Po sobotním závodu Super, který jsem odběhl, jsem si pro jistotu zašel do wellnessu. Po náročném závodu a brodění se v říčce Desné, což bylo mimochodem opravdu děsné, jsem se zašel ohřát do sauny a načerpat nové síly do vířivky. Pro moje zmožené tělo to byl opravdový balzám. Hodina a půl ze mě udělala nového člověka. Jen jsem doufal, že takto dobře se budu cítit i druhý den ráno, až se bolest ve svalech pěkně uleží. Vlezl jsem si v autě do spacáku a
"vytuhnul" jsem snad ještě před osmou hodinou. Ráno v neděli 30. dubna mě opět probudilo sluníčko, takže nakonec se zdá, že počasí opravdu vyšlo.
Trochu cítím nohy ze sobotního závodu, ale čekal jsem, že to bude horší. Pro začátek dám opět lehkou snídani a něco málo pohybu na rozhýbání. Jak se říká, nic se nemá přehánět. Tentokrát startuji již v 9:00 a poprvé zkouším okusit startovní vlnu elite. Stavím se na start mezi ostřílené borce a nevím, co mě čeká. V této vlně nás není nějak moc, a tak se obávám, že budu poslední. Působí to na mě tak trochu depresivně, ale snažím se na to nemyslet. Jediná moje výhoda je ta, že jsem měl již možnost si trať vyzkoušet při sobotním závodu. Řadím se někam do půlky závodního koridoru. Odpočet, dýmovnice a je odstartováno.
Čekají mě stejné překážky jako včera, tak doufám, že zúročím včerejší zkušenosti.
Začínám přeskokem pneumatik a pokračuji vzhůru do kopce k dalším překážkám. Snažím se držet tempo, ale již v prvním svahu je znát celkem patrný náskok ostřílených závodníků. Nic nevzdávám a snažím se držet, pokud možno, tempo ostatních. Dobíhám k balanční kladině, kde jsem včera selhal. Tentokrát to zvládám a pár závodníků, kteří ji nedali, předbíhám. Zdá se, že mé včerejší úsilí přineslo první ovoce. Cestou zjišťuji, že se pořadatelé rozhodli některé překážky zrušit, a tak mi odpadla možnost vyzkoušet si nasazování gumiček spolu se skokem snožmo. Gumičky prostě došly. :-) Zůstala jen občerstvovačka, takže jsem do sebe hodil panáka vody a běžel jsem dál. Na monkey baru přeručkuji překážku celkem rychle a snažím se dohnat závodníka před sebou. Už je to dost roztrhané a závodníci mají mezi sebou větší rozestupy. Elita mi holt utekla.
Slack line jsem nechal za sebou, spolu s ní i pár závodníků, které se mi podařilo předběhnout. Z kopce se snažím urvat aspoň nějaké místo, abych nebyl úplně poslední. Ještěže se mohu spolehnout na ty nové testovací boty od Reeboku, které drží a nekloužou.
Dobíhám k plazení pod ostnatým drátem, kde se dostatečně zabahním, a pokračuji na šplh po laně. Už to nejde tak lehce jako předešlý den, protože pořadatelé prohodili posloupnost překážek.
Lano je kluzké a obalené bahnem. V kopci, kde nesu pytel písku, mě zase předhánějí závodníci, které jsem předběhl cestou z kopce, a také první žena z elitní vlny žen. Holt už vím, kde mám slabiny, a mohu na nich zapracovat. V poslední části závodu na mě čeká můj oblíbený oštěp. Tentokrát si dávám opravdu záležet. Kontroluji lano, aby se nikde nezadrhlo. Házím, oštěp letí rychle, ale... zase ten vítr. Takže nastupuji na svých prvních a zároveň i posledních 30 angličáků v tomto závodě.
Zbývá mi už jen projít vodou a pak už jsem téměř u cíle. Na rozdíl od většiny závodníků již vím, co to obnáší, takže se mi do studené Desné děsně nechce. Ve vodě mě dohánějí další dvě holky z elity, tak je pouštím před sebe. Přece jen jim jde o bednu. Vybíhám z vody ke stěně s lanem a vím, že pak mě bude čekat multiring. Snažím
se osušit si a ohřát ruce. Soustředím se, zda to tentokrát dám. Jdu na stejnou stranu jako v sobotu a říkám si,
že to musím dát. Trubka mi trochu klouzala, ale povedlo se! Snažím se rozhoupat, abych dosáhl na kruhy, a jeden po druhém také zvládám. Natahuji se na první provaz a držím, vydávám všechny síly na to, aby to nedopadlo jako včera. Držím druhý provaz a hrdě se natahuji ke zvonku. Mám to! V euforii hledám další překážku, na které jsem včera vyhořel - Olympus. Bohužel i ta byla pro tento závod vyřazena (velké zklamání), takže už jen přeskok přes oheň a druhou medaili tohoto víkendu mám na krku.
Kupodivu ani nejsem tak unavený jako včera, takže si říkám, že jsem do toho mohl dát klidně víc, když to byla kratší trať. Každopádně i dnes jsem si závod v Koutech nad Desnou parádně užil.
Nejrychlejší muži
| p. | jméno | rok narození | stát | čas |
|---|
| 1. | Peter Žiška | 1987 | Slovensko |
0:56:25 |
| 2. | Jakub Haviarik | 1996 | Slovensko |
0:56:26 |
| 3. | Adam Toth | 1986 | ČR |
0:59:20 |
Nejrychlejší ženy
| p. | jméno | rok narození | stát | čas |
|---|
| 1. | Agata Pietroszek | 1993 | Polsko |
1:13:43 |
| 2. | Bronislava Mrákavová | 1986 | Slovensko |
1:20:06 |
| 3. | Veronika Krásná | 1986 | ČR |
1:20:39 |
Foto:
Jiří Hrdlička
Patrik Waldhans
