CrossFit: Soutěž CFT Battle 2015 vybrala přes 76.000 Kč pro nadaci dětské onkologie

Jak už to bývá tradicí, patřil i letos třetí listopadový víkend v Brně soutěži CFT Battle, která se stejně jako v loňském roce konala v tenisovém areálu Tennis Paradise. Závod tohoto jména se konal již potřetí v řadě, ovšem letos doznal mnoha změn. Tou největší bylo zaměření soutěže. Zatímco v loňském roce se jednalo ryze o soutěž jednotlivců, letos závodili jednotlivci v sobotu 21. 11., neděle 22. 11. pak patřila soutěži týmů.

Organizátoři si při této příležitosti dali nelehký úkol připravit soutěž, kterou si užijí jak začínající, tak pokročilí atleti. Klíčem k tomu měly být netradiční disciplíny, které mohly poněkud vyrovnat hendikep začátečníků oproti ostříleným atletům. "Do CFT Battle 2015 jsme šli jako v minulém roce s mírnou obavou, protože jsme do programu zařadili nové formy cvičení. Jednalo se spíš o doplňkové cviky a pomůcky pro zdokonalení tréninků. S novinkou, kterou jsme zde použili, se nesetkalo asi 95 % soutěžících, takže zařazení do WODu mohlo vyrovnat rozdíl mezi nováčkem a pokročilým atletem. Člověk ale nikdy neví, jak takovou věc crossfitová komunita vezme. Podle ohlasů to většina lidí vzala pozitivně, a to hlavně soutěžící kategorie open jednotlivců," říká Jaroslav Kratina, jeden z hlavních organizátorů.

Zajímavou novinkou v sobotním závodě bylo využití dřevěných koulí zavěšených na hrazdě. Ty jsou obvykle používány v tréninku lezců, kteří si tak zlepšují sílu úchopu. Pro crossfitery to ale byla záležitost nová, a tak poměrně obtížná.

V nedělní soutěži týmů se ovšem organizátoři už do větších experimentů nepouštěli. Zde chtěli od týmů hlavně to, aby spolupracovaly, taktizovaly a uměly využít silných stránek každého z nich.

Prvním WODem dne byly výstupy na plyo box s kotoučem v každé ruce. Ženy měly při tomto úkolu v rukou 10kg bumpery, muži 15kg. Na bednu vystupoval vždy jeden z týmu, další dva se tak trochu nudili ve visu na hrazdě, poslední člen týmu odpočíval. Hlavním kamenem úrazu tu byl opět úchop. Výdrže na hrazdě ruce už tak dost potrápily, udržet v nich pak ještě bumpery byl už někdy boj a kotouče často vypadávaly atletům z rukou.

WOD 1
Time cap 18 min.

• 8x 30 výstupů na plyo box (muži 61 cm + 2x 15kg bumper, ženy 50 cm + 2x 10kg bumper)

Druhý workout a jeho 400 wall ballů nebyl právě divácký trhák, ale od soutěžících vyžadoval kromě silové vytrvalosti i trochu té šikovnosti. Medicinbal si totiž mezi sebou členové týmu předávali tak, že atlet, který byl právě "na balónu" vyhodil medicinbal na terč, ustoupil stranou, střídající člen týmu musel míč chytit a plynule pokračovat ve wall ballech. Pokud se předávka nepovedla nebo atlet netrefil terč, celý tým čekala penalizace ve formě pěti synchronizovaných angličáků.

WOD 2
Time cap 15 min.

• 400 wall balls

Třetí úkol závodu týmů se skládal ze dvou částí. V první měly závodníci zvládnout maximální počet opakování mrtvého tahu s činkou naloženou 60 kg, v druhé je pak čekala stará známá Fran (benchmark) v týmovém provedení. Fran zde byla fakt krvák. Organizátoři totiž nepovolili při shybech rukavice, a i když mozolníky se používat mohly, někteří atleti si roztrhali dlaně do krve.

WOD 3 + 4

a) 2 min. to find max rep for deadlift (muži a ženy 60 kg)

1 min. rest

b) Team Fran - time cap 11 min
21 - 15 - 9

• pull-ups
• thrusters (muži 40 kg, ženy 25 kg)

Po třetím kombinovaném WODu následoval cut a semifinále, do kterého mělo původně postoupit 12 týmů, ovšem organizátoři se nakonec rozhodli pustit dále týmů 20. Těžko říct, kolik závodníků, kteří mysleli, že už mají padla, nastoupilo do dalších bojů s nacpanými žaludky, ovšem kupodivu na plac se dostavili všichni. Tedy vyjma týmu, který byl nucen ze soutěže odstoupit z důvodu zranění jednoho ze svých členů.

Semifinálovým úkolem byl 10minutový AMRAP - pět za sebou následujících cviků, kdy se každé další kolo navyšovala váha. Byl tu ale malý háček. Celých 10 minut nesměla být činka položena na zem, takže všechna předávání, přidávání, či sundávání kotoučů musela probíhat ve vzduchu za spolupráce celého týmu.

Semifinále
AMRAP 10 min.
Complex:

• 5x hang power clean
• 5x front squat
• 5x shoulder to overhead
• 5x back squat

Do závěrečného finálového boje postoupilo už jen šest nejlepších týmů. V posledním WODu soutěže atlety čekaly overhead squaty a bar muscle-upy, tedy cviky závodníkům důvěrně známé, ovšem k těm organizátoři zařadili ještě malé zpestření. Třetím cvikem workoutu měla být jakási variace kliku ve stojce, při kterém se ale cvičící atlet neopíral o stěnu, ale zachovat balanc mu pomáhali dva jeho kolegové vytvořením jakési ohrádky ze spojených rukou. To bylo ale vše, jak členové týmu mohli svému cvičícímu kolegovi pomoci, jakákoliv jiná dopomoc byla zakázána.

Finále
AMRAP 15 min.
reps 1, 2, 3, 4... of:

• head stand to hand stand and to head stand
• bar muscle-up
• overhead squat (muži 60 kg, ženy 40 kg)

Po skončení finálového WODu si vzali organizátoři trochu času na sečtení výsledků a pak přišlo už jen jejich vyhlášení. Vítěz nedělního týmového závodu nebyl překvapením, spíše naopak. Dopředu bylo jasné, že "papírově" nejsilnější tým soutěže CrossFit Destiny Black zde nemá konkurenci, pokud mu tedy vítězné tažení nepřekazí skvadra se silným základem v podobě Michala Merganiče a Michaely Palové. Tomuto seskupení se ale na závodě nedařilo dle představ, a tak byl brněnský závod pro CrossFit Destiny Black spíše tréninkem. Účast elitního týmu na soutěži ale jistě nebyla na škodu věci, spíš naopak. Pro ty, kteří mají ambice a chtějí být nejlepší, je vždycky dobré moci se srovnat s nejlepšími.

Zatímco vítězství týmu CrossFit Destiny Black ve složení Filip Trojovský, Michal Velkov, Mirka Zemanová a Markéta Tarasová bylo podloženo velkým bodovým odstupem od zbytku startovního pole, mezi druhým a třetím místem nemohl být rozdíl těsnější. Pouhý jeden bod rozhodl o tom, že druhé místo obsadil tým Tribolus Ass a třetí seskupení Godzillas.

Jak soutěž CFT Battle Brno hodnotí po jejím skončení hlavní organizátor Jaroslav Kratina? "Má spokojenost přichází postupně, s odstupem času. Dávám si dohromady pro a proti, přemýšlím, kde co zlepšit, kde ubrat, zda udělat další ročník... Začátkem této soutěže začalo totiž všechno jak na potvoru haprovat. Mobilní toalety, které měly přijet v 8 hodin, dorazily až po 11., tiskárna, která den předtím fungovala normálně, odmítla spolupracovat, k tomu přestala téct voda atd. To jsou věci, na které se nedá připravit, ten, kdo dělá soutěž, ví, o čem mluvím. Naštěstí jsem měl kolem sebe tým lidí, na které jsem se mohl spolehnout a kteří mi pomohli. Velký kus práce odvedl hlavní rozhodčí Michal Kiss z CrossFit Redoubt Nové Zámky i tým jeho rozhodčích. Velmi pomohli i lidé z Elite Gym Brno, Elit Gym Lhenice, Elite Gym Radiměř a Martina Zábranská. Všem tímto ještě jednou děkuji."

Všechna případná negativa soutěže CFT Battle 2015 ovšem přebíjí suma, která se vybrala a byla zaslaná přímo na účet Nadačního fondu dětské onkologie Krtek v Brně. "Na této dobročinné akci se podíleli všichni účastníci soutěže. Za kvalifikační videa se vybrala částka přes 76.000 Kč, což znamená, že jsme všichni společně udělali pro děti více než 76 tisíc opakování," říká pořadatel Jaroslav Kratina. K vybrané částce šly i peníze vybrané z dobrovolného vstupného. Za tento akt dobročinnosti patří všem účastníkům i pořadatelům veliký palec nahoru.

Bohužel se zdá, že už i v crossfitové komunitě se nám rozmáhá takový nešvar, a to obhroublé a nevybíravé shazování prakticky čehokoli a kohokoli. To se týká i závodů pořádaných v Česku. Organizátoři soutěží se tak nezřídka po uskutečněné akci dozvědí ze sociálních sítí, že jsou neschopní amatéři, rozhodčí jsou nespravedliví, slepí, záškodničtí, popřípadě podplacení a na ho*no je vlastně úplně všechno, včetně cen, sportovního vybavení, záchodů nebo počasí. Nenechat na nikom a na ničem nit suchou, jako by se stávalo nejpopulárnější disciplínou. A je smutné, že tento jev čím dál víc proniká i mezi sportovce, od kterých se vždy kromě výkonů očekával i vyšší charakterový a morální standard, jelikož sport cizeluje nejen tělo, ale i duševní kvality. Jisté je, že každý jeden organizátor závodu se vždy snaží připravit co nejlepší akci, dle svých možností a schopností. Že se to vždy nepovede na výbornou, je jasné, v tom případě je ovšem namístě konstruktivní kritika přednesená nejlépe přímo organizátorovi, který ji může vzít v potaz při organizaci dalších závodů. Pomluvy za zády a zlá, až nenávistná odsuzování na sociálních sítích ničemu nepomohou. Svůj názor na věc vyjádřil na požádání i pořadatel soutěže CFT Battle Jaroslav Kratina.

	Czech Beast Challenge 2015 (sobota) - reportáž a fotogalerie
	CrossFit: Slovník pojmů a cviků

"Vždy, když se člověk snaží něco udělat, je potřeba očekávat i negativní kritiku. Té se jednoduše nevyhneme. Všichni, kteří pořádáme soutěže, to děláme pro lidi a snažíme se vždy na 110 %. Nikdy v tom není nic, čím bychom chtěli nějak indisponovat soutěžící. Každý z nás, ať jsem to já, David Egydy, Martin Štěpánek, Zdeněk Weig, Ilja Číž, Miroslav Skála, Vendy a Dušan Juklovi, nebo Jitka Vacková, Big One Fitness, či Hadrák v Liberci, všichni na soutěži pracujeme s vědomím, že chceme připravit co nejlepší akci. Málo lidí si dnes uvědomí, že právě tito lidé rozběhli soutěžní scénu v ČR a že právě díky jejich práci jsou soutěže v ČR tam, kde teď jsou.

Každý z nás organizátorů ví, že po skončení soutěže se vždy objeví názory lidí, a věřte, že každý z nás to očekává. Pozitivní ohlasy zahřejí u srdce, z negativních se snažíme poučit do dalšího ročníku. Já osobně si stojím za každým ze svých lidí, i když si uvědomuji, že soutěže u nás jsou ještě na amatérské úrovni a mezi našimi a evropskými soutěžemi i evropskou crossfitovou špičkou je ještě hluboká propast. Nemusíme si na nic hrát, jsme ještě v plenkách, ale tvrdou prací se dostaneme krok po kroku blíž k dokonalejším průběhům soutěží i jejich vyšší úrovni.

A jak beru kritiky na sociálních sítích? S tím se potýkají všechny závody bez ohledu na to, jaké jsou nebo kdo je pořádá. Ten je břídil a ten to taky zpackal... Na každého se vždycky něco najde. A já se ptám: no a co z toho? Mně se letos podařilo zasoutěžit si jen na jedněch závodech v Liberci. Závody se mi líbily, ale i kdyby tomu tak nebylo, nebudu se o tom rozepisovat na Facebooku, ale organizátorovi zavolám a řeknu mu to přímo. Osobně to beru tak, že když za mnou někdo přijde s opodstatněnou kritikou, záleží mu na tom, abychom se napříště zlepšili, a nejde mu jen o to, někoho degradovat.

Nenávistné slovní napadání na internetu, to je pak kapitola sama pro sebe. V tom mívá většinou prsty člověk, v našem případě pseudosportovec, který má nějaký problém v sobě. Takovému jedinci nedává úspěch jiných spát a svoji frustraci si kompenzuje u počítače místo toho, aby trénoval, zdokonaloval se nebo udělal něco pořádného pro CrossFit u nás. Každý úspěšný sportovec se vyznačuje pokorou a tvrdou prací. Pusou nebo tréninkem psaní na klávesnici ještě nikdy nikdo nad hlavu těžkou činku nedostal. Já osobně si vážím i každého, kdo něčím přispěl české crossfitové scéně, a i když spolu nevycházíme všichni na 100 %, vzájemně se respektujeme a tento respekt a úcta by tam měly být vždycky."

Fotografie ze závodu týmů na CFT Battle Brno 2015