10 důvodů, proč (ne)konzumovat kokosový olej

Kokosový olej patří mezi jedlé oleje a je získáván extrakcí ze zralých plodů, přesněji semen kokosovníku ořechoplodého (Cocos nucifera). Kvůli jeho vysokému obsahu nasycených mastných kyselin (kolem 82 %) je jeho konzumace kontroverzní.

V poslední době internetem proběhla série článků, které před používáním kokosového oleje varují. Články se opíraly konkrétně o doporučení americké asociace AHA (American Heart Association) z 15. června 2017, která použití kokosového oleje nedoporučuje z důvodu vyššího rizika kardiovaskulárních onemocnění. AHA však není sama a její názor sdílí například i Světová zdravotnická organizace (WHO), FDA, ADA a další. Evidence je však mnohem složitější a v podstatě každý rok vychází nové výzkumy, které zapadají do této mozaiky, a my si tak postupně můžeme utvořit objektivní názor. Obecné informace o kokosovém oleji nejsou předmětem tohoto článku, tak se rovnou přesuneme na to podstatné a uvedeme si argumenty pro a proti kokosovému oleji.

1. PRO: Obsahuje triglyceridy se středně dlouhým řetězcem (MCT)

MCT patří mezi triglyceridy, které obsahují mastné kyseliny s alifatickým řetězcem s 6 - 12 atomy uhlíku. Z celkového obsahu nutrientů v kokosovém oleji jich připadá 65 % právě na MCT. V nedávné době se povědomí o MCT ve sportovní výživě velmi rozšířilo, a to i díky výzkumům, které poukázaly na pozitivní vliv na shazování váhy, kdy MCT zvyšují oxidaci tuku a snižují kalorický příjem. K hubnutí však dojde jen při nahrazení kalorií za MCT tuky - nefunguje to tak, že do našeho jídelníčku přidáme další kalorie navíc a budeme očekávat úbytek váhy. Využívá se také schopnosti pasivního přestupu MCT přes trávicí trakt do krve, kdy MCT téměř nepotřebují k trávení žlučové kyseliny, jsou tedy lehce metabolizovány a přeměněny na energii. Snadno se přeměňují na ketolátky, a proto mohou být využity jako alternativní zdroj energie (např. pro mozek). Z příjmu MCT tuků mohou tedy profitovat i lidé s některými onemocněními - např. s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou nebo epilepsií. Užívání MCT tuků pro zlepšení sportovního výkonu však není dostatečně podpořeno vědeckými výzkumy.

Bohužel to má také jeden háček - MCT tuky používané ve většině výzkumů nejsou stejné jako MCT tuky v kokosovém oleji. Z celkového množství MCT v kokosovém oleji připadá přibližně polovina na kyselinu laurovou, která je někdy považována za tzv. pseudo MCT, protože má ve své molekule 12 atomů uhlíku. Za většinu terapeutických účinků MCT jsou však zodpovědný mastné kyseliny o délce 8 - 10 uhlíků. Tyto mastné kyseliny s kratším řetězcem (8 - 10 C) mají lepší absorpci ve střevech (až 95 %), zatímco kyselina laurová se vstřebává ze střeva přímo do krve jen asi z 25 %.

2. PRO: Národy s vysokým příjmem kokosového tuku jsou superzdravé

Jedná se hlavně o obyvatele tropických ostrovů v oblasti rovníku - například Tokelau, Pukapuka a Kitava. Domorodí obyvatelé na ostrově Tokelau přijímají rekordních 63 % kalorií z kokosů. Výše zmíněné národy mají extrémně nízkou incidenci kardiovaskulárních chorob a není u nich prokázán žádný negativní efekt takto vysokého příjmu nasycených mastných kyselin.

Je však nutné si uvědomit, že tyto národy jsou uzpůsobeny na tento typ stravy. Domorodí obyvatelé přijímají kokosy v jejich přirozené podobě a nemají továrny, které by jim vyráběly rafinovaný kokosový olej ve sklenicích. Nativní kokosy obsahují množství dalších látek, jako jsou například rostlinné polyfenoly, vláknina nebo vitamín E, zatímco tyto složky u rafinovaných olejů chybí nebo je jejich koncentrace velmi nízká. Strava domorodců je také bohatá na mořské ryby, ovoce a mají pravidelnou fyzickou aktivitu. Jak ukazují výzkumy, jejich zdraví se při přechodu na naši "moderní" stravu a při snížení příjmu nasycených mastných kyselin výrazně zhorší.

3. PRO: Zvyšuje hladinu HDL cholesterolu

Kokosový olej zvyšuje hladinu toho "hodného" cholesterolu v porovnání s ostatními rostlinnými oleji s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin. Má tedy potenciálně kardioprotektivní účinky, ale na danou problematiku je vhodné nahlížet více komplexně - nejde jen o HDL cholesterol. V poslední době se navíc o tomto kardioprotektivním účinku HDL cholesterolu, jehož hladina byla zvýšena "uměle" - například stravou, pochybuje. Umělé zvýšení HDL cholesterolu nevede totiž ke snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění.

4. PRO: Má antimikrobiální účinky

Díky složce, která se nazývá monolaurin, má kokosový olej antivirové a antimikrobiální účinky. Monolaurin vzniká z glycerolu a kyseliny laurové. Vyplachování úst kokosovým olejem má ochranný vliv proti zubnímu kazu a předpokládá se, že konzumace kokosového oleje má i významné pozitivní účinky pro náš střevní mikrobiom, což dále ještě podporuje naši imunitu. Mezi jeho další přednosti patří to, že nežlukne tak snadno jako jiné oleje.

5. PRO: Je vhodný k tepelné úpravě

Díky jeho vysokému obsahu nasycených mastných kyselin a tím i vysoké stabilitě vazeb je vhodný jako olej ke smažení. Hodnota kouřového bodu (smoke point) nerafinovaného kokosového oleje je kolem 175 °C a platí zde, že extra panenský olej bude mít nižší kouřový bod než rafinovaný kokosový olej. Kvůli zmíněnému kouřovému bodu však není ideálním olejem na fritování a extrémně vysoké teploty.

6. PROTI: Zvyšuje hladinu LDL cholesterolu

Kvůli vysoké koncentraci nasycených mastných kyselin (kolem 82 %), zejména kyseliny laurové, má podíl na zvýšení hladiny nejen HDL cholesterolu, ale i LDL - tedy zjednodušeně toho "špatného". Může se tak opravdu podílet na zvýšení rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Avšak důkazy, které podporují negativní vliv kokosového oleje na náš kardiovaskulární systém, jsou nejednoznačné. Jeho negativní účinky potvrdily především observační studie, které mají mnohé nevýhody (například nedokazují kauzalitu, ale pouze korelaci). Také záleží na velkém množství dalších faktorů a celkové skladbě stravy.

7. PROTI: Kokosový olej je energeticky velmi denzní

Kokosový olej jako téměř 100% tuk obsahuje i nezanedbatelný počet kalorií. Konkrétně zhruba 870 kcal na 100 g, to je přibližně stejně jako například 850 g vařených kuřecích prsou nebo 10 celých banánů. Znamená to tedy, že po kokosovém oleji můžete přibrat v případě celkového nadbytku kalorií ve stravě.

8. PROTI: Běžně dostupný kokosový olej je více či méně zpracovaný

Existuje nespočet výrobních procesů, které mají na svědomí přeměnu kokosu jakožto plodu kokosovníku na výsledný bezbarvý olej, který můžeme najít na pultech našich obchodů. Kokosový olej se pro potravinářské účely vyrábí takzvaným "mokrým procesem" a z jednoho tisíce kokosů o váze 1,4 tuny vznikne přibližně jen 70 litrů kokosového oleje.

Nejméně zpracovaný je panenský olej, který není chemicky rafinovaný - nedochází k bělení, deodorizaci, vystavování vysokým teplotám a celý proces je celkově šetrnější. Na jeden litr panenského oleje je potřeba 7 kilogramů kokosových ořechů zbavených skořápek.

9. PROTI: Cena

Velkou nevýhodou může být pro mnoho lidí také vyšší cena (především extra panenského) kokosového oleje v porovnání s jinými rostlinnými oleji. Popravdě kokosový olej patří k nejdražším olejům používaným v potravinářství.

10. PROTI: Kokosový olej je špatným zdrojem esenciálních mastných kyselin

Kvůli vysokému obsahu nasycených mastných kyselin není kokosový olej vhodným zdrojem esenciálních mastných kyselin, tzn. těch, které si sami v těle nedokážeme vytvořit - jedná se konkrétně o kyselinu linolovou a linolenovou, které ve své struktuře obsahují dvojné vazby a patří tak mezi omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Tyto mastné kyseliny tedy v kokosovém oleji nenajdeme a musíme je doplňovat z jiných zdrojů.

Závěr

Z výše uvedených argumentů vyplývá, že kokosový olej není žádnou "superpotravinou", jak je někdy chybně reklamou prezentován, ale také nejde vyloženě o potravinu, které bychom se měli nějak přehnaně obávat a vyřazovat ji z našeho jídelníčku. Význam a použití kokosového oleje bude záviset především na celkovém složení naší stravy, životním stylu a dalších faktorech. Je proto nutné se na jednotlivé složky potravy dívat vždy v celém kontextu sportovní výživy.

Foto:
Keene, Daniel, et al. "Effect on cardiovascular risk of high density lipoprotein targeted drug treatments niacin, fibrates, and CETP inhibitors: meta-analysis of randomised controlled trials including 117 411 patients." Bmj 349 (2014): g4379
Mensink, Ronald P., et al. "Effects of dietary fatty acids and carbohydrates on the ratio of serum total to HDL cholesterol and on serum lipids and apolipoproteins: a meta-analysis of 60 controlled trials." The American journal of clinical nutrition 77.5 (2003): 1146-1155 Whitney Ellie; Rolfes SR (2008). Understanding Nutrition (11th ed.). California: Thomson Wadsworth. p. 154
DebMandal, Manisha, and Shyamapada Mandal. "Coconut (Cocos nucifera L.: Arecaceae): in health promotion and disease prevention." Asian Pacific Journal of Tropical Medicine 4.3 (2011): 241-247
Burnett, Christina L., et al. "Final report on the safety assessment of Cocos nucifera (coconut) oil and related ingredients." International journal of toxicology 30.3_suppl (2011): 5S-16S
Siri-Tarino, Patty W., et al. "Meta-analysis of prospective cohort studies evaluating the association of saturated fat with cardiovascular disease." The American journal of clinical nutrition (2010): ajcn-27725
Alviano, Wagner S., et al. "In vitro antioxidant potential of medicinal plant extracts and their activities against oral bacteria based on Brazilian folk medicine." Archives of oral biology 53.6 (2008): 545-552
Kris-Etherton, Penny M., Sheila Innis, and Dietetic Assocition Ammerican. "Position of the American Dietetic Association and Dietitians of Canada: dietary fatty acids." Journal of the American Dietetic Association 107.9 (2007): 1599-1611
Prior, Ian A., et al. "Cholesterol, coconuts, and diet on Polynesian atolls: a natural experiment: the Pukapuka and Tokelau island studies." The American journal of clinical nutrition 34.8 (1981): 1552-1561
White, Matthew D., Andrea A. Papamandjaris, and Peter JH Jones. "Enhanced postprandial energy expenditure with medium-chain fatty acid feeding is attenuated after 14 d in premenopausal women." The American journal of clinical nutrition 69.5 (1999): 883-889
Sacks, Frank M., et al. "Dietary fats and cardiovascular disease: a presidential advisory from the American Heart Association." Circulation 136.3 (2017): e1-e23
Lindeberg, S., and B. Lundh. "Apparent absence of stroke and ischaemic heart disease in a traditional Melanesian island: a clinical study in Kitava." Journal of internal medicine 233.3 (1993): 269-275
Charlton, Karen E., et al. "Fish, food security and health in Pacific Island countries and territories: a systematic literature review." BMC public health 16.1 (2016): 285
Fernando, Warnakulasuriya Mary Ann Dipika Binosha, et al. "The role of dietary coconut for the prevention and treatment of Alzheimer's disease: potential mechanisms of action." British Journal of Nutrition 114.1 (2015): 1-14
Walker, Matthew C., and Robin SB Williams. "The search for better epilepsy treatments: from slime mould to coconuts." (2013): 1625-1628
Eyres, Laurence, et al. "Coconut oil consumption and cardiovascular risk factors in humans." Nutrition reviews 74.4 (2016): 267-280
Tariq, Sayed M., et al. "HDL hypothesis: where do we stand now?." Current atherosclerosis reports 16.4 (2014): 398
Boateng, Laurene, et al. "Coconut oil and palm oil’s role in nutrition, health and national development: A review." Ghana medical journal 50.3 (2016): 189-196
Gunsalus, Kearney TW, et al. "Manipulation of host diet to reduce gastrointestinal colonization by the opportunistic pathogen Candida albicans." mSphere 1.1 (2016): e00020-15

Foto:
foto č. 1: PaulReis123 / Wikimedia
foto č. 2: Challiyan - Indradi Soemardjan / Wikimedia
foto č. 3: Tiia Monto - Indradi Soemardjan / Wikimedia