Informace nakladatelství:
Být ženou znamená dávat a udržovat život v mnoha podobách. Zahřívat svou rodinu ohněm v kamnech i bezpodmínečnou láskou. Být opěrným sloupem, laskavou jistotou, která trvá bez ohledu na zmatek tam venku. Zdaleka nejde jen o jídlo, ale i k němu je třeba přistupovat vědomě. Dobře uvařit neznamená jen se chutně najíst, "dobře" by mělo být nejen na jazyku, ale v celém těle, v mysli, na Zemi. Být ženou a pravou vládkyní krbu znamená dělat svět lepším místem pro všechny.
Eva Francová je výtvarnicí na volné noze, která se rozhodla opustit město a žít se svou rodinou uprostřed přírody ve Svatojanském újezdu nedaleko Jičína. Mnoho fanoušků si získala nejen originálním přístupem k vaření a novými, vždy vyzkoušenými a ověřenými recepty, ale i neuvěřitelným klidem a pohodou, které čtenářům předává prostřednictvím svého blogu.
Kuchařka ze Svatojánu na mě působí už na první pohled pohádkově - no jistě, komu by se ihned nevybavili svatojánští broučci Jana Karafiáta? Tak nějak podvědomě jsem tedy očekávala nějaký pohádkový příběh i v této knížce - Kuchařce ze Svatojánu. A světe div se, už pouhé prolistování na Vás dýchne jakousi uklidňující atmosférou, atmosférou, kterou nám přinášejí právě i pohádky a vánoční čas, v němž se mi publikace dostala do rukou. Zdánlivě idealistický příběh autorky, která jako mladá opustila spolu s manželem a dětmi nově zrekonstruovaný domek v Hořicích, jenž jim poskytoval zázemí a jistotu, a přestěhovali se do starého venkovského stavení, se prolíná celou kuchařkou.
"Až tehdy jsem si začala uvědomovat, jak důležité jsou pro nás rostliny, nejen pro naše tělo, ale také pro naše duše. Zahrada mi pomohla s nalezením mého místa na zemi a mého životního předurčení. Formovala můj charakter a mé životní názory. Nikdy jí nemohu být dostatečně vděčná."
V první řadě je potřeba říci, že maso zde v receptech opravdu nenajdete. Takže pokud patříte (jako většina běžné populace) mezi vyložené masožrouty a nehlásíte se k vegetariánským a různým jiným výživovým směrům, pak si raději vyberte pro čtení nějaký jiný článek na Ronnie.cz. Popravdě, taky si dám radši pořádný guláš než rizoto s pampeliškou. :) Jenže, když nad tím tak přemýšlím, tak tato publikace asi není ani pro nadšené zastánce "zdravé stravy", protože jak měl člověk možnost ve Vašich diskusích k článkům zjistit, tak celá řada běžně užívaných surovin, jako je bílá mouka, těstoviny či snad, nedej bože, plnotučná smetana, je některými z Vás považována za vysoce nezdravé. A zde se běžně v ingrediencích vyskytují. Takže pokud se obáváte, že byste po konzumaci majonézy či másla nebo obyčejných smažených palačinek onemocněli všemi civilizačními chorobami najednou, pak Vám doporučuji se touto kuchařkou raději také neřídit… No a pro koho by tedy mohla být určena? Snad pro ty z Vás, kteří vyznávají podobný životní postoj jako sama autorka, pro ty, pro něž jsou důležité domácí a vlastnoručně vyrobené suroviny, pro ty, kdo si třeba rádi jednou za čas zpestří jídelníček o nějaký ten bezmasý pokrm a nemají strach, že jim do druhého dne z toho slezou veškeré svaly, které utrpí tímto nedostatkem živočišné bílkoviny. Každopádně věřím, že publikace si najde i mezi Vámi čtenáři své místo.
Tato kuchařka je jiná, je jiná například než publikace Italská kuchyně - je to tzv. kuchařka s příběhem (jak tyto typy knih nazývám sama pro sebe). Osobně mám takové kuchařky docela ráda, protože to není jen strohý výčet receptů doplněný o obrázek hotového pokrmu, ale v takové kuchařce s příběhem je ukryto něco víc, je tam něco, co dodává pokrmu úplně jiný ráz. Vždycky si vzpomenete na autora, na jeho zážitek, který v té či které kuchařce vztahoval k pokrmu. Já to mám takhle třeba u klasické rajské omáčky s domácím knedlíkem. A vězte, že pak ten hotový pokrm chutná jinak. :)
Celá publikace je protkána příběhy, postřehy samotné autorky - můžete se tak začíst do příběhu zahrádkářských nudlí, brouzdat s autorkou po lese a těšit se na nočky zapečené s květákem nebo se pohroužit do deníčků z mládí, zavzpomínat na narozeniny.
Kuchařka je rozdělena na několik kapitol, z nichž jmenujme například polévky, hlavní jídla (jídla z brambor, jídla z rýže, luštěniny a obiloviny, pečená jídla, rostlinné maso a uzenina, dále pak smetanová a sýrová jídla, těstoviny, zeleninová jídla a sladká jídla), nechybí zde ani kapitola věnovaná receptům na saláty, pro všechny pekaře a pekařky pak řada receptů na domácí pečivo, pomazánky a moučníky v různých kombinacích. Najdete zde ale i něco navíc, něco, co v kuchařkách běžně nebývá - a to kapitolu s názvem Co si můžeme doma udělat sami. Jak si vyrobit domácí pesto, sýr z tvarohu, domácí jogurt, bezový sirup nebo bylinný pleťový olej.
Každému receptu je věnována samostatná stránka. Lišta v horním okraji určuje, zda se nacházíme ve složce polévek, salátů či hlavního jídla… Název pokrmu pak uvádí samotný recept. Nechybí samozřejmě stručně a jasně vypsané ingredience a postup. Každý recept je doplněn o fotografie. Fotografie a obrázky provázejí celou knížku.
Pokud tedy chcete nechat na sebe dýchnout trochu té příjemné atmosféry, určitě Vám kuchařku Evy Francové doporučuji. Nebo pokud víte o někom, koho by potěšila a kdo by se nechal jejím obsahem inspirovat, věřte, že kuchařka jako dárek nezklame.
Jsou to recepty prosté, jednoduché, které zvládne i naprostý začátečník. "K té prostotě, jednoduchosti a hlavně přirozenosti směřuje moje snažení - a to nejen v kuchyni, ale v celém životě," uzavírá celé dílo sama autorka.
Základní údaje o knize:
- úplný název: Kuchařka ze Svatojánu
- autor: Eva Francová
- nakladatelství: Motto
- rok vydání: 2014
- počet stran: 256
- rozměr: 170 x 240 mm
- typ: vázaná s laminovaným potahem
