Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Doplňky výživy pro CrossFit
v otázkách a odpovědích

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

Bc. Michal Richter, DiS.

Vystudovaný v oboru klinické a sportovní výživy. Výživou člověka se zabývá necelých 10 let s úzkým zaměřením na sportovní výživu. Nyní se již necelé dva roky specializuje na vývoj doplňků stravy pro českou firmu Survival®. Je také součástí redakčního týmu Ronnie.cz, kde původně začal jako externí redaktor. Pravidelně přednáší pro budoucí trenéry II. stupně ve Fitness akademii Ronnie.cz a trenéry I. stupně pod hlavičkou SKFČR na FTVS UK. Spolupracuje se sportovci a běžnou populací s cílem optimalizovat jejich stravovací návyky na základě aktuálních vědeckých poznatků a personalizovaného přístupu.

Možná jsi jedním z těch, kterým CrossFit vtrhnul do života jako neřízená střela, a od té doby už nic není jako dřív. Ty tam jsou prozevlené večery méně či více pod parou, jen vzpomínky zbyly na probdělé noci v roli superhrdiny, kdy jsi ve virtuálních fantaziích neohroženě drtil své protivníky, zatímco tvé skutečné tělo nehybně tlelo před monitorem na kolečkové židli. Kolik se od té doby změnilo. Teď jsi ty sám hlavním hrdinou svého příběhu, ve kterém zažíváš skutečnou námahu, skutečné boje a skutečnou bolest, ale také skutečnou a o to větší radost z každého zlepšení a pokroku.

Čím víc makáš, tím jsi silnější a o to větší máš motivaci na sobě pracovat ještě víc. Už skoro neznáš den bez cvičení, každé ráno automaticky balíš věci do tělocvičny, kam se těšíš, protože tam potkáš lidi, kteří to mají stejně jako ty. Už neponocuješ, protože víš, že musíš spát, abys regeneroval. Přemýšlíš nad tím, co jíš, protože si uvědomuješ, že když chceš od těla výkon, musíš mu dát kvalitní palivo. Snažíš se, aby tělo mělo výživu, kterou potřebuje, ale přece jen, když trénuješ opravdu hodně, můžeš být se speciálními sportovními doplňky ještě efektivnější. Jaké zařadit doplňky sportovní výživy a kdy? Které se hodí specificky právě pro CrossFit a proč? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá odborník v oblasti klinické a sportovní výživy Bc. Michal Richter, DiS.

Kdy je vhodné doplnit běžnou stravu o speciální doplňky sportovní výživy?

Ať jde o CrossFit, nebo o jiný sport, platí, že sportovní doplňky stravy zvažujeme v momentě, kdy běžná strava nedokáže pokrýt naše energetické a nutriční nároky. U jedince, který 3x v týdnu navštěvuje posilovnu nebo sportuje jinou formou, doplňky sportovní výživy hrát velkou roli nebudou. Situace se ale výrazně mění v případě výkonnostního, nebo dokonce profesionálního sportovce, kterému mohou sportovní suplementy usnadnit regeneraci a zlepšit sportovní výkon.

Jaké suplementy mohou pomoci výkonnostním crossfitovým atletům lépe regenerovat a kdy se používají?

Zde doporučuji řídit se oficiálními doporučeními Americké asociace pro sportovní medicínu, která mimo jiné jasně definuje nutriční timing, tj. načasování přijmu živin v závislosti na fyzické zátěži. Pokud budeme mluvit o časné fázi regenerace, tam je důležité doplnit hned po tréninku základní živiny v co nejkvalitnější a nejrychleji stravitelné formě. To platí mimochodem ještě více pro sportovce, které čeká ve stejný den další tréninková fáze. Jelikož je ale trávicí trakt vlivem zátěže hodně odkrven a chvíli mu trvá, než se dostane ze zátěžového do klidového režimu, mohou mít někteří sportovci po intenzivním tréninku problém s doplněním živin z běžných potravin. Zde jsou tedy zcela právem doporučovány proteinové suplementy či gainery kombinující sacharidy s bílkovinami.

Co je po tréninku pro organismus výhodnější - lehce stravitelný protein, nebo aminokyseliny?

Z hlediska aktuálních výzkumů a studií vyplývá, že pro optimální podporu regenerace svalové tkáně je výhodnější kvalitní bílkovina s kompletním aminokyselinovým spektrem s dostatečným zastoupením 8 esenciálních aminokyselin, a to zejména L-leucinu, který se v procesu regenerace chová, jednoduše řečeno, jako pomyslný plynový pedál auta. Pokud do sebe ale někdo po tréninku není schopen vpravit syrovátkový koncentrát nebo izolát, může sáhnout po hydrolyzované bílkovině či šetrnějším aminokyselinovém produktu. Ovšem doporučil bych výrobek, který obsahuje všech 8 esenciálních aminokyselin.

Je důležité po tréninku doplnit kromě bílkovin i sacharidy?

Dodat sacharidy je zcela zásadní pro obnovu svalového glykogenu, který se právě při zatížení typu CrossFit významně využívá. Co se týče jejich množství a zdali je vůbec nutné využívat speciální doplňky, to už záleží na časovém intervalu mezi tréninkovými jednotkami. Pokud bude časový odstup mezi tréninky kratší než 8 hodin, je skoro nutné po tréninku dodat sacharidy v množství 1 - 1,5 g na kg tělesné hmotnosti. Pokud si chce někdo celou dávku rozdělit mezi rafinované zdroje - maltodextrin nebo čistou glukózu - a zbytek doplnit třeba banánem či jiným ovocem, lze to. Rafinované zdroje jsou však rychleji stravitelné a lépe stimulují vylučování inzulínu, který zajistí rychlou obnovu svalového glykogenu, nicméně přirozené zdroje sacharidů ve formě ovoce zase obsahují navíc vitamíny a minerály. Pokud měl sportovec náročný fullbody trénink a ví, že obdobný trénink se zapojením celého těla ho čeká zakrátko i ve druhé tréninkové fázi, může tuto dávku sacharidů aplikovat za hodinu nebo dvě znovu, podpoří tím ještě rychlejší resyntézu svalového glykogenu. Po této druhé dávce jednoduchých sacharidů by ale mělo následovat již kvalitní pevné a lehce stravitelné jídlo s požadovaným množstvím makroživin.

Je vhodné používat suplementaci i na doplnění energie před tréninkem?

To se bude odvíjet od stravovacího a tréninkového plánu sportovce. Pokud má sportovec jídlo dobře načasované a ví, že například 2 - 3 hodiny před druhou tréninkovou jednotkou bude mít kvalitní plnohodnotné jídlo splňující nutriční požadavky na předtréninkové stravování, není nutné žádné doplňky dodávat.

Pokud se ale sportovec z nějakého důvodu nestíhá v dostatečném časovém předstihu kvalitně najíst, je možné hodinu před tréninkem zkombinovat protein se snadno stravitelnými sacharidy. Tato směs nezatíží trávicí trakt, podpoří tvorbu glykogenu a zajistí vysokou sacharidovou dostupnost po čas tréninku. Tím snížíme na minimum riziko využívání našich svalových bílkovin jako zdroje energie z důvodu předčasného vyčerpání glykogenových zásob. CrossFit je totiž z hlediska fyziologie vysoce glykolytická fyzická činnost, která využívá hodně svalového glykogenu, proto je dobré mít jeho dostatečné zásoby. Pokud bude mít sportovec před tréninkem hladinu glykogenu nízkou, tak sice trénink zvládne, ale bude muset snížit intenzitu zatížení a dosáhne tak horšího výkonu, to jsou jednoduchá pravidla fyziologie zátěže.

Narušuje účinek suplementů jejich kombinace s jídlem?

Například bílkovinu z proteinového nápoje neznehodnotíme kombinací s jídlem, ale ovlivníme tím rychlost a kvalitu trávení. Pokud si dáme po zátěží bílkovinu ve formě syrovátkového hydrolyzátu a přidáme sacharidy ve formě banánu, trávení proteinu trochu zpomalíme, ale bílkovina se neznehodnotí. Naopak benefitujeme z určitého synergismu sacharidů a bílkovin. Sacharidy mají totiž největší vliv na hladinu inzulínu a ten nejenže je nutný pro vstřebávání sacharidů do svalové buňky, ale také potencuje vstřebávání aminokyselin, což podporuje svalovou proteosyntézu. Nicméně nemysleme si, že kombinace sacharidů a bílkovin je pro svalovou proteosyntézu výhodnější než čistá bílkovina, není tomu tak. Aktuální výzkumy tento malý mýtus, panující zejména ve fitness komunitě, vyvrátily a potvrdily, že dostatečná dávka kvalitních bílkovin bohatě postačí. Vraťme se ale ke kombinaci sacharidů a bílkovin. V jistých situacích je to optimálnější cesta pro podporu pozátěžové regenerace, a to zejména pro ty, kteří mají dvoufázové tréninky. Ukázalo se totiž, že kombinace sacharidů a bílkovin dokáže v porovnání s izokalorickým množstvím pouze čistých sacharidů resyntetizovat glykogen o něco lépe. Převedeno do praxe - 20 g syrovátkové bílkoviny zkombinované s 60 g maltodextrinu doplní glykogen lépe než 80 g maltodextrinu.

Kdy používat iontové nápoje a proč je iontový nápoj lepší než obyčejná voda?

Iontové nápoje se hodí při delší zátěži zejména vytrvalostního charakteru, která trvá déle než hodinu a půl. Už z názvu vyplývá, že iontový nápoj v sobě nese ionty, tedy kladně, nebo záporně nabité minerální látky. Nejzákladnější minerální látky obsažené v iontových nápojích jsou sodík, draslík, chloridy a někdy i hořčík, to jsou totiž látky, které se pocením ztrácejí nejvíce. A proč je iontový nápoj lepší než voda? Protože sodík obsažený v iontovém nápoji podporuje vstřebávání vody z tenkého střeva a tím poskytuje lepší dostupnost vody pro organismus během zátěže. Podobně jako sodík funguje i glukóza, sacharóza nebo maltodextrin, i tyto čisté zdroje energie podporují vstřebávání vody z tenkého střeva do krve a v organismu pak do míst, kde je voda během zátěže potřeba. Pokud se ale bavíme o dlouhotrvající zátěži, je potřeba volit hypotonické ředění iontového nápoje a vyhnout se hypertonickému ředění, jelikož to by mohlo organismus během dlouhotrvající zátěže spíš odvodňovat. Jakým ředěním dosáhneme hypotonické či hypertonické koncentrace, to již uvádí výrobce na etiketě.

Vyřeší iontový nápoj s hořčíkem, případně specializovaný hořčíkový suplement problémy s křečemi?

To záleží na tom, co je příčinou křečí. Jsou lidé, kteří na křeče trpí, i když správně doplňují tekutiny s ionty při výkonu, u mnohých jedinců se křeče dostavují z dlouhodobého přetížení. Pokud je ovšem vypozorováno, že tendence ke křečím vychází z vylučování většího množství minerálů při sportu, může iontový nápoj nebo samostatné magnézium v tekuté formě pomoci. Určitě ale není vhodné to, co je u sportovců často k vidění, že si dají během dne třeba 3x 100 % doporučené denní dávky magnézia. Velká dávka hořčíku u citlivějších jedinců působí projímavě, proto je lepší rozložit potřebné množství na menší dávky přijímané v průběhu dne.

Lze během zátěže kombinovat iontový nápoj s tekutými BCAA pro podporu hydratace i regenerace zároveň?

Není to nic proti ničemu, ovšem pokud se jedná o zátěž v délce trvání do hodiny a půl, myslím, že je to zbytečné. Pokud by ale šlo o zátěž delší než 2 hodiny, tam už bych se nebál po BCAA sáhnout. Zaprvé tím částečně zabráníme využívání našich vlastních aminokyselin uvolněných ze svalů jako zdroje energie a zadruhé BCAA oddalují psychickou únavu, čehož využívají hlavně vytrvalostní sportovci. Jde o to, že při zátěži se aminokyselina tryptofan snaží dostat přes hematoencefalickou bariéru do mozku, kde se z tryptofanu tvoří hormon serotonin. Serotonin je, jak známo, hormon dobré nálady, ale také hormon únavy, takže právě on způsobuje psychický útlum při dlouhotrvající vytrvalostní zátěži. Pokud člověk běží 2 nebo více hodin a má na to adekvátně natrénováno, není tolik unaven fyzicky, ale spíš psychicky z té stereotypní zátěže. Tento stav lze oddálit pravidelným příjmem BCAA během výkonu, protože BCAA mají stejný přenašeč jako tryptofan, a tak spolu na té hematoencefalické bariéře v uvozovkách soupeří o přístup do mozku.

Má kloubní výživa nějaký smysl?

Kloubní výživa crossfitovým atletům může prospět. CrossFit klade vysoké nároky na pohybový aparát, a tak prevence a podpora výživy pohybových tkání určitě přijde vhod. Když přijdeme o chrupavku, žádná kloubní výživa už nám ji samozřejmě nevrátí, takovou moc tyto preparáty nemají. Další problém je v tom, že klouby jsou špatně prokrvené, a tak do nich výživa proniká velmi špatně. Proto je důležité, když už sportovec sáhne po kloubní výživě, aby ji bral dlouhodobě. Kloubní preparáty se obvykle doporučují brát v tříměsíčních cyklech, protože z hlediska působení účinných látek se ukazuje, že pozitivní efekt přetrvává ještě tři měsíce po vysazení. Proto se ustálilo doporučení brát kloubní výživu vždy tři měsíce a pak si dát 3 měsíce pauzu. U sportovce ve vyšším věku, tedy kolem 40 - 50 let, je možné v době tříměsíční pauzy nevysazovat úplně, ale pouze snížit dávku na udržovací hodnotu a užívat tak kloubní výživu konstantně. Kloubní výživa podporuje i výživu šlach a vazů, ovšem těžko říct, zda nějak pomáhá například přetíženým šlachám. Z hlediska kloubů je ovšem při jejím dlouhodobém užívání pozorováno subjektivní zlepšení stavu u pacientů s artrózou či artritidou.

Potřebuje sportovec více vitamínů a minerálů než nesportovec?

Čím častější je fyzická aktivita a čím vyšší je energetický výdej, tím vyšší jsou nároky na živiny i z hlediska mikroživin. Pokud se sportující člověk snaží vyšší energetický příjem pokrýt kvalitní pestrou stravou, přirozeně tak přijímá i více minerálů a vitamínů. Byly ovšem výzkumy, které se zaměřily v tomto ohledu na profesionální sportovce, a tam se ukázalo, že by k deficitu některých látek mohlo dojít. U crossfiterů, kteří se často řídí principy paleo diety, by mohl nastat problém hlavně z hlediska přijmu vápníku a vitamínu D, jelikož tento výživový směr vyřazuje z jídelníčku jejich důležité zdroje, jako jsou mléko a mléčné výrobky. Pokud je tedy někdo na striktní paleo stravě, doporučil bych doplněk obsahující vitamín D ve formě cholekalcioferolu, což je živočišná forma vitamínu D, která je lépe využitelná než rostlinný ergokalciferol. Z hlediska vápníku je pak lepší se zaměřit na produkty obsahující jeho organickou formu, jako je například laktát vápenatý, případně chelátové formy. O tom, kterou formu přípravek obsahuje, informuje etiketa. Rozhodně bych radil vyhnout se anorganickým formám, jako je například oxid vápenatý, které se z trávicího traktu špatně vstřebávají a jsou v organismu velmi špatně využitelné.

Sport jako takový podporuje imunitu, ale velmi těžké tréninky nebo závody ji mohou naopak nabourat. Pomůže v tomto případě zvýšený přísun vitamínu C?

V zátěžovém metabolismu vznikají oxidační produkty, takže i nároky na antioxidační systém budou zvýšené. A jelikož hlavní antioxidační látkou z hlediska mikroživin je vitamín C, není chybou jeho přísun zvýšit, ale mega dávky v řádech několika gramů za den smysl nemají, ba naopak, mohou paradoxně oxidační procesy v organismu podporovat. Pokud někdo trénuje den za dnem dvoufázově, může příjem askorbátu doplnit o 500 - 1000 mg vitamínu C pocházejícího z doplňku stravy, ten, kdo chodí cvičit jen několikrát týdně, si bohatě vystačí s jeho příjmem z přirozené stravy.

K vitamínu C existuje i zajímavý výzkum z fitness prostředí, který probíhal na starších jedincích. Účastníci výzkumu byli rozdělení na dvě skupiny, jedna skupina brala před a po zátěži vitamín C v množství 500 mg a k tomu cca 125 mg vitamínu E, druhá skupina dostávala placebo. Po dobu 12 týdnů pak obě skupiny absolvovaly stejný odporový trénink, po uplynutí této doby se zjistilo, že skupina, která brala vitamíny, vytvořila v průměru o 2 kg méně aktivní hmoty než skupina s placebem. Ukázalo to, že braní nadměrných dávek antioxidačních látek může být spíš k neprospěchu, protože pro svalovou hypertrofii potřebujeme zánětlivé procesy přirozeně vznikající po zátěži ve svalové tkáni. Pokud tyto procesy budeme blokovat, možná se ochudíme o efektivní regeneraci a svalové přírůstky.

CF je vysoce intenzivní sport, při kterém se člověk snadno "zakyselí". Neexistuje přípravek, který by pomohl v tomto ohledu?

Když jsme v intenzivní zátěži blížící se maximálním hodnotám, tvoří se v organismu vodíkové protony H+ a kyselina mléčná, ze které vzniká laktát. Laktát do určité míry nepředstavuje problém, protože jej dokážeme využít jako zdroj energie. Laktát vytvořený ve svalech se totiž může transportovat do jater, zde se v tzv. Coriho cyklu mění na pyruvát, pyruvát se mění na glukózu a ta je z jater transportována zpět do pracující svalové buňky, kde je požadována. Větším problémem jsou vodíkové protony, protože vyvazují vápník z jeho vazebných míst ve svalové buňce a zhoršuje se tak schopnost svalové kontrakce. Kvůli vodíkovým protonům tedy člověk už činku nezvedne nebo nedokončí pohyb. Existuje ale aminokyselina beta alanin, která pomáhá vytvořit v těle vyšší zásobu karnosinu. Karnosin je vnitrobuněčná pufrovací látka a pufrovací látky, zjednodušeně řečeno, bojují proti vodíkovým protonům. Takže díky beta alaninu svalová buňka lépe odolává zatížení a my, převedeno do praxe, provedeme o pár opakování s činkou více, 200 m uplaveme o vteřinu rychleji apod. Beta alanin se ale musí užívat chronicky, aby se svalová buňka karnosinem nasytila. V odborné literatuře se popisuje, že buňky se jím maximálně nasytí za cca 3 - 6 týdnů dle výše denní dávky. Tradičně se doporučuje užívat 3x 1 g beta alaninu denně.

K čemu je dobrý kreatin?

Kreatin zvyšuje zásoby kreatinfosfátu ve svalové buňce, což je látka, která dodává fosfát do reakce, ve které se znovu tvoří adenosintrifosfát (ATP). Adenosintrifosfát potřebujeme ke svalové práci a musíme ho zpětně v buňce resyntetizovat, to je možné udělat jen z několika málo substrátů v závislosti na intenzitě zátěže. Když se budeme pohybovat v submaximální intenzitě, bude tím zdrojem hlavně glukóza, když vytrvalostně poběžíme ve střední či nízké intenzitě, budou to hlavně tuky, ale například u sprintu, kdy dosahuje intenzita maximálních hodnot, to bude právě kreatinfosfát. Proto chceme ve svalové buňce co největší zásoby kreatinfosfátu, protože tak dokážeme o něco málo prodloužit délku toho nejintenzivnějšího výkonu. Při sprintu tedy budu schopen udržet 100% výkon o půl vteřiny déle, činku zvednu o půl až jedno opakování vícekrát a podobně. Co se týče dávkování, tak svalová buňka nutně nepotřebuje nasycovací fázi, stačí několikatýdenní udržovací dávka kreatinu, která činí asi 0,07 g na kilogram tělesné hmotnosti. Celkovou denní dávku je vhodné rozdělit do dvou až tří dílů konzumovaných během dne. Dříve se doporučovalo podávat kreatin s rychlými cukry, ovšem pozdější výzkumy ukázaly, že se kreatin dostane do svalové buňky, i když právě není zvýšená hladina inzulínu. Pokud ale chce mít někdo jistotu, ať si dá kreatin hodinu po jídle, které obsahovalo sacharidy.

Kreatin lze brát dlouhodobě, observační studie sledovaly velký soubor lidí, kteří užívají kreatin třeba 10 - 15 let, a nebyl u nich zjištěn žádný negativní dopad na organismus.

Lze doporučit pro crossfitový závod nebo náročný workout kofein, případně jiné formy "nakopávačů"?

Doplňky výživy obsahující kofein mohou přijít vhod v případě, že člověk potřebuje nakopnout k výkonu a ví, že jeho únava je spíš psychického než fyzického rázu. Důležité je adekvátní dávkování, které je třeba si vyzkoušet, protože příliš velká dávka kofeinu nervový systém spíš rozhodí a sportovec může ztrácet koncentraci a koordinaci, což je nepříjemné, zvlášť s těžkou činkou nad hlavou. Jinak ale výzkumy a studie ukazují, že kofein dokáže podpořit jak aerobní, tak i anaerobní výkon, podporuje také využití glukózy během zátěže. Pokud se ale bavíme o náročném crossfitovém závodu, priorita číslo jedna je zodpovědná nutriční příprava, a to klidně už 2 - 3 dny předem. Vytrvalostní sportovci nebo ultradistanční závodníci využívají za účelem maximálního naplnění glykogenových zásob sacharidovou superkompenzaci, avšak tuto nutriční strategii musí každý crossfiter zvážit sám, jelikož má i své nevýhody, v jejichž čele stojí zvýšení tělesné hmotnosti třeba i o 2 kg, což by mohlo být v případě hrazdy a gymnastických prvků ke škodě.

Jakými suplementy si mohou pomoci závodníci při celodenním crossfitovém závodu?

Během závodu bývá velmi malý prostor pro přirozenou stravu, protože se tráví poměrně dlouho. Čím méně času je mezi jednotlivými zátěžemi, tím více by se měla konzistence přijímaných živin měnit z tuhé formy na formu kašovitou či tekutou. Vhodnou volbou během závodu tak může být snadno stravitelná obilná nebo rýžová kaše s přídavkem rychle stravitelných bílkovin. Obecně jsou vhodné hlavně pokrmy s co nejmenším množstvím vlákniny a minimem tuků, protože obě složky celý trávicí proces zpomalují. Pokud bychom pro tento případ hledali nějaký vhodný tuk, tak určitě MCT, což je forma tuku obsahující mastné kyseliny s krátkým a středně dlouhým řetězcem. Ty se na rozdíl od ostatních mastných kyselin nemusí vstřebávat z tenkého střeva do lymfatického systému a organismus z nich tak může vytvořit rychle dostupnou energii. Zdrojem MCT je například kokosový tuk nebo speciální doplňky stravy.

Co se týká sportovních doplňků, určitě lze doporučit popíjení iontových nápojů namísto vody, protože už s ním přijímáme určitou energii, navíc k tomu doplňujeme vitamíny a minerály. Proti únavě je možné využít pozitivního vlivu BCAA a kofeinu. Pokud to někomu vyhovuje, může energii doplňovat také prostřednictvím energetických gelů nebo tyčinek. V tomto případě se hodí spíše tyčinky energetické než proteinové. A i zde připomínám, že tyčinky by měly obsahovat nízký podíl tuku. Bohužel mnoho výrobců tyto tyčinky vyrábí hlavně na chuť, takže v nich kombinují hodně tuků a cukrů, což nám sice chutná nejvíce, ale pro závodní den to není úplně ideální.

V čem je lepší energetická sportovní tyčinka oproti běžné sušence či čokoládě?

Tatranka nebo čokoláda mají spoustu energie v relativně malém množství, což je pro vysoký energetický výdej dobré, ale nutriční složení produktu v porovnání s kvalitními sportovními tyčinkami není úplně vyhovující pro zátěžový den, kdy cílíme hlavně na rychlou dostupnost dobře využitelných sacharidů a bílkovin. Čokoládu či méně kvalitní sušenku bych si tedy uschoval na konec závodního dne a oslavu skvělého výsledku.



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

16.10.13:23Ronnie - Lucka leze po skalách, bude v práci, tuším, ve středu. *1*
16.10.13:17Marczus - Lucie, psal jsem Vám zprávu. Dostala jste ji? Děkuji.
11.10.17:23Marczus - Parádní článek, velmi za něj děkuji. Srozumitelný a přitom..+1
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie