Reklama:

Výživová poradna:
Glykémie a chutě na sladké

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

Chcete zakoupit knihu Daniely Krčové
Sportovní výživa na míru?
KOUPIT ZDE
Další články autorky na Ronnie.cz naleznete zde.
K dispozici je i její výživová NutriD poradna,
kterou najdete také na Facebooku.

Poradna odpovídá na konkrétní dotazy zájemců velmi zjednodušeně, aby jejímu
obsahu porozuměl skutečně i ten, kdo má nulové vědomosti o výživě.

Hledáte-li podrobnější informace k daným tématům, využijte našeho vyhledávače
nebo členění příspěvků podle kategorií, mnoho odborněji laděných a podrobnějších článků jistě najdete.

Dobrý den, mám tento problém. Měřím si občas cukr a mám většinou 4,3 - 4,8 a to je většinou tak 1 - 1,5 hodiny po jídle. Jednou jsem dokonce měla 3,8 a to jsem se měřila asi hodinu po obědě (kuřecí plátek, vařené brambory, zelenina). Takže mám často spíše nízký cukr. Pak mě pochopitelně honí chuť na sladké, ale nevím, jestli nemám třeba jen málo pečiva. Jím téměř pravidelně, celkem normálně, snažím se bílému pečivu vyhýbat. Přílohy jím spíše rýži, těstoviny, brambory a normální porce (asi tak 160 - 200 g ) a masa tak 120 - 150 g. V čem je problém? V rodině máme "cukrářky" - dokonce i tu, která už užívá inzulín. Doktor mi při vyšetření krve pouze řekl, že jsem mladá a mám asi rychlé spalování. Nesportuji, pouze více chodím rychlejší chůzí, je mi 32 let a mám jedno dítě. Díky za každou Vaši odpověď.

Úvodem

Glykémie je označení pro hladinu krevního cukru glukózy v krvi. Hodnoty glykémie se uvádějí v jednotkách mmol/l (milimol na litr). Normální hladina krevního cukru je 3,5 - 5,5 mmol/l na lačno. Hodnoty nad 5,5 mmol/l označujeme jako hyperglykémii (zvýšený krevní cukr), hodnoty nižší než 3,5 mmol/l znamenají hypoglykémii (nízký krevní cukr). Hladina glykémie je ovlivňována hormony inzulínem, glukagonem, adrenalinem, glukokortikoidy (kortizol) a růstovým hormonem.

Postprandiální glykémie je pak hladina glykémie 60 - 120 minut po jídle. Normální hladina postprandiální glykémie se může pohybovat až do 7,8 mmol/l (u diabetiků až 11 mmol/l) v závislosti na složení jídla.

Pokud Vám byly naměřeny hodnoty 3,8 - 4,8 mmol/l, pohybujete se v normě. To, že míváte po jídle chutě na sladké, může být ovlivněno více faktory. V prvé řadě zařaďte ke každému jídlu nějakou zeleninu (nejlépe syrovou), čímž snížíte glykemickou nálož pokrmu. Z příloh vybírejte celozrnné varianty a brambory vařte ve slupce (snížíte tím jejich glykemický index). Co se týká pohybu, určitě bych Vám doporučila zařadit kromě chůze i nějakou sportovní aktivitu. Nemusí to být posilování, ale například turistika, plavání, jízda na kole a podobně. Sportování (aerobní i anaerobní) zlepšuje hospodaření s cukry v organismu - inzulínovou rezistenci.

Za všechno můžou hormony

Inzulín

Inzulín je hormon produkovaný B-buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Do krve je vylučován neustále (tzv. bazální sekrece), v závislosti na konzumaci potravy je ho však vylučováno více (tzv. stimulovaná sekrece). Inzulín se účastní metabolismu sacharidů, bílkovin i tuků a působí na svalové, tukové a jaterní buňky. Je zodpovědný za vstup glukózy do buněk, čímž jim zajišťuje přísun energie. Buňky mají na povrchu inzulínové receptory, které umožňují vstup glukózy dovnitř buněk. Pokud jsou tyto receptory narušeny, dochází ke snížení nebo úplné ztrátě citlivosti na inzulín. To pak vede k poruchám glukózové tolerance, ale o tom více až v dalších odstavcích. Inzulín kromě toho brání rozkladu tuků (lipolýza) a glykogenu v játrech (glykogenolýza) a umožňuje zabudování bílkovin do svalů. Pokud bychom to měli shrnout, inzulín v těle působí anabolicky.

Glukagon

Glukagon je obdobně jako inzulín produkován slinivkou břišní, ale alfa-buňkami. Působí proti účinkům inzulínu - zvyšuje glykémii. Pokud je v krvi nedostatek cukru, produkce glukagonu se zvyšuje. Glukagon zvyšuje krevní cukr rozkladem jaterního glykogenu, popřípadě zásobních tuků.

Kromě inzulínu a glukagonu hrají roli v udržování glykémie také hormony adrenalin, kortizol a růstový hormon, které v případě potřeby glykémii zvyšují.



Hypoglykémie

Hypoglykémie se definuje jako pokles hladiny krevního cukru pod 3,5 mmol/l. Hypoglykemické kóma je závažný a život ohrožující stav. Bohužel se dá mnohdy hypoglykémie jen těžce rozlišit od hyperglykémie. Při podezření na hypoglykémii musíme člověku vždy podat cukr nebo nápoj slazený cukrem. Pokud se jedná o hypoglykémii, zachráníme mu tím život, a pokud o hyperglykémii, cukr mu nijak neuškodí.

Příznaky hypoglykémie

  • slabost
  • hlad
  • podrážděnost
  • pocit úzkosti, nervozita
  • mravenčení a snížená citlivost končetin
  • třes
  • pocení
  • nevolnost, zvracení
  • zmatenost
  • závratě až ztráta vědomí (těžká hypoglykémie)

Jak už bylo zmíněno, na zvýšení glykémie se podílejí hormony glukagon a adrenalin. U zdravého člověka zajišťují stálou glykémii, proto u něj hypoglykémie běžně nevzniká. Výjimkou může být dlouhá a vyčerpávající fyzická aktivita, pokud organismus tyto hormony nestíhá produkovat v dostatečném množství a dostatečnou rychlostí. Hypoglykémie vzniká hlavně u diabetiků v důsledku nesprávné aplikace nebo nepřiměřené dávky inzulínu. Po aplikaci inzulínu by mělo následovat nejpozději do 30 minut jídlo, jinak může dojít k hypoglykémii.

Glukóza je hlavním zdrojem energie pro mozek - ten potřebuje asi 100 g glukózy denně. Pokud v krvi není dostatek glukózy (hypoglykémie), dochází k vyplavení adrenalinu a glukagonu. Adrenalin a glukagon zvyšují glykémii tím, že v játrech začnou rozkládat zásobní cukr glykogen na glukózu.

Hyperglykémie

Hyperglykémie je zvýšení krevního cukru nad normu. Pokud hyperglykémie trvá delší dobu, buňky nedostávají potřebnou energii a začínají hledat alternativní zdroj - tuky. Při rozkladu tuků vznikají meziprodukty, tzv. ketolátky (beta-hydroxybutyrát, acetoacetát a aceton). Beta-hydroxybutyrát a acetoacetát mohou sloužit jako alternativní zdroj energie, například pro mozek, místo glukózy. Aceton se metabolizuje a je z těla vylučován dechem (ovocný zápach dechu) a močí. Jestliže se v těle začnou ketolátky hromadit, vzniká ketóza. Ketóza sama o sobě není škodlivá, ale pokud se ketolátky tvoří v nadměrném množství, dochází ke ketoacidóze. Ketolátky se nestíhají zpracovávat a snižuje se pH krve. Následkem toho je okyselení a rozvrat vnitřního prostředí těla, což člověka ohrožuje na životě.

Příznaky hyperglykémie

  • polyurie (nadměrné močení) a glykosurie (glukóza v moči)
  • s tím spojená žízeň
  • únava
  • nevolnost
  • slabost

Glykemický index (GI)

Hladina glykémie závisí na jídle: zvyšuje se po jídle bohatém na sacharidy a snižuje se s odstupem od jídla. Významnou roli hraje glykemický index (GI) - ukazatel toho, jak rychle nám jednotlivé sacharidové potraviny zvýší hladinu krevního cukru ve srovnání se 100 g čisté glukózy (referenční hodnota 100). Čím nižší má potravina GI, tím pomaleji hladinu krevního cukru zvyšuje. Potraviny s nízkým GI jsou pro nás výhodnější, protože se z nich energie do krve uvolňuje pomaleji, vydrží nám déle a nedochází k tak výrazným chutím na sladké. V potaz je nutno brát ale to, že většinou nikdy nejíme potravinu samotnou a téměř vždy jíme nějakou kombinaci potravin (pokrm). To však zásadně mění výslednou hodnotu GI a tabulky s GI v tomhle ohledu nemají velký význam.

Také technologická úprava a přítomnost jiných složek potravy (vláknina, bílkovina, tuk) mění rychlost vstřebávání sacharidů. Čím delší tepelné úpravě potravinu podrobíme, tím vyšší bude její glykemický index. Naopak kombinace sacharidového jídla s bílkovinou nebo tukem rychlost vstřebávání cukrů zpomaluje.

Glykemická nálož (GN)

Protože glykemický index není příliš relevantní, pro hodnocení vzrůstu glykémie po konzumaci jídla byla zavedena glykemická nálož (glycemic load). Glykemická nálož se počítá podle GI a množství sacharidů v každé potravině v pokrmu a poskytne nám mnohem lepší přehled, jak nám jídlo ovlivní hladinu krevního cukru.

GN = GI x množství sacharidů (g) / 100

Příklad 1:

Kuřecí plátek, 100 g vařených brambor
Vařené brambory ve slupce mají GI 65 a obsahují 18 g sacharidů, kuřecí maso sacharidy neobsahuje a GI se tak nepočítá. Výsledná GN je tak 11,7 (65 x 18 / 100).

Příklad 2:

100 g ovesných vloček, 100 ml mléka, 100 g pomeranče
Ovesné vločky mají GI 50 a 60 g sacharidů, polotučné mléko má GI 30 a 4,8 g sacharidů, pomeranč má GI 35 a 10 g sacharidů. Výsledná GN tohoto jídla je 11,6.
50 x 60 /100 = 30
30 x 4,8 / 100 = 1,44
35 x 10 / 100 = 3,5
(hodnoty sečteme a zprůměrujeme: 30 + 1,44 + 3,5 = 34,94 / 3 = 11,6)

I potraviny, které obsahují "rychlé cukry", mohou mít nízkou glykemickou nálož. Například jahody - obsahují asi jen 8 % sacharidů, ale zbytek je voda, a proto způsobí mnohem menší produkci inzulínu než například rýže (která má 80 % sacharidů).

Po jídle s vysokou glykemickou náloží dojde k prudkému vzestupu krevního cukru (glukózy). Následně je vyprodukováno značné množství inzulínu, který transportuje glukózu do buněk. Buňky glukózu z krve nasají jako houba, což způsobí rapidní pokles glykémie. Následkem toho je pak únava a pocit hladu. Mozek signalizuje nedostatek cukru v krvi a člověk pak nejčastěji sáhne po něčem sladkém.

Inzulínová rezistence

Jak již bylo řečeno, zvýšená hladina krevního cukru zvyšuje produkci inzulínu. Pokud dlouhodobě přijímáme nadbytek cukrů, může dojít ke snížení citlivosti buněk na inzulín (inzulínové rezistenci). Buňky pak nejsou i přes dostatečný přísun sacharidů schopny efektivně cukry využít. Nejvíce jsou inzulínovou rezistencí postiženy svalové, jaterní a tukové buňky.

Na inzulínové rezistenci se nejvíce podílí svalová tkáň (až 95 %). Pravidelnou a přiměřenou fyzickou aktivitou proto můžeme citlivost na inzulín podstatně zlepšit. Aerobní fyzická aktivita (běh, plavání, běh na lyžích) i anaerobní fyzická aktivita zlepšují citlivost buněk na inzulín. Při aerobních aktivitách dochází k prudšímu poklesu glykémie a energie je dále kryta hlavně mastnými kyselinami uvolněnými z tukové tkáně. Anaerobní aktivity nezpůsobují tak prudký pokles glykémie, protože se ke krytí energie postupně využívá svalový a jaterní glykogen (z něj se uvolňuje glukóza do krve).

Poruchy v metabolismu glukózy

Častá odchylka od normálních hodnot glykémie je patologickým stavem. Poruchy v metabolismu glukózy dělíme na poruchy glukózové homeostázy a diabetes mellitus.

Poruchy glukózové homeostázy

Mezi poruchy glukózové homeostázy patří zvýšená glykémie nalačno a porucha glukózové tolerance. Zvýšená hodnota pro hladinu krevního cukru nalačno se uvádí v rozmezí 5,6 - 6,9 mmol/l. Porucha glukózové tolerance se diagnostikuje orálním testem glukózové tolerance. Podává se 75 g glukózy rozpuštěné v 250 ml vody, a pokud je po 2 hodinách naměřena glykémie v rozmezí 6,1 - 7,0 mmol/l, jedná se o poruchu glukózové tolerance.

Diabetes mellitus

Diabetes mellitus (úplavice cukrová, laicky cukrovka) je různorodá skupina onemocnění s hlavním charakteristickým znakem - zvýšenou hladinou krevního cukru (hyperglykémií). Počet diabetiků každým rokem roste a dnes je cukrovka považována za civilizační nemoc 21. století. Mnohem vyšší incidence je u diabetu II. typu, který úzce souvisí se stravovacími návyky a životním stylem, než u diabetu I. typu.

Diagnóza diabetu mellitu se podle Americké diabetické asociace (2010) dá stanovit splněním alespoň jednoho z těchto kritérií:

  • glykémie nalačno (aspoň 8 hodin lačnění) vyšší nebo rovna 7,0 mmol/l
  • glykovaný hemoglobin vyšší nebo roven 6,5 %
  • glykémie při glukózovém tolerančním testu (po 2 hodinách od podání glukózy) vyšší nebo rovna 11,1 mmol/l
  • náhodně měřená glykémie nad 11 mmol/l

Diabetes mellitus I. typu

Diabetes mellitus I. typu (DM I.) vzniká na podkladě úplného poškození B-buněk slinivky břišní. Buňky přestanou vytvářet inzulín a energie (glukóza) neproniká do buněk. Příčinou cukrovky I. typu je souhra genetických faktorů s vlivy prostředí (uvádí se virové infekce, časná konzumace kravského mléka a kratší doba kojení). Projevuje se často od mládí, proto se mu také říká juvenilní diabetes (juvenilní = mladistvý). Diabetici I. typu nebývají na rozdíl od II. typu obézní a nemusí dodržovat zásadní dietní omezení. Léčba inzulínem je nezbytná a v kombinaci s pravidelným a zdravým stravováním je předpokladem ke zvládnutí nemoci.

Stravování při DM I. by mělo odpovídat zásadám racionální výživy a důležité je dodržování pravidelnosti v jídlech. Celkové množství sacharidů stanoví lékař a je vhodné jej rozdělit během dne do několika menších porcí, aby nedocházelo k velkým výkyvům glykémie. Pro lepší orientaci se využívají tzv. sacharidové jednotky - 1 sacharidová jednotka představuje 12 g sacharidů. Diabetik se pak může lépe vyznat v tom, kolik může sníst například rýže, krajíců chleba, ovoce apod. V jídelníčku by měly převažovat komplexní sacharidy (rýže, celozrnné potraviny) s nízkým glykemickým indexem na úkor jednoduchých cukrů. Technologická příprava jídla by měla být šetřící (preferovat vaření, dušení, dušení v páře, pečení bez velkého množství tuku) a důležité je se vyvarovat alkoholu, který prudce zvyšuje glykémii.

Pohyb je neodmyslitelnou součástí zdravého způsobu života. I diabetici mohou sportovat, musí nad tím ale více přemýšlet, protože pohybová aktivita ovlivňuje hladinu glykémie. Při sportování a pohybu je nutné brát v potaz aktuální hladinu glykémie a intenzitu zátěže, podle které se stanoví příjem sacharidů před a během výkonu.

  • 1. Mírná zátěž (chůze)
    • glykémie pod 5,5 mmol/l - 10 - 15 g sacharidů za hodinu
    • glykémie 5,5 - 11,0 mmol/l - příjem sacharidů se nedoporučuje
    • glykémie nad 11 mmol/l - příjem sacharidů se nedoporučuje

  • 2. Střední zátěž (lyžování, cyklistika, lehké posilování)
    • glykémie pod 5,5 mmol/l - 25 - 45 g sacharidů před, 10 - 15 g sacharidů během
    • glykémie 5,5 - 11,0 mmol/l - 10 - 15 g sacharidů během
    • glykémie nad 11 mmol/l - příjem sacharidů se nedoporučuje

  • 3. Vysoká zátěž (např. hokej, běžky)
    • glykémie pod 5,5 mmol/l - 50 g sacharidů před
    • glykémie 5,5 - 11,0 mmol/l - 25 - 45 g sacharidů před
    • glykémie nad 11 mmol/l - 10 - 15 g sacharidů během

Diabetici I. typu by neměli sportovat 1 - 2 hodiny po aplikaci inzulínu a při glykémii nad 17 mmol/l. Vždy je vhodné mít po ruce nějaký cukr nebo sladký nápoj (cukr v tekutině se rychleji vstřebává) v případě hypoglykémie.

Diabetes mellitus II. typu

Diabetes mellitus II. typu je onemocnění, při kterém se v těle sice inzulín tvoří, ale inzulínové receptory na buňkách jsou porušeny a vzniká inzulínová rezistence. Buňky nejsou schopny efektivně využívat glukózu a ta zůstává v krvi. Tělo ve snaze dostat glukózu do buněk neustále vyplavuje další a další inzulín, což dlouhodobě vede k vyčerpání buněk slinivky břišní a úplné ztrátě tvorby inzulínu. Z diabetika II. typu se tím pádem může stát diabetik I. typu, který je závislý na aplikaci inzulínu.

Diabetes mellitus II. typu se vyskytuje mnohem častěji než diabetes mellitus I. typu (asi 90 % všech diabetiků je II. typu). Na rozdíl od diabetu I. typu vzniká většinou až v dospělosti a je spojen s životním stylem a způsobem stravování. Redukce hmotnosti pomáhá normalizovat glykémii a hladinu krevních tuků, což je předpokladem pro zlepšení citlivosti na inzulín. Proto je nutné dodržovat větší dietní omezení než u diabetiků I. typu - omezit konzumaci tuků (zejména živočišných), jednoduchých cukrů a alkoholu, celkově omezit konzumaci sacharidů, navýšit vlákninu v jídelníčku a samozřejmě mít pravidelný pohyb.

Faktory ovlivňující vznik diabetu II. typu:

  • centrální obezita (hromadění tuku v oblasti břicha)
    • obvod pasu muži: nad 102 cm
    • obvod pasu ženy: nad 88 cm
  • nevhodné stravování
    • mnoho jednoduchých cukrů
    • častá konzumace zpracovaných potravin (mouka, cukrovinky, sladké pečivo)
    • nadměrný příjem energie
    • nepravidelné stravování
    • nadměrná konzumace živočišných tuků
    • přepalované tuky (smažení, mnohé cukrovinky)
  • nedostatek pohybu
  • nadměrná stresová zátěž

Gestační diabetes

Gestační diabetes se projevuje během těhotenství (nejčastěji na konci 2. trimestru). Po porodu sice vymizí, je ale nebezpečný pro plod. Zvýšená glykémie u matky zvyšuje přes placentu glykémii plodu a to v budoucnosti znamená riziko diabetu u dítěte.

Glykovaný hemoglobin (HbA1c)

Při vysoké koncentraci glukózy v krvi dochází ke glykaci hemoglobinu a vzniká tzv. glykovaný hemoglobin. Stanovení glykovaného hemoglobinu slouží ke sledování průběhu cukrovky a účinnosti její léčby. Hodnota HbA1c u zdravých jedinců je maximálně 6 %, u diabetiků je pochopitelně vyšší v závislosti na léčbě. U dobře kompenzovaného diabetu by hodnota měla být do 7 %.

Komplikace diabetu

Dlouhodobě vysoká hladina krevního cukru způsobuje řadu zdravotních komplikací. Způsobuje patologické změny na cévách, podle toho se dělí komplikace na mikroangiopatické (působí změny na drobných kapilárách a tepénkách) a makroangiopatické (změny na velkých cévách). Chronická hyperglykémie je předpokladem pro:

  • retinopatie - poškození oční sítnice, vznik zákalů, až trvalé oslepnutí
  • nefropatie - poškození ledvin, které musí být často léčeno dialýzou
  • neuropatie - poškození periferních a autonomních nervů
  • časté infekce kůže, plic a močového měchýře
  • poruchy štítné žlázy
  • "diabetickou nohu" - nejzávažnější následek neléčené hyperglykémie, který vede k nedostatečnému prokrvení dolních končetin s jejich následnou ischémií (odumření) a amputací

Na závěr

Pokud se Vám stává, že máte po jídle chutě na sladké, pravděpodobně je to složením stravy. Některé potraviny mají tendenci prudce zvyšovat krevní cukr, čímž dojde k vyplavení hormonu inzulínu, který cukr transportuje do buněk. Cukr v krvi rapidně klesne a mozek dává tělu signál pro jeho rychlé doplnění - důsledkem je pocit hladu a chuť na sladké. Tím, že budeme jíst jídla s nízkou glykemickou náloží, tomu můžeme předcházet. Ideální je každé jídlo doplnit o zeleninu, zdroj rozpustné vlákniny, která zpomaluje vstřebávání cukru a snižuje spotřebu inzulínu.


Položte svůj dotaz o výživě a suplementaci!

Své dotazy můžete posílat prostřednictvím tohoto formuláře:

Vaše jméno / nick:
Váš e-mail:
Váš dotaz do poradny:



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

28.03.09:35Jarda9 - Velice dobře napsaný článek. Myslím, že nás je mnoho, kteř..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 58 sekundami?
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínTréninkový videolog: Milan Šádek (01/...
dozahranici (20:39) • Milane profesionalove maji vstup do gold`s gym zdarma.
magazínJe Jay Cutler tím nejlepším, co se ku...
jr.e (19:32) • Tak v roce 2009 ,měl Jay asi svoji nejlepší top formu z celé svoji kariéry,a vyhrál zce...
magazínRonnie Coleman se po úterní operaci u...
amoresPE (08:18) • Tesi sa na legpress...neda si pokoj, otazka casu kedy dopadne ako Wheeler a mozno aj ho...
magazínRonnie Coleman se po úterní operaci u...
ironfighter (22:06) • Ronni je fakt drzak, drzim mu palce at to vse vyjde, ale at uz radeji uziva duchodu ...
magazínRonnieho Colemana za pár hodin čeká d...
jari (13:58) • A za 14 dní bude článek, jak znova trénuje, ještě k tomu úplně nevhodné cviky se žalost...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra