Mám za sebou druhý z pěti výukových týdnů kurzu Poradce pro výživu, který pořádá naše Fitness akademie Ronnie.cz. Jak jsem již psala v minulém článku, budu pro Vás mít každý týden report, abyste věděli, co se na tomto kurzu přednáší, jací jsou lektoři, jak se mi tam celkově líbí a co mi to dalo.
I přesto, že je přeci jen docela náročné být přes týden v práci a o víkendech ještě sedět celé dny v lavici, má to spíš samé klady než zápory. Zatím mám pocit, že se na kurzu opravdu dozvím něco nového, navíc mě to fakt baví. Pokud se jen trochu o zdravou výživu, výživu ve sportu či sportovní suplementaci zajímáte, je to, dá se říci, spíše relax nebo zábavné rozšiřování znalostí v tomto oboru. Ale musím říct, že tento víkend to nebylo zase tak jednoduché, hlava se mi trochu zavařovala. Zejména v pátek. Jo, biochemie nebude moje silná stránka...
Jak to tedy probíhalo?
V pátek probíhá výuka jen dopoledne, nějaké 3 - 4 hodiny. Začíná se ve tři, takže jsem z práce letěla rovnou do školy. Tušila jsem, že to asi nebude úplně jednoduché, protože byla na programu biochemie a analytika výživy. A vše, co má v názvu něco s chemií a nedej bože se slovem analytika, ve mně vzbuzuje tak trochu odpor (asi vzpomínky na gympl nebo "vejšku", těžko říct). Bohužel se mé předtuchy naplnily a polovinu látky jsem se nechytala. Přednášejícím byl Bc. Martin Hadzima, který se velmi snažil vnést alespoň trochu světla do tmy, ale nejsem si jistá, zda moc úspěšně. Když nemáte v chemii základ, tak se prostě u všech těch vzorečků a ve složitějších rozborech nechytáte. Když jsem zvedla hlavu a rozhlédla se po třídě, bylo mi naštěstí (spíše pro můj lepší pocit) hned jasné, že nejsem jediná, komu se zavařuje hlava a kdo si ve vzorcích není úplně jistý. Spolužáci mě v tom nenechali. Nicméně ve finále si ty nejdůležitější principy pro to, co ve výživě potřebujete, odnesete. A to je hlavní.
Jestliže jsem si v pátek nepřipadala zrovna dvakrát jako bystrý student, sobota to trochu vykompenzovala. Téma technologie zpracování potravin nám přednášela Ing. Dana Ondrášková, CSc. a musím říct, že jsem se dozvěděla spoustu zajímavých, nejen zákulisních informací o potravinářském průmyslu, ale také jsme se s paní zasmály. Paní Daně je kolem šedesáti let a v potravinářství se pohybuje celý život, a tak se v tom vyzná. Navíc to umí podat velmi příjemnou a otevřenou formou. Máte trochu pocit, že Vám to přednáší Vaše babička. :-) Co se týká nových poznatků, trochu jsme s kolegou v lavici chtěli brečet. Zjistili jsme, že pokud chceme jíst opravdu zdravě, nemáme co. Je to samozřejmě nadsázka, ale vzhledem k současnému zpracovávání potravin je opravdu velmi náročné najít něco, co bude bez nějakého chemického zákroku či technického zpracování. Paní Dana tak přinesla trochu zákulisních informací o výrobě, zpracování apod. A tak zjistíte, že BIO je opravdu jen bublina, že byste neměli mleté maso dávat do mrazáku, že pečivo se nesmí dvakrát zamrazovat, zda se antibiotika ukládají v mase kuřat více než v krůtě, nebo vychytané fígle prodejců na to, jak se zbavit procházejících výrobků. Dále také to, jak se obcházejí vyhlášky a proč jsou vlastně ta éčka, barviva a sladidla tak špatná, jak všude slyšíme. Prostě se dozvíte důvody toho všeho dennodenně komentovaného kolem nás.
V neděli jsme pak víkendové studium končili tématem výživa a fitness, které přednášel Bc. Michal Richter, Dis. V první půlce dne jsme se dopodrobna zabývali proteosyntézou a na základě různých studií jsme si dokládali, jaké všechny faktory proteosyntézu ovlivňují. Jak Michal zmiňoval několikrát, ono je sice pět cest, jak dojít k výsledku, ale jen jedna je ta nejoptimálnější, která přinese nejlepší výsledek. A proto je dobré vědět, jak, kdy a v jakých dávkách doplňovat bílkoviny.
Vše se odvíjí od pohlaví, věku, výkonnosti a dalších faktorů. V obědové pauze pak Michal stihnul dostat pokutu za špatné parkování. Odpoledne jsme se pak dostali k doplňkům stravy, na které se specializuje. Protože byla opět spoustu dotazů, nestihli jsme ani dobrat celou látku a odpoledne uběhlo jako nic.
Takže za mě i tento víkend super... až na zimu, která ve škole je (kupodivu jen holkám, kluci si vesele sedí v tričku, takže asi chyba v Matrixu).
A abych nezapomněla, také bych ráda zmínila současně probíhající kurz Instruktora fitness. V kontaktu s účastníky tohoto kurzu jsme totiž poměrně často, hlavně když si střídáme klíče od školy v obědové pauze. Zejména pak známe slečnu s chraplavým hlasem a jednoho hlavního otvírače. Co se mi na kurzu vedle líbí nejvíc, je, že neváhají a naplno využívají každé pauzy na hraní ping pongu na chodbě. Tak jsem je přitom aspoň "vyblejskla", aby neměli pocit, že na ně kvůli těmto reportům z výživy zapomínáme.
Toť shrnutí za tento týden. Příští týden se vše bude točit kolem výživy ve sportu, tak uvidíme, co nového se dozvíme.
V pátek probíhá výuka jen dopoledne, nějaké 3 - 4 hodiny. Začíná se ve tři, takže jsem z práce letěla rovnou do školy. Tušila jsem, že to asi nebude úplně jednoduché, protože byla na programu biochemie a analytika výživy. A vše, co má v názvu něco s chemií a nedej bože se slovem analytika, ve mně vzbuzuje tak trochu odpor (asi vzpomínky na gympl nebo "vejšku", těžko říct). Bohužel se mé předtuchy naplnily a polovinu látky jsem se nechytala. Přednášejícím byl Bc. Martin Hadzima, který se velmi snažil vnést alespoň trochu světla do tmy, ale nejsem si jistá, zda moc úspěšně. Když nemáte v chemii základ, tak se prostě u všech těch vzorečků a ve složitějších rozborech nechytáte. Když jsem zvedla hlavu a rozhlédla se po třídě, bylo mi naštěstí (spíše pro můj lepší pocit) hned jasné, že nejsem jediná, komu se zavařuje hlava a kdo si ve vzorcích není úplně jistý. Spolužáci mě v tom nenechali. Nicméně ve finále si ty nejdůležitější principy pro to, co ve výživě potřebujete, odnesete. A to je hlavní.
Jestliže jsem si v pátek nepřipadala zrovna dvakrát jako bystrý student, sobota to trochu vykompenzovala. Téma technologie zpracování potravin nám přednášela Ing. Dana Ondrášková, CSc. a musím říct, že jsem se dozvěděla spoustu zajímavých, nejen zákulisních informací o potravinářském průmyslu, ale také jsme se s paní zasmály. Paní Daně je kolem šedesáti let a v potravinářství se pohybuje celý život, a tak se v tom vyzná. Navíc to umí podat velmi příjemnou a otevřenou formou. Máte trochu pocit, že Vám to přednáší Vaše babička. :-) Co se týká nových poznatků, trochu jsme s kolegou v lavici chtěli brečet. Zjistili jsme, že pokud chceme jíst opravdu zdravě, nemáme co. Je to samozřejmě nadsázka, ale vzhledem k současnému zpracovávání potravin je opravdu velmi náročné najít něco, co bude bez nějakého chemického zákroku či technického zpracování. Paní Dana tak přinesla trochu zákulisních informací o výrobě, zpracování apod. A tak zjistíte, že BIO je opravdu jen bublina, že byste neměli mleté maso dávat do mrazáku, že pečivo se nesmí dvakrát zamrazovat, zda se antibiotika ukládají v mase kuřat více než v krůtě, nebo vychytané fígle prodejců na to, jak se zbavit procházejících výrobků. Dále také to, jak se obcházejí vyhlášky a proč jsou vlastně ta éčka, barviva a sladidla tak špatná, jak všude slyšíme. Prostě se dozvíte důvody toho všeho dennodenně komentovaného kolem nás.
V neděli jsme pak víkendové studium končili tématem výživa a fitness, které přednášel Bc. Michal Richter, Dis. V první půlce dne jsme se dopodrobna zabývali proteosyntézou a na základě různých studií jsme si dokládali, jaké všechny faktory proteosyntézu ovlivňují. Jak Michal zmiňoval několikrát, ono je sice pět cest, jak dojít k výsledku, ale jen jedna je ta nejoptimálnější, která přinese nejlepší výsledek. A proto je dobré vědět, jak, kdy a v jakých dávkách doplňovat bílkoviny.
Vše se odvíjí od pohlaví, věku, výkonnosti a dalších faktorů. V obědové pauze pak Michal stihnul dostat pokutu za špatné parkování. Odpoledne jsme se pak dostali k doplňkům stravy, na které se specializuje. Protože byla opět spoustu dotazů, nestihli jsme ani dobrat celou látku a odpoledne uběhlo jako nic.
Víte, že...
