Reklama:

Váš příběh: Je to jako závislost

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Jméno: Roman
Nick: Rom@n
Věk: 17 let
Zaměstnání: student
Koníčky: fitness, příprava na bodybuilding
Říká o sobě: Miluju bodybuilding a nedokázal bych s ním přestat.

Moje jméno je Roman, brzy mi bude 17 let, fitness a kulturistika se staly mým největším koníčkem. Nedokázal bych se smířit s tím, že budu někdy průměrný a stejně tak moje tělo. Chci od života to nejlepší a nepřestanu, dokud to nebudu mít! Od mala jsem měl nadváhu a nenáviděl jsem, jak vypadám, teď už mám jistotu, že tak nikdy znova vypadat nebudu a že už to bude jenom lepší. Miluju bodybuilding a nedokázal bych s ním přestat. Je to jako závislost.

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.


Vždycky jsem tak nějak vynikal v psaní slohů, a když jsem se dozvěděl o téhle "možnosti", jak získat zdarma nějaké suplementy, nemohl jsem toho (jako chudý student) nevyužít. Začnu na začátku, což je asi v 7. ročníku základní školy. Když to tak nějak shrnu, byl jsem nehorázně nemotorné a fakt velké dítě. Už někdy od 3. třídy, kdy se mi přes Vánoce povedlo z drobného chlapce dostat až na horu tuku. Sport a vše, co se ho týká, mi najednou začaly být hrozně cizí. Dny jsem trávil každý den stejně - přijít ze školy, sednout k počítači a každou chvilku si zajít pro něco dobrého. Teprve v 7. třídě jsem si začal uvědomovat, že nejsem spokojený (hlavně) se svým vzhledem, a rozhodl jsem se začít se sebou něco opravdu dělat! Neměl jsem moc znalostí ani možností, a jelikož jsem nenáviděl vytrvalostní běhy, tak jediné východisko pro mne byl Orbitrack, který jsme doma vlastnili. Po dobu letních prázdnin jsem na něm každý den běhal bezhlavě alespoň hodinu s nadějí, že váha půjde dolů a že bych snad i někdy v životě mohl mít viditelné "buchty" na břiše.

Jak čas plynul, váha šla opravdu dolů, a když jsem pak přišel do školy, lidi si začali všímat mojí malé změny a "chválit" mě za ni (pokud se to tak dá říct), což mě ještě víc namotivovalo. Na internetu jsem tedy začal vyhledávat, jak na rekompozici postavy, a začal zapojovat nejen kardio cvičení, ale i různé praktiky s vlastní vahou. Vyzkoušel jsem toho mraky, strávil několik hodin čtením různých stránek, článků, dočetl jsem se i o HIIT, a jelikož sprinty mě docela bavily, začal jsem se 6x týdně "hýbat". Když to shrnu, bylo to vlastně poprvé, co jsem se dostal k tomu, co dnes miluji a bez čeho bych si život už nedokázal představit - k FITNESS. Po nějaké době jsem ale začal cítit, že to ještě není ono. Chtěl jsem něco víc než jen "na prázdno" běhat, klikovat, shybovat a spoustu dalších aktivit pouze s vlastní vahou, a tak jsem se dostal až k programu P90X.

Konečně to všechno začalo dávat smysl, mělo to nějaký řád. Každý den jsem přesně věděl, co budu dělat, co mám očekávat, na co se těšit nebo netěšit, prostě už to nebylo obyčejné. U programu jsem vydržel asi 2 - 3 měsíce, a i když se to nezdá jako moc, dost mi to pomohlo. Získal jsem sílu, kontrolu nad vlastním tělem a díky józe i určitou pohyblivost. To mi ale ještě pořád bylo málo. Přes toto všechno jsem se po nějaké době (cca polovina 9. třídy) dostal až k ŽELEZU. Soused měl ve sklepě svého bytu zřízenou takovou malou útulnou posilovnu a to byla moje šance. Po domluvě s ním jsem posilovnu začal aktivně využívat. K dispozici jsem měl, tuším, bench-press, pec deck a samozřejmě jednoručky různých velikostí a "ézetu". Nebylo toho moc, ale do začátků mi to stačilo. Jelikož jsem o tom věděl kulové, procvičoval jsem pouze necelou vrchní část bez zad a bez nohou.

Jak doba plynula, moje forma se zlepšovala, tělo se zpevňovalo a celkově se moje fyzička posunula o několik desítek stupňů nahoru - na tělocviku se mi dokonce snad poprvé v životě podařilo šplhat na tyči. :) Pro moji smůlu jsme se ale chystali jako rodina stěhovat, což pro mne znamenalo i omezení přístupu do posilovny. Ze začátku jsem se s tím vyrovnával špatně, protože se moje možnost posilování snížila pouze na dvě asi osmikilové jednoručky a cviky s vlastní vahou. Bylo zrovna období, kdy se dělaly tzv. přijímačky na střední školu, a mě mimo jiné čekal výběr a navštívení několika škol. Zpočátku jsem mířil na nějakou počítačovou školu v okolí, protože na internát se mi nechtělo a ještě pořád jsem měl z dřívějších časů dost blízko k počítačům. Po prohlédnutí většiny škol jsem ale zjistil, že nemám žádný zájem navštěvovat školu tohoto typu. Nevěděl jsem si rady až do dne, kdy mi spolužák nabídl, abych jel s ním na prohlídku obchodní akademie vzdálené asi 40 km. Samozřejmě jsem neodmítl a jel s ním na místo určení, ovšem s přesvědčením, že to není nic pro mě a že tam pojedu jen tak na prohlídku. Opak se ale stal pravdou. První dojem ze školy byl o dost lepší než u škol předchozích. Jelikož se mi ale nechtělo takovou vzdálenost každý den dojíždět, šli jsme omrknout i místní intr a to byl bod zlomu. Intr byl naprosto perfektní a co víc - v přízemí se nacházela poměrně moderní posilovna, kterou jsem sice nakonec navštívil tak jednou, ale k tomu se dostanu.

Znenadání jsem najednou změnil "orientaci" školy a rozhodl se zamířit na tuto obchodní akademii. Stěhovat jsme se měli na začátku prázdnin, takže do konce školního roku jsem navštěvoval sousedu posilovnu a o prázdninách "vylepšoval" postavu prací na novém domě, jelikož nás čekala bohatá rekonstrukce. Když konečně přišlo září a já vyrazil na intr a do školy, čekalo na mě nemilé překvapení. Školení o využívání posilovny na intru se konalo, tuším, až někdy další měsíc a já jsem tedy, celý natěšený, utřel nos. Naštěstí jsem se v prvním týdnu ve škole ale dozvěděl o školní posilovně, kterou můžeme celoročně využívat za pakatel a jejíž školení se konalo už další týden. Sehnal jsem si tedy potvrzení od rodičů, zaplatil padesátikorunu jako vstupní poplatek a začal se těšit na ten skvělý rok, co mě čeká, a na přírůstky svalové hmoty. Moje první navštívení posilovny si moc dobře pamatuji, bylo to se spolužákem a moje dojmy byly neskutečně pozitivní - dostatek závaží, základní stroje, jako je legpress, kladky různých druhů, prostě všechno, co si může začínající cvičenec přát. Kdybych měl shrnout celý následující rok do jednoho slova, vybral bych si asi PRASENÍ. Opravdu, moje váha se zvyšovala poměrně rychle a svalové přírůstky byly znát, čehož si začali všímat i ostatní a nikoli jen já sám. Že by to ale byla nějaká extra kvalitní hmota a na břiše bych měl sixpack, to se zrovna říct nedalo. Makal jsem ale tvrdě a šel si za svým cílem 70 kg (z původních asi 58 kg), kterých jsem se chystal dosáhnout do konce školního roku. Učení jako takové jsem měl celkem na háku, už od základky jsem procházel víceméně s vyznamenáním, pokud jsem se snažil, s nějakými trojkami, pokud jsem na to kašlal jako i tenhle rok.

Na intru se našla spousta aktivit, včetně pití alkoholu, kterého jsem se občas účastnil. S nějakými kaloriemi navíc jsem si nedělal starosti. Večeře, které jsme měli už před půl šestou, byly většinou malé, a tak jsem je zpravidla dorovnával až sedmi krajíci suchého chleba. Co je glykemický index, jsem ani netušil. Pomalu, ale jistě se rok chýlil ke konci a já mířil na "svých" 70 kg, a tak jsem začal přemýšlet, co s tím. Věděl jsem, že je potřeba získanou hmotu zkvalitnit, protože jsem během roku načetl hrozně moc studií. Můžu říct, že už jsem se orientoval jak v různých druzích výživy, tak v kvalitních tréninkových plánech, zkrátka všechno bylo, jak má být (pokud nepočítám svůj "puppack"). Po celém školním roce jsem se těšil na prázdniny s tím, že přes prázdniny tzv. vysekám, co půjde, a pokusím se hmotu zkvalitnit. Objednal jsem si tedy základní a kvalitní suplementy (protein, BCAA, vitamíny, spalovače) a 1. července se vrhnul do diety, přičemž Vám můžu už teď říct, že se pomalu, ale jistě blížíme do současnosti.

Na začátek diety jsem zařadil Warrior diet, kterou jsem sice první týden spíše nechápal, než chápal, ale potom už to šlo jedna báseň. Dietu jsem držel striktně a úbytky na váze se dostavovaly poměrně rychle (hádám, že to bylo hlavně kvůli tomu, že jsem byl z objemu dost zalitý). Na přelomu července a srpna jsem ale vyrazil na jediný kloudný víkend o prázdninách, kdy jsem si udělal pauzu a tak trochu porušil vše, co jsem do té doby dodržoval. Poté, co jsem dorazil domů, jsem si stoupl na váhu a ukázalo se skoro stejné číslo jako na začátku měsíce. Pochopitelně jsem byl zklamaný a rozhodl jsem se tedy, že zkusím ještě jiný styl stravování, který mimochodem držím až doposud, a tím je cyklování sacharidů, s čímž jsem zatím spokojen, váha pozvolna klesá a výsledky v (domácí) posilovně, kterou jsem si ke konci roku zřídil, jsou kupodivu pořád lepší a lepší. Čekáte nejspíš na nějaký závěr, jak jsem se stal nejznámějším bodybuilderem světa nebo tak něco, ale toho se bohužel nedočkáte.

Konec nechám otevřený, protože pro mě, stejně jako pro všechny ostatní nadšence do fitness, zůstane asi navždy neuzavřený. Aktuální váha se mi teď pohybuje kolem 64 kg a prázdniny jsou už prakticky za mnou. Můžu říct, že jsem s tím, co jsem přes prázdniny a hlavně od svého počátku dokázal (ať už je to úbytek na váze, osvojení kulinářského umění, nebo zdokonalení se v určitých oblastech výživy a tohoto životního stylu celkově), více než spokojený. Na břichu už mám víceméně viditelný sixpack, obvod mého bicepsu je při napumpování asi 38 cm a NEMÁM CHICKEN LEGS! Kdybych se teď postavil zpátky do sedmé třídy, nevěřil bych, že to někdy dokážu, a pochválil bych se za to, že jsem se vydal tímto směrem. Moje cíle jsou nyní více než velké, někdo by dokonce řekl směšné, ale proč troškařit, že ano ? I přesto věřím, že jich dosáhnu. Doufám tedy, že Vás můj článek buď povzbudil, nebo namotivoval, nebo Vám alespoň zpříjemnil těch několik desítek minut, které jste věnovali jeho čtení.


Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete zde.



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

16.03.14:59Nikolai - Nééé...Pach krve...ten malý blonďatý vlasatý borec,který d..+1
16.03.09:15Ivan-hoe - Roman udělal viditelný pokrok, ukázal disciplínu, článek p..+3
16.03.08:23nebuzardar - myslel som si , ze to bude nejaka hovadina, ale celkom pri..+1
15.03.22:07renso - Taky mi to nepřijde nikterak směšné, jak bych čekal po pře..+1
15.03.15:37david.senkyrik - Může mi někdo vysvětlit, co je na tom článku vtipného??? J..+1
15.03.13:31Ahead - Už podle fotky jsem se vyloženě těšil na přečtení *2*.. a ..+2
15.03.13:17sk - jojo, vy se mu smejete, ale on vas ma na haku, protoze si ..+2
15.03.13:14janlek - 38 cm mas tak kolem nohy, ale jelikoz i na noze je biceps ..+4
15.03.13:13DiamonD123 - Ještě lepší *88* Ještě něco máte na srdci abych se zasmál?..
15.03.13:09de.ep - to má asi každý ...+4
15.03.13:07dikey - cemu ty se smejes? má větší ruku než ty..+2
15.03.12:55de.ep - chlape že ti není trapné psat takové kraviny a ještě k tom..+3
15.03.12:53KT - Hned, jak jsem viděla foto na hlavní straně, bylo mi jasné..
15.03.11:48papaya - To je nějaká recese? *24* +6
15.03.11:24Hulkie - ty fotky se mi právě líbí, připomíná mi Kevina ze Sám doma:)+6
15.03.10:45jožko.mrkvička - škoda len tých debilných fotiek +3
15.03.10:38člověk - další už ne, prosím *07*+10
15.03.10:16DiamonD123 - *88* *88* *88* *24* *24* *24* +12
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínZapojte se do studie a získejte zdarm...
malex (12:45) • nové kolo! www.docs.google.com/forms/d/1inqkSbXR3tfDT2_JTyHYL0VvpPc5s_tkIroOI7D4Agc/ed...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
PavelV (14:46) • Děkuju, budu se snažit.
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Blizard3 (11:19) • Ahoj Jáne, děkuji za reakci. Vůle se změnit, je v podstatě to, co na začátek potřebuješ...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
Zodiak411 (22:03) • Super videolog. Osobně bych s Pavlem uvítal další a kdyby to bylo i s Radkem Loncem, ta...
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Ján Černák (15:33) • Zdravím premena je to parádna klobuk dole. Taky sa o to pokušam ale nemam pevnu volu na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra