev diskutabilní.
ad3. zvýšenou senzitivitou svalů po tréninku je myšleno, že oproti klidovým podmínkám je v potréninkovém období zvýšená odpověď proteosyntézy na příjem i nižšího množství bílkovin ( ve studii bylo užito 15 g syrovátkového izolátu, což by v klidových podmínkách zapříčinilo nižší míru proteosyntézy nežli v potréninkovém období)
ad4. ono příjem bílkovin v nočním období (a celkově časování příjmu) je diskutabilní, je prokázano, že hlavním faktorem je celkové množství přijatých bílkovin v průběhu dne (týdne,měsíce, apod.) až poté je na místě řešit časování. Pokud jste někdo, kdo chce maximalizovat svalové přírůstky, a večer před spaním již například nezvládáte pevnou stravu s dostatkem bílkovin, zdroj bílkovin zde určitě přichází v úvahu (problematika bílkovin bude popsána ve dvou článcích, které by se měly za nějakou dobu objevit)
k té poslední otázce: je to myšleno ve vztahu k `vypnutí` proteosyntézy po těch 3 hodinách od jejího vzestupu, jak již je popsáno výše, po tréninku bude tento stav zvýšené míry proteosyntézy trvat déle.
Snad jsem na nic nezapomněl :-)
Hodnocení: 0
PTL Moc Vám děkuji za odpověď, vše je jasné a těším se na další díly článku!