Žebříček profesionálů IFBB 2016

Profesionálové IFBB mají za sebou nabitý rok 2016. Počet soutěží rok od roku roste a tento rok posouvá laťku ještě výše než rok předešlý. 24 profesionálních soutěží se v jednom roce nikdy neuskutečnilo. Na vzestupu se podílí nejvíce značka Arnold Classic, která letos splnila své slovo a uspořádala na každém kontinentu jednu show. Nejnabitější byla podzimní část konaná po Mr. Olympia, kde přišel i první experiment se značkou Olympia, která se uskutečnila v Dortmundu pod názvem Olympia Europe 2016.

přehled vítězů v roce 2016
Levrone Pro Classic	McMillan Cedric
Arnold Classic	Greene Kai
Arnold Classic Australia	Greene Kai
Arnold Classic Brasil	Greene Kai
BodyPower Pro	Winklaar Roelly
New York Pro	Jackson Dexter
California Pro	Kuclo Steve
Arnold Classic Africa	Jackson Dexter
Toronto Pro Supershow	Sylvester Nathan
Wings of Strenght	McCarver Dallas
Vancouver Pro	Pakulski Ben
GP of Baltimore	Martinez Victor
Wings of Strenght PBW Tampa Pro	Williams Akim
Golden State GP	Compton Justin
Arnold Classic Asia	Compton Justin
Mr. Olympia	Heath Phil
Arnold Classic Europe	Jackson Dexter
Kuwait Pro	Elssbiay Mamdouh
EVLS Prague Pro	Bonac William
Nordic Pro	Bonac William
Olympia Europe	Jackson Dexter
Ferrigno Legacy	Sylvester Nathan
Sheru Classic	Winklaar Roelly
San Marino Pro	Beyeke Lionel

Vrchol roku v podobě Mr. Olympia vyhrál Phil Heath a zůstává tak králem současné kulturistiky. Bohužel Phil soutěží již výhradně v Las Vegas, a tak s jediným startem figuruje v žebříčku na nižších pozicích. Na jeho obranu musí zaznít, že podobná soustředěnost jen na Olympii není především pro držitele tohoto titulu nic neobvyklého. Vůbec první držitel titulu Mr. Olympia, který vstoupil na pódium jiné soutěže v době svého kralování byl až v roce 1984 Samir Bannout, který na Canada Pro Cupu okusil chuť porážky hned od 4 soupeřů! Lee Haney během svého 8letého kralování v roce 1987 vyhrál GP Germany i proto, že se Mr. Olympia konala o týden dříve nedaleko ve švédském Göteborgu. Až Dorian Yates začal absolvovat evropské Grand Prix (8x), aby se mohl představit i na domácí půdě v Anglii. Nejaktivnějším v tomto směru byl Ronnie Coleman, který v době svých 8 titulů absolvoval 16 soutěží. Došel si i pro titul na Arnold Classic 2001, ale také utrpěl jednu porážku od Güntera Schlierkampa na Show of Strength Pro Championships 2002 a stal se tak prvním držitelem titulu Mr. Olympia, který v době svého kralování prohrál. Skóre zbývajících třech držitelů je: Jay Cutler 3 soutěže během 4 let kralování, Dexter Jackson v jediném roce, kdy vyhrál Olympii, nestartoval. A Phil Heath má na svém kontě 3 starty během šesti let.

Souboj o vedení v žebříčku se tak udál mezi ostatními finalisty Mr. Olympia 2016, ze kterých vyčnívá aktivní Dexter Jackson, jenž si v této sezóně došel pro prestižní tituly z New York Pro a Arnold Classic Africa. Po bronzu z Las Vegas vydržel soutěžit celý měsíc a ukořistil prvenství i z Arnold Classic Europe a Olympia Europe. Takové nasazení a úspěšnost zaručují slušný bodový náskok před ostatními. Dexter je rekordmanem v mnoha směrech. Podívejme se nyní na nejlepší borce v počtu vítězství na soutěžích Arnold Classic. Více jak dva tituly získali Jay Cutler (3x) a Flex Wheeler (4x) ještě v době, kdy se konal jen tradiční Arnold Classic v Columbusu. 5 titulů má na svém kontě Kai Greene, který ke třem „americkým“ titulům přidal i prvenství z Brazílie a Austrálie. Dexter se dělí s Flexem o rekord v počtu čtyř vítězství v USA a navíc začíná kompletovat svou sbírku, když k dalším dvěma titulům z Evropy doplnil titul z Austrálie a Afriky. Má tedy 8 titulů a zbývá mu získat Arnold Classic Brasil a Asia!

Nováček roku Nathan Sylvester a skokan roku Lionel Beyeke

Druhý Shawn Rhoden utrpěl sice po Olympii některé nepříjemné porážky, ale z toho si tento velký pohodář nic nedělal hlavně proto, že v den D slavil své malé vítězství. Phila Heatha sice neohrozil, ale ostatní ano a stříbrná medaile z Mr. Olympia je pro něj největším úspěchem kariéry.

Třetí William Bonac zažil také nejlepší sezónu své kariéry, když prorazil do absolutní špičky a získal cenné skalpy všech borců kromě Heatha. Základem jeho bodového úspěchu je titul z Prahy. William si oproti loňsku polepšil o 6 příček, a i když to není největší skok žebříčkem, je to určitě nejvýznamnější skok roku. Jeho konkurenceschopnost se zlepšila nejznatelněji z celé širší špičky a díky jeho nízkému vzrůstu (170 cm) má profi špička po dlouhé době tak malého konkurenta.

Nejaktivnějším borcem byl stejně jako loni Roelly Winklaar, kterému se také podařilo prorazit do nejužší špičky, ale vždy ji výsledkově jen uzavíral. Aby získal nominaci na další ročník, musel podržet formu až do listopadu (2 měsíce!), aby se mu vyklidilo pole k možnosti získat vítězství. Dočkal se až na Sheru Classic. Přesto je jeho zlepšení úchvatné, pořád dokáže přibírat svalovinu a zdá se, že problémy s dotažeností formy už nejsou tak znatelné. Devět startů v jednom roce je neskutečná porce, 4. místo mu tak patří určitě zaslouženě.

O páté místo se dělí již zmíněný Phil Heath a Mamdouh Elssbiay. Mamdouh dosáhl zlepšení na Mr. Olympia, ale na medaili to opět nestačilo. Týden nato se představil ve Španělsku možná v nejlepší formě své kariéry a sahal po titulu Arnold Classic Europe. Rozhodčí dali přednost Dexterovi, a tak mu mírnou vzpruhou bylo vítězství v podstatě na domácí půdě v Kuvajtu. Big Ramy se snaží pracovat na kvalitě a je ochoten obětovat i něco na objemech, ale zatím stále čeká na tvrdost, pruhy, detaily a občas nějakou tu žílu. Přesto již nyní můžeme konstatovat, že historicky Ramy nezapadne do škatulky obrů typu Fuxe nebo Rühla. Stále je mu 32 let, což je na dnešní kulturistiku takový začátek vrcholu.

rok	nováček roku	umístění	skokan roku	posun
2008	Tarek Elsetouhi	25.
2009	Evan Centopani	13.	Hidetada Yamagishi	+48
2010	Roelly Winklaar	9.	Mike Kefalianos	+33
2011	Robert Burneika	26.	Victor Martinez	+19
2012	Juan Morel	15.	Shawn Rhoden	+32
2013	Mamdouh Elssbiay	8.	Keith Williams	+19
2014	Max Charles	27.	JoJo Ntiforo	+34
2015	Michael Lockett	19.	Joshua Lenartowicz	+36
2016	Nathan Sylvester	14.	Lionel Beyeke	+39

Po loňském roce bez jediného startu se Kai Greene vrátil a ze svých kvalit rozhodně neslevil. Nyní je v pozici uraženého prince, který si řekl, že lepší než stříbro z Mr. Olympia jsou vítězství na jiných soutěžích, a to především na Arnold Classic. Letos přidal do své sbírky hned tři tituly: z Columbusu, Austrálie a Brazílie a zopakoval tak hattrick Dextera z loňska (USA, Australia, Europe). Sice s největším počtem titulů, ale bez bodů z Olympie to v žebříčku stačí na 6. místo.

Sedmý Cedric McMillan začal vítězstvím na Levrone Pro Classic 2016, pak se představil ve skvělé formě na Arnold Classic, kde bral stříbro, a na Olympii se o jedno místo nevešel do prestižní šestky. Osmý Compton zůstal trochu za očekáváním, když na Arnold Classic nestačil na medaili, pak sice ve slabší konkurenci získal dva tituly na soutěžích Golden State Grand Prix 2016 a Arnold Classic Asia 2016, ale každému bylo jasné, že v Las Vegas musí chytit daleko lepší formu, aby uspěl. To se bohužel nestalo, a tak Justin uzavíral první desítku. Po Olympii nesoutěžil a soustředil se na soutěž Ferrigno Legacy, která se konala až koncem října, ale plány na získání nominace na Mr. Olympia 2017 mu překazil Nathan Sylvester. Ještě před dvěma lety bych tipoval, že kariéry Justina i Cedrica budou strmější, ale Justin je stále velmi mladý (27 let), takže není všem dnům konec, a Cedricovi chyběl do prestižní TOP 6 na Olympii jen krůček. Desátý Joshua Lenartowicz potvrdil, že jeho dvě vítězství z podzimu 2015 nebyla náhodná, když na Arnold Classic dosáhl na senzační bronz a na Olympii se vešel do elitní desítky.

Petar Klančir, Lukáš Osladil a Tomáš Kašpar

Do TOP 10 se tento rok tedy dostali právě Justin Compton, Joshua Lenartowicz a navrátivší se Kai Greene na úkor zraněného Dennise Wolfa, Juana Morela a Branche Warrena. Z druhé desítky stojí za zmínku rozhodně Lionel Beyeke, který se po loňské nepovedené sezóně vrátil ve výborné formě, v Dortmundu získal cenný skalp Roellyho Winklaara a na poslední soutěži v San Marinu vybojoval vítězství a tím i nominaci na Olympii. Po třech letech neúspěšné a urputné snahy o nominaci se tento Francouz dočkal. Jeho úspěch dokumentuje i největší skok v žebříčku (+ 39 míst). Jen o bod za ním následuje nejlepší nováček roku Nathan Sylvester, který se ve své premiérové sezóně mezi profesionály představil ve skvělém světle. Na BodyPower Pro nestačil jen na kolegu z týmu Oxygen Gym Roellyho Winklaara, na další soutěži California Pro již sahal po vítězství, kterého se dočkal až v Torontu a zopakoval ho i na podzim na Ferrigno Legacy. Takhle úspěšnými nováčky byli v minulých letech jen další kolega z týmu Oxygen Gym Mamdouh Elssbiay (r. 2013), již zmíněný Roelly Winklaar (r. 2010) a Evan Centopani (r. 2009). Z dalších nováčků tohoto roku jmenujme dvacátého Petara Klančira a třicátého Alexise Riveru Rolona.

rok	comeback roku	umístění	nejaktivnější závodník	starty
2008	Kevin English	16.	Toney Freeman	8
2009	Victor Martinez	6.	Hidetada Yamagishi	5
2010	Dennis Wolf	7.	Hidetada Yamagishi	6
2011	Victor Martinez	3.	Toney Freeman	8
2012	Bill Wilmore	25.	Shawn Rhoden	8
2013	Victor Martinez	7.	Toney Freeman	7
2014	Marius Dohne	25.	Juan Morel	8
2015	Renaldo Gairy	33.	Roelly Winklaar	6
2016	Kai Greene	7.	Roelly Winklaar	9

Lukáš Osladil potvrdil, že loňský skvělý vstup do kategorie open nebyl rozhodně náhodný. Lukáš zaznamenal opět znatelný pokrok, což dokládá mnoho skvělých výsledků a především časté vyvolávání s těmi nejlepšími. Dokázal porazit nejen Klančira, ale i Lenartowicze, Locketta nebo například Pakulskiho. Na Nordic Pro bral stříbro a na Ferrigno Legacy bronz. Lukáš má skvěle rozehranou hru o nepřímou nominaci. Momentálně je druhý, ale 7 bodů určitě stačit nebude, což si Lukáš jistě uvědomuje a plánuje účast na Arnold Classic South America 2017 a Arnold Classic Africa 2017. Věřme, že na nominaci dosáhne, a bude zajímavé pozorovat, kam až ho starty na těchto soutěžích v žebříčku posunou. Body se mu budou odečítat až po Olympii.

Z dalších českých profesionálů tento rok bodoval Tomáš Kašpar, který se oproti loňsku zlepšil nejen výsledkově, ale i postavou. V žebříčku je z toho skok o 18 příček výše na 34. místo. Bodovali i Dalibor Hájek a Tomáš Bureš.

Pohled do historie let 1978 až 2016

Stejně jako u žebříčku kategorie do 212 liber zařazuji na konci roku stručný pohled do historie, chtěl jsem vždy něco podobného zařadit i ke kategorii open, ale jedná se o dva dost rozdílné světy. Kategorie do 212 liber je velmi mladá a stále funguje na stejných základech. Soutěží sice přibývá a nově se koná i Arnold Classic, ale to jsou asi všechny významné změny kategorie lehkotonážníků. Naopak do světa kategorie open svým způsobem padá celá historie kulturistiky a její ucelený příběh se Vám pokoušela přiblížit série článků z roku 2013. Dnešní pohled do historie kategorie open bude ohraničen vznikem profesionální divize IFBB roku 1978. Od tohoto momentu má profesionální divize podobná pravidla. Je jasné, že porovnání formou žebříčku je pro borce minulých let trochu nespravedlivé, protože počet soutěží má vzestupnou tendenci. Stejně tak prestiž soutěží se v tomto čase mění a vyvíjí, některé soutěže zanikají a některé vznikají. Přesto jsem pro zpestření sestavil žebříček stejnými pravidly, jako je tvořen roční žebříček pravidelně publikovaný na našem webu. Velké hvězdy 60. a 70. let, jakými byli Arnold Schwarzenegger, Sergio Oliva, Frank Zane a další, na předních příčkách tohoto žebříčku nenajdete, ale přesto je porovnání zajímavé.

Žebříček dokládá, že Dexter Jackson je i přesto, že drží jen jeden titul Mr. Olympia, v historii kulturistiky velkým unikátem. Dexter se neuvěřitelných 18 let pohybuje v absolutní špičce a jeho zápal do soutěžení je nezlomný. V této matematice je jeho prvenství suverénní a všichni dobře víme, že Dexter ještě svou kariéru nekončí, a zdá se skoro nepředstavitelné, že by jeho výkonnost najednou na absolutní špičku neměla stačit. Proto se bude jeho náskok dále zvětšovat. Na druhém místě je osminásobný držitel titulu Mr. Olympia Ronnie Coleman a třetí těsně před Jayem Cutlerem Kevin Levrone.

Ze současných borců je pátý Phil Heath a ve druhé desítce se s podobnými bodovými zisky nachází Victor Martinez, Kai Greene, Branch Warren a Dennis Wolf. Shawnu Rhodenovi patří 21. místo.

Za žebříčkem dvaceti nejlepších jsou uvedeny i vybrané statistiky. Vedle známých výčtů držitelů titulů Mr. Olympia jsou zmíněna i jména borců, kteří byli v daný rok jedničkou žebříčku. Nejúspěšnější je v tomto směru Ronnie Coleman, který byl nejlepší 4x. Třikrát se to povedlo pětici Albert Beckles, Lee Haney, Kevin Levrone, Phil Heath a Dexter Jackson. K výčtu počtu vítězství, medailí a startů dodejme úspěchy Čechů a Slováků. Pavol Jablonický má na svém kontě 3 vítězství, 7 medailí a 37 startů. Lukáš Osladil zaznamenal v kategorii open zatím jedno vítězství a 4 medaile, Jaroslav Horváth 3 medaile a Dalibor Hájek jednu.

p. jméno body 1. Dexter Jackson 3 652 2. Ronnie Coleman 2 797 3. Kevin Levrone 2 498 4. Jay Cutler 2 460 5. Phil Heath 1 975 6. Lee Haney 1 953 7. Flex Wheeler 1 876 8. Chris Cormier 1 767 9. Albert Beckles 1 683 10. Dorian Yates 1 615 11. Shawn Ray 1 513 12. Vince Taylor 1 503 13. Victor Martinez 1 487 14. Kai Greene 1 452 15. Branch Warren 1 401 16. Dennis Wolf 1 366 17. Robby Robinson 1 359 18. Nasser El Sonbaty 1 316 19. Lee Labrada 1 296 20. Rich Gaspari 1 223

Vybrané historické statistiky profesionální divize IFBB kategorie open

rok	1. místo v žebříčku	titul Mr. Olympia	rok	1. místo v žebříčku	titul Mr. Olympia
1978	Robby Robinson	Frank Zane	1998	Ronnie Coleman	Ronnie Coleman
1979	Mike Mentzer	Frank Zane	1999	Ronnie Coleman	Ronnie Coleman
1980	Chris Dickerson	Arnold Schwarzenegger	2000	Flex Wheeler	Ronnie Coleman
1981	Chris Dickerson	Franco Columbu	2001	Ronnie Coleman	Ronnie Coleman
1982	Albert Beckles	Chris Dickerson	2002	Chris Cormier	Ronnie Coleman
1983	Lee Haney	Samir Bannout	2003	Jay Cutler	Ronnie Coleman
1984	Albert Beckles	Lee Haney	2004	Ronnie Coleman	Ronnie Coleman
1985	Albert Beckles	Lee Haney	2005	Gustavo Badell	Ronnie Coleman
1986	Rich Gaspari	Lee Haney	2006	Jay Cutler	Jay Cutler
1987	Lee Haney	Lee Haney	2007	Victor Martinez	Jay Cutler
1988	Rich Gaspari	Lee Haney	2008	Dexter Jackson	Dexter Jackson
1989	Vince Taylor	Lee Haney	2009	Branch Warren	Jay Cutler
1990	Lee Haney	Lee Haney	2010	Phil Heath	Jay Cutler
1991	Vince Taylor	Lee Haney	2011	Phil Heath	Phil Heath
1992	Kevin Levrone	Dorian Yates	2012	Shawn Rhoden	Phil Heath
1993	Flex Wheeler	Dorian Yates	2013	Phil Heath	Phil Heath
1994	Kevin Levrone	Dorian Yates	2014	Dennis Wolf	Phil Heath
1995	Nasser El Sonbaty	Dorian Yates	2015	Dexter Jackson	Phil Heath
1996	Kevin Levrone	Dorian Yates	2016	Dexter Jackson	Phil Heath
1997	Nasser El Sonbaty	Dorian Yates

vítězství		medaile		starty
Ronnie Coleman	26	Dexter Jackson	58	Albert Beckles	88
Dexter Jackson	26	Kevin Levrone	49	Dexter Jackson	81
Kevin Levrone	20	Ronnie Coleman	40	Johnnie Jackson	75
Flex Wheeler	17	Vince Taylor	38	Chris Cormier	72
Vince Taylor	16	Chris Cormier	37	Miloš Šarčev	72
Jay Cutler	15	Nasser El Sonbaty	31	Darrem Charles	71
Dorian Yates	15	Flex Wheeler	30	Ron Love	67
Phil Heath	12	Jay Cutler	27	Ronnie Coleman	66
Chris Cormier	11	Johnnie Jackson	26	Vince Taylor	65
Chris Dickerson	11	Albert Beckles	24	Kevin Levrone	63
Kai Greene	11			Toney Freeman	63
Lee Haney	11

Pravidla žebříčku:

umístění	Mr. Olympia	Arnold Classic	úroveň 3*	úroveň 4**	úroveň 5***	úroveň 6****
1.	200	100	60	40	20	10
2.	150	75	45	30	15	6
3.	120	60	36	24	12	4
4.	90	45	27	18	9	2
5.	70	35	21	14	7	1
6.	50	25	15	10	5
7.	40	20	12	8	4
8.	30	15	9	6	3
9.	20	10	6	4	2
10.	10	5	3	2	1
11.	8	3	2
12.	6	1	1
13.	4
14.	2
15.	1

* úroveň 3 - Arnold Classic Europe, New York Pro, EVLS Prague Pro
* úroveň 4 - Arnold Classic Brasil, Arnold Classic Africa, Arnold Classic Asia
*** úroveň 5 - Arnold Classic Australia a ostatní soutěže s počtem závodníků 11 a výše
**** úroveň 6 - ostatní soutěže s počtem závodníků 10 a méně