AcroYoga (III.):
Kde začít s létáním?

Zaujala Vás AcroYoga a rádi byste ji vyzkoušeli? Výborně, tak to jste tu na správné adrese. Náplní dnešního povídání totiž bude právě tato tematika. Předpokládám, že kvalitního (a stejně natěšeného) sparingpartnera již máte a nyní se chcete vrhnout přímo do akce. Kde bude nejlepší začít? Možností je hned několik, pojďme si je postupně rozebrat i s jejich plusy a minusy.

Sám doma: Ten lustr je nebezpečně nízko!

Varianta, která v dnešní době všemocného internetu napadne jistě mnoho z Vás. Pustím si YouTube nebo Ronnie.cz, omrknu zde nějaká instruktážní videa nebo fotografie a podle nich se do toho s vervou pustím uprostřed obýváku s tabletem opřeným o zeď. Možnost to samozřejmě je. Jestli to je dobrý nápad, je už malinko složitější otázka. Přiznám se, že si teď nevybavuji moc lidí, kteří takto začali a někam to pak v tréninku dopracovali. Malinké rozdíly v technice a drobné finty udělají při cvičení hodně. Při vší úctě i ke kvalitním videomateriálům si nemyslím, že Vás takové věci naučí. Přirovnal bych to ke snaze naučit se podle YouTube vzpírat. Jeden takový odvážlivec je zrovna v mé zdravotní péči. Není třeba chodit ani k tak náročné silové disciplíně, jakou je vzpírání. Však i klasické posilovny jsou plné přeborníků, kteří svědomitě pilují techniku a styl svého cvičení podle videí všelijakých mistrů a trenérů všeho možného i nemožného, kterých je plný internet. Takový je trend dnešní doby. A podle toho to také vypadá. Jen při pohledu na ně mě bolí snad každý kloub v těle. Což se stane za chvíli i drtivé většině z nich.

Zpět od drobné tréninkové polemiky k AcroYoze. Výukové materiály na internetu jsou dostupné (jestliže ovládáte angličtinu, s češtinou zde neuspějete) zdarma, a to vcelku v solidní kvalitě. Jejich zhlédnutí určitě není na škodu. Minimálně se pokocháte krásou pohybu a budete o to více prahnout po aktivním cvičení. Vyzkoušet odcvičit si pár základních pozic také můžete. Proč vlastně ne. Jak moc daleko se dostanete a co všechno zvládnete, je věc druhá. Možná jsem Vás hned zpočátku příliš nepotěšil, ale lhát se nemá. AcroYoga není holt tak jednoduchá jako "beach boy trénink" v posilovně na strojích. A i ten spousta lidí nezvládá bez nějaké té dobře mířené rady.

Kde tedy tyto dobře mířené rady hledat? Pár míst se v současnosti už přeci jen najde. Tak sem s nimi!

Vedené lekce

Jednou z možností, jak se blíže seznámit s AcroYogou, je navštívení její vedené lekce. I přes výrazný rozvoj AcroYogy v České republice v posledním roce je takovýto luxus zatím dopřán pouze šťastlivcům v několika městech. Největší rozmach prožívá tento sport (pro někoho možná trochu překvapivě) nikoliv v Praze, ale v Brně. Zde není problém si vybrat z velmi bohaté nabídky. V Praze se také ale není nutné obávat nedostatku lekcí. V ostatních městech naší malé země to už tak slavné není. První vlaštovky už se sice objevují i jinde, ale zatím jich je velice málo. AcroYoga není zrovna nenáročný sport, co se zdatnosti a zkušeností vyučujícího týče. Spíš bych měl říci, co se vyučujících týče. Proč vyučujících? Při létání jsou přece potřeba minimálně dva lidé: báze a letec. Pokud je vyučující na lekci jen jeden, nastane problém s ukázkou a vysvětlováním pozic. Kdysi jsem takto vedené lekce zažil a opravdu je propastný rozdíl mezi jedním lektorem, který si na cvičení vybere někoho ze "zákazníků", nebo mezi dvěma sehranými profíky. Ti nejenže mohou vše dokonale předvést, hlavně Vám ale i vysvětlí a ukáží, na co si musí dát pozor jak báze, tak i letec. Kvalitní lektorské duo je tedy základ dobré a zábavné lekce.

V první kapitole jsem trošku hanil vliv internetu na cvičení. Nyní ale musím uznat, že jeho používání má i neopomenutelné výhody. Jak jinak najít vedenou lekci AcroYogy? Zde nastupuje do akce všemocný internet a popřípadě i jeho sociální sítě. Jedno kliknutí a jste hned blíže vlastnímu cvičení. Můj osobní tip na kvalitní výběr? Použití mnoha lidmi nenáviděného Facebooku. Zde naleznete otevřené skupiny (většinou podle měst) sdružující zájemce provozující tento sport. Najdete v nich mimo jiné přehledy všech lekcí, seminářů a jamů, kterých je možno se u Vás zúčastnit. Velmi často jsou zde publikovány také fotografie z těchto akcí. Můžete si tak vybrat i podle osobních sympatií k lektorům nebo stylu cvičení, který vyznávají.

Co si vybrat?

Stylů cvičení AcroYogy může být díky její rozmanitosti více. Někde můžete 90 minut makat, až se z Vás bude kouřit. Při rozcvičce se nevyhnete klikům, stojkám, swingům, plankům na 10 různých způsobů nebo si třeba zahrajete vybíjenou. Po tom, co se zahřejete, až nebudete moci popadnout dech, Vás následně potěší spousta silové akrobacie, při které budete rádi za ten vydatný oběd, co jste si dali. A když na konci lekce občas zůstane trocha času, možná, ale jenom možná, se dostanete i ke krátkému terapeutickému létání nebo thajské masáži.

Nebudu nic zastírat a rovnou přiznám, že tento přístup k AcroYoze uchvátil hned zpočátku mě i moje sparingpartnerky. Vyzkoušeli jsme sice i jiná pojetí, ale nakonec zůstali u výše zmíněného. Každý není ale takový příznivec těžkého cvičení vyžívající se v koupelích ve vlastním potu (i když na těchto stránkách zabývajících se fitness a silovými sporty předpokládám, že většina čtenářů taková bude). Cvičí se AcroYoga i jinak?

Ano, a musím říci, že méně "silové" pojetí tohoto sportu u nás převládá. V takto vedených lekcích je kladen větší důraz na terapeutické létání a thajskou masáž. V rozcvičce také většinou nepotkáte swing nebo skákání přes švihadlo, ale spíše se ve dvojicích protáhnete, zacvičíte si různá dechová cvičení nebo ty více mobilizační polohy z klasické jógy a při vlastním akrobatickém létání se daleko více setkáte s pozicemi, při kterých budete nuceni spolupracovat ve větších počtech lidí.

Setkal jsem se i s dvoudenním workshopem pro začátečníky, kde se za 12 hodin cvičení procvičilo 6 základních pozic a zbytek času byl vyplněn rozjímáním o duševním klidu a smyslu pohybu a cvičení. V půlce druhého dne jsme utekli, protože se to už opravdu nedalo vydržet. Raději jsme pokračovali ve cvičení sami venku v parku. Nic pro mě.

Záleží tedy na každém z Vás, čemu dáte přednost. Možností máte několik. Každému může sednout něco jiného, a proto není na škodu vyzkoušet i více různých lektorů a jejich vlastní pojetí tohoto sportu. Já jsem příznivcem první výše zmíněné varianty, ale plně chápu i ty, kteří se místo drilu nového typu zvedačky raději o to více protáhnou a zregenerují svoji mysl a tělo. Já se zregeneruji při tom drilu. :)

Složení lekce

Jak taková lekce tedy vlastně vypadá? Základní struktura všech lekcí bývá velmi podobná. Trvají mezi hodinou a půl až dvěma hodinami. Kratší lekce, pokud na ně někde narazíte, nemají moc smysl. Než se člověk trochu připraví a rozcvičí na zátěž, je konec. Ideálně se o Vás budou starat dva lektoři. Maximální počet účastníků takovéto lekce? Zde bude záležet jak na schopnostech lektorů, tak na pokročilosti cvičenců. Optimální počet je mezi 10 až 20 lidmi u lekcí pro začátečníky. Při 10 cvičících párech jich většinou 5 cvičí a zbylých 5 jim dělá spotting, což by ještě měli 2 zkušení lektoři zvládnout bez problému uhlídat a kvalitně odtrénovat. Proč i ten zmíněný minimální počet? Ve více lidech je přece jen lepší atmosféra než v prázdné tělocvičně. Zkušenější skupinky cvičenců už sice při cvičení nepotřebují tolik vodit od lektorů za ručičku, přesto není ani zde vhodná velká cvičební skupina o více než 20 lidech. Cvičí totiž většinou všichni a na kvalitní neustálý spotting se už ohlíží málokdo.

Na začátku vlastní hodiny Vás jistě čeká rozcvička. Jak už jsem se zmínil výše, záleží na lektorovi a jeho stylu cvičení. Můžete čekat vše od klasické jógy až po kruhový silový trénink. AcroYoga je párová záležitost, takže se většinou už při rozcvičce připravte na varianty cviků, ke kterým bude potřeba partner, respektive Vám bude dělat odpor partner. Různé variace na tlakové cviky a kliky ve dvojicích, a to ať už ve stoji, nebo vleže. Rovnovážná cvičení, vše od stojek po společné dřepy v protiváze. V neposlední řadě také náročné pozice a cviky zatěžující primárně Váš střed těla, flekční, rotační nebo antiextenční.

Rozehřátí? Někdo už toho má možná dost, ale to ještě nemusí být zdaleka všechno. Po základním nabuzení organismu je třeba posílit ještě bojového ducha. Společné úpolové hry nejsou v této fázi lekce výjimkou stejně jako hry na posílení vzájemné důvěry.

Po důkladné přípravě může začít hlavní náplň cvičební lekce, kterou je vlastní akrobatické létání. Trénink nových prvků, pilování a náročnější varianty těch starších, plynulé přechody mezi nimi, nebo dokonce cvičení celých komplexních sestav. S tím vším se můžete setkat v této části hodiny. Záleží na lektorovi, přáních cvičenců a obtížnosti Vámi zvolené navštívené lekce. V Brně už jsou například lekce AcroYogy tak rozšířené, že si můžete vybrat alespoň z 5 různých stupňů obtížnosti. Od těch pro úplné nováčky, co se chystají na svůj první vzlet, až po lekci, kterou navštěvují jen adrenalinoví šílenci vznášející se ve vzduchu už pár let.

Poslední částí hodiny bývá terapeutické létání nebo vzájemná thajská masáž na uvolnění. Jak už jsem se zmínil dříve, v některých lekcích těmto činnostem budete věnovat nemalou část celkového času, jinde bude na jejich úkor upřednostňováno vlastní akrobatické létání. Každému podle jeho chuti.

Workshopy a semináře

Nevím, jestli je to jenom můj osobní pocit, ale poslední dobou vidím na každém rohu nějaký seminář nebo workshop. Hlavně v oblasti fitness se s nimi snad opravdu roztrhl pytel. Cvičení s velkou činkou, malou činkou, fialovou činkou s modrými puntíky a zobáčkem na konci. O čem není workshop, to jako by snad ani neexistovalo. AcroYoga není výjimkou. V loňském roce jich bylo na našem území několik. Nejčastěji se jednalo o akce pro úplné nebo skoro úplné začátečníky, kteří s AcroYogou teprve začínají. Tyto semináře bych jejich stylem přirovnal k výše popsané klasicky vedené lekci, jen protáhlé z 90 minut na celý den, popřípadě na celý víkend. Styl cvičení závisí opět na lektorech, takže určitě doporučuji si je před zaplacením dvoudenního workshopu vyzkoušet nebo alespoň sehnat reference. Ať nestrávíte celý víkend meditací a thajskou masáží, nebo naopak nejste zklamáni, že místo těchto činností stále zběsile létáte ve vzduchu. Pro začínající cvičence určitě zajímavá volba.

Kromě těchto workshopů pro začátečníky se začínají objevovat i specializovanější akce pro pokročilejší cvičence. Ty se zabývají spíše pilováním určitého typu pozic nebo prvků než "klasickým" cvičením. V loňském roce přijelo dokonce dva takové víkendové semináře vést několik lektorů ze zahraničí. Cena těchto specializovaných akcí však nebývá zrovna nízká.

Když už jsem se zmínil o ceně, je třeba připomenout, že návštěva seminářů i vedených hodin něco stojí. V Brně průměrně zaplatíte za hodinu a půl dlouhou lekci 150 Kč. Někde trochu méně, někde trochu více. Lekce pořádající se na jaře a v létě za dobrého počasí venku stojí přibližně o čtvrtinu méně. Za celodenní seminář pro začátečníky se ceny pohybují mezi 800 - 1000 korunami. Ale existují i akce, kde za cvičení nemusíte platit vůbec nic nebo jen malý poplatek za pronájem prostoru na cvičení. O co se jedná?

AcroYoga jam

Co je to AcroYoga jam? Nejvěrnější definicí bude asi nezávazné setkání lidí cvičících AcroYogu za účelem zábavy a zdokonalování jejich dovedností. Řekněme takový volný trénink ve skupině. Na takovém jamu nemáte žádného lektora, který Vám říká, co máte a nemáte dělat. Maximálně je přítomný organizátor, jenž jam svolal, zařídil pro něj prostor, popřípadě připravil hudbu atd. Lidé mohou v jeho průběhu volně přicházet a odcházet podle libosti. Stejně tak ani vlastní cvičení není nikterak omezeno, každému co je po chuti. Pevnou strukturu tedy tato setkání nemají. Žádný dril průpravných cviků nebo jednotlivých pozic Vás zde nepotká. Co z toho plyne? Je lepší už alespoň něco umět, než na takový jam zamíříte.

Pokud už ale máte něco odlétáno, nejsou návštěvy těchto jamů vůbec špatnou volbou. Můžete se nechat kvalitně zaspottovat, zacvičit si pro změnu s jiným sparingpartnerem nebo se přiučit od ostatních novým náročnějším pozicím. Většina lidí na jamech jsou nadšenci, kteří Vám rádi poradí a pomohou. V Brně i v Praze se minimálně jednou týdně nějaký menší jam určitě pořádá. V zimních měsících se pronajímání větší tělocvičny a v létě se okupují parky. Opět Vás odkáži na sociální sítě, kde se tato setkání organizují.

Sám doma 2: Letecká přehlídka

V prvním odstavci tohoto článku jsem psal o vhodnosti, respektive nevhodnosti provozování AcroYogy v začátcích doma. Co ale pokročilejší cvičenci? Máte za sebou několik lekcí, jamů nebo i nějaký ten celodenní workshop a chcete si zopakovat naučené pozice a sestavy? Pilovat různé skoky a přechody? Proč ne. Osobně mě takovéto tréninky v současnosti baví nejvíce. Hezky v klidu si cvičit a makat, na čem se mně a mému parťákovi zrovna zamane. S množstvím prvků a pozic, které budete ovládat, se možnosti domácího tréninku rychle zvětšují. I jako pokročilý cvičenec ale stále navštěvuji vedené AcroYogové lekce. Nikdo učený z nebe nespadl a vždy je prospěšné si nechat poradit od někoho zkušenějšího. Naučit se nový těžký prvek nebo vyzkoušet jejich vzájemnou kombinaci, která Vás nenapadla. V neposlední řadě si také na společných akcích užijete nejen spoustu dřiny, ale i zábavy. Některé "šílenosti" si doma neodcvičíte, na to potřebujete skupinu dalších podobně odhodlaných a zkušených lidí.

Trénink doma neznamená, že musíte cvičit v obývacím pokoji. AcroYoga je na vybavení vcelku nenáročný sport. Proč si nezacvičit třeba po zápřahu v posilovně? Každé větší a modernější fitness centrum už má nějakou tu místnost nebo alespoň větší zónu s měkčím povrchem určenou k regeneraci a protažení. Při hezkém počasí se pod širým nebem najde ještě daleko více míst vhodných ke cvičení. Na přiložených fotkách ostatně uvidíte místo prázdných slov i pár důkazů tohoto tvrzení.

---

---

---

---

Diskuse k článku:

Reklama:

Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.