Reklama:
AKCE: Smart Whey protein 1+1
Nově v moderním sáčkovém balení!
Více zde.

Radikální změna (XIII.): Změnila životní styl i způsob myšlení a zhubla 20 kg

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Motivace

Když Pavlína vyhrála v naší čtenářské soutěži jeden z batohů od Reeboku a poslala svou fotografii s výhrou, svěřila se mimo jiné se skvělým výsledkem, kterého se jí podařilo dosáhnout. Nelenila jsem a poprosila, zda by se o něj chtěla podělit s ostatními čtenáři a čtenářkami a namotivovat je, že i ve vyšším věku, s dětmi a povinnostmi to jde, když se chce. Potěšilo mě, že se nenechala dlouho pobízet a za chvíli už mi přistál životní příběh této odhodlané a sympatické tmavovlásky ve schránce. Věřím, že spoustu z Vás inspiruje k dosažení nejednoho Vašeho cíle, přeji pěkné čtení!


Podařil se Vám také podobně skvělý výsledek? Chtěli byste i Vy motivovat ostatní čtenáře a čtenářky? Neostýchejte se nám ozvat na redakce@ronnie.cz, budeme rádi! Ukažte, že i Vy jste to dokázali!


Jméno: Pavlína
Nick na Ronnie.cz: FELIS
Věk: 42 let
Koníčky: sport, zahrada, zvířata
Říká o sobě: Jsem tvrdohlavý beran.

[Text: Pavlína Rejfová] Jmenuji se Pavlína, je mi 42 let a mám dva syny. Celé mé dětství a dospívání mě provázela nadváha. Měla jsem ráda jídlo, hodně jídla, tučné a sladké. Kolikrát jsem si ho v noci schovávala pod polštář a tajně hltala, když mi rodiče říkali, ať tolik nejím, že budu tlustá. A tak jsem se cpala možná i z trucu. Tloustla jsem snad i ze vzduchu. Taková nespravedlnost, myslela jsem si. Mám mladší sestru a ta byla mým pravým opakem.

V 15 letech jsem s kamarádkou začala chodit na karate. Ona nevydržela, já ano. Moje postava se upravila, zpevnila a při výšce 176 cm jsem vážila 72 kg. Byla jsem spokojená, trénovala jsem téměř denně a jezdila na různé závody. Získala jsem mnoho diplomů za vítězství v kumite.

O tři roky později přišel úraz a kvůli podcenění situace přítomných mi hrozilo, že přijdu o levou nohu. Dlouhodobé uzdravování a další vleklá nemoc mne na několik let vyřadily z aktivního sportování a znepříjemňovaly mi běžný život. Rozplynuly se mé sny a plány. S vynecháním fyzické aktivity a špatným stravováním jsem přibrala postupem času desítky kil a v těhotenství další a další. Zkoušela jsem různé diety a našla mnoho výmluv, proč mi nejde zhubnout, jako například nemám čas, jsem unavená, mám rodinu, nemám peníze, mám moc práce, nejde mi to (za 14 dní to vážně nešlo, ani kilo). Nedařilo se mi ani v osobním životě a podruhé jsem se rozvedla.

A pak přišel můj čas. Bylo mi čtyřicet a ručička váhy ukazovala 98 kg. Najednou jsem věděla, že chci ve svém životě něco změnit a mám na to sílu. Nebýt jako moje mamka - od čtyřiceti v invalidním důchodu a s obezitou způsobující mnoho zdravotních komplikací. A tak jsem vyrazila s kamarádkou do fitka. Žádnou modernu nečekejte, pár strojů, klec a jednoručky.

Asi měsíc jsem cvičila a dělala blbost za blbostí dle různých rad, až to nevydržel jeden kluk. Míra pozoroval mé zoufalé pokusy o posilování a varoval mě, že si takhle můžu ublížit. Požádala jsem ho, jestli by mi tedy ukázal, jak to mám dělat správně, a on souhlasil. Domluvili jsme si společný trénink a pak další a další, až byl mým trenérem. Mimochodem, on trenér je a výborný. Byl mi rádcem, oporou a motivací. Nedá se ošálit, všechno pozná. Z některých tréninků jsem sotva došla do auta. Naučil mne také, co, jak a kdy jíst, na co si dávat pozor. Sebekázeň a dřina mne provázely na každém kroku. Do fitka jsem dojížděla 6x týdně 25 km tam a o dvě hodiny později zpět. Domů jsem se vracela třeba i o půlnoci. Vstávala jsem v půl páté ráno, abych před prací běhala, to když se kila zastavila a ne a ne se hnout. Úbytky váhy, na začátku tak rychlé, se smrskly do miligramů. Podstatné jsou však centimetry, které ubývají. Nejvíc zabrat mi dávají břicho, zadek a stehna.

Začátky běhání byly zoufalé. Po dvou kilometrech mi plíce chtěly vyskočit z hrudníku a nohy odmítaly pokračovat. Naštěstí mám skvělou sestru, která běhá maratony a která mi pomáhala. Vydržela jsem. Dnes uběhnu i 10 km. Letos jsem se zúčastnila štafety na půlmaratonu v Karlových Varech a duatlonu v Londýně.

Vyzkoušela jsem si také sacharidové vlny. Zvládala jsem je těžce a únava byla obrovská, ale každá zkušenost mne posouvala dál. Potřebovala jsem vědět, co na moje tělo a hlavu platí. Míra odešel do jiného fitka, věnuje se dalším a spolu pak konzultujeme moje pokroky. Já se připojila k Honzovi, který se věnuje posilování 15 let a za tu dobu pomohl svými zkušenostmi a radami druhým.

Ještě stále se mám co učit. Držet krok se silnějšími je to, co mne pohání. Za rok a půl jsem snížila svou váhu o 20 kg. Změnila jsem způsob myšlení a celý životní styl. Našla jsem nové přátele, mám spoustu zážitků. Dělám věci, o kterých se mi ani nesnilo. Stále cvičím, jezdím na kole, běhám, zkouším nové věci. Kladu si malé cíle a baví mě jejich dosahování. Nikam nespěchám, však já dojdu, kam budu chtít.

A co nemoc? Já si ji v hlavě zakázala a cítím se zdravější než léta předtím. Věk je jen číslo. A já přeji každému, ať pozná, že přišel jeho čas. Když budete opravdu chtít, dokážete všechno. Jednoduché to však nečekejte. Bez potu, dřiny a odříkání to nepůjde.




Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie