Entomofagie aneb hmyz na talíři

Entomofagie - slovo, u jehož vyslovení si nejeden z nás poláme jazyk. O čem to vůbec mluvím? Asi jste mohli poznat z úvodní fotografie, že se bude jednat o něco pro mnohé neobvyklého. Entomofagie je využívání hmyzu jako potraviny. Nemyslím tím teď ale jiným zvířectvem, nýbrž člověkem. Poslední dobou u lidí zájem o hmyz jako o potravinu značně roste, a to nejen kvůli jeho ekonomickým a environmentálním výhodám, ale také kvůli nutričním benefitům. Konzumace hmyzu se dokonce stala gastronomickým zážitkem, který je každoročně vyhledáván nejen na gastro festivalech, ale i na dalších cateringových akcích.

Jak to všechno začalo

Na počátcích vývoje, kdy neměl člověk nástroje potřebné k lovu nebo zemědělství, znamenal hmyz důležitou součást jeho potravy. U některých národů tento zvyk přetrval dodnes, u dalších se stal zase tabu (Evropa). Hmyz je dnes stále běžnou součástí jídelníčku obyvatel Asie, Jižní Ameriky a Afriky. Jde totiž o velmi ceněný zdroj kvalitních bílkovin, který nahrazuje nedostatkové bílkoviny masa jiných živočichů a má i mnoho dalších výhod.

Nutriční přínos

Asi by málokoho napadlo, že hmyz může být pro člověka nějak nutričně prospěšný. Jenže ono tomu tak je. Hmyz obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny, a to až 80 % své celkové hmotnosti. Množství tuku se liší druh od druhu. Některý má vyšší množství tuku, jiný zase téměř nulový, takže může být ideální potravinou do diety. Z hlediska složení tuku se jedná převážně o prospěšné nenasycené omega-3 mastné kyseliny. Odborníci toto spektrum mastných kyselin přirovnávají k rybám. Obsah sacharidů v hmyzu je zanedbatelný. Hmyz je bohatý na vitamíny A, C, D, E a vitamíny skupiny B. Výživnost hmyzu ovlivňuje jeho způsob stravování, a jelikož má každý druh poměrně "vytříbený" a specifický vkus, není hmyz žádným "odpadem". Uvádí se, že nutriční hodnota jedlého hmyzu je minimálně srovnatelná s dnešní běžně konzumovanou stravou. Nejoblíbenější je konzumace vývojových stádií hmyzu - larev, které akumulují velké množství nutrientů, protože se nehýbou. Z hmyzí říše jsou výživově nejvýznamnější.

Ač se může zdát pojídání hmyzu jako něco barbarského, není tomu tak. Pokud si myslíte, že je hmyz něco podřadného nebo špinavého, a máte strach z toho, že se od něj nakazíte nějakou nemocí, nemějte obavy. Strach z hmyzu je pouze důsledkem výchovy, a ne skutečné zkušenosti. Hmyz ve svém exoskeletu (vnější kostra) vytváří antibakteriální látky, které brání průniku nežádoucích mikroorganismů. Kromě toho se hmyz konzumuje téměř vždy tepelně upravený, čímž je eliminováno riziko přítomnosti bakteriálního původce. Pro delší uchovávání se pak hmyz suší a stává se z něj velmi chutná, křupavá pochoutka. Na paměti je však nutné mít to, že pro konzumaci slouží pouze jedlý hmyz, ideálně z ověřeného chovu (i z vlastního). Některé druhy volně žijícího hmyzu totiž mohou být pro člověka jedovaté nebo v sobě mohou akumulovat těžké kovy z půdy. Jít do lesa a zobnout si zpod kamene nějakého brouka určitě není ten nejlepší nápad.

Nutriční hodnoty jednotlivých druhů hmyzu

druh	energie (kcal/100 g)	bílkoviny (g/100 g)	tuky (g/100 g)	sacharidy (g/100 g)
saranče	95,7 kcal	14,3 g	3,30 g	2,2 g
mravenec	98,7 kcal	13,9 g	3,50 g	2,9 g
cvrček	112,9 kcal	12,8 g	5,70 g	2,6 g
chroust	77,8 kcal	13,4 g	1,40 g	2,9 g
včela	100,8 kcal	17,9 g	2,80 g	1,0 g
včela - sušená	375,5 kcal	49,8 g	7,54 g	27,1 g
kukly bource morušového	98,0 kcal	9,6 g	5,60 g	2,3 g

Zdroj: Ramos-Elorduyová,1998

Stopové prvky v jednotlivých druzích hmyzu

druh	vápník (mg/100 g)	fosfor (mg/100 g)	železo (mg/100 g)
saranče	27,5 mg	150,2 mg	3,0 mg
mravenec	47,8 mg	206,0 mg	5,7 mg
cvrček	88,2 mg	163,4 mg	14,4 mg
chroust	22,6 mg	207,0 mg	6,0 mg
kukly bource morušového	41,7 mg	-	1,8 mg

Zdroj: Ramos-Elorduyová,1998

Chuť

Úplně poprvé jsem se s hmyzem setkala na závodu Army Run, kde se jednalo o jednu z překážek. Jako každý jsem měla nejdříve určité obavy a nemalé pocity znechucení - taky vlastně nevíte, co můžete očekávat. K mému (milému) překvapení nebyl hmyz živý, ale sušený. Po první "ochutnávce" jsem ani nechtěla věřit, že jde o něco na pohled tak odporného. Po pravdě mi to chuťově připomínalo spíše vypečené kousky kuřecího masa. Dokonce to chutnalo lépe než kuřecí maso. A to nepřeháním! Chápete, že jsem si přidala… Víte, že hmyz patří do stejného kmene živočichů jako humři, krabi a krevety? Chuťově je hmyz tedy velmi podobný například krabímu masu a ve srovnání s korýši je cenově přijatelnější. Podobnost s korýši má však jednu nevýhodu, a to tu, že hmyz nesmí konzumovat osoby s alergií na mořské plody.

Přirovnání chuti hmyzu k běžným potravinám

hmyz	chuť
mravenci	sladká, téměř oříšková
housenky jezinek	sleď
cvrčci a saranče	jemná, překrývaná ostatními chutěmi
larvy vodního hmyzu	ryba
vroubenky	sladká tykev
červci	smažené brambory
housenky drvopleně	kořenná
kněžice	jablka
termiti	oříšky
křísi	avokádo
housenky soumračníků	škvarky
mouční červi	celozrnný chléb

Zdroj: entomofagie.sweb.cz/druhy.htm

Další přínosy

Efektivita chovu

Pokud se zamyslíme nad chovem dobytka, musí všem jasně dojít, že se jedná o poměrně náročnou záležitost. Nejen množství zkonzumovaného obilí, ale také dlouhý čas vývoje býka do potřebné podoby pro porážku (cca rok a půl), velká produkce "odpadu" a riziko znečištění podzemních vod, to vše a mnohem více jsou negativní dopady živočišné produkce. Chov hmyzu je naopak velmi nenáročný a nezatěžuje životní prostředí. Veškerou potravu, kterou hmyz přijme, využije bez větších ztrát, jelikož ve srovnání s teplokrevnými živočichy nevydává velké množství přijaté energie na udržení stálé tělesné teploty. Hmyz přežívá prakticky všude a nevyžaduje specifické nároky na výběhy a vodní plochy. Má pouze dva požadavky - zajištění určité stabilní teploty a zajištění specifických potravních potřeb pro konkrétní druh.

Budoucnost v řešení hladomoru

Hmyz sice není tak dokonale vyvinutý jako člověk, ale díky tomu vykazuje vysoký stupeň flexibility, což je dobrým předpokladem pro dlouhé zachování jeho druhu. Hmyz díky svému životnímu cyklu a populačnímu rozšíření pravděpodobně přežije celé lidstvo. Ve spojení se snadnou dostupností by to mohlo v budoucnu znamenat také řešení hladomoru. Odolnost některých druhů hmyzu je natolik fascinující, že kromě schopnosti bránit se mnohým toxinům a vysokému stupni ozáření dokáže dokonce přežít i bez některých částí svého těla (například šváb přežije několik dní bez hlavy). Velkým pozitivem je také fakt, že na rozdíl od jiných živočichů, které konzumujeme s velkým nevyužitelným odpadem (až 40 % živé hmotnosti), se hmyz dá zužitkovat téměř vždy celý.

Cena

Už jen fakt, že světové ceny potravin (obzvlášť živočišných produktů) neustále rostou a my utrácíme čím dál více z naší výplaty za jídlo, vede k zamyšlení. Hmyz by mohl být v budoucnu při cenové nedostupnosti jiných živočišných potravin určitým řešením.

Minimalismus

Velké objemy jídla nemusí být vždy příjemnou záležitostí. Hmyz poskytuje v malém objemu velké množství důležitých živin a látek. Může být řešením například na cestách, při nedostatku času na jídlo, ale i potenciálně u starých a nemocných lidí, kteří nejsou schopni přijímat dostatek potravy, či u vojáků.

Nejčastější druhy hmyzu konzumovaného v ČR

• cvrček domácí
• saranče stěhovavé
• potemník moučný a potemník brazilský (larvy)
• švábi

Trocha statistiky

• první hmyz se objevil již před 270 miliony lety (savci teprve před 180 miliony lety)
• na světě žije asi 10 000 000 000 000 000 000 kusů hmyzu
• dosud známe už přes 1400 druhů jedlého hmyzu.
• entomofagie je rozšířena zhruba ve 110 zemích světa

Malá zajímavost na závěr

V Mexiku je hmyz dokonce natolik oblíbený, že patří mezi národní jídla. Velmi oblíbení jsou například vaření mravenci nebo "mexický kaviár", obsahující vajíčka much žijících v okolí jezera Texcoco. V Africe jsou pak nejoblíbenějším druhem hmyzu sarančata. Určitě se hmyzu nebojte, a pokud budete mít příležitost, zavítejte na ochutnávku.

Použité zdroje:
http://www.receptyonline.cz/mexiko-zajimavosti-mexicka-kuchyne--472.html
http://www.jaknahmyz.cz/entomofagie
http://www.hmyznataliri.cz/
Pelcová, O. Hmyz - potravina budoucnosti? [online]. Publikováno, poslední aktualizace, neznámé [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://www.gastroplus.cz/prectete-si/2006/06_1_gulas-zcvrcku.php
Ramos-Elorduyová, J. (1998) Hmyz na talíři. Praha: Volvox Globar. 130s. ISBN 80-7207-193-9
Škrabalová, Blanka. Entomofagie - hmyz na talíři. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta, katedra biologie. Vedoucí práce Robert Vlk.

Foto:
Meutia Chaerani - Indradi Soemardjan / Wikimedia