[imgPR]2460_2[/imgP]Marcel Hájek vyhrál Promil Cup 2004
před Pavlem Bartoníčkem a Lubošem Koumalem.[//imgP]
Marcel Hájek
3. místo na Mistrovství ČR 2004 do 70 kg
1) Po osmi letech pravidelného závodění sis naordinoval na rok 2005 přestávku. Co tě k rozhodnutí vedlo, přestal jsi trénovat?
Ano, po 8 letech jsem si, i když nerad, musel dát nucenou přestávku. Ale nevadí! Stejně jsem sezónu chtěl vynechat a zkusit se připravit na další závody již s reprezentačními ambicemi. Trénuji nepřetržitě, vynechal jsem jen před letní dovolenou. Celá rodina jsme takové jižní typy, takže je přes léto dost náročné skloubit slunce, vodu, trénink. Váha se mi pohybuje nad 85 kg.
2) Vypadá to, že v roce 2004 ses stabilně usadil v kategorii do 75 kg. Plánuješ soutěžit v této kategorii i nadále?
Zatím neplánuji přechod do těžší kategorie, uvidíme, kolik naberu a do jaké kvality vše rýsnu. Dost těžko nabírám, i když jsem momentálně na 90 kg.
3) Co považuješ na své postavě za slabé a silné stránky?
No, když se na sebe dívám já, tak je slabé všechno :-), ale nejslabší jsou lýtka. Nejlepší snad ruce.
4) Zaměřuješ se ve svém tréninku na některé slabiny?
Vždy, když se mi něco nelíbí, tak se na to zaměřím. Přizpůsobím dané partii trénink nebo ji zařadím dvakrát týdně.
5) Jaké největší chyby jsi dělal v začátcích?
Asi největší chybou je (a nevyhnula se ani mně), když si myslíte, že svaly porostou, když se na vás ve fitku každý dívá, kolik váhy zvedáte a nevěnujete pozornost tomu, jak určitý cvik provádíte. Váha holt není všechno, nýbrž přesně a poctivě provedený cvik.
6) Čím se ve svém životě zabýváš kromě kulturistiky?
Kromě kulturistiky hraji rekreačně hokej. Dalším hobby je rodina a sex.
8) Jakého "skalpu" českých kulturistů si nejvíce ceníš?
Skalpem jsou pro mě všichni, kteří jsou dobře připraveni, mají skvělou formu a já je dokážu porazit.
[imgPR]2460_1[/imgP]Miroslav Morgenstern[//imgP]
Miroslav Morgenstern
Dvojnásobný vicemistr republiky z let 1999 a 2000
1) Máš za sebou tříletou přestávku. Proč ses pro ni rozhodl? Trénoval jsi dál?
Nějak vyplynula ze situace. Tak už to bývá, starosti atd. Ale to asi každý z nás zná.
Cvičím však stále a bez přestávky, ačkoliv třeba nějaký ten trénink vynechám.
2) Máš ještě závodní ambice?
Ano, chci se vrátit! Chtěl jsem se připravit, ale loni v létě jsem utrpěl zranění, které mi zabránilo cvičit asi 3 měsíce. Praskl mi levý prsní úpon.
3) Čemu se ve svém životě věnuješ kromě kulturistiky?
Jasně, že rodině, ale i závodníkům - nejen v kulturistice.
Také mám rád různé software pro PC, muziku...
4) Máš velice symetrickou postavu. Nacházíš na ní nějakou slabší a silnější partii?
Ano, jasně, že ano. Prsa, s nimiž mám pořád problém a musím je dřít, naopak nohy jdou samy.
Nejsilovější mám záda, nohy a triceps, slabší prsa.
5) Jaký ze svých výsledků považuješ za nejcennější? Kdys byl naopak nejvíce zklamaný?
Největší zklamání jsem naposled zažil tady doma v Mostě, když jsem nedokázal zvládnout dobrý výsledek. Moc ze mě nešla voda a věci, co na mě jindy fungovaly, tentokrát najednou nepůsobily. A nejcennější... to ani nevím. Nějak to tak neberu, ale dobře se mi závodilo v Hořicích, tam je to moc fajn - tímto zdravím pořadatele. Potom se mi skvěle závodilo s Mírou Ciprou.
6) V kulturistice je jistě mnoho faktorů, které určují míru pokroku, ale přesto, kdybys měl rozdělit důležitost mezi stravu a trénink, jaký poměr bys použil?
Poměr? To je těžké. Já jsem zastánce toho, aby vše bylo patřičně v rovnováze. To znamená tvrdý trénink a dostatečná strava, aby bylo vše O.K. Říkám: "Čím víc si kdo sáhne na dno fyzických sil, a dorovná-li to tou správnou stravou, tím lepší bude," ale je jasné, že strava je stejně důležitá jako trénink.
[imgPR]2460_10[/imgP]Petr Kubečka na Mistrovství Čech 2005[//imgP]
Petr Kubečka
6. místo na Mistrovství ČR mužů 2005 do 90 kg
1) Mohl bys zmínit své dosavadní výsledky?
2003: kraj 5. místo a Mistrovství Čech 7. místo - vše v kategorii do 90 kg
2004: kraj 7. místo v kategorii do 90 kg
2005: kraj 3. místo v kategorii nad 80 kg, Mistrovství Čech 5. místo v kategorii do 80 kg, Mistrovství ČR 6. místo v kategorii do 90 kg
2) Jaký úspěch je pro tebe nejcennější?
Nejcennější bylo asi to, že jsem se dobře připravil hned na své první závody v Hořicích, co se vyrýsování týče, a za druhé celá
příprava 2005, kdy se mi splnil sen startu na Mistrovství ČR a celkem se povedla i forma, která už asi lepší být za daných podmínek nemohla - až na ty objemy, které prostě nemám.
3) Kdy jsi naopak zažil největší zklamání při vyhlašování výsledků?
Jednoznačně roku 2004, kdy jsem naprosto nezvládl přípravu a dopadl, jak dopadl. Dál se k tomu nechci vracet, protože to bylo fakt kruté.
4) Jaké partie považuješ za své silné stránky a které naopak za slabiny?
Za silnou stránku můžu ve svém případě považovat maximálně to, že se umím dobře připravit a že jsem poměrně estetický a symetrický. Naopak velkou slabinou je, že mám doslova juniorské objemy a působím značně subtilně.
5) Jaké největší chyby jsi dělal v začátcích?
Jednou byla určitě strava, ve které chybuji dodnes, a dříve také přetrénování narozdíl od současnosti, kdy pro jistotu necvičím skoro vůbec a musím podotknout, že je to o dost horší, než být přetrénovaný.
6) V kulturistice se dá najít jistě mnoho faktorů, které určují míru pokroku, ale přesto, kdybys měl rozdělit důležitost mezi stravu a trénink, jaký poměr bys použil?
Těžko říci, buďto 50 na 50, nebo možná spíš 60 na 40 ve prospěch stravy.
7) Jakého hmotnostního vrcholu dosahuješ v objemové přípravě a kolik kilogramů plánuješ na příští soutěž?
V objemu mám okolo 100 kg, spíš malinko nad, a pokud se mi podaří se ještě někdy připravit a vylézt na prkna, tak bych chtěl určitě atakovat hranici 90 kg.
8) Čemu se ve svém životě věnuješ kromě kulturistiky? (Práce, rodina, hobby.)
V listopadu jsem začal s výcvikem soukromého pilota a myslím, že koncem dubna bych mohl dostat pilotní průkaz. Pak chci určitě pokračovat - nalétat hodiny a přejít na výcvik obchodního a teorii dopravního pilota. Doufám, že se mi vše podaří. Je to sice makačka, ale stojí to určitě za to.
9) Prozradíš své další sportovní plány?
S kulturistikou rozhodně končit nechci, i když, jak už jsem podotkl, momentálně jí moc nedávám, ale to se, doufám, změní
a povede se mi vrátit zpět. Nicméně z druhé strany, za podmínek, které dnes panují (všichni jistě ví, o čem mluvím), mě nic netáhne do přípravy, protože místo,
aby se člověk těšil, že si zazávodí, tak se spíš musí stresovat, co bude zítra, jestli vůbec závody budou, nebudou atd.
10) Máš dlouhodobý sportovní cíl?
Vždy jsem si přál vyhrát Mistrovství ČR, ale teď o tom opravdu raději mluvit nechci. Nejsem sice tak starý, abych si nemohl dělat plány, ale já teď opravdu nevím.
