Reklama:
1000 g proteinu Prom-in ZDARMA!
Protein Essential CFM Evolution nyní v akční nabídce 2250 g + 1000 g zadarmo! Více zde.

Ohlédnutí Slavoje Bednáře za vítězstvím na Filipínách a ziskem profi karty

6.705 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Slavoj Bednář si na Filipínách splnil svůj sportovní sen!
Slavoj Bednář měl
v Británii dnes profi kartu na dosah!
[Text: Slavoj Bednář] Soutěž Musclecontest Pro Qualifier na Filipínách byla pro mě poslední možnost, jak ještě získat IFBB profesionální kartu před letošním EVLS Prague Showdown. Jelikož mi karta utekla opravdu o kousíček v Anglii 3 týdny před Filipínami, odlétal jsem na Filipíny s těmi nejvyššími ambicemi a jel jsem prostě o kartu bojovat za všech okolností. Už od minulého roku spolupracuji úzce s Tomášem Burešem a musím říct, že to je člověk, díky kterému jsem mohl letět s patřičným sebevědomím, protože formu jsme ještě přitvrdili a hodlali jsme ji do sobotních závodů dopilovat na maximum. Věřím mu, věřím sobě, věděl jsem, že děláme úplné maximum a letíme na Filipíny s formou hodnou profi karty! Ale taky musíte vždy počítat s tím, že takových závodníků je na světě moc a všichni chtějí do profi, a ani když budete ve své nejlepší formě, nemusí to dopadnout.

Odlétal jsem sám v úterý večer, protože moje milovaná žena Magdalénka musela zůstat kvůli práci doma, a taky jsme řešili finanční stránku. Narovinu, tohle nebyl levný výlet. Musím ale říct, že jsem si ani trochu sám nepřipadal. Nejen stálý kontakt s ní, ale i se stovkami lidí a přátel, kteří mi tak moc fandí a podporují mě, mi vůbec nedovolil skoro celý týden si jakoukoli samotu připustit. Žili tím všichni se mnou a to je neskutečně nádherný a sílu dobíjející pocit. Děkuji za to z celého srdce!

Lety proběhly dobře, na formu byl čas, tak jsem se ani nebál, že by mě dlouhé cestování mělo ovlivnit. A taky že ne. Co jsem nakonec vnímal jako největší problém, byl časový posun o 6 hodin dopředu, což prakticky vyústilo v to, že jsem usínal až kolem 6. hodiny ranní, kdy u nás byla půlnoc. Copak do pátku mi to nevadilo, spal jsem si dopoledne do oběda, ale problém nastal, když mi v pátek na vážení oznámili, že mám být na prvním nástřiku barvy v 5 ráno. Ale je jasné, že to vezmete jako fakt a víte, že to zvládnete stejně jako celou náročnou přípravu. Už neexistuje nic, co nezvládnete, protože to chcete a po 20 letech závodění jste došli až sem a máte šanci bojovat o něco tak velkého, jako je profi karta IFBB.

Hodně stoupal adrenalin, když na prezentaci dorazil i devítičlenný íránský tým, kde byli všichni narvaní jeden vedle druhého. Pak se musíte ale zaměřit vždy sami na sebe. V hlavě jsem měl hlavně to, že jsem ve své životní formě, že máme superkompenzaci vyzkoušenou z Anglie a vše je na dobré cestě, spoléháte na své silné pózy a na to, že na pódium přijdete prostě nadoraz - lepší než ostatní. Obavy z nevyspání před samotnými závody se potvrdily. Na sobotu jsem spal všeho všudy asi hodinu. Zato po prvním nástřiku jsem usnul hned v taxíku, když jsem před druhým nástřikem jel zpátky na hotel na snídani a sbalit se na závodní den, na boj!

Když mi dali druhý nástřik, zbývaly asi 2 hodiny do zahájení závodů. Věděl jsem, že jdu jako šestá kategorie, takže relativně brzy, ale bude stačit, když se začnu připravovat, až závody zahájí. Na zem jsem si rozložil mikinu, pod hlavu dal tašku, nohy na židli a už jsem ho bral, i když kolem všechno žilo a klid tam tedy určitě nebyl. Trochu jsem se prospal a vzbudil se, akorát když to mělo vše vypuknout. Mělo, ale nic se nedělo, ani nám nikdo nedal relevantní informaci, kdy to teda začne. Závodníci pochopí, že to není vůbec dobré, ale musíte se porvat se vším, a tak se čekalo. Dál jsem to sušil, za hodinu jsem si musel dát i trochu rýže, protože už byl hlad a pořád nic. Nakonec místo v 10:00 začali v 11:45. Ale zase to pak jelo, že jsem se skoro nestihl pořádně připravit. Hlavou Vám běží, že teď je ten čas, kdy jde o všechno, kdy musíte dát do okamžiku veškeré úsilí, že doma máte rodinu a hromadu přátel, co jsou s Vámi a věří Vám, že z Filipín se vrátí nový IFBB profesionál!

Věděl jsem, že forma došla, jak bylo třeba, a tak jsem tam doslova vlítnul. Nejtěžší kategorie jak víno, sedm lidí, všichni připravení. Hodili nás do základního postoje a hned po něm vyměnili mě z kraje pole a závodníka ve středu pole. V tu chvíli to tedy znamenalo, že jsem nejlepší, a já to moc dobře věděl. A věřte, že to Vám nalije tolik života a sil do žil, že v tu chvíli můžete cokoli. A Vy musíte docílit hlavně toho, aby Vás nikdo z toho středu nedostal. A nedostal! Po všech pózách se už pořadí nezměnilo a rozhodčí měli jasno. A já taky. Titul v kategorii by měl dopadnout!

Bylo skoro 5 hodin času do finále. Cítil jsem se skvěle, protože vyhrát kategorii byl první krok k mému cíli. Druhý by pak byl absolutní titul, o který bych se utkal s vítězi ostatních kategorií, takže mi bylo jasné, že každopádně není vyhráno. Proto jsem si jen lehce cucnul vody, abych neměl úplně sucho, a formu musel držet dál. Jelikož ze mě na pódiu prakticky nekáplo, nebylo ani moc co dopíjet. A to bylo dobře! Byla forma! A ta musela zůstat minimálně taková, protože kategorie pode mnou byla nabitá k prasknutí. Nic nepodcenit! Ne teď a ne na těchhle závodech, které toho na mé kulturistické cestě můžou tolik změnit!

Zašel jsem si na pohodu na steak a rýží, dal si zmrzku, ať se svaly ještě trošku doplní energií a vyčerpaným glykogenem, a co myslíte? Dal jsem si budík a dvě hodinky jsem si šel na hotel schrupnout. Samozřejmě po tom, co jsem domů a všem lidem, co na to čekali, dal vědět, jak se nám to vyvíjí. Vy jste si vlastně všichni ještě spali. Ale probuzení to bylo krásné! Profi karta byla blízko. Co se týče zahájení finále, neslo se to v podobném duchu jako semifinále, tedy přes hodinu zpoždění. Ale já byl plný adrenalinu a věděl jsem, že chybí pár okamžiků do závěrečného boje. Příprava na prkna proběhla jako vždy dle tradice s Agrezzem na výbornou a titul v nejtěžší kategorii byl doma!

Super bylo, že boj o absolutního vítěze hned následoval. Nižší kategorii vyhrál skvěle připravený a esteticky stavěný Korejec. Ukázalo se, že je to o nás dvou a nic nebylo jisté. Do poslední chviličky jsem nevěděl. Jen jsem udělal poslední krok, dal do každé pózy úplné maximum, jako kdybych slyšel v hlavě Toma, který mě při nácviku pózingu vždy lehce upravuje. Jako bych slyšel svoji dcerku Aničku a ženu Magdalénku z hlediště, jak křičí: "Tati, drž ten zadek, dávej tam ty nohy, skvělý, drž to!"

Bylo to tam! Ten pocit, kdy je hotovo, pošlou Vás na zadní čáru a dopředu už půjde jen jeden z Vás pro absolutní titul, ale hlavně pro profesionální kartu, která toho hodně změní, která bude znamenat, že za 3 týdny se postavím na EVLS s profíky na prknech… Která bude znamenat, že na 100 % se mi splní můj cíl a já poletím domu jako IFBB profesionál, ten pocit se nedá popsat! A už vůbec ne, když oznámí Vaše číslo a jméno. Šel jsem na kolena, oči hned plné slz, všechno ze mě spadlo, hlavou mi běželo těch 20 let, kam jsem to dotáhl a kam jsme to s Tomem za celý rok letos posunuli. Patří mu obrovský dík a uznání! Cítil jsem obrovskou vděčnost za to, že jsem mohl dojít až sem. A tu cítím pořád. A vždycky budu. Kulturistika je tak náročný sport a musí se spojit tolik věcí a faktorů, abyste dosáhli na profi kartu v IFBB. A to jsem všechno v tu chvíli věděl a stal se z toho jednoznačně pro mě ten nejemotivnější zážitek za celých 20 let, kdy je kulturistika nedílnou součástí mého života.

Zážitek umocněný tím, kolik lidí a přátel to se mnou sdílí a kolik jich netrpělivě čekalo, jak to celé dopadne. Dopadlo to nejlíp, jak mohlo. Radost, štěstí, pocit, jak to všechno mělo smysl, každý den té nekonečné a náročné cesty. Všechno mělo svůj důvod i smysl a teď začíná úplně nová kapitola. A to už za 2 týdny v Praze, kde jako vrchol sezóny zažiji svůj profesionální debut, navíc po 10 letech doma, a co můžu slíbit, tak v té nejlepší formě. Protože hned od návratu v pondělí ráno do toho šlapu na 100 %! Moc se na Vás všechny těším!

Závěrem chci moc poděkovat Františkovi Nádvorníkovi a jeho Extrifitu, který je se mnou už tolik let a moc mě podporuje. Děkuji mu za produkty té nejvyšší světové kvality. Děkuji mu, že mi věřil a dal mi celé roky podmínky k tomu, abych si mohl jít naplno za svým cílem. I jeho to je úspěch a já věřím, že zdaleka ne poslední. Děkuji!


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínTréninkový videolog: Petr Šidlo (02/2...
senmut (17:55) • cviky jednoruc su dobre,..prepali,..to sval,..ale pozor mozu ak je ich viac sposobit za...
magazínHassan Mostafa v Rumunsku závodit neb...
70mMyW!53 (13:56) • ten na tech fotkach vypada doslova jak kdyby ho necim prifoukli XD
magazínJapan Pro Qualifier 2018: do profi tá...
70mMyW!53 (17:15) • konecne nekdo s vysokou a relativne dobre stavenou kostrou, jen aby se s DCM nerozesli
magazínVrátí se Kai Greene v roce 2019 na Mr...
The.FleX (12:05) • Pokud se mu povede forma, tak všechny porazí. Je tedy pravda, že už jsem ho dlouho nevi...
magazínKahan Cup 2018 - fotogalerie
Arnold Strong (00:09) • Zdravim chci se zeptat da se úroveň kondičních zavodniku mens physique porovnávat např...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2018 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2018 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra