Dnes za sebou mám už čtyři závody. Mám svoje pomalejší tempo. 6 závodů za rok mi bohatě stačí a zároveň tomu odpovídají i moje finance. Možná časem když se bude dařit dám i další závody. Každopádně letos mě čeká Trifecta a na Liberecký Beast se obzvláště těším. S Žižkou jsem se setkal na zimním Predátor Race, kde pomáhal u jedné překážky. Stál jsem tam a pouštěl lidi před sebe, protože proudili vlny co startovali po mé. Zároveň jsem se trochu vydýchal a sledoval jak překážku překonat. Do dnes veřím že bez Žižky bych šel domů bez medaile, protože by bylo potřeba minimálně pět dalších lidí abych se přes tu překážku dostal. Vážím totiž jen o kousek méně než Žižka a na tom závodě jsem měl 108kg. Od té doby ty závody jsou mnohem lehčí, když vím že nejsem sám, kdo vlaje na chvostu závodu a přichází do cíle ve dvoj, nebo troj násobném čase co mají ostatní závodníci. A myslím si, že pro nás bojové tanky je ten závod úplně o něčem jiném a nelze to srovnávat s těmi co si běží pro medaily. Jeden takový příklad. Na Spartan Super v Koutech jsem za 7hodin 30 minut spálil cca 6000kcal, což normálně sálím za dva běžné dny. Takový výdej si pohraje s vaší hlavou. Kolísající hladiny cukru, mohou znamenat i konec závodu. Zažil jsem to na Zimním Gladiátor Race, kde jsem si sebou nevzal Powergel, zapomněl jsem je v autě a dostal jsem se do bodu, kdy jsem jen seděl neschopný jakéhokoliv pohybu. Psychika prostě vypnula a jen díky sestře, která běžela se mnou jsem dokončil závod. Jinak tam sedím asi dodnes.
Od té doby sebou mám raději více gelů a jsem zvědavý jak to bude na Libereckém Beastu, kde počítám s výdejem až 10 000kcal a časem závodu okolo 12 hodin.
nádherný příběh, jsi frajer! Tipuju, že jsem zhruba stejně starý, takže jsi mě ve svých vzpomínkách vrátil do 80. let - Travex, spreje do ohně... a bylo toho mnohem víc, dnes by nás asi zatkli jakožto mladý teroristy a byli bysme na Nově :-D
Drž se 
.
