Reebok CrossFit Games Open 2018 - celkové výsledky ve světě i v ČR

	Reebok CrossFit Games Open 2018 - výsledky po WODu 18.1
	Kalendář soutěží CrossFitu 2018
	CrossFit: Slovník cviků a pojmů

Zřejmě největší sportovní klání na světě - crossfitová soutěž Open 2018 je minulostí a své skóre i umístění v rámci země, regionu nebo v celosvětovém srovnání zná již jeden každý z půlmilionového pole atletů. Do dalšího stupně soutěže, na Regionals, postoupí z každého regionu 5 - 35 atletů v závislosti na jeho velikosti. Těmi, kterým bude i v další fázi patřit největší pozornost, budou určitě vítězové Open 2018 Mathew Fraser a Cassidy Lance-Mcwherter.

Bývalý olympijský vzpěrač, osmadvacetiletý Matt Fraser, nechal v Open 2018 všechny své soupeře daleko, daleko za sebou a zdá se stejně neporazitelný, jako býval Rich Froning. Fraser začal s CrossFitem v roce 2012, v letech 2014 a 2015 skončil na Games druhý, poslední dva roky pak Games opanoval zcela. Zdá se, že jeho cestu za třetím titulem The Fittest Man on Earth nikdo neohrozí ani v letošním roce.

Ženský světový žebříček Open ovládla třicetiletá Lance-Mcwherter, která sice nevyhrála ani jeden workout Open, ale 3x se umístila v top 10. Lance pochází z Floridy a na Games se dostala již 4x. V loňském roce vyhrála Atlantic Regional, poté skončila na 12. místě na Games a letos se zdá, že má našlápnuto ještě výš.

Open 2018 v českém žebříčku - muži a ženy

Pět týdnů celosvětové crossfitové soutěže Open už mají za sebou i čeští atleti. Kdo si jak vedl? Přinášíme Vám výsledky nejlepších českých účastníků a současně i pozávodní rozhovory s některými z nich.

První místo v kategorii muži stejně jako v loňském roce vybojoval Jakub Brichta, který se připravuje pod trenérskou taktovkou zkušeného crossfitera Karla Polzera. Skóre Jakuba v jednotlivých workoutech v rámci českého žebříčku bylo 3x 1. místo, 1x 2. místo, 1x 9. místo a 1x 26. místo. Soňa Karásková, vítězka mezi ženami, vyhrála všechny workouty kromě jediného. V 18.2 ji předstihla celkově druhá žena českého žebříčku Patricie Ježková. Oba vítězové - Jakub i Soňa se v rozhovoru podělili o to, jak letošní Open prožívali.

Jakub Brichta

Kubo, jak náročných pro tebe bylo uplynulých pět týdnů Open?

Tyto týdny pro mě byly spíše psychicky náročné, jelikož jsem psal od nového roku diplomovou práci a Open jsem chtěl původně letos vynechat a věnovat se pouze škole. Nakonec jsem si to ale rozmyslel, protože jsem si nechtěl nechat ujít nejdůležitější crossfitové závody.

Kolikrát jsi obvykle jednotlivé workouty zkoušel?

Většinu WODů jsem šel pouze jednou, jdu do toho vždy naplno a nechtěl jsem ztrácet čas opětovným přetáčením, jelikož jsem už po 18.1 věděl, že na regionálky to letos ještě nebude. Na workout jsme každý týden jezdili do Brna do CrossFit MadMan k Michalovi Merganičovi kvůli vynikající atmosféře a prostředí.

Jak jsi spokojený se svým celkovým výkonem v Open?

V rámci České republiky jsem samozřejmě spokojen, ale v regionu Europe North jsem měl spíše průměrné až hodně podprůměrné výsledky. Celkově ovšem letošní Open hodnotím kladně.

Při porovnání tvých výsledků ve všech pěti workoutech je zřejmé, že nejméně se ti dařilo na 18.2a, což byla čistě silová záležitost. Maximální síla patří stále k tvým slabším stránkám, ale předpokládám, že děláš pokroky?

Jsem stále slabý, myslel jsem, že v 18.2a zvednu alespoň 130 kg, nicméně od minulého roku jsem se posunul na všech liftech minimálně o 10 kg a stále na síle pracuji.

Čím jsou pro tebe Open zajímavější než jiné závody?

Baví mě, že si všichni po světě mohou porovnat výsledky s ostatními. Také se mi líbí to očekávání, co přinese nový týden za překvapení. Letošní závod Open byl z hlediska složení workoutů náročnější, ale podle mého prověřil atlety lépe než v minulých letech.

Srovnáváš se při Open hlavně s tuzemskými atlety, nebo spíš s těmi zahraničními?

Jednoznačně s těmi zahraničními, hlavně s Evropany. Sledoval jsem samozřejmě i české atlety, Petr Schlegel mě vždy potrápí a Honza Hanák má letos také dobrou formu.

Jaké jsou tvé další sportovní ambice a cíle pro tento rok?

Nerad říkám konkrétní cíle. Mohu ale prozradit, že mě letos čekají pouze týmové závody s vrcholem na Swiss Alpine Battle. Dál bych si hlavně přál zůstat zdravý, abych mohl tvrdě trénovat a posunovat se dál.

Soňa Karásková

Soni, zdá se, že ve vaší tělocvičně CossFit With Us jste letošní Open dost prožívali. Zkoušeli jste soutěžní workouty i s klienty, kteří se Open oficiálně neúčastnili?

Ano, letos jsme to v gymu pojali opravdu ve velkém a workoutům Open jsme se věnovali s našimi lidmi každý pátek a neděli. Open jel u nás skoro každý, ti, kteří se oficiálně neúčastnili, si každý WOD zajeli v lekcích v týdnu, aby měli možnost poznat, o čem to vlastně je.

Kolikáté Open to pro tebe byly a jak jsi letos těch pět týdnů prožívala?

Letos jsem jela Open potřetí s tím, že tento ročník jsem si nejvíc užila a zároveň předvedla zatím svůj nejlepší výsledek. Pocity v průběhu soutěže byly smíšené. Původně jsem Open kvůli zranění ani jet nechtěla, ale nakonec (hodně kvůli našim lidem, abychom v tom byli všichni spolu) jsem se rozhodla, že do toho půjdu, ale neměla jsem žádná ambice, chtěla jsem si to dát jen tak pro radost. Jenže najednou jsem za sebou měla 3. kolo a byla 15. v regionu, takže jsem to začala brát vážně. Fyzicky jsem se ale cítila dost hrozně, protože měsíc před Open jsem vůbec netrénovala, takže to byl pro tělo celkem šok. (smích)

Kolikrát průměrně jsi šla úkoly jednotlivých týdnů?

Až na 18.2 jsem šla vždy minimálně dva pokusy, 18.4 jsem zkoušela dokonce čtyřikrát, protože jsem věděla, že můj výsledek je průšvih a pořád mi to nedalo. Nakonec se mi to zlomit nepodařilo a mě to stálo postup na regionálky.

Který z letošních WODů sis užila nejvíc? Už víme, že 18.4 to nebyl.

Nejvíc mě bavil workout 18.3, tam jsem byla sama ze sebe mile překvapená, jak jsem se posunula v muscle-upech, a 18.5 mi prostě sedl, thrustery miluji. (úsměv)

Jaké máš další sportovní plány pro tento rok?

Tento rok mám v plánu vyrazit na pár zahraničních závodů. Chtěla bych zkusit French Throwdown, vrátím se do Itálie na Lift Size a Southern Warriors, pak s kluky pojedeme v týmu na Adriatic Games a uvažuji i o Spanish Throwdown a Cyprus Throwdown. Po létě mám v plánu Beast of Berlin a v zimě Fall Series, tak uvidíme, jak to vyjde.

Open 2018 v českém žebříčku - masters 35 - 39 let

Stejné skóre jako Soňa Karásková měl i Filip Trojovský, který také vyhrál v rámci ČR a své kategorie téměř všechny workouty až na 18.3. V tom jediném ho předčil Josef Tichý z CrossFit Praha. Ženskou kategorii 35 - 39 let ovládla Vendula Juklová, která v Open závodila úplně poprvé. Vendula si na své konto připsala čtyři první místa a dvě místa druhá. Jak Open vnímali tito dva sportovci?

Filip Trojovský

Filipe, kolikrát už jsi absolvoval Open a jak se ti líbil letošní ročník ve srovnání s předešlými?

Open jsem poprvé absolvoval v roce 2014 po čtyřech měsících tréninku, takže letos se účastním Open už popáté. Každý tenhle závod je jiný, loni se poprvé objevily jednoručky a letos se s tím pokračovalo. Soutěž Open 2018 se mi líbila v tom, že obsahovala vlastně šest workoutů, což už se jednou objevilo, myslím, v roce 2015. Nicméně v letošním roce mi přišlo složení úkolů docela jednostranné, tím myslím, že některé workouty byly jen o jednom cviku. Samozřejmě, vždy tam bylo více druhů pohybu, ovšem letos tam byl vždy jeden dominantní. Když vezmu 18.1, tak to bylo pouze o vesle, samozřejmě pokud se bavíme v rovině pokročilejších atletů. 18.2a jen síla. 18.3 krásný workout, kde se mohly výborně projevit gymnastické dovednosti, bohužel to ale bylo upozaděno milionem double unders, o kterých hlavně to nakonec bylo. No a 18.4 - geniální workout, ale zase, nebyl o klicích ve stojce či nově zařazené chůzi po rukou, ale o deadliftech, těžkých deadliftech. Už samotné bodování a systém WODu to tlačil směrem k deadliftu. Vezmeme-li první čast Diane, kde bylo 21-15-9 opakování od obou cviků (deadlift a handstand push-ups), pak nechápu, proč v druhé části bylo 21 deadlift - 10 bodovaných úseků chůze po rukou, 15 deadlift - 10 úseků, 9 deadlift - 10 úseků.

Jak jsi teď po Open spokojen se svým celkovým výkonem?

S letošními výsledky jsem až na 18.3 a 18.5 spokojen, ovšem vzhledem k tomu, že má plná příprava na Open trvala kvůli operaci ruky jen 6 týdnů, myslím, že i tyto workouty jsem holt zajel tak, jak jsem měl natrénováno. Bohužel jsem celý prosinec a leden nemohl právě kvůli operované ruce sáhnout na činku, takže to, co se nám s trenérem Martinem Horniakem podařilo v době útlumu udržet a poté nahodit zpět, beru jako malý zázrak, za který bych moc rád i touto formou poděkoval.

Ty jsi Open 2018 zakončil ve své kategorii 142. příčkou ve světovém žebříčku, což je krásná práce, která díky kvalitnímu umístění ještě nekončí. Co tě teď čeká?

142. místo ze 46 000 masters z celého světa není špatné, navíc je to pro mě postupová pozice do on-line Regionals, kam postupuje prvních 200 atletů z každé kategorie. Regionals budou obsahovat 4 WODy, které budou vyhlášeny klasicky jako workouty Open v pátek ráno, uzavírka pak bude v úterý, ovšem během té doby budeme muset zvládnout všechny čtyři workouty. Ty se pak vyhodnotí a započítá se i pořadí v Open. Prvních 20 atletů s nejnižším skóre pojede na CF Games 2018. 142. místo pro mě tedy není moc dobrá výchozí pozice, protože kvůli tomu už mám hned na začátek 14 bodů. Takže pokud bych chtěl jet na Games, musel bych být v každém ze čtyř soutěžních WODů Regionals cca do 15. místa, což vzhledem k tomu, co mám mezi soupeři za jména (Josh Bridges atd.) bude celkem oříšek. Ale jak říká můj trenér, konec je, až je konec! Takže makáme jak na přípravě na Regionals, tak i na závody, které mě hned poté čekají.

Jaké závody to budou a které z nich pro tebe budou nejdůležitější?

Týden po Regionals mám v Havířově skvělé závody dvojic Superior 14 Games, kde budu po boku Honzy Hanáka bojovat s tou nejlepší Elite smetánkou z ČR, Slovenska a Polska. Poté mám Italian Showdown v Miláně, hned nato Europian Masters Throwdown, no a květen uzavřu na Roma Throwdown. Pak chci chvíli dovolenou a v létě plánuji 2 - 3 závody (Itálie a Švédsko). A na podzim také 2 - 3 závody. Takže ve finále to bude podobná šňůra jako loni. A který pro mě bude ten nejdůležitější? Každý!

Vendula Juklová

Vendy, pokud se nemýlím, ty jsi loni na Open nestartovala. Někdy předtím ano?

Ne, tohle pro mě byly první Open. Říkala jsem si, že počkám až do masters, nevěřila jsem si a teď vidím, že úplně zbytečně. Ani mezi holkami v Elite jsem se neztratila.

Připravovala ses cíleně právě na Open, nebo jsi šla Open ze svého obvyklého tréninku?

Připravuji se tak nějak pořád stejně, kvůli Open jsem svou přípravu neměnila. Tréninky mi na míru píše každý den můj muž. Zná má slabiny, moje možnosti, schopnosti.

Jak často trénuješ?

Trénuji 5x týdně v naší tělocvičně Valhalla gym a k tomu mám ještě jeden plavecký trénink.

V rámci Open ti byla největší rivalkou známá osobnost české fitness scény Ria Hrušovská. Ria ti vyoufkla prvenství ve dvou workoutech, ale konečné vítězství v kategorii jsi získala ty. V čem myslíš, že jsi měla navrch?

Riu znám už dlouho, párkrát jsme se na závodech potkaly a vždycky vše parádně probraly. (smích) Je to fajn, férová ženská. Ria je určitě větší silačka. Na její maximálky koukám s otevřenou pusou. Já jsem nejspíš zase lepší v gymnastice a kondičních workoutech.

Který workout Open sis nejvíc vychutnala a který nejvíc protrpěla?

Nejlepší workout pro mě byl 18.3, delší, dýchavý a gymnastický. Nejhorší určitě 18.4, protože jsem startovala nemocná. Celou neděli a pondělí jsem proležela, v pondělí večer se zvedla a jela natočit na první pokus dle mě hodně silový a náročný workout. Podle očekávání jsem propadla, i to se bohužel stává. Ale crossfiťáci (sportovci) se přeci nevzdávají. (úsměv)

Ty jsi nejen crossfitová závodnice, ale také máma tří dětí a pracující žena. Jak si najdeš čas na kvalitní trénink, který tě přivedl v Open až na první příčku tvé kategorie v ČR?

Čas máme všichni stejný, jen s ním různě nakládáme. Z práce, pracuji jako instruktorka plavání, jedu většinou hned na trénink, děti vyzvedne manžel. Buď mám individuálku, nebo si rychle odjedu svůj trénink (maximálně 1 - 1,5 hodiny), poté trénuji lidi. Pak rychle domů, abychom se s manželem prostřídali u dětí. A takhle každý den. Někdy je to náročné na organizaci, člověk těžko hledá motivaci, když je utahaný jako kotě, ale když něco chceš, není to zadarmo.

Mám velké štěstí v tom, že s manželem jsme se hledali, až jsme se našli. Je to taky zapálený crossfiter, trenér a o naše tři krásné děti se vzorně stará. Ještě máme úžasné prarodiče, kteří nám rádi se vším pomohou. Bez nich by to nešlo.

Co se Open týče, nikdy bych nevěřila, že mě tenhle závod bude tak bavit. Je super mít možnost porovnat se s lidmi v ČR, v regionu nebo ve světě. Příští rok už to snad všechno vyjde tak, jak má, a já budu zase o kousek lepší. A jestli ne, tak... tak se vůbec nic nestane. (úsměv) Protože mě sport baví, naplňuje a doufám, že ještě dlouho bude.

Open 2018 v českém žebříčku - masters 40 - 44 let

Kategorii muži 40 - 44 let vyhrál v Česku s přehledem vítězstvím ve všech WODech Martin Štěpánek, crossfitový závodník, trenér, pořadatel závodů a majitel crossfitové tělocvičny CrossFit Hradec Králové. Martin je jeden z mála atletů ze "staré gardy" stojící u crossfitových začátků v ČR, který pořád zvládá udržet krok s neustále přirvrzujícími nároky soutěžního CrossFitu. Důkazem je fantastické 41. místo na světovém žebříčku Open v kategorii muži 40 - 44 let. Nejlepší českou ženou stejné kategorie se stala Markéta Tkáčová, atletka trénující v tělocvičně CrossFit Zlín. Markéta stejně jako Martin vyhrála ve své kategorii úplně všechny workouty Open.

Martin Štěpánek

Martine, v rámci své kategorie jsi v českém žebříčku nasbíral pět prvních míst z pěti workoutů. Jak to vnímáš? Cítíš se neporazitelný, nebo spíš vidíš, kde všude by ses ještě mohl zlepšit?

Abych pravdu řekl, tak český žebříček kategorie 40 - 44 jsem vůbec nesledoval. Vždy koukám, co zlepšovat, ne, co zlepšili ti okolo. Tedy mimo mých svěřenců a klientů.

Jak nahlížíš na složení a zaměření workoutů letošních Open. Líbily se, nebo bys měl nějaké výhrady?

Složení WODů neřeším, protože to nijak neovlivním. Vezmu ho a analyzuji vzhledem ke své výkonnosti.

S čím ty osobně ses nejvíce pral?

Nejvíc jsem se pral s natáčením videa. Najít úhel, odkud bude vše dobře vidět, je občas tuze velká zábava. (úsměv)

Opravdu to vypadá, že ses tentokrát objevil na soutěžním poli silnější než kdy dřív. Co je letos jinak? Dal jsi tréninku víc času? Nebo jsi zefektivnil svůj systém? Nebo jsou v tom čáry a kouzla?

Od listopadu trénuji sám sebe, trénuji méně a přitom více. Zázraky a kouzla? Jasně, nevěřit na ně. Věřit v sebe.

Open jsi uzavřel 41. místem ve světovém žebříčku, což je obrovský úspěch. Jak moc se z něho raduješ, nakolik jsi s takovým umístěním počítal a co to pro tebe teď znamená?

41. místo je... lepší než v roce 2017. Radost? Zklamaný určitě nejsem. Ale že bych z toho nespal... Za 3 týdny mě čeká pokračování - on-line kvalifikace na Games. Tam se teprve dozvím, jak daleko mám do světové špičky.

Hodláš svoji vydobytou formu otestovat ještě na nějakých dalších soutěžích?

Dva týdny po kvalifikaci na Games jedu na guláš, klobásy a do termálů. Čeká mě European Masters Throwdown v Budapešti. Vezu si tam nového parťáka, syna. Takže o srandu mám postaráno.

Ty jsi absolvoval OPEX. Pomohlo ti to nějak k zasvěcenějšímu chápání tréninkových možností a ovlivnilo to nějak tvůj vlastní trénink?

Jsem stále studentem OPEXu, ale i jiných "škol". Křížím to, co mi dává smysl, a ladím to podle "reakcí těla". Stejně tak u svých klientů... neumím si představit přesně nalajnovaný trénink plán na víc než pár dní dopředu. Mám cíl a směr k němu, ale ta cesta není rovná ani hladká.

Open 2018 na českém žebříčku - masters 45 - 49 let

Zdeněk Weig, zakladatel první crossfitové tělocvičny v Česku, se letos zúčastnil Open již posedmé a v české konkurenci ve své kategorii nenašel ani v jednom workoutu přemožitele. "Ještě nechci být trenér teoretik," komentuje svůj výkon majitel tělocvičny CrossFit Praha. Ženský žebříček masters 45 - 49 let měla téměř sama pro sebe univerzální sportovkyně Marika Hudzíková, která je i výborná běžkyně a v letošním roce nás bude reprezentovat na Mistrovství Evropy Spartan Race v Dánsku.

Zdeněk Weig

Zdeňku, ty už jsi takový Open matador, kolik závodů Open už jsi absolvoval a jakého nejlepšího výsledku jsi kdy dosáhl?

Já už si úplně nepamatuji, ve kterém roce bylo první CFG Open, ale myslím že 2010. To jsme s Adélou odcvičili. Od té doby jsem jednou vynechal a neměl jsem. Myslím, že nejlépe jsem byl 78. v Evropě, ještě když nebyly kategorie pro starší a pokročilé. To už se nedá dohledat.

Jak moc se tato soutěž změnila za tu dobu, co se jí účastníš?

Myslím, že je to hodně podobné intenzivní cvičení, jen přidáním Scaled možností před pár lety se maličko změnila náročnost kvalifikačních cvičení.

Co říkáš letošním workoutům? Jak se, myslíš, Castrovi a jeho týmu povedly?

Za mě dobré. Je těžké vymyslet pět cvičení, která prověří celkovou připravenost člověka. Gymnastika, powerlifting, vzpíraní, kondice. To všeříkající GPP. Mně se to líbilo, ukázalo mi to limity i směr práce do budoucna u mě i u těch, se kterými cvičím, trénuji.

Zdá se, že ve své kategorii nemáš v ČR nikoho, kdo by ti fakt hodně dýchal na záda, dokážeš se tedy pořádně namotivovat?

Já to takhle fakticky neberu. Cvičím, abych těm okolo sebe ukázal, že to jde i po třicítce pořád se zlepšovat, sílit i cvičit bez zranění. Ještě nechci být trenér teoretik.

Jak jste Open prožívali u tebe v tělocvičně? Zkoušíte některé workouty i s klienty, kteří do soutěže nejsou přihlášeni?

Jasně že ano. Rx, nebo modifikujeme. Zase záleží na tom, jak je to cvičení technicky a prostorově náročné.

Marika Hudzíková

Mariko, jak jsi spokojená se svým výkonem v Open 2018?

Skončila jsem v Evropě 18. z 353 atletek a ve světě 279. z 11 936 atletek, to není špatné. Na Regionals jsem se ale nedostala, a to hlavně kvůli muscle-upům, který jsem nedala ani jeden. Stála jsem 9 minut pod kruhy, rozhodčí mě tam přímo zvedal očima, ale nešlo to. Byla to pro mě hanba, ale teď na těch muscle-upech zapracuji! (úsměv)

Jak se ti líbily obecně letošní workouty a jakou jsi na ně měla strategii?

Workouty byly krásné, a moje strategie? V pondělí jsem si udělala plán zkusit každý 2 - 3x, ale měnila jsem práci, a tak bylo tentokrát složitější najít si čas a ještě to nějak natočit.

Připravovala ses cíleně na Open, nebo jsi je šla spíš jen tréninkově?

Nějak speciálně jsem se na Open nepřipravovala, to se odrazilo i na výsledcích, ale letos jsem to brala opravdu spíš jako trénink. V příštím roce už to hodlám pojmout zodpovědněji, ráda bych se propracovala na Regionals. Jinak ale musím říct, že mě CrossFit stále baví a že některé cviky dokonce využívám s pacienty ve své fyzioterapeutické praxi.

Plánuješ v letošním roce ještě nějaké další závody?

Ano, jasná už je účast na soutěži Mad Games, kterou pořádají Michal Merganič s Dominikem Strakošem, ohledně dalších se ještě uvidí podle toho, jak se domluvíme v gymu. Také mě čeká Mistrovství Evropy ve Spartan Race v Dánsku, kam jsem se kvalifikovala, a tak to pojedu zkusit. (úsměv)

Když se ještě vrátím k Open 2018, ráda bych poděkovala všem, kteří mi v Barrack Gymu fandili, také synovi Vilimu, který mi pomáhal s taktikou, Kubovi Kovářovi jako přísnému rozhodčímu a Slávovi Kovářovi za povzbuzování a možnost natáčet s nimi.

Open 2018 v českém žebříčku - masters 60+

"Kam přijdu, jsem nejstarší," říká s úsměvem Sláva Kovář, nejlepší a jediný český zástupce Open kategorie 60+. Není divu, že Sláva moc starších lidí, než je on sám, nepotkává. Jeho kroky totiž vedou 3x týdně do crossfitového gymu, 2x týdně do tělocvičny, kde se zaměřuje na silový trénink, a 2x týdně vede lekce spinningu. No a na taková místa, pravda, moc lidí ve věku 60+ nechodí. Sláva je prostě unikát, který je na tom fyzicky lépe než mnozí dvacetiletí. Jeho výborné 177. místo v světovém žebříčku Open ho posouvá na další level této crossfitové hry, takže se Sláva v termínu 19. - 23. dubna 2018 zúčastní Regionals! Co předcházelo tomuto úspěchu?

Sláva Kovář

Slávo, v Česku nemáš konkurenci, to se vědělo, ovšem 177. místo ve světě a postup na Regionals, to je super úspěch, máš radost?

No, nemůžu říct, že mě to netěší, ale nepočítal jsem s tím, nebyl to pro letošek cíl, chtěl jsem si jenom vyzkoušet, jak na tom jsem. Měl jsem dva roky pauzu a před Open cvičil jen 6 měsíců. První workout jsem šel na pohodu, jenže když jsem po něm skončil na 6. místě v regionu, zpozorněl jsem. Co to? V tu chvíli zafungovalo ego a já začal závodit. (úsměv)

Jak se pro tebe závod dál vyvíjel?

Byla nás silná první pětka, za kterou už byl větší odstup, takže jsem si hlídal lidi v té naší pětce. Čekal jsem, jaký zapsali výsledek, a podle toho jsem věděl, jaký musím odvést já. 18.2 jsem šel na tři pokusy, přičemž první jsem dal za 8:50 a v posledním jsem se dostal na 8:08! Tím jsem byl celkově čtvrtý, po čtvrtém WODu jsem byl v regionu dokonce třetí. Před pátým workoutem už adrenalin pracoval a já se vzbudil v noci, abych hned za čerstva zjistil, co nás čeká v posledním týdnu. Celkově jsem skončil v celosvětové konkurenci 177., což pro mě znamená postup na Regionals.

Co to pro tebe znamená v praxi?

Regionals pro masters budou probíhat on-line jako Open. Ve čtvrtek 19. dubna budou zveřejněny čtyři workouty, které budeme muset do 23. dubna odcvičit, natočit a poslat.

Jaký bude tvůj cíl pro Regionals?

Nebýt poslední! Takže když budu 199., tak dobrý. (úsměv) Větší ambice mám pro příští rok, kdy bych se chtěl v Regionals dostat do první stovky.

foto 1 - Veronika Záleská
foto 2 - www.anchorsaweighphotography.com
ostatní fotografie - archiv atletů