Claude Groulx - rozhovor!

V těchto dnech trénuje Claude Groulx na svou již 4. soutěž Mr.Olympia a má za sebou vytoužené první vítězství na profi soutěži - Masters Olympia 2003. Ve věku 40 let má za sebou jednoznačně nejlepší sezónu.

Kdy se narodil, kolika jazyky mluvíš, máš nějaké sourozence?

Narodil jsem se v Montrealu v Kanadě 24. června 1962, navštěvoval jsem montrealskou univerzitu, plynně hovořím anglicky a francouzsky. Mám jednu sestru.

Kde jsi vyrůstal, jak jsi vysoký a jaká je tvá momentální váha?

Vyrůstal jsem v západní části Montrealu jménem Verdun, před 25 lety to byla samostatná čtvrť, dnes je to součást Montrealu. Moje momentální váha je 236 liber (107 kg) na výšku 173 cm.

Kde teď žiješ, jsi ženatý?

Žiji teď v Miami, ale momentálně jsem v Montrealu, přijel jsem navštívit své rodiče. Než jsem přijel do Miami, žil jsem 3 roky v Los Angeles, ale má žena Nevine dostala práci v letecké společnosti v Miami a tak jsme se přestěhovali. Svou ženu jsem potkal 2 roky předtím, než jsem přijel do Ameriky. Pracoval jsem v hotelu jako vedoucí ochranky, ona v témže hotelu v restauraci a tak jsme spolu začali chodit.

Vyhrál jsi Master´s Olympia. Popiš své pocity?

Naprosté skvělé. Konečně jsem vyhrál profi soutěž. Ve své kariéře už mám pěknou sbírku třetích míst, několikrát jsem skončil druhý, třikrát jsem startoval na Olympii, ale nikdy se mi nepodařilo probojovat se do top ten, až nyní. Poprvé šlo jen o zkušenosti, bylo mým snem stát na pódiu, což se mi splnilo. V druhém případě jsem již očekával něco více, chtěl jsem se umístit do patnáctky, ale to se mi nepodařilo. Na třetí pokus jsem se do top 15 nedostal také, řekl bych že rozhodčí mi nedali šanci se ukázat. Poslední rok jsem měl opravdu formu, ale můj názor na mé špatné umístění je prostě ten, že jsem nedostal šanci. Byl jsem porovnáván jen jedinkrát v kole. Na jiných soutěžích jsem porazil borce jako Atwood, Bautista, Thordvildsen a tak se domnívám, že kdybych měl šanci být porovnáván také např. s Titusem, Kamalim, tak bych jistě skončil na lepším umístění, určitě v první patnáctce. Později se psalo, že jsem mohl být i v první desítce, ale rozhodčí mě přehlíželi.

Co se týče Master´s Olympia, tak to byl nepochybně vrchol mé dosavadní kariéry, trénuji už 20 let a nikdy se nevzdám. Většina lidí, která začala trénovat a závodit současně se mnou to už vzdala. Celé ty roky jsem vzhlížel k souputníkovi Vinci Taylorovi a vždy jsem měl na paměti, že jednoho dne dokážu stejně jako on vyhrát Master´s Olympia a několik dalších let svůj primát na této soutěží udržím. Letos bylo načasování dokonalé, dieta vyšla na 100%, tréning taky, vrátilo se mi sebevědomí, už měsíc před soutěží jsem vypadal lépe než kdykoliv předtím.

Co chceš udělat jinak, aby si tě na letošní Olympii rozhodčí více všimli?

Mám teď životní formu, prozradím ti co se mi přihodilo minulý rok. 3 týdny před soutěží Mr.Olympia jsem onemocněl, snědl jsem cosi zkaženého, byl jsem kvůli tomu v nemocnici 3 dny.Měl jsem totiž v plánu na poslední 3 týdny odjet do Los Angeles a trénovat. V den, kdy jsem měl odjet, jsem snědl to jídlo a přesně o půlnoci jsem byl akutně odvezen na pohotovost, kde si mě ponechali až do středy. Všechny mé plány se začali hroutit, měl jsem životní formu, ale místo finálních příprav jsem 3 dny seděl na nemocničním lůžku a nemohl dělat nic. Věděl jsem jak obtížné bude pokračovat v přípravě, ale nic jiného mi nezbývalo. Potřeboval jsem pokračovat v dietě, jel jsem tedy do Las Angeles a hned první den, kdy jsem dorazil začal s intenzivním kardio tréningem. Co se ale naneštěstí stalo - cosi mě prudce zabolelo v pravé noze. Nevěděl jsem přesně co to je, s obtížemi jsem tedy dokončil kardio. Pak jsem ale ztratil cit do nohy, jako by mi ztuhla. Druhý den jsem se probudil s obrovskou bolestí a tak jsem jel k doktorovi. Prohlédl si mě a řekl, že došlo ke skřípnutí nervu, který má název ischias.

Co to znamená?

Jedná se o zánět sedacího nervu, který se táhne od páteře až do nohy. Skřípl jsem si ten nerv a proto jsem neměl žádný cit v noze, když jsem pak zkusil šlapat na kole v rámci kardia, musel jsem po chvíli z kola sesednout, protože bolest byla opravdu nesnesitelná. Takže jsem ten den kolo vynechal a zkusil na něj šlápnout druhý den v domnění, že bolest ustoupí. Nestalo se. Na tréningu při předkopávání nebo leg-pressu byla moje pravá noha naprosto nepoužitelná, nejhorší bylo, že jsem v noze ztrácel cit, důsledkem čehož jsem nevědomky odolával bolesti a zranění se tak zhoršovalo. Plných 10 dní jsem podstupoval masáže, ale nic nepomáhalo. Téměř 3 měsíce jsem cítil sníženou citlivost a jakousi otupělost v noze. Doktoři mi řekli, že léčba a tedy i pauza v tréningu je nevyhnutelná. Nic podobné se mi ještě nestalo, nejhorší bylo, že jsem si uvědomoval, že nebýt tohohle výpadku, byl bych na soutěž připraven výborně. Nicméně i když jsem soutěž nemohl absolvovat na 100%, spousta lidí se domnívá, že jsem měl skončit s lepším umístěním.

V roce 2003 jsem závodil na soutěži Maximus v Římě a na soutěži v Austrálii, nohy jsem však mohl naplno cvičit jen několik týdnů, byl jsem připraven tak na 90%. Stačilo to však na kvalifikování se na Master´s Olympia.

Proč si myslíš, že na letošní Olympii si zasloužíš lepší umístění?

Vrátilo se mi sebevědomí a motivace, což jsem po soutěži Mr. Olympia, kde mě sbor rozhodčích naprosto ignoroval a přehlédl mé kvality, potřeboval ze všeho nejvíce. Ještě 3 měsíce po Olympii jsem trénoval s bolestí v noze a začal vážně zvažovat, jestli nemám tělo nechat trochu déle odpočinout a celkově se zregenerovat. Ale po úspěchu na soutěži Maximus v Itálii jsem dostal nový náboj a myšlenky se stáčely na Master´s Olympia. Řekl jsem si to takhle; pokud jsem s 90% formou uspěl tak dobře, pak připravím-li se na 100%, mohu reálně pomýšlet na trofej. Začal jsem tedy trénovat opravdu na plno a motivace byla ihned zpátky. Posledních 10 týdnů před závodem jsem prováděl kardio opravdu každý den v průměru tak hodinu až hodinu a půl. Dietoval jsem tvrději než kdy jindy a trénoval taktéž velmi tvrdě. Nebyl jsem dokonce ani nijak unavený, jak to obvykle před soutěží bývá. Snad poprvé jsem si mohl otevřeně přiznat, že vše proběhlo podle mých představ.

Jak vypadá tvůj tréning na soutěž Mr. Olympia?

Po Master´s Olympia jsem si dal pauzu jen 3 dny a hned jsem začal nanovo. Na prvním tréningu po Master´s Olympia jsem v posilně zažil asi nejlepší tréning a napumpování svého života - opravdu krásný pocit. Už pět dní před soutěží jsem úplně odboural cukry z těla, když mě na pódiu viděl známý, řekl jen že pokud mé tělo po pěti dnech bez cukrů vypadá tak fantasticky, pak po nacukrování musí vypadat neuvěřitelně. Totéž jsem cítil i já sám. Normálně když jsem bez cukrů, tak vypadám trochu ploše, ale tentokrát jsem byl plný a ani nijak unavený. Když jsem začal dodávat cukry, myslel jsem že mé tělo snad exploduje, takový pocit jsem ještě nezažil. Konečně jsem si připadal jako opravdový profík se vším všudy. Co se týče mého pózování, trénoval jsem jej zvlášť důkladně posledních 6 týdnů. Naučil jsem se ještě lépe hlídat si úzký pas a vůbec různé detaily, kterým jsem jindy nevěnoval příliš pozornost. Myslím si, že jsem i v této oblasti udělal tak 50% zlepšení.

Na nadcházející Olympii je mým cílem váha 230 liber (104,3 kg). Minulý rok jsem vážil 228 liber (103,4 kg), letos chci být ještě tvrdší.

Myslíš si, že se můžeš vyrovnat ostatním obrům?

I já jsem velký, určitě větší než třeba Dexter Jackson a on skončil v top 5. Jediné co k úspěchu potřebuji, je být porovnáván i s jinými, lepšími závodníky. Je pravděpodobné, že se někteří favorité na přední umístění z různých důvodů nezúčastní, jiní třeba nepřijdou ve 100% formě apod. To vše mi může dopomoci k ještě lepšímu umístění. Samozřejmě se může stát, že se někdo zraní nebo jinak onemocní a přesto k soutěži nastoupí. Většinou je bohužel pod tlakem sponzorů a když pak nesplní očekávání jejich i svých fanoušků, je to dáváno za vinu právě jemu. Nikoho pak nezajímají pravé důvody.

Jak vypadá tvůj tréningový split?

Obvykle 4+1. Rozdělení partií vypadá asi takto:

Den - Ráno - Večer
1 - Hrudník - Biceps
2 - Záda (vrch)- Záda (střed+spodek)
3 - Ramena - Triceps
4 - Nohy

Jak vypadá tvá dieta?

S dietou jsem začal už 3 měsíce před Master´s Olympia, na soutěži bylo spoustu jiných borců, co začali pozdě s dietou a na pódiu vypadali na rozdíl ode mě příliš ploše. Teď samozřejmě pokračuji v dietě do Olympie, kardio budu provádět tak 30 min. denně. Základem mé stravy je kuřecí maso, jím taky ryby, tak 3-4x týdně. Momentálně se nacházím v Montrealu, kde je k dostání i koňské maso a tak ho zařazuji do jídelníčku taky. V Miami, kde žiji, není koňské maso vůbec k dostání. Když jsem doma, tak jím hodně krůtí maso a rybí filé. Co se uhlohydrátů týče, vůbec nejím chleba, brambory ani těstoviny. Jediné cukry čerpám z rýže, ovoce a zeleniny.

Kde obvykle trénuješ?

Doma v Miami navštěvuji Gold´s Gym v severní části města.

Jak ses vůbec dostal ke kulturistice a následně k soutěžení?

Z počátku jsem cvičil jen tak pro zábavu s kamarádem. Nikdy jsem ani nepomyslel, že bych mohl někdy soutěžit, prostě mě bavilo jen cvičit s činkami. To jsem praktikoval 3 roky pravidelně 3x týdně. Asi po dvou letech jsem velmi zlepšil nohy a vrchní část těla. Majitel posilovny se mě pak zeptal, jestli bych to nechtěl zkusit na nějaké soutěži. Řekl jsem mu, že ne, že jsem pořád ještě student a že nemám příliš času na přípravu a podobné věci. Po několika letech jsem se už ale odhodlal a na svém prvním závodě Mr. Montreal jsem obsadil druhé místo. To bylo pro mě natolik motivující, že jsem chtěl o rok později vyhrát, což se stalo. Po tomto závodě jsem už nikdy žádnou amatérskou soutěž neprohrál. Postupně jsem vyhrál soutěže státu Quebec, východní Kanady a pak i kanadské Mistrovství a to i jako absolutní vítěz. Psal rok 1992. Nicméně pořád jsem si nepřipadal natolik připravený, abych se mohl rovnat profesionálům. Vážil jsem 192 liber (88,5 kg). Další rok jsem se tvrdě připravoval a vynechal soutěže. O rok později - 1994 jsem opět vyhrál, i celkově, Mistrovství Kanady, to už moje váha ukazovala 202 liber (91,5kg).

Obdivoval jsi nějaké kulturisty?

Když jsem začal trénovat, tak asi jako každý - Arnolda. Viděl jsem Pumping Iron a to mě dostalo. Později jsem nacházel inspiraci v Lee Haneym, když po něm nastoupil na světový trůn Dorian, obdivoval jsem jeho.

Co si myslíš o kulturistech, kteří se letos nezúčastní vrcholu sezóny - Mr. Olympia?

Není jednoduché se připravit na takovou soutěž, je to opravdová dřina a když si uvědomíš, že z celé přípravy, která stojí opravdu spoustu peněz, se ti nevrátí třeba ani jediný cent a když tě k tomu všemu ani jedinkrát nevyvolají na porovnávání, tak si opravdu 2x rozmyslíš, jestli stojí za to to celé absolvovat. Letos poprvé se ku prospěchu závodníků trochu změnily pravidla odměňování a finanční odměna bude udělena prvním 12ti závodníkům narozdíl od 10ti jak tomu bylo po několik minulých ročníků. Nicméně pořád platí, že z 22 závodníků odejde 10 bez jediného dolaru. Borci jako Craig Titus nebo Victor Martinez jsou jedni z těch, kteří letos Olympii vynechávají. Není to od věci, zvláště po náročné sezóně, kdy máte za sebou spoustu exhibičních vystoupení apod.

Jaká firma tě nyní podporuje?

Kupodivu nemám kontrakt s žádnou nutriční společností. Patřil jsem pod Weider, ale už nepatřím. Snažím se teď rozjet svou vlastní společnost, nikoliv však na výživové doplňky, ale na samoopalovací krémy či oleje pro kulturisty. Firma má název "Final Touch" a podobných společností na trhy moc není. Tyto výrobky užívám už několik let a lidi se mě často ptají co je to zač, protože barva vypadá skvěle. Podle nynějších pravidel se už nesmí odbíhat z pódia kvůli problémům s barvou apod., takže je potřeba mít na sobě olej, který opravdu vydrží. Firmu rozjíždím teď v Kanadě, pár obchodů už mám i na Floridě.

Co říkáš na zákulisní machinace a politikaření v kulturistice?

Vždycky tu byly tyhle věci a zdaleka se netýkají jen kulturistiky, jsou v každém sportu. Musíš se s tím prostě smířit. Jednou mi Darrem Charles, ještě než vyhrál profesionální soutěž řekl, že každý se jednou dočká. Já i Darrem jsme byli častokrát přehlíženi rozhodčími a společně jsme kritizovali zákulisní jednání. Jsem opravdu šťastný, že Günter Schlierkamp, kterého rozhodčí taky přehlíželi letos porazil Ronnieho. Rozhodčí prostě nemohli ignorovat jeho kvality, jeho lepší symetrii. Kéž by rozhodčí měli oči opravdu otevřené.

Originál v angličtině naleznete na GetBig.com.