Znáte angličáky? Dělali jste je někdy? Třicet? Šedesát? Sto dvacet? Je to divné, ale vždycky se tyto cviky vyskytují ve větších počtech (a takové stádo angličáků dá pořádně zabrat). Chcete vědět, kdo za jejich popularitou stojí? Koho máme mít rádi, či nenávidět za ty zatracené angličáky?
Už asi nikdy nezjistíme, jestli někdo angličáky nevymyslel dříve než náš vynálezce z 20. století. Jestli to
byl třeba rytíř, který cvičil mladé rekruty (ti by určitě museli angličákovat v brnění) nebo anglický gentleman 19. století s buřinkou a navoskovaným knírkem, který tak bavil přátele v pánském klubu. My pouze víme, kdo tento komplexní cvik vytáhl na světlo světa a nastartoval mu hvězdnou kariéru. Byl to Royal Huddleston Burpee (teď už víte, proč ten divný anglický název).
Burpee
R. H. Burpee byl veteránem první světové války, bláznem do sportu a newyorským fyziologem, který vystudoval
Kolumbijskou univerzitu (ne tu v Kolumbii), a dal dohromady daleko lehčí variantu, která se měla provádět maximálně čtyřikrát v rámci testu fyzické kondice (byl proti většímu počtu opakování).
Cvik byl součástí jeho doktorandské vědecké práce s názvem Sedm rychlých testů fyzické kondice (Seven Quickly Administered Tests of Physical Capacity).
Šlo o cviky, které je možné provést s velkou skupinou lidí, rychle a bez vybavení.
V té době se zkoumala fyzička hlavně již fyzicky zdatných lidí (sportovci, vojáci), "pan angličák“ ale chtěl zkoumat fyzičku "obyčejných lidí", a to ve velkém. Své zkoumání začal v roce 1939 v newyorském Bronxu v tamní YMCA, kde pracoval. A vymyslel k tomu účelu cvik (zatím beze jména), který se skládal ze čtyř základních pohybů:
1. dřep dolů, obě ruce před sebe na zem
2. odskok vzad do planku
3. přískok zpět dopředu
4. návrat do vztyčené pozice
Před a po cvičení se provedlo celkem pět měření srdeční činnosti a z výsledků se určila
(vcelku přesně) srdeční efektivita pumpování krve, což je dobrý ukazatel celkové fyzičky.
Popularita cviku v průběhu let rostla. Před druhou světovou válkou se ho ujala i
americká armáda, která ho používala pro hodnocení rekrutů, kteří se chtěli
přidat k ozbrojeným složkám. "K zemi a dvacet vteřin angličáky! Jedu, jedu, jedu!" V roce 1946 už dvacet vteřin bylo málo, tak se interval protáhl na celou minutu. 41 opakování bylo excelentní, ale 27 už byla hodně velká slabota. Už se nehodnotili pouze vojenští adepti, ale veškeré aktivní vojenstvo.
Pan Burpee s použitím "svého" cviku v takovém objemu nesouhlasil: "Budiž, pokud jde o trénované jedince, ale pro průměrnou populaci je jeho provádění nebezpečné. Bez silného středu těla je nebezpečný pro záda a kolena z něj také radost nemají." Víc už s tím
však pan Burpee nesvedl, angličák se vymkl kontrole a vydal se do světa lidi posilovat i ničit.
Až později se ke cviku přidaly další dva pohyby a podoba se ustálila na verzi, kterou známe dnes. To už však neměl na svědomí pan R. H. Burpee.
Od fitness testu k peklu
V dnešní době známe angličáka v jeho šestikrokové variantě jako velmi rychlý cvik (ti unavení ho znají jako velmi pomalý cvik). Forma se může mírně lišit podle toho, kdo si ho jak upraví, ale základ je vždy stejný:
1. dřep dolů, obě ruce před sebe na zem
2. odskok vzad do planku
3. klik (hrudníkem se dotknout země)
4. přískok zpět dopředu
5. návrat do vztyčené pozice
6. explozivní výskok
Jelikož při cvičení člověk použije celé tělo a jde o hodně dynamický cvik, není divu, že se z něj stal trestný cvik na překážkových závodech. Z člověka totiž jejich série vysaje dostatek sil. Pro mnohé je tak angličák synonymem
pekla. V jeho vojenské historii ho dokonce podrobili mnoha studiím, při
kterých bylo například zjištěno, že sto angličáků třikrát týdně se vyrovná asi 20 kilometrům naběhaným v průběhu týdne. Po měsíci tréninků měli ti, kteří měli tři běžecké tréninky týdně, stejné časy jako ti bez běhu (jen s angličáky).
Angličák je každopádně jedním z nejrozšířenějších cviků na světě, který přináší cvičencům radost i starost a nejednu krušnou chvilku. Komu standardní varianta nestačí, přidává si další kroky. Třeba shyb, přeskok houpačky, salto, bench-press a jiné cviky.
Zdroje:
http://greatist.com/fitness/history-burpee
https://bootcampmilitaryfitnessinstitute.com/exercises/the-royal-burpee/
https://books.google.co.uk/books?id=oiUDAAAAMBAJ&lpg=PA203&ots=q3LvcPF_ry&pg=PA58&hl=cs#v=twopage&q&f=false
Víte, že...
