European Masters Throwdown je maďarský crossfitový závod určený výhradně masters závodníkům starším třiceti pěti let. Má už svou tradici a ověřenou kvalitu, proto se stává každoročně cílem i mnohých českých crossfitových atletů. V letošním roce přivítala Budapešť v termínu 4. - 6.
května 2018 skutečně početnou českou výpravu.
Nejpočetnější banda vyrazila z pražské tělocvičny CrossFit With Us, kterou v Maďarsku zastupovali Adam Čížek, na European Masters Throwdown celkově 28. v RX kategorii
masters 35+, Tomáš Horák, 23. v kategorii 40+, a Jiří Kaňka, 7. v kategorii 45+. Dalšími českými účastníky byli Vladimír Brzokoupil z tělocvičny GetUp Brno, který v kategorii 35+ skončil na 21. místě, Josef Tichý, reprezentující gym CrossFit Praha, ten pro sebe urval v Maďarsku 9. příčku taktéž v kategorii 35+, a Filip Trojovský, který obsadil 4. místo mezi soutěžícími 35+, přičemž pro tohoto závodníka to byl čtvrtý soutěžní víkend v řadě!
Zbývající členové výpravy si z Maďarska přivezli medaile.
Stříbro si zasloužil svěřenec trenéra Karla Polzera Petr Bursík, který startoval v kategorii
masters 35+ scaled, kov nejcennější si z Maďarska přivezli Martin Střítecký z CrossFit Destiny, který startoval v kategorii
masters 40+, a František Heribán, slovenský závodník trénující v Čechách, který za sebou nechal všechny soupeře RX kategorie
masters 35+.
Martin Střítecký - 1. místo v masters 40+
Martine, velká gratulace k úspěchu na EMT! Tvým velkým soupeřem tam měl být Martin Štěpánek, který ale kvůli zraněnému hamstringu nedorazil. Byl bys ho tam rád měl, nebo se ti trochu ulevilo, že jeden velký soupeř odpadá?
Na Martina Štěpánka jsem se moc těšil a mrzelo mě, že se zranil a do Budapešti nepřijel. Je to špičkový atlet a já moc rád měřím síly s těmi nejlepšími. Posouvá mě to dál. S Martinem a Filipem Trojovským jsme úspěšně prošli kvalifikací na týmové závody Adriatic Games Pesaro, tak doufám, že tam už se potkáme. Navíc máme s Martinem v plánu zkusit také Swiss Alpine Battle, kde je letos nová kategorie týmů
masters 40+. Takže Martine, brzy se uzdrav!
Co jsi říkal workoutům? Napsali ti je Maďaři na tělo, nebo něco nebyl úplně tvůj šálek kávy?
Můj trenér Martin Horniak jednou zveřejnil zajímavou myšlenku, že pokud tě na závodech překvapí nějaký workout, asi tvá příprava není úplně v pořádku. A na EMT 2018 mě nic nepřekvapilo. Samozřejmě mám oblíbené cviky a cviky, co mi moc nejdou, ale na všechno jsem byl připravený. Jen sobotní běh mi moc nesedl, tam jsem trpěl.
Soutěže se zúčastnil i tvůj parťák z CrossFit Destiny Filip Trojovský. Do jaké míry jste se vzájemně hecovali? A dokáže ti povzbuzení z venku pomoct, nebo u tebe nehraje moc roli?
Filip dokáže neuvěřitelně vyhecovat každého atleta, který pak ze sebe vydá úplně všechno. Nedovolí mi pustit osu nebo zpomalit. Hodně jsme si během závodů radili, pomáhali a hecovali se. Je to špičkový atlet a předváděl skvělé výkony. Povzbuzování během závodů vnímám a je to moc příjemné, ale také se mi často stane, že úplně vypnu a nevnímám nic kolem sebe. Soustředím se jen na sebe a na provádění cviku.
foto: StevieD Photography
František Heribán - 1. místo v masters 35+
Františku, na European Masters Throwdown jste žádnému ze svých soupeřů nedal šanci. Jak dlouho už se věnujete CrossFitu a jak dlouho v něm závodíte?
CrossFitu se věnuji 4 roky a závodím prakticky od začátku. Své první závody jsem absolvoval po 10 dnech
crossfitového tréninku. (úsměv)
Nezačínal jste ale z ničeho, měl jste za sebou úspěšnou atletickou a fotbalovou kariéru. V běhu jste se věnoval delším tratím. Jsou tedy v
CrossFitu Vaší doménou spíš delší vytrvalostní workouty?
Dá se říct, že ano, více mi sedí WODy kolem 8 - 12 minut.
Na soutěži European Masters Throwdown jste byl poprvé, nebo to byla už Vaše několikátá zkušenost?
Na EMT jsem byl poprvé. Hodně jsem o téhle soutěži slyšel a chtěl jsem si ji alespoň jednou vyzkoušet. Konkurence, která tu byla, mě ale
nemile překvapila. Bylo zde mnoho profi závodníků a účastníků Regionals. Takže cílem bylo podívat se do finále a v hloubi duše jsem doufal, že budu do 5. místa.
Z kolikátého místa jste šel z kvalifikace?
Postupoval jsem z 6. místa kvalifikace, což se ukázalo jako dobrá startovní pozice. Nikdo z favoritů se mnou nepočítal a snad až do semifinále si mě nikdo moc nevšímal.
Nakonec jste vyhrál 6 z 10 workoutů. Workouty Vám tak sedly, nebo jste prostě univerzál?
WODy mi úplně nesedly, ale k mé radost nesedly ani mým soupeřům. Nevynikám v ničem, takže bych spíš řekl, že jsem průměrný ve všem.
(úsměv)
Jak se workouty z Vašeho pohledu organizátorům v letošním roce povedly?
Z mého pohledu to byl nejuniverzálnější závod, jaký jsem kdy absolvoval. Bylo tam vše kromě plavání. Takže si myslím, že to byl pravý crossfitový závod, který prověřil všestrannost atletů a poukázal na jejich slabiny.
Byl nějaký moment, kdy bylo Vaše prvenství v ohrožení?
Myšlenka na prvenství se zrodila až po konci semifinále. Ještě před ním jsem ztrácel
7 bodů na lídra Damiana Mlakara a tenhle náskok se zdál být nedostižitelný vzhledem k workoutům, které nás čekaly. Kvůli tomu, a snad i díky tomu, jsem si šel semifinále užít. Nakonec jsem oba WODy vyhrál, můj soupeř naopak semifinále nezvládl a propadl se o 8 bodů za mě. Finále už tedy bylo otázka toho nezranit se. Finále jsem jel na 70 - 80 %, věděl jsem, že mi stačí být do 5. místa za Mlakarem, i tak jsem ho ale vyhrál. To v celkovém pohledu ukázalo, že příprava, kterou jsem jel, byla úspěšná, když jsem dokázal najít dostatek sil i na konci deseti WODů.
Výsledek nemohl být lepší, ale co Váš osobní pocit z výkonů. Jste spokojený, nebo víte, že jste v některém WODu měl ještě rezervy?
Celkové pocity jsou dobré. Všechny vyloženě crossfitové WODy jsem vyhrál. Projevila se moje slabina ve vzpírání, ale i tady jsem zaostal za vítězem jen o 15 kg, což je dobré. Šesté místo na vesle, kde jsem měl ztrátu na vítěze 8 vteřin, mě také uspokojilo. Očekával jsem ztrátu cca 20 - 25 vteřin. Mrzí mne snad jenom 2. místo ve čtvrtém workoutu, kde jsem prohrál o 2 opakování. Tam jsem si to projel sám hlavou.
Petr Bursík - 2. místo v masters 35+ scaled
Petře, ty jsi na European Masters Throwdown vybojoval druhé místo v kategorii scaled. Můžeš prozradit, kolik ti je let, jak dlouho se CrossFitu věnuješ a jestli jsi před ním dělal ještě nějaký jiný sport?
Je mi 38 let a CrossFitu se věnuji od svých 35 let. Předtím jsem hrál závodně hokej a pak se věnoval bojovým sportům. CrossFit jsem objevil spíš náhodou. Hledal jsem, kde bych mohl začít cvičit, tak jsem si udělal na mapě přímku mezi mým domovem a prací. Přímo po cestě byl CrossFit Committed a u CrossFitu už jsem zůstal. Nadchla mě komunita kolem něj i sport samotný.
V přípravě na EMT jsi spolupracoval s trenérem Karlem Polzerem. Jak dlouho Vaše spolupráce trvá a kde obvykle cvičíš?
CrossFitu jsem se dlouho věnoval jen pro zábavu a chodil 3x týdně na lekce. Loni jsem zkusil pár prvních závodů v kategorii Open. I když výsledky nebyly vůbec špatné, hned mi bylo jasné, že závodit s mladšími až o 15 let stojí obrovské úsilí. Proto jsem se po rozhovoru s Karlem Polzerem rozhodl pro intenzivnější trénink pod jeho vedením s cílem právě EMT, kde se mohu srovnat se stejně starými borci. S Karlem spolupracuji od ledna a většinou cvičím v CrossFit Hometown, nebo ve strongmanském gymu Bitevní
pole.
Kdy během závodu European Masters Throwdown jsi začal tušit, že bys mohl být na bedně?
Z kvalifikace jsem postupoval ze sedmého místa s velkým odstupem od prvního, takže jsem byl celkem mile překvapený, když jsem byl po úvodním WODu první. Trochu mě pak ale zradil WOD 2 - 1 km veslo a 3 km běh, na který jsem si celkem věřil. Do finálového WODu jsem šel z prvního místa s jednobodovým rozdílem od druhého a velkým odstupem od čtvrtého, takže jsem věřil, že bednu už uhájím.
Absolvoval jsi nějaký zahraniční crossfitový závod již dřív?
EMT byl můj první velký závod i můj první zahraniční závod. Letos bych chtěl ještě zkusit kvalifikaci na Belgian Throwdown do kategorie
masters a některé závody v ČR.
Výčet medailí by zde nemusel končit, kdyby... ale bohužel i takový je sport. Jak už bylo řečeno, soutěže se nemohl zúčastnit kvůli zranění Martin Štěpánek, který skončil ve své kategorii v kvalifikaci první, takže pokud by se nestalo nic nepředvídaného, určitě by medaili přivezl. To by s největší pravděpodobností platilo i o Slávovi Kovářovi z kategorie 60+, který v Maďarsku nemohl startovat kvůli zraněnému kolenu a problémům s rotátorovou manžetou. Oběma borcům přejeme brzké uzdravení.
Víte, že...
