Radek Čejka je jednak dlouholetým českým úspěšným závodníkem v kulturistice, jednak ale také pořadatelem podzimní soutěže v kondiční kulturistice mužů a bodyfitness žen GP Ústí nad Labem. A právě o ní jsme mluvili v našem následujícím krátkém rozhovoru...
[imgPR]2813_22[/imgP]Radek Čejka na GP Ústí nad Labem 2005[//imgP]Vloni se „tvoje“ soutěž v kondiční kulturistice konala mimo centrum Ústí nad Labem – proč ta změna a kde se soutěž bude konat letos?
Letošní, v pořadí již 8. ročník, se bude konat opět v centru města ve velkém sále Domu kultury. Se sháněním sponzorů a tím i potřebných peněz mi pomáhá Petr Weinlich, takže už na to nejsem sám a jak se říká „víc hlav, víc rozumu“, v našem případě pak „více lidí, více sponzorů“ (smích). Tím jsem vlastně nepřímo odpověděl i na otázku, proč se soutěž vloni konala jinde.
Pro letošní ročník jste změnili fyzický test pro muže na bench-press se 100 % váhy, proč k té změně došlo?
To byl nápad právě Petra a mě se líbil. Oba totiž nemáme rádi shyby (úsměv). Hlavně nám ale ty shyby připadají namáhavější, než udělat dvě nebo tři opakování bench-pressu… A také je to prostě příjemná změna. Zároveň to považujeme za malý návrat ke kořenům, dříve se na soutěžích v kulturistice totiž také bodoval tlak na lavičce.
Nepřijde ti ale, že je 100 % váhy na čince pro vydietované a odvodněné kluky až moc?
Závodníci mají tělesnou hmotnost omezenou pravidly soutěže, takže zase tak velká kila zvedat nebudou. A jak říká Petr: „Oddělí se zrno od plev“ a to velmi rychle (smích). Teď ale vážně… Myslíme si, že bude bench pro závodníky snazší a pohodlnější, v neposlední řadě také rychlejší pro průběh soutěže.
Dá se už v tuto chvíli prozradit nějaký doprovodný exhibiční program?
Vše záleží na penězích, bohužel… Domluveni jsme zatím s Martinem Šteflem (StrongMan ČR 2005) na siláckém vystoupení, jako každý rok bude mít exhibici některý z aktuálně připravených reprezentantů a když Bůh dá, tak i… ale to ještě není jisté, radši nebudu předbíhat.
Jak je vlastně náročné zorganizovat takovou soutěž? Kolika lidem zabere příprava kolik času?
Zorganizovat soutěž zase tak náročné není, stačí mít telefon a chuť se do něčeho podobného pustit. Většinou s přípravou začínáme už v létě, zamluvit termín, schválit propozice, oslovovat sponzory atd. Většinu práce dělám sám a baví mě to. Nejvíc mi pak každoročně pomáhá moje snoubenka, baví ji grafika na počítači, tak si hraje s plakáty, vstupenkami atd. A jak jsem už zmínil, letos mi pomáhá i Petr Weinlich. Shání sponzory a stále jsme na telefonu, něco mě nebo jeho napadne a hned si voláme… Nových nápadů pro letošní ročník máme pěknou řádku, ale kdybych je prozradil, zkazil bych moment překvapení… a Petr je přece jenom pořád větší než já (smích).
S tím souvisí otázka finanční, asi mi neprozradíš konkrétní čísla, je ale pořádání soutěže ziskovou, ztrátovou nebo vyrovnanou záležitostí?
[imgPL]2813_23[/imgP]Petr Weinlich, Tomáš Bureš a Radek Čejka[//imgP] Konkrétní čísla ti klidně a rád prozradím… U nás na soutěži jsi byl, takže víš, na jaké úrovni jsou osvětlení, efekty, zvuk, program, jaký má soutěž spád…
Vím, že všechno, co zmiňuješ, je vždycky na úrovni špičkové a málo jinde vídané…
…každý závodník u nás může u prezentace nahlásit, jaké efekty při svojí volné sestavě chce. Mají k dispozici mlhu, stroboskopy, barevná světla a já nevím, co všechno ještě… Rád to soutěžícím poskytuji, ale musím to pochopitelně zaplatit. Světla a efekty stojí cca 20 tisíc korun, zvuk dalších 15 tisíc, pronájem 25 tisíc, projekce 10 tisíc… A to nepočítám ceny, poháry, kulisy z divadla, exhibice a vystoupení atd. I tak to ale, myslím, pro základní obrázek stačí.
Já mám vždycky představu o dokonalé obrovské soutěži plné závodníků a s tou začínám každý rok… Jenže s množstvím obstaraných peněz musím ubírat a ubírat… Můj sen v ziskovosti soutěže je, že mi jednou zůstane v ruce celý výtěžek ze vstupného a já pozvu všechny, kdo mi pomohli, na nějakou velkou večeři a oslavnou párty. Zatím je to, po sedmi letech soutěží, opravdu ale jen sen. I když je pravda, že jeden rok jsme vydělali celé dva tisíce korun (smích).
Vloni jsi po skončení soutěže uvažoval, že letošní ročník nebude. Nakonec, naštěstí a určitě k radosti mnoha a mnoha lidí, jsi názor změnil. Co tě k tomu přimělo?
Máš pravdu. Loňský rok byl asi tím nejhorším v historii soutěže. Už ho znova nechci prožít. Nebyli závodníci, nebyli diváci, nebyli sponzoři… Škoda mluvit… I když jsem se snažil na nákladech ušetřit, prodělal jsem i kabát…
Kéž bys měl pravdu s tím „k radosti mnoha lidí“… Ať ale přijedou i všichni závodit (smích). K pořádání letošního ročníku mě přemluvil Petr Weinlich a Jarek Sukup – ten nechyběl na žádném ročníku soutěže. Vymlouval jsem se a vymlouval, až Petr navrhnul, že mi se sháněním sponzorů pomůže. To bylo „slovo do pranice“. Pro mě je právě tahle část přípravy soutěže v našem kraji tím nejtěžším, takže jsem nakonec souhlasil.
Dovolil bych si zde ještě ale zmínit kamarády a firmy, kteří mi finančně pomáhají každý rok… Hlavní jsou manželé Špeldovi - fy MISSIVA s.r.o., Libor Růžička - MEDIATRANS s.r.o., Roman Sluka - Mistr kuchař, pí. Šleisová - KEBAB SERVIS s.r.o., Martin Nastoupil - Účetnictví, Miroslav Buňka - PENCO. Všem jim tímto znovu děkuji a doufám, že jim ochota vydrží i nadále.
Neplánuješ do budoucna zařadit kategorie i registrovaných závodníků podobně, jako je tomu např. v Hořicích?
Zatím ne. Dostat dobře připravené a zajímavé kluky k sobě na soutěž jsou další a nemalé finance. Musel bych jim dodat cenami takovou motivaci, rovnající se ME a MS. A zase jsme u peněz. Byl bych samozřejmě rád, kdyby se mi zařadit i tyto kategorie v budoucnu podařilo.
[imgPL]2813_3[/imgP]GP Ústí nad Labem 2005[//imgP]Jaký je podle tebe zájem o kondiční kulturistiku na soutěžní úrovni: klesá, stoupá, stagnuje?
Minulý rok bych Ti odpověděl, že klesá. Letos už znovu doufám, že stoupá. Musíme tomu věřit, jinak mě bude mrzet, že se snažíme udělat soutěž zbytečně.
Co vlastně táhne pořadatele soutěž rok co rok opakovat?
Mám kulturistiku rád. Jiný důvod není. Rád vidím tu chuť kluků na pódiu závodit. Vím moc dobře, že pokud soutěž neuspořádám, svět se nezboří, ale vždycky mě potěší, když vidím, že se závodníkům i hostům závody líbí. Potom, když přijedu za nějaký čas na žebříčkovou soutěž a vidím tam někoho, kdo u nás začínal, mám radost. Jsem rád, že si to k nám kluci i ženy chodí jen vyzkoušet, než nastoupí do té opravdové nesmlouvavé kulturistiky, bodyfitness nebo fitness. Jsou mezi nimi dnes junioři, muži i masters, kteří stále soutěží… a nezřídka i vyhrávají.
Foto: Diana Bělovská
Víte, že...
