Reklama:

Mad Race 2018 - reportáž a fotografie

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže

Letošní ročník Mad Race byl pravděpodobně jeden z nejlepších a zároveň nejtěžších ročníků, co se týče náročnosti překážek. Směr trasy byl oproti předchozím ročníkům otočen. To poskytlo závodníkům možnost nejen si více zaběhat (kromě Vaňkova kopce se náročné kopce skoro nevyskytovaly), ale i organizátorům vyřádit se na překážkách.

Závod mýma očima

K registraci přicházím o hodinu dříve, než je můj start. Přebírám si potřebné věci, čip a jdu se porozhlédnout po okolí. Už při pohledu na Vaňkův kopec a vyznačenou trasu mě pomalu přechází úsměv. Blíží se čas startu a přesouvám se ke startovní čáře. Poslední vteřiny odpočtu ubíhají a spolu s ostatními nabušenými závodníky i hobbíky nadšeně vybíhám do Vaňkova kopce. Zhruba v polovině kopce na nás čeká překážka "čapí nohy" aneb překážka, na které si skoro vždy rozbiji ciferník. Pružiny natažené na kůlech dávají zabrat kyčlím nejednoho závodníka, ale jako rozcvička parádní. Moje tempo se náhle trochu zpomaluje, ale nevadí, to naženu potom. Cestou probíhám zavěšenými pytli a nahoře skáču do vodní jámy. Vylézt nahoru po mokré gumové plošině je o to náročnější, když proti Vám stojí chlapíci s hadicí vody a snaží se Vás smést z povrchu zemského.

Po lehkém osvěžení mě značky směrují přes vesnici kolem domků dolů až na pole, kde na nás čekají další výživné překážky. Jako první je to dřevěná cívka, na kterou je potřeba dost velký rozběh, jinak si natlučete kolena a další věci. U hobbíků byla cívka o něco menší, a proto celkem dobře zvládnutelná. Na to, co mě čeká dál, jsem se opravdu netěšila. Vysokou dřevěnou zeď měla problém zdolat spousta mužských závodníků, natož žen, a proto byla pomoc ostatních téměř nutná. Bohužel se takto tvořily opět velké fronty už i v prvních vlnách, v těch odpoledních to muselo být ještě horší. Potom, co jsem se dostala na řadu, si nechávám pomoct od jednoho gentlemana, poděkuji a mizím dál k polenům. Samozřejmě na mě nezbylo lehčí (ženské) poleno, tak jsem popadla to těžší, protože čas kvapí. Ne že bych toho potom litovala, ale dlouhý okruh chůze byl takto opravdu výživný. Tempem umírajícího slimáka se dostávám ke konci, pokládám poleno a běžím dál do lesa.

Na řadu přichází moje srdcovka - šplh na laně. Přední lano bylo už tak mokré, že na něm závodníci padali jako kuželky, tak jdu k jednomu ze zadních lan a s přehledem se vyšplhám nahoru, pohoda. Co přišlo dál, už bylo trochu horší. Byly to třmeny zavěšené na lanech, po kterých se museli závodníci dostat z jedné strany na druhou. Nevím proč, ale houpala jsem se tam jako opice, a než jsem našla vhodnou strategii, jak na to, utekla mi spousta času i energie. Vysílená, ale šťastná, že to je za mnou, pokračuji v poklusu už mírným terénem. Cesta mě zavádí dál do bahenní jámy. Chlapík u jámy říká, ať se na to pořádně rozběhnu, tak to taky udělám. Pak si uvědomím, že nade mnou je nějaké lano, tak začnu přemýšlet, jestli nejsem náhodou zase někde za vyznačenou čárou, zastavím se a to je konec. Propadám se do nekonečna a v bahně skoro nechávám jednu botu. Probojuji se na pevninu, ale najednou je všechno tak pětkrát těžší.

Chvilku se vydýchávám a zase zařazuji tempo. Další kopeček - tento naštěstí znám, protože tudy často běhávám, tak ho bez problému vybíhám. Po straně si přelezu a podlezu pár klád a už jen sbíhám dolů, přičemž se kochám krásným výhledem na okolí. V lese už se na závodníky těší zavěšené sítě a mucholapka, která má své jméno opravdu zaslouženě.

Z lesa se dostávám k bradlům, po kterých je už následující překážka - ručkování tak trochu sci-fi. Pro mě to znamená tedy 20 angličáků, které už možná ani jako angličáky nevypadaly. Vzápětí zjišťuji, že mě čeká Vaňkův kopec ještě jednou, tak se z posledních sil plazím nahoru. Už v polovině kopce vidím po pravé straně pytle s pískem a je mi jasné, že mě výšlap do Vaňkáče nečeká naposledy. Pocit zoufalosti a vyčerpání následně střídá pocit toho, že už jsem skoro v cíli, a tak musím zabrat. Potom, co se dostanu nahoru, utíkám z kopce dolů k pytlům. Aby toho nebylo málo, čeká mě ale ještě další překážka - plazení se z kopce po trávě. Pro mě jako pro alergika byla čerstvě posečená tráva na obličeji naprostá lahůdka. Snažím se najít nějaký vhodný styl plazení, ale nejde to, a tak se musím pomazlit s alergeny. Po chvíli končí toto utrpení, běžím k těm pytlům, rychlou chůzí to beru nahoru a dolů sbíhám co nejrychleji. Pokládám pytel (spíše s ním házím o zem), zrychluji tempo a běžím si do cíle pro svoji medaili.

Zhodnocení závodu

Závod byl jako vždy zorganizován perfektně. Kromě občasných front u některých překážek, které většinou nejdou dobře ovlivnit, nemám k závodu žádnou výtku. Organizátory musím pochválit za to, že vše šlapalo, jak má, za přehledně označené trasy, a především za různorodost překážek. Mad Race je unikátní tím, že není jako většina překážkových běhů o tom se co nejvíce vyválet v bahně a vypadat jako prasátko, ale o celkové zkoušce síly a vytrvalosti. Zázemí závodu nabídlo závodníkům také pozávodní masáž, v prostoru bylo dobré občerstvení s jídlem, zmrzlinou, pitím a kávou. Za mě je každý ročník čím dál lepší, takže jen tak dál!


Mad Race 2018 - výsledky

Hobby - muži
p.jménoměstočas
1. Tomáš Suszka Nýdek 0:52:18
2. Jakub Ludvik Velká Polom 0:54:09
3. Petr Pouč Náklo 1:05:52

Hobby - ženy
p.jménoměstočas
1. Lenka Butorová Extra Brno 1:06:16
2. Patricie Coufalová Studénka 1:14:23
3. Nela Císařová Ostrava 1:14:56

Sport - muži
p.jménoměstočas
1. Aleš Velička Ostrava 1:15:20
2. Lukáš Tyl Přemyslovice 1:22:51
3. Michal Džubera Vratimov 1:22:51

Sport - ženy
p.jménoměstočas
1. Adéla Voráčková Ostrava 1:27:49
2. Petra Veselá Brno 1:30:06
3. Renáta Buhlová Bohumín 1:36:21

Hobby - týmy
p.jméno čas
1.Polar Extreme Team 1:18:25
2.Polar Extreme Junior 1:25:02
3.Nuggetky 1:25:16

Sport - týmy
p.jméno čas
1.ZAMAKEJSI_elite 1:38:29
2.Černé plíce B 1:51:30
3.Zero 1:59:04



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2018 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2018 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra