[imgPR]2707_1[/imgP]Eva Rudolfová, Dáša Pasterňáková a Bára Benešová[//imgP]Letošní MČR ukázalo mnoho nových tváří. Sledovali jsme fantastické souboje ve všech kategoriích, přesto jsme viděli různou výkonnost a nedalo se předem odhadnout, zda nejlepší závodnice budou útočit na příčky nejvyšší na ME.
Kalendář soutěží byl v letošním roce pro komisi STK černou můrou a to z několika důvodů. Dlouho jsme nevěděli od EBFF termíny ani místo, kde se ME uskuteční. Schváleno bylo Rumunsko, které v únoru pořadatelství odřeklo. To je vždy obrovský problém. Nebyl náhradní pořadatel. Když se objevila Itálie, neustále se měnil termín. STK byla nucena pořád měnit kalendář soutěží, který byl nakonec tak rozbitý, jak byl.
Komise vrcholového sportu měla v plánu udělat 14-ti denní soustředění, které se po kolizi termínu snížilo na 1 týden. Soustředění se uskutečnilo v Bolaticích. Je to další osvědčené prostředí na krásném místě s dobrou posilovnou, s výbornou kuchyní, s aerobním sálem a dalšími možnostmi. Pro ty, co se mohli zúčastnit se státní trenér Martin Novotný pokusil udělat maximum pro doladění formy. Některá děvčata se z různých důvodů nezúčastnila. Týden na soustředění byl významný, ale krátký.
Tým odlétal do Říma z Prahy v pátek. Do místa konání, starodávného města Viterbo trvala cesta asi hodinu. Italské vedení federace je nové, poprvé pořádali tak velké mistrovství. A to ho museli ještě udělat v tak krátkém čase. Přestože se Evropská federace snažila jak to šlo, bylo vidět mnoho organizačních nedostatků. Hlavní byl v ubytování, které bylo v několika hotelech. Nedala se upřít snaha, ale přesto organizace spolu s tzv.italským časem (tzn.na všechno je čas) vyvolávala v mnoha účastnících až nepříjemné výbuchy hněvu. V tomto směru náš tým byl v pohodě, i když unavený, všichni zvládali tyto peripetie velmi dobře. Hlavní hotel byl umístěn v bývalém ženském klášteře. Na našich děvčatech to však nebylo poznat. Domluvil se plán na ranní semifinále a pak už honem na kutě.
Pro pokračování článku klikněte zde.
