Slávka Vinogradova jistě všichni znáte nejen jako úspěšného závodníka (dvojnásobný mistr světa, mistr Evropy), místopředsedu Svazu kulturistiky a fitness České republiky či profesionálního rozhodčího, sledujete ho i v pozici reportéra, který do Vašich domovů přinesl již nejednu zajímavou videoreportáž s příchutí dalekých zemí, v nichž se konaly zahraniční soutěže. Co o něm ale možná nevíte, že je milujícím otcem dvou dětí, a dokonce se z něj snad stává sprinter! Vyrostou z jeho potomků závodníci a proč Slávek běhá? A jak je to s jeho formou, která je tolik diskutovaným tématem na sociálních sítích a která je vzhledem k tomu, že není v soutěžní přípravě, ohromující? Rozhodli jsme se tomu přijít na kloub a Slávka se na všechno zeptali!
Co je u tebe nového, Slávku?
Vyloženě nic nového u mě není, život jde dál. Od posledního soutěžení mi možná přibylo víc rozumu. (smích) Mám víc zkušeností, sám se snažím neustále vzdělávat, čtu a vytvářím si své názory na to, co funguje a co ne. K tomu je potřeba i trochu experimentovat, a tak rád zkouším nové věci, které by v tréninku a jídle mohly fungovat.
Říkáš, že teď zkoušíš něco nového. Je to něco, čím doplňuješ klasický trénink?
V poslední době jsem začal běhat sprinty. Mám to nejen jako formu kardia, ale hlavně mě to baví a udržuje v kondici.
Jak to konkrétně probíhá?
Většinou se tomu věnuji o víkendu, protože na to mám více času. Ráno jdu nalačno tak na hodinku na sportovní sprinterskou dráhu. Hodím do sebe jen kofein, trochu vody a díky tomu se cítím lehce a dobře se mi běhá. Probíhá to tak, že trénuji rychlé starty, kdy vystřelím, běžím co nejrychleji, pak se zastavím, udělám výpady nebo dřepy, vydýchám se a jdu zase znova. Snažím se tím vypalovat tuk, ale také mi jde o zrychlování startů, motivuje to k lepším výkonům. Dělám to celé pocitově, ale mám v plánu zařadit i měření tepu pomocí hodinek. Celý trénink trvá přibližně hodinu.
Je nějaký jiný sport, který tě láká, ale nemáš na něj třeba čas?
Tím, že jsem poměrně všestranný, existuje spousta sportů, kterým bych se chtěl věnovat. Láká mě třeba surfování nebo nějaké adrenalinové sporty, klidně i seskoky padákem. Ale bojuji s časem, proto chodím běhat za barák. (smích)
Co máš na kulturistice nejraději?
Asi nejvíce tu disciplínu, kdy to má člověk nalajnované. Mám rád vyrýsované velké svaly, a proto mě to tolik baví. Na druhou stranu mám na kulturistiku jako sport už trochu jiný názor, než jsem míval. Cvičení a sport ano, ale svému dítěti bych kulturistiku ani omylem nedoporučil. Nemá to se zdravím nic společného. Hlavně na závodní úrovni. Beru to teď trochu jinak, než když jsem byl mladý a šel za tím hlava nehlava a chtěl jsem vyhrávat.
Takže kdyby za tebou přišly tvé děti, že chtějí připravit na závody, uděláš to?
Snažil bych se jim to za každou cenu vymluvit, zejména na závodní úrovni. Jestli by se mi to povedlo, nedokážu říct. Ale odmalička je vedeme i k hudbě a vzdělání, takže se je snažíme rozvíjet i mimo sport, tak doufejme, že za mnou nepřijdou, protože bych se asi nechal zlákat. (smích)
V poslední době se hodně spekuluje o tvojí formě. Soudě podle pozitivních reakcí na sociálních sítích se hodně lidí diví, že nejdeš závodit. Jak to máš?
No, jak to mám. Radši vám řeknu historku, jak to vzniklo. Josef Adlt mi zavolal 25 dní před mistrovstvím Evropy, že tam jede a že bychom mohli udělat nějaké hezké fotky. Pepu jako fotografa obdivuji, a proto jsem byl tomuto nápadu velmi nakloněn. Já mu na to říkám: „Pepo, podívej, já bych strašně rád, ale nemám vůbec žádnou formu.” Na to mi Pepa řekl, že to určitě do té doby zvládnu. (smích) Tím mě trochu vyhecoval a nakopl, byla to pro mě nová motivace, tak jsem se rozhodl do toho jít. Důležité pro mě bylo, že vlastně o nic nešlo, mohl jsem zkoušet nový typ diety, nové tréninky a zase získat nové zkušenosti, a kdyby forma nedopadla, prostě by focení nebylo. Takže žádný nátlak a to na tom bylo to nejlepší.
Takže jsi tuto nabídku na focení bral především jako novou motivaci?
Ano, určitě. Do závodění se už nehrnu, zejména proto, že vím, jak je to náročné. Stíhat trénovat, držet stravu, zároveň zvládat práci a rodinu je velmi psychicky náročné a nedá se to zvládnout, aniž by tím nebylo něco negativně ovlivněno. Vzhledem k tomu, že neustále rozhoduji na soutěžích a setkávám se se závodníky, tak vím, kolik je za tím práce, stresu a vyčerpání, že už se mi připravovat nechce. Tato nabídka pro mě byla příležitost zkusit něco nového tak, aby to neovlivňovalo mé okolí.
Jak jsi tedy současnou formu udělal?
Díky této příležitosti, kdy vlastně o nic nešlo, jsem mohl vyzkoušet dietu, o které jsem už přemýšlel dlouho. V podstatě bych to nazval jako tukovou dietu. Díky ní jsem nakonec formu udělal za 25 dní, což jsem ani sám nečekal, ale jsem rád, že se to podařilo.
Je jasné, že musí přijít otázka, co je „Slávkova tuková dieta”?
No, neřeknu vám přesný jídelníček, ten ani neexistuje, ale spíše principy, kterými jsem se řídil a podle čeho jsem stanovoval porce. Používal jsem hodně tuky. Rozhodl jsem se je na začátku neomezovat a dávat jich dostatek po celý den. Tuky jsem přijímal zejména ve formě avokáda, rybího tuku, kokosového oleje a ořechů. Vyřadil jsem veškeré sacharidy. Bílkoviny jsem měl ve formě kuřecího masa, lososa a doplňoval jsem jídla zeleninou, zejména rajčaty, okurkami a paprikami. Začínal jsem třeba na 500 g lososa, 200 g ořechů, dvou salátech s olivovým olejem (2 lžičky). Ke konci diety jsem o něco tuky snižoval, teď je také o něco snižuji a dávám je ráno, nebo když jsem unavený. Někdy víc, někdy míň. Celé je to o poslouchání těla. Přesně vidím, co a jak mi funguje a jak tělo reaguje. Ale je jasné, že tento přístup je pouze pro někoho, kdo je už vyzávoděný, má nějaké zkušenosti a ví, jak má tělo vypadat. Ale je to hodně o hlavě, je těžké splést chuť a pocit, kdy to opravdu potřebujete. Nakonec je to stejně o tom, abyste vydávali více energie, než přijímáte.
Zkoušel jsi nějaký nový trénink?
Nejednalo se vyloženě o nový trénink, spíše o zvýšení frekvence. Cvičil jsem dvakrát denně, pokaždé jen jednu partii. Ten trénink trvá třeba 45 minut, těžší váhy. Plus kardio. Tím pádem stihnu během týdne odjet jednu partii 2 - 3x. Spousta lidí mi říká, že jsem blázen, že to nezvládnu zregenerovat, ale můj pohled je jiný. Když se cítím unavený, dám pauzu. Poslouchám u toho své tělo. Zatím se ale regeneruje dobře, forma leze pěkně, takže mi to vyhovuje. Může to být také tím, že k tréninku používám vhodné suplementy, které tělu pomohou zregenerovat rychleji. Používám už asi 3 roky produkty od firmy Survival a jsem s nimi maximálně spokojený. Myslím si, že jsou kvalitní, že si na nic nehrají a hlavně že nechtějí nic skrývat.
V současné době už jsi po focení, ale přesto pořád držíš formu a hodně trénuješ, proč?
Ano, je to tak. Focení už proběhlo. Fotky měly docela úspěch, dokonce budou i na titulce Muscle&Fitness a Světa kulturistiky, takže to dopadlo velmi dobře. Jsem rád, že se forma povedla. Po mém návratu z ME jsem se nicméně rozhodl formu ještě podržet. To, že trénuji Martina Mestera, asi víte, jede na začátku července závodit do Ameriky a já s ním pojedu jako doprovod. Jednak budu točit videoreport pro Ronnie.cz a dělat videa z místa dění, za druhé jsme domluveni na dalším focení. Představa krásných pláží v Los Angeles, krásného počasí či legendárního Gold´s Gymu byla natolik lákavá, že mi to za jeden měsíc v dietě navíc stojí. Takže jedu do Ameriky Martina podpořit, aby dopadl co nejlíp.
Můžeme se tedy těšit na aktuální vstupy z místa dění ze slunného LA?
Ano, je to tak, bude ze mě na pár dní reportér, ať to můžete prožívat s námi.
Na Slávkův comeback se těšit nemáme? Podle mě je to soutěžní forma...
Vy si myslíte, že na to mám? Sice si formu držím, ale důvody, proč se nepřipravuji, jsem již zmínil. Kdybych se chystal na soutěž, byl bych na sebe strašně přísný a trpělo by moje okolí, moje rodina, děti, práce. Takhle si cvičím na pohodu. O závodech tedy zatím nepřemýšlím.
Jaké jsou tvé další cíle?
Mé cíle jsou především v oblasti kariéry rozhodčího. To mě teď baví nejvíce a zde se realizuji. Podařilo se mi získat kartu profesionálního rozhodčího, na profi závodech jsem již rozhodoval, ale mým snem a cílem je rozhodovat Olympii v Las Vegas. Někdo se tomu možná směje, já se tomu taky směji, ale je to sen a velký cíl. Je to velká politika se tam dostat, ale stále věřím tomu, že pokud někdo něco chce a jde za tím, vše se může podařit, důležité je tomu věřit.
Proč tě rozhodování baví?
Je to opravdu takový koníček, rád jezdím na závody, rozhoduji o závodnících. Je potřeba mít zkušenosti a snažím se být spravedlivý. Nejvíce mě baví celá závodní atmosféra. Strašně bych chtěl, abychom vyhráli na mistrovství Evropy nebo světa v národech a byli zlatí.
Co je pro tebe priorita při výběru závodníků?
Z pohledu rozhodčího jsem nejvíce zaměřený na symetrii a připravenost. Symetrie těla u mě ale vyhrává.
Co trenérství a příprava závodníků?
Mám rád, když vidím své závodníky na pódiu, a rád je připravuji, ale je to pro mě obrovská zodpovědnost. Rozhodně u nich potřebuji vidět budoucnost a věřit, že na to mají, protože chci být trenér na 100 % a opravdu dát do jejich přípravy všechno. Nemohu se věnovat každému, ale trénovat mě baví a mám v plánu v tom pokračovat.
Koho v současné době připravuješ, na koho se můžeme těšit?
Mezi ty, kteří se brzy objeví na soutěžních prknech, patří Martin Mester, Ondřej Kmošťák, Eva Havelková nebo Lenka Trčková. Mimo to mám spoustu lidí, kterým pomáhám v rámci konzultací apod.
Nedávno jsi také navázal spolupráci se značkou Survival, už jsi o nich mluvil, že používáš jejich suplementy, co tě k tomu vedlo?
Survival jsem objevil někdy v roce 2013, kdy jsem ho začal zkoušet, a překvapilo mě, že mají jednoduché a chutné produkty, které nezatěžovaly moje trávení. Např. když jsem používal BCAA nebo proteiny od jiné firmy, měl jsem třeba pocit těžkosti, špatně se mi trávilo, ale s produkty od Survivalu nemám sebemenší problém. Začal jsem je i proto více studovat a mají prostě něco do sebe. Takže když přišla možnost spolupráce, ani na chvilku jsem neváhal a jsem za ni moc rád.
Foto: Josef Adlt
Víte, že...
