Reklama:

Jiří Tkadlčík:
"Chci bavit lidi a dělat show."

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

K reportážím z minulého týdne Nejlepší z nejlepších a Strongman Žluté lázně přibude dnes ještě rozhovor s vítězným strongmanem Jiřím Tkadlčíkem, pětadvacetiletým rodákem z Přerova, který ale už nějakou dobu bydlí v našem hlavním městě, kde také ukořistil poslední trofej. Po závodech jsme byli s Jirkou domluveni na rozhovoru, ve kterém mi posléze prozradil, jak vnímá čerstvé vítězství, jaké jsou jeho nadcházející soutěžní a mimosoutěžní plány nebo jaké obtíže provázely pořádání pražského závodu.

Dialog jsme s Jirkou, který oplýval spokojeným výrazem ve tváři, vedli na břehu Vltavy, kde ho při našem rozhovoru dokázala vyrušit jen plavající labuť. O jeho netradičním pohledu na život si můžete teď přečíst v následujícím exkluzivním článku a 4. září v 15:05 si nezapomeňte pustit reportáž ze soutěže na ČT Sport.

Jirko, máme po posledním závodu Českého poháru tady v Praze v Podolí, píše se hvězdné datum 16. 8. 2014.

Taky tu byli Klingoni. (smích)

Klingoni nás napadli, ale na Yoke jsme je porazili. (smích)

Naštěstí to tak dopadlo. Stihli jsme to. (smích)

Koukám, že oholit ses ale nestihl…

Neoholil jsem se schválně, protože to je taková tradice, že hokejisté v play off se neholí, a jelikož mám ty hokejové kořeny, tak jsem se taky neholil.

Jaké máš z vítězství pocity? Už ti to všechno došlo?

Došlo mi to hned, to se moc často nestává. Bylo to dojemné a hezké, protože jsem tam měl rodinu. Taky se na mě přišla podívat tady ta pražská elitní skupina, kterou trénuji. (smích) Takže jsem byl velice rád. Bylo velmi těžké celou akci uspořádat, takže se omlouvám všem, na které jsem byl nepříjemný, hlavně po telefonu, protože dneska jsem vyřídil asi padesát telefonátů před závody. A jinak to stálo za to, šel jsem do toho po hlavě, na žádnou disciplínu jsem se nevykašlal, takže si myslím, že jsem po právu vyhrál. Hlavně jsem porazil Vláďu Jeřábka, což jsem chtěl. (smích) Ale nedal to zadarmo, hajzlík, což je dobře. Určitě velká spokojenost. Jsem také rád, že se mi podařilo vyhrát dva závody z celého seriálu, to se nikomu letos nepovedlo.

Kolik jsi celkově odjel zatím závodů?

Myslím si, že číslo se teď pohybuje někde kolem osmnácti. Převážně tedy soutěže strongmanů, pak nějaké trojboje a další závody. Zatím nejsem nijak utahaný... teda cítil jsem se unavený po kufrech, ale to bylo asi těmi kufry. (smích) (Pozn. red.: jednou z disciplín bylo přenášení 100kilových kufrů.) Nicméně cítím, že mám energie dost, protože si ji beru od lidí. Prostě tam přijdu, vidím, že to ti lidé chtějí vidět, tak jim to ukážu.

Budeš teď odpočívat?

Znáš můj odpočinek. Zítra si dám nějaké kladky, abych trochu prokrvil záda, protože si teď připadám nějaký zalitý. Do konce roku bych si ještě chtěl dát nějaké závody na Slovensku.

Kde na Slovensku?

Konají se 30. srpna v Popradu, kam mě pozvali. Možná bych z toho udělal týdenní dovolenou, protože pak jsou na Slovensku další závody, takže bych takhle dal dvě soutěže za sebou a mezitím pochodil trošku po Tatrách. Takže budu odpočívat aktivně. A jinak je tam ke konci prosince mistrovství v mrtvém tahu asociace GPC, tak možná něco zkusím potáhnout. Já jsem teda říkal, že ne, že bych chtěl až příští rok potáhnout rovnou 370 kg, ale uvidíme, já zase nevydržím sedět na zadku. Když bude nějaká příležitost, budu rád závodit.

Dnes jsi působil i jako pořadatel, jaké bylo uspořádat závod?

Hlavně nám nikdo nevěřil, že ho zvládneme s kamarádem Vojtou Dolejším udělat. Všichni říkali něco ve smyslu: „To není možné, tohle není Morava, tady si nemůžeš dělat to, co doma.“ Takže nám tak trochu házeli klacky pod nohy a nevěřili nám, ale jsem rád, že se nám to povedlo. Co se týče prvních ohlasů, byly super.

Jinak šlo všechno hladce?

Bylo těžké sehnat sponzory, takže bych chtěl hrozně poděkovat panu Patenidisovi, protože nám na závod poskytl peníze a energii, strašně nám s tím pomohl. Já mám takové rčení, že jakmile je natištěný plakát, což byl rychle, tak pak už se závody povedou. A to se ve výsledku také stalo, takže jsem za to velice rád.

Co jsi myslel tím házením klacků pod nohy?

No, proběhlo něco na facebooku, že náš závod nemůže být ani součástí Českého poháru, že jsou v něm nějaké věci, které tam být nemají. Já si nejsem vědom, že by tam něco takového bylo. Teď jsem mluvil trochu skepticky o tom, jak se házely klacky pod nohy, ale ono je to dobře. Házejte mi ty klacky pod nohy, protože já je přeskočím a jsem pak rychlejší a skáču dál a výš. Prostě oni mi je tam teď házeli a já byl naštvaný, říkal jsem si: „Já se na to vykašlu.“ Ale pak jsem si uvědomil, že oni mi vlastně pomáhají, oni mě táhnou dál, já musím překonávat tyhle řeči a jsem lepší a lepší. Dělám závody lepší a lepší, vydávám ze sebe víc a víc. Nešlo by, kdyby to bylo jen: „Jiříku, jsi dobrej, taháš 350 kilo, máš vysekaný bříško, pojď se se mnou vyfotit.“ Ale musí ti někdo říct tuhle sr..., s prominutím. Tohle mě taky nastartuje spolehlivě. Mám asi trochu odlišnou filosofii než pár dalších lidí.

Jak to myslíš?

Jedná se tady o show, někomu se to nelíbí. Já bych ze závodů chtěl dělat show, chci příští rok udělat více exhibicí. Vtáhnout lidi do děje. Teď jsem měl 9. srpna exhibici ve Valašských Klouboukách, kde náš sport neznali, ale ty tam přijdeš, vlítneš tam po hlavě, ukážeš jim, jak je tenhle sport krásný a lidem se to líbí. Není to o tom si udělat závody pro deset lidí, poplácat se po prsou, jak jsme všichni dobří, ale je to o tom rozsvítit úsměvy na tvářích lidí, o to mi jde. Mně je jedno, jestli zvednu 150 nebo 170 kg na kládu, samozřejmě, chtěl bych zvednout 170, ale já chci dávat radost lidem a radost sobě. Když já budu šťastný, tak i lidi budu dělat šťastnými.

Takže tě hlavně baví kontakt s lidmi?

Přesně tak, já jsem někomu říkal, že mě exhibice baví pomalu víc než závody, ale zase jak které závody, dnes byly skvělé. Bylo vidět, že přišlo hodně známých, ale i hodně neznámých, kteří se pak stanou mými známými, protože mi napíšou: „Hele, Jirko, co to děláš? Co je to?“ A já je třeba pozvu na trénink.

Vyhecovali tě u něčeho fanoušci dneska?

Strašně moc mě vyhecovali, nejvíc asi na Log Liftu. Já si moc nevěřil, že to bude dobré, protože jsem cítil, jak mám utavená stehna ze Super Yoku, ale najednou jsem to chytil, viděl jsem lidi, jak to chtějí vidět, tak jsem ho prostě zvedl.

Dal bys 150 kg?

Dal bych je, kdyby je dal Vladimír „Keba“ Jeřábek. (smích) My mezi sebou máme takovou přátelskou rivalitu. On byl dneska výborně připravený. Já jsem těch 150 kg na tréninku nějak naprasil, takže bych je asi dal i tady, ale myslím si, že trošku sehrála roli hlava, tím, že on je nezvládl, já je dávat taky nemusel.

Zařazena byla netradiční disciplína zdvih kamene, kde jste ten kámen sebrali?

Ten má krásnou historii. Asi před rokem jsme byli na pohárovce v mrtvém tahu ve Vrchlabí, kde se u cesty válely takové veliké krásné kameny. A jak pro mě mrtvý tah nic není, tak jsem po závodech chodil po okolí a zkoušel je zvedat. Takže jsem pak řekl, tenhle je nádherný, ten si vezmu domů. Vezli jsme ho 200 km tehdy ještě do Přerova a před půl rokem 300 km do Prahy, takže to je cestovatel. Hodně lidem zatopil, hodně lidí ho nedalo. Měl sice asi jen 100 kilo, ale úchop je katastrofální, je potřeba opravdu brutální strongmanská síla, protože nemá žádná madla.

Je vidět, že ve strongmanech nemůže závodit každý…

Car Deadlift byla taky prasárna. To jsme nevěděli, my jsme vzali malý vůz, ještě jsme uvažovali, že hodíme zátěž do kufru, ale to auto bylo tak blbě udělané, že mělo vzadu hrozně velkou hmotnost. Já jsem se s ním rozcvičoval, jedno opakování jsem tam vycukal, ale řekl jsem si: „To si děláš srandu?“ No a přesně se stalo to, co jsem čekal, že to všichni nedají, jenom já a Vláďa Jeřábek, kteří máme mrtvé tahy někde u 350 kg. Takže opravdu bohužel, bylo to tam. Zlí jazykové budou zase tvrdit, že jsem si takovou disciplínu dal pro sebe, ale tak to není, chtěl jsem ji udělat tak, aby to všichni zvedli, aby se dalo třeba 10 - 15 opakování. Bohužel, prostě je to strongman. Není to trojboj, není to vzpírání a není to balet, je to prostě strongman a ty musíš závodit v daných podmínkách. Tráva byla mokrá, zvedalo se mírně z kopečku, tak to prostě je.

Co plánuješ na příští rok?

Určitě plánuji pořád vystupovat se stejnou vahou, kolem 105 - 107 kg, abych byl pohyblivý, chci chodit běhat a lézt po Tatrách. A hlavně plánuji dělat to, co mě baví.

Takže vysekaný Mariusz Pudzianowski nebyl pohyblivý?

Teď jsem si dobře naběhl. (smích) Dostal jsi mě. Samozřejmě, Mariusz je taková výjimka. Dobře, kdyby to bylo v takovéhle formě, nemám proti 120 kg nic, ale víc už bych nechtěl, jelikož by se to pár lidem nemuselo líbit, třeba mé doktorce. (smích)

Takže příští rok budeš bavit lidi a závodit?

Správně. Bavit se tím, co mě baví, a dávat radost lidem. Ono je to jedno, jestli jsi profík nebo amatér, ale když někomu ukážeš cestu, nebo někoho naučíš něco hezkého či mu jenom pomůžeš, tak je to nejhezčí. Jak jsem říkal: „Když žiješ a máš radost, je to krásné, ale když žiješ a dáváš radost lidem, je to ještě krásnější.“

To je moc hezké rčení. Po vyhlášení za tebou chodilo dost lidí, že?

Ano, spousta cizích lidí se přišla pobavit nebo vyfotit. Je super, když za tebou přijde sedmdesátiletý výtvarník z Prahy a pochválí tě, že by to do tebe neřekl. Když jsem byl ve Valašských Kloboukách, chodili za mnou malí, asi desetiletí kluci a ptali se mě: „Pane, kolik vy denně sníte?“ Já jsem jim odpověděl a oni s úžasem v očích vyplivli další otázku: „Ty brďo, jak dlouho cvičíte?“ Povídám 10 let a oni: „Ty jo, to je moc a kolik hodin denně?“ Odpověděl jsem jim a ještě dodal, ať makají a pořádně jedí, že to bude dobré. A oni to hltali, takže jsem viděl, že má slova padla na úrodnou půdu. Samozřejmě taky ten estrogen z toho, já jsem rád, když za mnou přijdou pěkné holky, že se chtějí vyfotit.

Stávají se díky exhibicím strongmani populárnější?

Stávají, já to cítím, letos stoupl zájem rapidně… Labuť tady letí, ta má krásná křídla... (Pozn. red.: Jirka se nechal unést krásnou labutí na Vltavě.) Snažíme se. Já jsem se nedávno podíval na Ronnie.cz do sekce strongmanů a byly tam čtyři články a ve všech jsem byl já, takže si připadám, že ten sport tu někdy dělám sám. Možná je to jen moje zdání, ale prostě je potřeba dělat podobné akce, dělat exhibice, dělat kraviny s kufry na Václaváku a lidem to ukazovat. Když zastavíš člověka, nějakého kolemjdoucího, a zeptáš se, co je strongman, tak pokud nebyl teď na našich závodech, řekne ti: „Strongman? Já nevím, to je asi nějaký silný muž. Nejsou to ti dřevorubci, co sekají stromy?“ Oni nevědí, takže jim to musíme pořád tlačit do hlavy.

Kde teď vlastně pracuješ? Pořád v Palladiu?

Teď už ne. Jsem tak nějak na volné noze, ale klienty trénuji ve Fitness Victory na Vyšehradě, nebo mě můžou lidi najít u Honzy Kareše. Buď v těchto dvou fitkách, nebo beru lidi na Letnou. Vůbec nemám problém, když mi napíše někdo na facebook, že si chce dát trénink. Bohužel se tím ale živím, tak je musím i zkasírovat, ale žádný strach, ceny nejsou nijak přehnané, takže kdo chce, ať dá klidně vědět, nějak se domluvíme.

Plánuješ zůstat u trojboje?

Plánuji, to je srdeční záležitost. Mám ho vytetovaný na břichu, vždycky to vidím, když jdu čurat. Tak se mi připomíná. (smích) Chtěl bych dát 900 kg raw, nevím, jestli je zvládnu příští rok, myslím si, že ano. Posledně jsem dal 825 kg, ale byl jsem podstatně slabší.

Zaslechl jsem při závodech něco o nemocnici? Čeho se to týkalo?

Já mám k nemocnicím takový blbý vztah, v dětství jsem v nich strávil hodně času, takže jsem se rozhodl dát tři tisíce korun z těchto závodů jako dar dětskému oddělení v Motole. Chci pak zajít k dětem a trošku je rozesmát, dělat s nimi třeba kliky, nebo zvednout Vojtu zase za pásek nad hlavu jako v minulém logu. Udělat jim radost, protože když tam leží celý den, je to pěkná otrava a pěkně je to štve. Tohle chci udělat a takhle to vidím, přesně jak říká Arnold - dávejte zpátky. Pokud se vám daří, dávejte zpátky, vždycky se vám dařit nemusí. Věřím taky na karmu, když budeš dělat dobro, tak se ti dobro vrátí. Aby to nevyznělo, že jsem nějaká matka Tereza, taky umím být pěkný hajzlík, ale tohle podle mě málokdo dělá, je to škoda, jsou to hloupé tři tisíce, ale můžou dětem poskytnout banány nebo lepší vitamíny. Prostě děti budou mít radost.


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

01.09.22:42Speaker - Dlouho jsem váhal, jestli jsem něčím přispěji. Jsou dva ú..+9
31.08.19:45ikski - Na hmotnosti v tomhle spotru nikdy nezalezelo. To ze vznik..+4
28.08.11:59sk - dobra prace+2
28.08.11:24marzochi - Já ti nevim, ale být při 105ti průměrným závodníkem mezi s..+2
28.08.11:13Maerlyn0 - A jaký lepší nápad na propagaci strongmanů, než pořádat ex..-1
28.08.09:56DikobrazieDieťa - Ikee, Jirka to robí PO SVOJOM. A to čo píše, píše ZO SVOJH..-4
28.08.09:22Ikee - Dýchá jen on... no tak.. Co Honza Šalata, Čestmír, Jirka V..+5
28.08.09:05Ferry - Mne osobne Jirkova show, exhibice a prezentace strongmanu ..+2
28.08.08:18Ikee - Děkuju za vaše názory pánové. Nějakou chvíli strongmany ak..+4
28.08.00:06NoWeight - Jirka to myslel tak, že strongmany jako takové tu veřejnos..+4
27.08.21:49DikobrazieDieťa - On písal tak, že sám (alebo si iných nevšimol) robí také a..+2
27.08.21:14DikobrazieDieťa - Páči sa mi, že nie je príliš skromný !!! A že je priamy, ž..+3
27.08.20:15Ikee - Koukám, že tvé narcistní vystupování už předčí snad jen tv..+3
27.08.16:22codea - všechna čest. Držím palce a doufám, že uvidíme ještě víc v..+3
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínMichael Toscano ladí formu na profi d...
moab (08:38) • Nešlo by zobrazování fotek v galerii vrátit do původní verze? Ta byla sice hrozná (okno...
magazínFit Parade Pro Grand Prix 2019: výsle...
ja.va (00:41) • Přiznám se bez mučení, že diskuze pod články na ronnie.cz navštěvuji jen kvůli radám mí...
magazínFit Parade Pro Grand Prix 2019: výsle...
Jay32 (22:39) • já to vidím možná trochu jinak. Za prvé nechápu, proč jsou záběry na fotkách a videí po...
magazínFit Parade Pro Grand Prix 2019: výsle...
eraZ (20:40) • Už pri prvotnom pohľade na fotky som mal ten pocit, že Lukáš mal najlepšiu formu. Teraz...
magazínFit Parade Pro Grand Prix 2019: výsle...
Patrick (12:31) • Ja som len preletel vysledky diky Miro



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra