Reklama:

Trip do Las Vegas (II.): Teď už jenom o kulturistice

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Trip do Las Vegas (I.): Cesta, hotel a kasina
Minulý díl jsem zakončil větou, že příště už budu psát jen o kulturistice. A příště je teď. Vrhneme se tedy na samotné dění soutěže Mr. Olympia, na americké fanoušky, zázemí, přidám pár pochycených drbů a nevyhneme se kontroverznímu tématu jménem Kevin Levrone.

Mr. Olympia physique a ostatní stafáž

Celá Olympie se koná pro jednu jedinou kategorii. A to tu, kde vyhraje skutečný král kulturistiky, kterým je momentálně Phil Heath. Všechno okolo je jen křoví kolem cesty směřující k vyhlášení krále. Trocha toho lesku ještě padá na kategorii do 212 liber, ale zbytek je jen vatou na zaplnění programu. Alespoň tak to na mě působilo. Pokud příznivci kategorie physique jásají, že jejich představitelé jsou součástí téhle působivé show, nic nemůže být dále od pravdy. Ano, existuje titul Mr. Olympia men's physique, ale soutěž jako taková se koná na výstavišti, kde probíhá expo za nevalného zájmu publika. Alespoň v porovnání s hlavním programem. A na rozdíl od ženských kategorií, vyhlašování vítěze ani neprobíhá na hlavním pódiu Mr. Olympia, nýbrž přímo na expu. Lhal bych, kdybych řekl, že mi to vadí. Naopak. Ale ještě hůř jsou na tom strongmanské a powerlifterské soutěže. Větší prostor měla na expu i nějaká opičí crossfitová kratochvíle. Třeba byl ve hře titul Mr. Olympia CrossFit, nevím.

A aby toho nebylo málo, i samotné expo bylo mírným zklamáním. Čekal bych výstavní expozice slovutných amerických značek, show amerických choreografů, přehlídku uměleckých děl plastických chirurgů a další parády, ze které by ubohému Východoevropanovi střílely oči z důlků jak v komiksu, leč nic z toho se nekonalo. Mnohem víc toho uvidíte na klasickém FIBU v Germanistánu. Co mě však překvapilo, byla účast "Flexe" Lewise. A rozhodně ne jen nějaká symbolická. Dvě hodiny postál na svém stánku s oblečením, dvě hodiny byl na stánku sponzora BSN a nakonec byl k dispozici u expozice médií Flex a Muscle&Fitness. Všude ochotně odpovídal, fotil se s fanoušky a rozdával podpisy. S úsměvem. Na tom by samozřejmě nebylo nic divného, řeknete si, pokud by se to ovšem neodehrávalo jen pár hodin před jeho semifinálovým vystoupením na pódium. Prostě profík, jak má být, a také důvod, proč je "Flex" tak ohromně populární.

Rozcvičovna, prachy a nějaké drby

Jinak je ale na Mr. Olympia profi vše. Především organizace. Což se projevuje také v tom, že tam, kde být nemáte, tam se prostě nedostanete. Nestěžuji si. Konstatuji to se zkušeností z tuzemských soutěží, kde se mnohdy závodníci rozčilují, že s nimi nemůže jít do zákulisí sparing, přítelkyně, babička a strejda. S Vojtou Koritenským mohl jít do rozcvičovny zase jen Vojta Koritenský na visačce. Marný byl pokus, že s sebou bere překladatele. Přistoupila ochranka s bouchačkou u pasu a překladatel mazal ven. Svou zkušenost s ostrou a nesmlouvavou ochrankou jsem měl i já, když jsem s sebou nesl foťák do hlediště. Foťák a kameru. Nevěděl jsem, že se to nemůže. Neexistovalo. Absolutně a rezolutně mi to vysvětlili a já si v duchu říkal, jak je možné, že tam mají takovou kriminalitu? A taky to vysvětluje, proč nemám žádné pořádné záběry z pódia.

Vlastně mě překvapilo, jak malý počet fotografů na tak velké akci působil. Jestli jich bylo dvacet z celého světa, tak je to moc. Zato samá velká jména. Bernal, Adlt, Kopček a pár dalších s objektivy foťáků delších jak cesta na měsíc. A v zákulisí a rozcvičovně jich bylo absolutní, dlouho dopředu nasmlouvané minimum. Ještě že jsem tam měl Vojťáka, a tak jsem z něj s pomocí stolní lampičky, waterboardingu a starého poctivého výslechu získal nějaké ty pavlačové informace. Pamatujete doby, kdy ukazovali záběry, jak se borci v zákulisí vzpamatovávali pomocí dýchacích přístrojů? Tak ty jsou pryč. Dnešní kluci slezou z pódia, dvakrát si odfrknou a zapojí se do debatního kroužku, kde si povídají vtipy. Nikdo se moc nerozcvičuje, nikdo není vyřízený, nikdo neupadá do kómatu a křečí. Naopak, je slyšet smích, jí se zmrzlina a panuje překvapující pohoda. Mohamedáni se sice prý moc nedruží, ale těžko říct, jestli je to tím, že neumí anglicky, nebo to má jiný důvod. Shawn Rhoden drží standardní ospalý výraz a Phil Heath pořádně ožije až po ukončení soutěže třímajíc šek v ruce. Nebyl jsem tam, ale jak jsem koupil, tak prodávám.

À propos, šek, výhra, byznys a diváci… Byl tam jeden moment, který mě neskutečně zaujal, neboť obnažil rozdíl mezi českou (a myslím, že i evropskou) náturou a tou americkou v plné nahotě. Byla to chvíle, kdy řečník mluvil o navýšení výhry pro vítěze Mr. Olympia o sto tisíc dolarů. Přičemž si tu částku skutečně pomazlil na jazyku a pomalu a labužnicky ji spojil do věty o celkové výhře 400 000 dolarů pro vítěze. V ten moment propukl aplaus a řev v hledišti, jako kdyby to měli dostat diváci. Umíte si představit stejnou situaci u nás? Já živě. Vlažný potlesk a utroušení pár slov o genitáliích. Mimochodem, on ani lístek na Olympii není úplně levná záležitost. Dokonce ani na americké poměry. Já platil za střední kategorii lístků 380 dolarů a ty nejlepší fleky se pohybovaly kolem 1300 dolarů. Dost na to, že v ten samý den hrál o kousek dál Pitbull za 80 doláčů a o dva dny později předváděl své umění David Copperfield za 120 dolarů. Ale aspoň teď víte, že vstupenka na EVLS je proti tomu za hubičku.

Semifinále

Nechápu, jak ho někdo mohl takhle zpackat. Dokonce ani psát se to nedá v té posloupnosti, v jaké nastupovali jednotliví borci. Nejdřív totiž nastupovala kategorie open a teprve po nich kategorie do 212 liber. Co se asi honilo hlavou chlapíkovi, co tohle vymyslel? Že by byla bžunda si z těch chlapíků menšího vzrůstu trochu vystřelit? Povedlo se. Tohle bylo skutečně nepovedené a celou kategorii do 212 to zabilo, gradace soutěže se ocitla tam, kam padají hovínka. Stejně pitomý scénář mají, tuším, v Holandsku, kde se jezdí motorky - jako první jede Moto GP a teprve potom ta nejslabší kubatura. Co se asi tak stane? Půlka diváků se sebere a jede domů. To samé zde. Po Heathovi, Roellym a Big Ramym nastoupil Sami al Haddad a Vy jste rázem měli problém v tom směšně malém hubeném mužíčkovi poznat skvělého kulturistu, kterým al Haddad bezesporu je. Skutečně, trvalo tři až čtyři vystoupení, než se zase zkalibrovala měřítka do normálních rozměrů. Byl to šok, který dává odpověď na otázku, zdali by "Flex" Lewis dokázal konkurovat chlapům v open. Při jeho současné velikosti zjevně těžko.

Asi víte, že na kulturistické soutěži obrovsky rozhodují světla. Mně se zdála dobrá. Ale v rozhovoru si Josef Adlt, jeden z nejlepších světových fotografů kulturistiky, posteskl, že nedokáže zepředu zachytit hloubku a vyrýsování svalů. U bočních póz, které jsou přeci jen členitější, už to takový problém nebyl. Nicméně zepředu světla nesvědčila těm nejvyrýsovanějším, nýbrž těm s největší hloubkou svalů. Zkrátka a dobře, fotka, natožpak přenos nikdy nezprostředkují zcela věrně realitu. A to zřejmě vysvětluje, proč údajně neměl Vojta takovou formu, co obvykle, a Andrej to skvěle dotáhl. Setkal jsem se s tímhle názorem po příletu několikrát a nemůžu s ním souhlasit. Vojta byl absolutně suchý, tvrdý a pruhovaný. Z hlediska formy se mu nedalo vytknout nic. Ale byl prostě přespříliš subtilní oproti špičce. Desetikilový rozdíl je v téhle konkurenci kosmicky velký. V tomhle ohledu mu jsou naopak fotky nakloněny, neboť na nich zase tak moc neztrácí. V reálu, při veškerém kamarádství, které k němu chovám, musím říct, že objem očividně chyběl. Andrej Mozoláni se naopak objemově špičce vyrovná, ale jeho deficitem je tvrdost svalů a jejich větší vysušenost. Pokud přijde výrazně kvalitnější, bude hrát mnohem vyšší ligu.

Jinak co říct ke zbytku? No, je to úplně jiný level kulturistiky, jak trefně poznamenal Vojta. Když postoupíte mezi profíky, je to jako skok ze školky na střední. Ale Olympie jako taková, to je skok ze školky rovnou k promoci na vysoké. Tady nejsou špatní závodníci. Ty nechávají vítězové Grand Prix za sebou. A na ty vítěze pak číhá odhodlaná smečka TOP 5 nominovaná z loňska, vedená absolutně bezchybným pětinásobným držitelem titulu "Flexem" Lewisem, aby je rozsápala na cucky.

A stejné to je i v kategorii open. Ti kluci v TOP 10 jsou prostě brutální. Top pětka je dechberoucí a nástup Roellyho Winklaara absolutně šokující. Roellyho mám rád, sleduji ho při každých závodech a měl jsem to štěstí, že v době natírání Vojty barvou byl v plavkách asi 20 cm ode mě. Ty kusy masa, které na něm tak jakoby plavou, se nedají přesně popsat. Každopádně, takovou hroudu masa v pohybu jsem jaktěživ neviděl. Jeho boční pózy nebo most muscular, to je prostě… prostě… sorry, došla slovní zásoba. Leč marná sláva, při vzájemném porovnávání to nějak nehraje a jeho nohy mají nepěkný tvar. Skvělý byl i Bonac, který se ohromně zlepšil, a samozřejmě Heath, který je naživo prostě nejlepší. Svým charismatem, hlubokým vyseparovaným svalstvem a absurdními pažemi úplně zabíjí tu úzkou kostru. Dexter klasika, Rhodenovi jaksi pořád nemůžu přijít na chuť a Big Ramy byl v pátek trochu z formy. Stejně jako Lukáš Osladil, který především v zadních postojích zdaleka nebyl tak ostrý, jak je u něj zvykem. Každopádně i on se zlepšil a minimálně porovnávačku s Victorem Martinezem na 11. místě by si určitě zasloužil.

No ale zase ho může těšit skalp legendy. No jo, už je to tady. Kevin Levrone. Suverénně nejdiskutovanější jméno letošní Olympie. Kevin rozdělil kulturistickou veřejnost na dva tábory. Jedni říkají, že jeho comeback byl super, jiní, že to byl průšvih. Patřím do té druhé sorty. Neskutečně mě to zklamalo. Ne, nebyl jsem snílkem, co ho pasoval do finále, ale zase jsem si nemyslel, že bude suverénně nejhorším účastníkem Mr. Olympia. Znám tu mantru o věku a pěti měsících, kterou si dovolím zpochybnit tím, že už na semináři v Praze na jaře měl ruce, které většina lidí nikdy mít nebude, taky bych si dovolil upozornit, že Dexter není o tolik mladší. Abych dokonale vystihl svůj vlastní pocit z Levroneho vystoupení, dovolím si použít příměr Jeremyho Clarksona, který jednu literární stať pojmenoval: "Nikdy se nesetkávejte se svým idolem." A budu doufat, že mi porozumíte. Jeremy vyrůstal s plakátem Fordu GT40 na zdi pokoje. Byla to jeho vysněná kára. Vítěz Le Mans, ikonický vůz své doby. A pak po 25 letech se s ním mohl projet. Rozechvěle nasedl, nastartoval, popojel a zjistil, že to je v porovnání s moderními sporťáky… krám. Krám, který zboural ikonické postavení v jeho fantazii. Takže i já si zachovám v hlavě Kevina Levroneho jako skvělého závodníka své doby, ikonu kulturistiky 90. let a klíčníka od mých kulturistických vzdušných zámků. A tenhle obraz z víkendu jednoduše zapomenu.

Finále

K finále už není moc co dodat. Oproti semifinále plná hala s kapacitou sedmi tisíc míst, skvěle nasvícená show a povzdech nad tím, že i ve dvěstědvanáctce mohla pózovat top desítka (těch pět kultíků navíc by už nikoho nezabilo). Jakkoliv jsem před pár řádky popsal své zklamání z vystoupení Kevina Levroneho, musím druhým dechem dodat, že jsem rád, že mu pořadatelé umožnili rozloučit se se soutěží volnou sestavou. Jako exhibice s notnou dávkou sentimentality to dopadlo skvěle a po zásluze byla diváky odměněna potleskem vestoje. Zdálo se, že sám Kevin byl překvapen reakcí publika, neboť v semifinále jste u něj žádný "happy face" nenašli. Finále taky vedlo ke zjištění, že není zdaleka vše rozhodnuto. Porovnávání bylo překvapivě důsledné a relativně dlouhé. Big Ramy se neskutečně zlepšil od semifinále v pátek, přeskočil jak Roellyho, tak Williama Bonaca, kteří byli v semifinále určitě lepší než on. Naopak v sobotu se chvilku zdálo, že atakuje samotného Phila Heatha a skončí možná druhý. Nestalo se tak a diváci "odměnili" rozhodčí pravým americkým bučením jak za umístění Big Ramyho, tak Winklaara a Bonaca. Taky jsem je viděl za Heathem, jenže… Úplně slyším opačné reakce zastánců symetrie, estetiky a přijatelných objemů, kterak bijí na poplach a řeční o záhubě ideálů kulturistiky a tak podobně. Takže je to OK, každý si přišel na své.

Třešničkou na dortu byla účast vítězů Mr. Olympia - jak Arnolda, Franca, Leeho Haneyho, Samira Bannouta, tak i Ronnieho Colemana, který seděl šest sedaček ode mě v jakémsi kostkovaném pyžamu, takže s těmi berlemi vypadal, jako když právě utekl z nemocnice na revers. Což mu ale nezabránilo vesele hlásit svoje: "Yeahh bejbe." No a všechny tyhle legendy včetně Philla Heatha strčil za frenetického potlesku publika do kapsy hollywoodský floutek jménem Dwayne Johnson alias "The Rock". Vysoký, sympatický, charismatický a pěkný chlap. A to říkám jako homofobní heterosexuál. Takže teď si půjdu pustit nějaký film, čirou náhodou s tímhle chlápkem v hlavní roli a budu trpělivě čekat, až si někdo z Extrifit Teamu zase vybojuje účast na Mr. Olympia. Chci svou kulturistickou pouť do Mekky vykonat podruhé.


Foto:
www.eastlabs.sk / Igor Kopček


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

24.09.14:09Arnold Strong - no třeba ta physique kategorie se mě zdá populární kor v u..
23.09.23:58ironfighter - hodne nazoru je zkreslenych, ale alespon dobre popisuje at..
23.09.21:25Jardaflex81 - Super článek Pavle jako vždy a s tím Colemanem si me rozes..
23.09.18:22jari - Pěknej report o někoho, kdo byl přímo na místě *79* +1
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra