Zdraví je pro většinu z nás bezesporu položkou číslo jedna na seznamu důležitosti. V poslední době se čím dál více věnujeme prevenci, dbáme na zdravý životní styl a správnou stravu. Co když už to ale přesáhne únosnou mez a staneme se tím posedlí? Poznáme to?
Nová porucha příjmu potravy
Tak jako se z anorexie postupně diferenciovala ortorexie, tak se nově mluví o
takzvané nutrichondrii. Znáte to sami, něco s Vámi je v nepořádku a hned začnete brouzdat po internetu a hledat všechny možné příčiny, které s těmito symptomy souvisí. A stále víc se tento trend promítá do našich stravovacích návyků. Ztotožňujeme se s příznaky potravinových alergií a intolerancí, aniž by došlo ke skutečné diagnóze.
Nutrichondrie znamená přehnané zabývání se všemi negativy vlastní stravy a tendence k
diagnostikování si potravinových intolerancí nebo alergií bez jakéhokoliv lékařského podkladu. Nutrichondrii můžeme označit jako
"sestru" ortorexie, což je porucha charakterizovaná patologickou závislostí na zdravém jídle. Nutrichondrie postihuje nejčastěji osoby ve věku 25 až 35 let a hlavním rizikovým faktorem je neustálé propagování speciálních diet (bezlepková, bezlaktózová) celebritami, fitness guru a mnohými trenéry. Tyto diety jsou označovány jako
"zdraví prospěšné" a jejich zastánci dokonce tvrdí, že se jimi mají řídit i zdravé osoby bez jakýchkoliv dietních omezení. Podle nedávného výzkumu uvedlo 32 % lidí, že se vyhýbá mléku nebo lepku, ale pouze 5 % z nich opravdu trpí intolerancí laktózy nebo celiakií. Jak je to s vyřazováním těchto potravin u zdravých jedinců - prospívá, nebo naopak více škodí?
Lepek sem, lepek tam
Vyřazování lepku je už snad na denním pořádku, pokud si přijdete pro individuální jídelníček k fitness trenérovi nebo výživovému poradci s rychlokurzem. Lepek je dnes označován za viníka mnohých nemocí a bývá dáván do souvislosti i s nadváhou. Pokud ovšem netrpíte celiakií nebo jiným onemocněním spojeným s konzumací lepku (například neceliakální glutenovou senzitivitou), je úplné vyřazení lepku ze stravy zbytečné. Navíc může dojít k deficitu některých vitamínů
skupiny B a vlákniny, pokud z jídelníčku eliminujete všechny obiloviny a tyto
zdroje nenahradíte (například pseudoobilovinami, luštěninami, semeny a ořechy). Tvrzení, že by lepek podporoval nárůst tělesné hmotnosti, je mýtus. Nadváha je důsledkem energetické nerovnováhy, nadměrné spotřeby cukru, vysoce zpracovaných potravin a nedostatku pohybové aktivity.
Bezlepková dieta je pouhým trendem, který je zneužíván na úkor jejího léčebného efektu. Masová propagace bezlepkových výrobků lidem nutí myšlenku, že bezlepkové znamená vždy zdravé. Jenže speciální bezlepkové potraviny jsou mnohdy kaloričtější než běžně kupované potraviny, které by se do bezlepkové diety také hodily. Jde o velký marketingový tah, který může vést nakonec k nechtěnému nárůstu tělesné hmotnosti. Nejhůře jsou na tom právě bezlepkové tyčinky a sušenky. Pokud jste schopni dát tolik peněz za něco s tak extrémním množstvím cukru a éček, aby ta hmota vůbec držela pohromadě, tak prosím, ale rozhodně bych to nepovažovala za něco zdravého.
Jak je to s mlékem?
Problematika konzumace mléka je v poslední době diskutována snad více než příjem bílkovin. Jako je tomu u všeho, i zde se najdou dva tábory - jedni mléko propagují jako jedinečný zdroj vápníku, druzí mléko odsuzují s argumentem, že příroda nikdy nezamýšlela konzumaci mléka jiného živočišného druhu. Rozseknout tento spor je velmi obtížné, a proto o mléku uvedu na pravou míru pár skutečností a výsledný obrázek si utvořte sami.
Mléko skutečně obsahuje vysoké množství vápníku a vitamínu D, což je pro nás z nutričního hlediska přínosné. Vápník se podílí na tvorbě a udržování kvality kostní hmoty. Pravdou je ale také fakt, že 75 % populace mléko netoleruje (jsme jedni z mála, kdo jsou
schopni mléko konzumovat), a přesto většina netrpí komplikacemi spojenými s deficitem vápníku, především kostními frakturami. Jak je to možné? Na kvalitu kostí má totiž vliv řada faktorů, nejen příjem vápníku. Jde především o správné střevní prostředí. Vápník se vstřebává v tenkém střevě a předpokladem pro jeho využití je právě zdravé střevo. To je negativně ovlivňováno nevhodnou výživou, a proto absorpce nemusí být dostatečná. Není tedy dáno, že čím více vápníku přijmeme, tím silnější budou naše kosti. Důležité je, kolik vápníku dokáže tělo využít a efektivně zpracovat. Na vstřebávání vápníku se dále podílejí i vitamín K a vitamín D. Vápník je nutné také v kostech udržet, čemuž napomáhá pravidelná pohybová aktivita. To jsou jedny z mnoha faktorů, které ovlivňují kostní tkáň. Tvrzení, že pouze mléko dělá silné kosti a musíme ho pít nejlépe 3x denně, jak bývá masivně propagováno, tedy není tak zcela korektní.
Další věc je snášenlivost mléka. Alergie na bílkovinu kravského mléka je u nás jednou z nejfrekventovanějších alergií. Nicméně tato alergie se vyskytuje více v dětském věku a během prvních tří let u většiny dětí vymizí. Mnohem častější je v dospělosti hypersenzitivita na mléčný sacharid laktózu (laktózová intolerance). Při laktózové intoleranci dochází k nedostatečnému působení enzymu laktázy v tenkém střevě, která štěpí mléčný cukr. Důsledkem je přechod laktózy do tlustého střeva, kde podléhá bakteriálnímu metabolismu. Vznikají plyny a další látky způsobující trávicí potíže (nadýmání, vodnaté průjmy a střevní koliky) a následný nedostatek některých živin.
Mléčné výrobky mohou být pro lidský organismus přínosné, hlavně pokud jde o fermentované produkty. Ty obsahují nejen prospěšný vápník, ale především probiotika, která podporují zdravou střevní mikroflóru. Vhodné složení střevního mikrobiomu je předpokladem pro správnou funkci imunitního systému. Je-li ale fermentovaný mléčný výrobek opět pasterizován, dochází k poklesu obsažených probiotik a ztrácí svou prospěšnost. Kromě toho jsou tyto produkty mnohdy tolerovány i osobami s laktózovou intolerancí, protože při procesu fermentace dochází k přeměně těžce stravitelné laktózy na lépe stravitelnou kyselinu mléčnou.
Závěr
Nutrichondrie začíná nabývat velké rizikovosti vzhledem k nutričním deficitům
způsobeným vyřazením určité potraviny. Často bývá vyřazována potravina, která do jídelníčku přináší určité mikronutrienty, a po její eliminaci nejsou chybějící živiny nijak doplněny. Zvyšující se počet nutrichondriků souvisí s nepřeberným množstvím snadno dostupných informací, které nejsou odborně korigovány. Některé dietní postupy nejenže nefungují, ale mohou člověka přímo poškozovat na zdraví, pokud jsou aplikovány bez jakýchkoliv znalostí základů výživy. Máte-li podezření na intoleranci určité potraviny, je nutné nejdříve tyto reakce sledovat. Sami se do diagnostiky a eliminační diety nepouštějte, protože si při nevhodném složení jídelníčku můžete zavařit na pěkný nutriční deficit. Pokud naopak netrpíte intolerancí, alergií nebo jinými potížemi spojenými s konkrétní potravinou, je dodržování speciálních bezlepkových a bezlaktózových
diet zbytečné, nehledě na to, že nutrichondrie ovlivňuje i socializaci člověka a celkově komplikuje život (neustálé myšlenky na jídlo, výběr vhodných potravin atp.). Nutrichondrie je negativně vnímána i z pohledu jiných. Podle dotazníkového výzkumu DNAFit by každý pátý člověk k sobě odmítl pozvat někoho s touto poruchou, protože by odmítl jeho jídlo.
Velké procento lidí se také ztotožňuje s celebritami či jinými idoly, kteří trpěli určitými symptomy a po vyřazení dané potraviny se náhle uzdravili. Problém je v tom, že co platí na jednoho, nemusí platit na druhého.
Použité zdroje:
https://metro.co.uk/2018/06/01/is-nutrichondria-a-new-form-of-disordered-eating-7591569/