Martin Štěpánek se poslední dobou objevuje na závodech coby soutěžící atlet ojediněle, jelikož podstatnou část svého času věnuje organizaci cyklu soutěží Bestie Open. Chorvatským závodem Adriatic Throwdown se ale nechal zlákat. Vidina moře a tepla zřejmě udělala své. Navzdory tomu, že očekávaná mini dovolená nevyšla právě dle představ, žádné velké teplo se nekonalo a jak je patrné z první fotky, do moře by dobrovolně také nikdo nevlezl, Martin si nejspíš nestěžuje. Z Chorvatska si totiž přivezl milý suvenýr v podobě zlaté medaile vybojované v kategorii masters.
Co tě přivedlo k nápadu zúčastnit se právě soutěže Adriatic Throwdown?
Tak spíš kdo... Obecně se o tom, že jsou někde závody, dozvím náhodou, zahlédnu něčí odkaz na Facebooku nebo mi to někdo "nahlásí". U mě v tělocvičně je největší aktivista David Musil, ředitel všech rozhodčích na Bestii, a ten, tuším, snad už na konci roku 2014 hlásil, že Adriatic a moře a cosi o teple... Tak jsem, blbec, kývnul.
Měl jsi vůbec čas na přípravu, když organizuješ letos ještě víc soutěží Bestie Open než loni?
Čas na přípravu? Trénoval jsem jako normálně, víc času nemám kde vzít, občas jsem dokonce musel vzít čas z tréninku a věnovat ho povinnostem, jinak to nejde.
Soutěž byla třídenní. Byl to o to větší záhul, nebo tak byly naopak jednotlivé dny poněkud volnější a celkově to bylo příjemnější?
Ne, první den soutěžila kategorie Scaled, takže naše soutěž trvala dva dny. A jasně, tempo závodu bylo pohodové, uvolněné, akorát přitom stříkal pot, občas krev či sliny a mořská voda. :) Takže příjemná idyla, krom toho, že tak trochu dost pršelo.
Kolik WODů podstoupili soutěžící, kteří se dostali až do finále, a jak se ti líbilo jejich složení?
Finalisté v každé kategorii absolvovali celkem 6 WODů. A jestli se mi líbily, nebo nelíbily... Přijel jsem závodit, tak jsem se snažil udělat maximum. Asi bych byl radši, kdyby masters kategorie nebyla proti elite tolik odlehčená. Měli jsme lehčí váhy, ne o moc, ale měli.
Našel se tam nějaký cvik, který ve svém tréninku příliš, nebo dokonce vůbec necvičíš?
Pár věcí, které jsem v poslední době neměl v tréninku, se tam našlo, ale o to víc si pak člověk uvědomí, jak není třeba trénovat spousty technik a cviků, že všechno souvisí se vším.
V Chorvatsku byl třeba běh, který jsem si v týdnu před závody osvěžil asi... po zimě. :)
Pak jsme měli plavání. Naposledy jsem plaval v přípravě na Czech Beast 2014, tady se navíc plavalo v moři, ve studeným moři... No a ve finále přišli mé "oblíbené" muscle-upy. Dělaly se zde na hrazdě, což jsem nezkoušel už asi 3 měsíce, protože je nyní dělám na kruzích.
Které ze soutěžních WODů sis nejvíc vychutnal a na které ses naopak vůbec netěšil?
Nejvíc jsem si vychutnal WOD 3: 1 max. rep trh. Trh mě baví, navíc se u toho člověk moc nezapotí. :) Největší obavy byly zhruba tak nastejno z WODu 2, tam bylo plavání, a WODu 1, kde bylo zase hooodně cviku "špičky - hrazda".
Jak bys zhodnotil konkurenci ve své kategorii? Získal jsi své prvenství s přehledem, nebo ses o něj musel se soupeři tvrdě přetahovat?
Jednoho velkého soupeře jsem si přivezl s sebou. Aleš Jezdinský, kterého trénuji, je výborný v gymnastice, má velice dobrý "motor" a jedinou jeho slabinou je vzpírání, což mu vzhledem ke stavbě závodu vyhovovalo. Taky nakonec bral stříbro. Takže jsem pyšný trenér. :)
Co se průběhu závodu týče, nebylo to vůbec jednoznačné. V kategorii nás bylo, tuším, 16, dost vyrovnaní jsme byli čtyři závodníci. Když se neustále točí na předních pozicích 4 lidé, nemáš nikdy velký náskok, naopak stačí jeden propadák a jsi... mimo hru. Do neděle jsem šel s vedením o 2 body, a to jsem vyhrál dva ze tří WODů a jednou jsem byl třetí. Před finálovým WODem už jsem byl klidnější, protože mě mohl porazit jen Aleš a to by mě zas tolik nemrzelo. :)
Jak se Chorvatům soutěž celkově podařila, co se ti tam líbilo a kde jsi naopak viděl slabiny?
První dojem při pohledu na páteční kategorii Scaled nebyl zrovna úžasný, ale vše podle mě proběhlo dobře, na to, jací jsou jižané pohodáři, to bylo super. Jen vyhlášení výsledků těžce zaskřípalo, když selhal WODCAST. To je online systém pro CF akce. Tam pořadatelé potřebovali více české chytrosti a kreativity. Čekali jsme asi 2 hodiny…
Jak tě soutěž namotivovala? Chystáš se ještě letos na nějakou další?
Já bych soutěžil pořád, ale… Budu se opakovat, ale tenhle sport je pro mne jen koníček, nemám sponzora, který by mi hradil cesty, startovné či jiné náklady. Nejdřív musím vydělat, uživit rodinu, a když něco zbude, hlavně také čas, mohu vyrazit na závody. Jediný další závod, který by mě letos lákal, je Nordic Showdown. Byl jsem tam v roce 2013 a letos tam mám dokonce i masters kategorii. Švédsko je mou srdeční záležitostí a byl to opravdu top závod co do obsazenosti (2 účastníci CF Games a dalších 10 z Regionals). Ale peníze dám radši do rodinné dovolené.
Víte, že...
