Reklama:

Petr Soukup: "Pár mladých možná ještě potrápím."

13.730 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Petr Soukup se už ve světě závodní kulturistiky pohybuje 19 let a za tu dobu zažil mnohé. Úspěch a blažené chvíle na stupních vítězů, ale také momenty, kdy na vlastní kůži zakusil, jaké to je dostat se na hranu. Z každé životní krize ho ale nakonec vytáhla kulturistika. Soutěžních kulturistických příprav zažil Petr celou spoustu a každá ho naučila něco o tom, jak funguje lidské tělo, a různé tréninkové postupy. Nyní před prahem padesátky má v tomto oboru trojnásobný mistr republiky zkušeností na rozdávání.

Jenže jelikož znalosti a zkušenosti nikdo na čele napsané nemá, musel se Petr Soukup o post trenéra ve fitness centru, ve kterém si přál začít pracovat, hodně snažit. "Vybral jsem si několik posiloven, ve kterých jsem chtěl pracovat, ale vůbec nejvíc se mi líbilo fitness centrum Hammer Strength na Lukách. Ještě než ho otevřeli, předal jsem manažerovi svoji vizitku. Nikdo se neozval, a tak jsem napsal a odeslal svůj úplně první životopis v životě. Jenže pořád nic. Když už fitko otevřeli, šel jsem si tam zacvičit, a když jsem uviděl manažera, kterému jsem předával svoji vizitku, nedalo mi to a zeptal jsem se ho, jestli si na mě pamatuje. Na to konto jsme se dali na chvíli do řeči a on na mě na závěr kouknul a povídá: "Pane Soukupe, Vy jste stará škola, že jo. No, abych Vám řekl pravdu, Vy mi do mého konceptu moc nezapadáte," vypráví zasloužilý kulturista. "Tím mi vzal úplně vítr z plachet."

"Hned nato jsem mu ale řekl, že mu dám šanci, aby se u nás jako trenér projevil," doplňuje historku ze svého pohledu manager gymu Hammer Strength Michal Šamaj. "Tři týdny jsem pak sledoval, jakým způsobem s klienty cvičí, jak s nimi jedná, a dospěl jsem k názoru, že opravdu umí."

"Po těch třech týdnech za mnou manažer přišel a řekl mi: "Stará škola, dobrá škola." Hrozně jsem to ocenil, protože ne každý by dokázal přiznat, že mě ne úplně dobře odhadl," pochvaluje si Petr Soukup a je rád, že to nakonec dobře dopadlo. Je teď spokojený, a už bylo načase, protože minulé dva roky byly pro tohoto sportovce drsnou zatěžkávací zkouškou…

Petře, my jsme spolu dělali rozhovor před dvěma lety. Co se od té doby u Vás změnilo?

Od té doby mám v podstatě překopaný celý život. Událo se toho dost, ať už po soukromé stránce, tam myslím hlavně zdraví, tak po stránce pracovní. Dospěl jsem také k rozhodnutí, že letos už svou závodní kariéru skutečně ukončím, protože to nejde protahovat donekonečna.

Co Vás dovedlo k tomuhle rozhodnutí? Tělo už tak neposlouchá, nebo psychika už je unavená?

Asi všechno dohromady. Všichni víme, že dělat vrcholový sport není o zdraví a kulturistická soutěžní příprava je na organismus docela nápor. Mně k tomu už bude 50 let, závodit s mladými je pro mě čím dál těžší a do masters se mi nechce, protože by mě to nenaplňovalo.

V úvodu jste naťuknul, že jste se zřejmě potýkal s nějakými zdravotními obtížemi. O co šlo?

Musím říct, že až na prasklý biceps před 8 lety se mi zranění a zdravotní problémy docela vyhýbaly, protože jsem se snažil tělo šetřit, jenže před dvěma lety se mi krátce po mistrovství republiky ze zánětu středního nervu vyklubal zánět lícního nervu a já byl de facto na 5 týdnů ležák. Když mi dělali punkci, tak už bylo chycené celé tělo a já nebyl daleko od toho, abych lidově řečeno natáhl bačkory.

Zřejmě jste něco dost podcenil, zdá se.

No, já pořád myslel, že to nějak dám... Každý sportovec, tím spíš ten, který dělá výsledky, má trochu posunutý práh bolesti a k tomu i silnou vůli. Většinou se totiž nestává, že někdo, kdo skončí na bedně, nemá vůbec žádné bolístky. Naopak se často stává, že tam nějaké zranění je, ale on je schopný to díky vůli dotáhnout. A jak jsem na tohle nastavení zvyklý, tak jsem to kousal, myslel si, že se to samo zlepší, a opravdu jsem to podcenil. Vše ještě zkomplikovala srdeční příhoda, takže jsem se z toho všeho v podstatě celý loňský rok vzpamatovával. V době, kdy jsem byl v nemocnici, jsem si také skutečně naplno uvědomil, že tělo nemá nevyčerpatelné zásoby a že všechno se nedá zvládnout.

Je tedy moudré zkoušet ještě závodní přípravu, která je pro tělo velkou zátěží? Nebo už se cítíte dostatečně v pořádku a víte, že si to můžete dovolit?

Já vždycky říkám, že musí alespoň něco fungovat, že musíte mít něco, o co se můžete opřít, když se právě nedaří. Proto každý můj comeback přišel v době, kdy jsem byl v životní krizi, protože právě disciplína předsoutěžní přípravy mě v těch nejtěžších životních obdobích zase postavila na nohy.

Tak je fajn, že znáte prostředek, který Vám v takových situacích pomáhá.

To jo, jen ty comebacky nedopadají podle mých představ. (úsměv) Já byl zvyklý vyhrávat, ale ten věk a zdraví... prostě nikdo nemládneme.

Bohužel, stárnutí je přirozené, nikdo mu neutečeme a tělo má v každém věku jiné kapacity.

To je mi jasné. Proto chci letos uzavřít svou sportovní kariéru. Byl jsem zvyklý být dobrý a nechci, aby lidé říkali: "Na to, jak je starej, tak dobrý." (úsměv)

Na jaký závod nebo závody tedy budete směřovat svou letošní přípravu, která možná budou tou poslední?

Bude to určitě mistrovství republiky NABBA a potom Grznár Cup.

Jak jsme již zmínili, tělo má v každém věku jinou kapacitu. Vy to svoje za 19 let závodění velmi dobře znáte a určitě vnímáte změny, které postupem času přicházejí. Jak jinak trénujete dnes než před 10 nebo 15 lety?

Když člověk závodí už dlouho a chce si tu svoji soutěžní kariéru prodloužit, musí, ať chce, nebo nechce, nad svým tréninkem víc přemýšlet a přizpůsobit ho svým možnostem. Proto je v podstatě třetina cviků v mé přípravě cvičení s vlastním tělem a také hodně využívám kruhové tréninky. "Kruháče?" diví se spousta lidí, ale doby, kdy jsem byl na vrcholu a každý svůj trénink si dělal osobáky, jsou pryč. Pamatuji si, jak jsem v roce 2004 týden před závody, které jsem vyhrál, dřepoval 4x 210 kg. Teď, když se dostanu na 120 kg, tak je to bomba. Už to nehrotím, protože nechci mít zbytečná zranění a také, když člověk dává tělu velký záhul, horší se mu imunita, a jak pracuji s lidmi, tak se na mne pak mnohem víc lepí chřipky a různá nachlazení.

Jak vypadají Vaše kruhové tréninky?

Měním je. Jedu třeba kruháč, kde mám základní cviky a jdu 4 série na každou partii. A buď mám větší počet opakování s menšími váhami a kratšími pauzami, nebo začnu s vyšším počtem opakování a nižší vahou a postupně přidávám váhu a ubírám počet opakování, až skončím třeba na čtyřech. Občas se s celým svým kruhovým tréninkem vyšplhám třeba na 60 minut, ale obvykle mám tréninky kratší, třeba 30 - 40 minut, protože pak už se tělo trápí.

A chodíte i nějaké těžší silové tréninky?

Silové tréninky samozřejmě dle možností zařazuji také, ale musím se dopředu dobře zahřát a už nezvedám to, co jsem zvedával. Také pak musím mnohem déle regenerovat, proto tolik cvičím kruhové tréninky, protože si nemohu dovolit tři dny necvičit. Silovým tréninkem navíc zapojím jiná svalová vlákna než při kruhovém tréninku, proto když obojí správně prokombinuji, je tělo pořád v určitém zatížení, ale zároveň stačí regenerovat.

Jsou ještě nějaké další aspekty mimo pomalejší regeneraci, které Vám připomínají, že už Vám není dvacet?

No, řeknu to takhle, už si na sobě začínám všímat příznaků stárnutí a mám z toho trauma. (smích) Když se podíváte na koupališti na chlapy, kde se jim nejvíc usazuje tuk, tak je to kromě břicha vzadu na bocích a pak zepředu na prsou. Já jsem s tím nikdy problém neměl, už proto, že jsem v podstatě jedenáct měsíců v roce v dietě, ale loni jsem najednou koukal, co to na těch prsou mám? Je to tuk, který se tam nějak usadí a pak ten šmejd nejde dolů!

A nakonec se Vám ho podařilo ho sundat?

Loni jsem ho ještě setřásl, ale asi až 14 dní před závody. Cvičím rozpažky jako nikdy v životě, tak doufám, že to ještě letos půjde. (smích) Já se vlastně teď už snažím držet 80 % formy po celý rok, protože metabolismus už je pomalejší, a kdybych se nechal prorůst tukem, tak už se ho nezbavím. Taky si občas stoupnu před zrcadlo a zkouším elasticitu kůže. No, taky už to není, co bývalo! (úsměv) Strašně se bojím, že mi bude viset zadek! (smích) Bohužel stárnutí je prostě proces, který nezastavíte, a jestli někdo někdy vymyslí nějakou pilulku, která to dokáže, dostane nejmíň deset Nobelových cen najednou. (úsměv)

Vy už devatenáct let závodíte a jste sám trenér, který připravuje jiné závodníky. Připravujte se na závody sám, nebo také máte svého trenéra?

Ano, už třetím rokem mě vede Petr Faltus a ten byl shodou okolností dlouhá léta sparingem mého prvního trenéra Michala Šašinky, který mě v roce 2000 dovedl na pódium. V době, kdy mě Michal připravoval, připravoval i Tomáše Bureše, který ještě nezávodil, a k tomu se váže jedna vtipná historka. Jednou jsme se takhle nějak s Tomášem u Michala Šašinky míjeli, já jsem odcházel, on přicházel a pak mi Michal volá a říká: "Hele, ten Tomáš, víš, jak přišel po tobě, abych ho zkontroloval, tak ten mi říkal: "Teda, ten chlap přede mnou byl dobrej, budu taky někdy tak vypadat?" Když si teď na konci roku 2017 přišel Tomáš zacvičit k nám do Hammer Strength na Luka, tak jsme na to se smíchem zavzpomínali.

Jinak můj současný trenér Petr Faltus, se se mnou nemazlí. Teď na kontrole formy mi řekl: "No, konečně vypadáš zase jako kulturista." Nebere si servítky, ale to my potřebujeme, jinak by člověk zapadl do nějaké své rutiny a zpohodlněl.

Petře, s tím vším, co o svém těle víte, s vědomím jeho aktuálních možností, jaké formy myslíte, že jste schopný letos dosáhnout?

Jsem realista a vím, že lepší formu, než jsem měl v roce 2004 nebo potom v roce 2012, už mít nebudu, s tím se člověk musí smířit. Ale myslím, že je reálné dostat se na 75 - 80 % své životní formy. A protože v době, kdy jsem byl na tom nejlépe a vozil medaile, jsem byl trochu někde jinde, tak myslím, že i teď budu konkurenceschopný. Když vše půjde podle představ, tak bych mohl ještě potrápit i nějaké mladé. (úsměv)


Trénink Petra Soukupa se sparingem Michalem Šamajem



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

28.03.13:39md - Velmi Vás uznávám, bylo mi ctí Vás pozorovat z řad diváků ..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra