Reklama:

Mrkev (I.): Historie a zajímavosti

4.666 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

Mrkev obecná je dvouletá kořenová zelenina, vysoká 6 až 150 cm (vážně až metr a půl). Kořen však metr a půl nemá, nebojte. Kořen může být široký až 10 centimetrů. V prvním roce života nabírá sílu a listy jsou přízemní, jejím hlavním cílem je budovat mohutnost a hmotu kořene, ze kterého v dalším roce bere sílu na vyhnání (růst) lodyhy (nedřevnatý stonek) a květenství. Toho sprostě využíváme my a pěstujeme mrkev právě kvůli nastřádaným živinám v mohutném kořeni. Takže se chudák mrkev dospělosti nedožije.

Historie mrkve

Mrkev pochází z jižní Asie (poslední dobou mám pocit, že skoro všechno ovoce a zelenina pochází z Asie) z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu. Původně byla fialová a moc valnou chuť neměla, ale lepší než nic. Když člověk přestal žvýkat kořen jen z potřeby přežít, mrkev se pěstovala hlavně kvůli aromatickým listům a semenům, kořen už nikoho zase tak moc nezajímal. Až Římané začali znovu žvýkat kořeny a začal proces šlechtění sladší, větší a méně dřevnaté mrkve.

Podle historiků byla v Římě mrkev používána jako afrodiziakum, a to zejména za vlády císaře Caliguly (to šlo o tu tvrdou, hořkou a fialovou variantu mrkve). První písemná zmínka o mrkvi pochází z 1. století po Kristu od řeckého léčitele Dioscorida. Zmiňoval tři různé druhy mrkví i to, že kořen je možné vařit a jíst. V 10. století byla mrkev k sehnání od Indie až po východní Středomoří. Ve 12. století zavítala mrkev do západní Evropy a do Číny. V 17. století byla vyšlechtěna její oranžová varianta.

Předkem mrkve je mrkev obecná pravá. Jde o původní divokou a nešlechtěnou formu mrkve s tenkým bílým kořenem (prvně botanicky identifikována v roce 1768). Jak už to tak bývá u kulturních plodin, tak člověk šlechtil, šlechtil, šlechtil, až vznikla mrkev obecná setá (jde vlastně o pojmenování všech pěstovaných odrůd mrkve), která se liší mohutností kořene a barevnými variacemi (bílá, žlutá, oranžová, červená, nachová, černá, fialová či vícebarevná).

Je škoda, že dříve pěstovaná mrkev byla daleko bohatší na vitamíny a minerální látky než mrkev dnešní. Je to z důvodu intenzivní zemědělské produkce, kdy je půda vyčerpaná (už nemá tolik živin), takže dnešní rychle rostoucí odrůdy již nemají tolik času do sebe načerpat větší množství dobrých látek. Je to vlastně jako se vším. Všechno musí být rychle, tak se všechno urychluje. Historie mrkve je natolik zajímavá, že mrkev má i svoje vlastní muzeum. Pokud jsem tedy ve Vás vzbudil neskutečnou zvědavost, můžete ho navštívit.

Mrkev v moderní době

Pokud si budete chtít založit vlastní mrkvové muzeum, nejlepší bude, když ho začnete zaplňovat vlastnoručně vypěstovanými exponáty.

Pěstování

Mandragora
Mystická rostlina, která léčí všechny nemoci a neduhy (od loupání v kolenou po chudobu). Hojně ji využívali alchymisté a nejen ti. V češtině jí říkáme pokřín nebo pekřín, je z rodu lilkovitých a nejznámější je mandragora lékařská. Její kořen občas připomíná lidské tělo.
Každý si to může zkusit doma. Pokud sáhnete po rychlejší mrkvo-variantě, můžete se těšit již za 90 dní na křupavou pochoutku (pomalejší odrůdy potřebují měsíce čtyři). Mrkev se pěstuje ze semínek. Semínka mrkve jsou lehoučká. V jednom gramu jich je skoro osm set. Mrkev má ráda přímé slunce (ale mírný stín jí zase tolik vadit nebude). Půdu chce hlubokou a kyprou (neudusanou) s příměsí písku a s pH mezi 6,3 a 6,8. Pokud bude půda těžší, bude kořen tenký a hodně "vlasatý", a pokud bude v půdě hodně kamenů, bude mrkev celá zohýbaná z toho, jak se jim bude vyhýbat (toho se dá využít, pokud budete chtít mít z mrkve mandragoru).

Mrkev má ráda společnost například cibule (její odér odrazuje hmyz od útoků na její kořen), salátu, rajčat, rozmarýnu či koriandru. Hodí se tedy do smíšených kultur (pěstování více druhů rostlin na jednom záhoně). Pokud budete skladovat mrkve v chladu (mezi 0 a 5 °C), tak Vám vydrží až několik měsíců (například vlastní produkce přes celou zimu).

Když není zahrada, stačí balkon

Pokud nemáte kde, tak můžete mrkev pěstovat i na balkoně či parapetu. Zvolte odrůdu s kratším kořenem. Vhodná je například baby karotka Mignon nebo zajímavá odrůda Rondo s kulatými kořeny, která tvarem připomíná ředkvičku. Nevýhodou však je, že si zásobu na zimu nevypěstujete. Jde spíš o ochutnání křupavého kořene vytaženého přímo ze země. V obchodě kilo mrkve koupíte asi za 12 korun. Balíček semínek Vás vyjde asi na 20 korun.

Kolik kilo asi vypěstujete v truhlíku? A když započítáte starost o mrkvičku (zalévání, zpívání ukolébavek, čechrání peřinky, dětské nemoci atd.), tak semínka budou kupovat jen skalní zahrádkáři-balkonáři.

Divoká mrkev

Vyskytuje se takřka na celém území ČR. Na loukách, sušších travních porostech, pastvinách, kamenitých svazích, polích atd. Celkově roste v celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí, v severní a východní Africe, od západní Asie až po Indii. "Zavlečena" byla do Severní a Jižní Ameriky, na jih Afriky, do Austrálie a na Nový Zéland. Málokdo ji při procházce pozná, ale je vlastně na každém rohu. Takže až budete v divočině hladovět, dejte se do hledání mrkve, může Vám zachránit život.

Semínko mrkve, které je na samém počátku naší mrkvostory, váží 1,25 miligramu. Po čtyřech měsících pěstování z ní vyroste mrkev, která váží asi 80 gramů. Znamená to tedy, že svou hmotnost zvýší 64 000krát. Celou tuto hmotu vytáhne semínko - mrkev ze vzduchu, vody a půdy. A pak že příroda není mocná. Kdyby vznikl superhrdina Mrkvoman, který by měl vlastnosti mrkve (myslím růst, ne její barvu a obsah vitamínu A), tak by z 3,5kg miminka vyrostl 224tunový kolos. Tohle žádný živočich nepřekoná - ani dnešní, ani již vyhynulý (a že k tomu měli dinosauři docela blízko).

Produkce

Jde o jednu z nejdůležitějších kořenových zelenin. V roce 2013 se světově vypěstovalo 37 miliónů tun mrkve (počítáno dohromady s tuřínem, netuším proč), z toho skoro polovina produkce mrkve pocházela z Číny. Dalšími velkými producenty jsou Uzbekistán, Rusko, USA a Ukrajina. V minulém roce se v České republice na ploše 805 hektarů (1 ha = 100 m x 100 m, tedy 805 ha = 8,05 km2) vypěstovalo 33 626,94 tun mrkve (cca 0,1 % světové produkce). Spotřeba mrkve na hlavu je 6,7 kg. Pro celou ČR, tedy 10 538 275 lidí, je celková spotřeba 70 606,44 tun mrkve (cca 0,2% světové produkce). Bohužel nejsme mrkvosoběstační.

Kolik za mrkvičku utratíme

Cena všech komodit se mění. Z dlouhodobého hlediska všechno zdražuje. U toho, co se dá vypěstovat, lze pozorovat určitou sezónnost. V závislosti na ročním období se tedy cena mrkve mění. Za čerstvě vypěstovanou se platí trochu více než za letošní a trošku odleženou. Když naopak zrovna na poli dozrává, tak je její cena největší. Cenu nahoru vytahuje nedostatek tuzemské mrkve a dovoz dražší zahraniční mrkve.

Odrůdy

V dnešní době existuje plno odrůd, zde jsou ty nejčastější.

Imperator - obsahuje hodně cukru a má delší a štíhlejší kořen. Tato odrůda je asi komerčně nejrozšířenější.

Berlikum - má větší a mohutné válcovité až mírně kónické kořeny s tupým zakončením.

Flakee - má velmi dlouhé kónicky zúžené kořeny s širokou plochou hlavou.

Chantenay - má kratší kořen kónického tvaru, který je nahoře širší než u ostatních odrůd. Dobře se skladují, mají světlejší střed a využívají se převážně pro zpracování v mrkvovém průmyslu (Carson Hybrid, Red Cored Chantenay).

Nantes - je pěstována nejčastěji, je to typická karotka. Má málo listů, je kratší a špičku nemá tak špičatou (proto se hodí i pro děti). Obsahuje hodně cukru a hůře se skladuje.

Parisian - má krátký kulatý kořen.

Za tu dobu, co mrkev lidstvu vládne, bylo vyšlechtěno plno odrůd. Jsou zvlášť pro sušení, skladování, přímou konzumaci, odšťavňování, rychlý růst, pomalý růst, tloušťku kořene, délku kořene atd.

Barevné varianty

Anthokyany
Jsou ve vodě rozpustné pigmenty. Jejich zbarvení závisí na hodnotě pH. Kyselé roztoky anthokyanů bývají červené, neutrální fialové a zásadité modré. Používá se jako potravinové barvivo s označením E163 (používá se třeba pro barvení vína či džusů). Jedná se o bezpečné aditivum, u kterého nejsou známy nežádoucí vedlejší účinky. V České republice je zakázáno jeho použití pouze v dětské výživě.
Oranžová - barvička dnes nejrozšířenější mrkve. Obsahuje beta karoten a nějaký ten alfa karoten, což zaručuje dostatek vitamínu A.

Bílá - kulturní odrůdy bílé mrkve vznikly díky pečlivé šlechtitelské práci (kvůli své barvě nemají bohužel žádné karoteny). Předtím se bílé zbarvení spojovalo zejména s planou mrkví. Mezi šlechtěné bílé mrkve se řadí například Küttigenská odrůda.

Červená - svému zbarvení vděčí obsahu lykopenu, který nalezneme například i v rajčatech či melounech. Mezi červené mrkve patří například odrůda Vanda.

Fialová - obsahují anthokyany a obsahují více beta karotenu než oranžové příbuzné. Mezi fialové mrkve se řadí odrůda Purple Haze F1 (svrchní část je sytě fialová, středová část jasně oranžová).

Xantofyl
Jsou sloučeniny ze skupiny karotenoidů, což jsou barviva, která se vyskytují u mikrobiologických, rostlinných a živočišných druhů, která barví svého nositele od žluté až po červenofialovou barvu. U rostlin se tyto pigmenty vyskytují ve všech zelených rostlinách a v mnohých fotosyntetizujících bakteriích.
Žlutá - toto zbarvení je výsledkem obsahu xantofylů, což jsou barviva blízká karotenoidům, která příznivě působí na zdraví očí. Mezi žluté mrkve se řadí například odrůda Táborská žlutá.

Černá - obsahují antioxidanty, které pomáhají v boji proti rakovině a snižují cholesterol v krvi. Tato varianta má antibakteriální a protiplísňové vlastnosti (pro vnější použití). Černá mrkev je opět v kurzu, nikoli však v kuchyni, ale v potravinářském a farmaceutickém průmyslu.

Zajímavosti

Pokud Vás mrkev zatím nechala chladnými, dejte ještě šanci několika naprosto náhodně vybraným mrkvovým faktům. Napadlo by Vás použít mrkev jako zástěrku tajných válečných operací?

Olej z mrkvových semínek

Voní po dřevě, hlíně a má sladký nádech. Získává se lisováním semínek za studena. Hlavní složkou jsou luteolin 3'-O-beta-D-glukopyranosid a luteolin 4'-O-beta-D-glukopyranosid. Olej se používá hlavně při výrobě parfémů a při aromatizaci potravin.

Mezinárodní den mrkve

Dne 4. dubna se na celém světě slaví svátek mrkve. Oslavte ho i Vy pořádným mrkvovým masakrem v podobě třeba mrkvového dortu či mrkvového džusu.

Semínka

Sto dvacet metrů hluboko v pískovcové skále na Špicberkách je skrytý trezor se třemi sklady. Jeden už je skoro zaplněný semínky skoro všech známých kulturních plodin, které člověk pěstuje. Skálu překrývá permafrost (pořád zmrzlá půda, sníh, led), který udržuje konstantní teplotu -3 °C. Trezor je dále chlazen na -18 °C, aby byla semínka dostatečně hibernována. Vše je tam pro případ přírodní či lidské katastrofy - kdyby bylo potřeba začít znovu pěstovat plodiny pro krmení lidstva. Semínka se nenamočí ani v případě, že by došlo k roztání všech ledovců na planetě. Prostě genetická záloha lidské krmě. Zároveň jde o největší světovou sbírku rostlinných druhů (chrání diverzitu).

Minulý rok si svůj semínkový depozit vyzvedla Sýrie a třetinu z něj použila pro obnovení zemědělské produkce, která byla během bojů zničena. V tomto sejfu najdeme i semínka mrkve. Pod inventárním číslem 735 846 najdeme 722 765 semínek mrkve (Daucus carota) v deseti genových variantách (přírodních, zástupci GMO zde uskladněny být nesmí). Světová zásoba mrkve váží necelé jedno kilo.

Kde se vzala oranžová

Podle známého mýtu oranžová barva mrkve pochází z Nizozemska. Tamní pěstitelé vyšlechtili oranžovou mrkev na počet krále Viléma Oranžského. Oranžová barva je totiž královská barva, a tak zelenina působila královsky a vlastenecky. To je ovšem mýtus. Za oranžovou barvu mrkve může příroda, jen lidem se oranžová prostě líbila více než fialová či žlutá, tak kvůli selektivnímu pěstování začala dominovat trhu. Je však pravdou, že v Nizozemsku se mrkev intenzivně pěstovala a vyšlechtila se tam sladká, málo dřevnatá a oranžová varianta, kterou známe dnes.

Noční vidění

To, že by mrkev zlepšovala noční vidění, je mýtus. Pouze pokud člověk trpí nedostatkem vitamínu A, tak se jeho doplněním (mrkví) noční vidění zlepší (tím léčí šeroslepost). Tento mýtus vypustila do světa Británie během druhé světové války. Maskovala tím technologický pokrok. "Naši piloti papají mrkvičku, proto jsou naše noční nálety na Němce úspěšnější!" Přitom to ale bylo díky technologickému vylepšení radarů a používání červených světel na přístrojových deskách letadel.

Ze zápisků babky kořenářky

Pacient: "Je mi zle, jsem marod. Co Vy na to, doktore?"

Před 3500 lety: "Sněz tenhle kořen."

Před 2000 lety: "Nebuď neznaboh, kořen je pro pohany. Pomodli se."

Před 150 lety: "To je pověra. Vypij tenhle odvar."

Před 50 lety: "Odvar je k ničemu. Vezmi si prášek."

Před 15 lety: "Prášek je na nic. Vezmi si antibiotika."

Dnes: "Musíme na to jít v souladu s přírodou. Sněz tenhle kořen."


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra