Minianketa (XI.)

Filip Grznár
Mistr Čech juniorů 2005 do 80 kg

1) První otázka nemůže být jiná: Proč ses po titulu na Čechách nezúčastnil Mistrovství České republiky juniorů 2005?

Asi týden po Čechách jsem dostal těžký zápal plic a dokonce jsem měl nastoupit do nemocnice, což mi vlastně znemožnilo start na republice. Nejhorší je, že jsem si za něj mohl sám, protože jsem pořád trénoval jenom v tílku a prochladnul jsem. Mrzí mě to o to víc, že za mnou byl reprezentační trenér Martin Novotný a já mu přislíbil účast na Mistrovství Evropy.

2) Věřil by sis v souboji s mistrem světa 2004 Michalem Strapkem?

Určitě! Forma byla po závodech každým dnem lepší a kdybych shodil ještě tak 3 kg, věřím, že bych Míšu porazil. Rozhodně by záleželo hlavně na rozhodčích, což neovlivním.

3) Zvažuješ boj o reprezentační post pro podzimní Mistrovství světa nebo tě čeká přechod do kategorie mužů?

Na podzim už chci závodit za muže na pohárových soutěžích. Z osobních důvodů mi nevyhovuje termín konání MS a navíc již chci závodit pouze v kategorii mužů.

4) Máš nějaký dlouhodobý cíl?

Vydělat si co nejvíc peněz a dosahovat co nejlepších výsledků v mužích. Příští rok chci závodit ve vyšší váze a budu se soustředit na podzimní soutěže.

5) Na jaké partii bys rád do svého dalšího startu nejvíce zapracoval?

Chci být celkově větší, hlavně bych chtěl zapracovat na celkovém objemu paží, zádových svalů a kvalitě stávající svalové hmoty. Současně musím kontrolovat rozvoj dolních končetin s ohledem na symetrii. Vždy je co zlepšovat.

Michal Král
4. na ME juniorů 2005, Mistr ČR juniorů 2005, staršího dorostu 2003 a mladšího dorostu 2001

1) Závodíš, jestli se nepletu, již pět let v řadě. Je pro tebe letošní sezóna vrcholem dosavadní kariéry? Jak jsi spokojen s výsledky?

Opravdu závodím pět let za sebou a dalo by se říci, že letošní sezóna byla nejúspěšnější. Měl jsem radost především ze třetího titulu mistra republiky. Z Evropy mám samozřejmě také radost. Kvalita závodníků byla vynikající, nicméně jich mohlo být v mé kategorii více.

2) Znamená pro tebe něco, že jsi první v našem žebříčku juniorů a dorostenců?

Dokud jsem si nepřečetl otázky, vůbec jsem netušil, že jsem první v žebříčku. Docela mě to potěšilo.

(po zhlédnutí) Žebříček je dobře udělaný, fakt super.

3) Bývá na MS a ME juniorů porovnatelná konkurence? Věříš si na zisk medaile na podzimním šampionátu?

Neviděl jsem na vlastní oči tolik závodů, abych je mohl porovnat, ale myslím, že nejlepší závodníci jsou převážně z Evropy a startují jak na Evropě, tak světě, takže rozdíl příliš velký není. Do Budapešti bych moc chtěl. Úspěchem pro mě bude nominace, jestli vyjde, tak bude dalším cílem finále.

4) Co bys chtěl prioritně zlepšit do další sezóny?

Rád bych zlepšil všechno, ale nejvíce se zaměřím na největší slabiny - prsa a záda.

5) Jaká meta je motivací pro tvou případnou sportovní kariéru mezi muži?

Příští rok možná ještě stihnu juniory. Pokud ne, nachystám se až na další sezónu - na muže. Jednou bych chtěl získat titul i v mužích, ale to je zatím ještě daleko.

František Horák
Dvojnásobný mistr republiky a reprezentant ČR

1) Ve své třetí sezóně jsi získal druhý titul a také druhou možnost se představit na Mistrovství Evropy. Mohl bys obě sezóny porovnat?

Letošek je vlastně čtvrtou závodní sezónou, pokud počítám i debut ve fitness v roce 2001 na MČR a GP Nutrend.

Po návratu z vojenské služby v Olomouci, kde jsem trénoval také jak jen to šlo, se na mě usmálo štěstí a ve fitku si mě všimli Jitka Šťastná a její manžel a trenér Pavel Švejda. Měl jsem kulturistiku v hlavě, ale ještě chyběly potřebné dispozice, takže jsem dal na jejich radu a na zkoušku se začal připravovat na soutěže fitness. Jitka se právě vracela po mateřské dovolené ke cvičení a jako bývalá vrcholová gymnastka mi pomohla s volnou sestavou. Po necelém půlroce jsem debutoval pátým místem na republice i na Nutrendu a byl spokojený, po zvážení výsledné formy nicméně padlo podstatné rozhodnutí - další sezóny už v kulturistice.

Příprava na kulturistické soutěže se v podstatě nelišila od předchozí, snažil jsem se přibrat svalovou hmotu a dieta se v předzávodním období zdvojnásobila. Trénoval jsem systémem 3+1 a mimo den volna měl ještě aerobní aktivitu na rotopedu. Do tréninku mě motivovalo očekávání a trochu obava z něčeho nového, ale určitě chuť uspět. Měl jsem na paměti první závody, kde jsem se byl podívat a říkal jsem si "tihle že mají pod 65 kg?" - i to byla motivace. A trenér mi říkal napůl ze srandy: "Jestli nebudeš mít pruhovanej i zadek, nejedu s tebou." :) Zazávodil jsem si ještě týden před oblastí na dalším MČR fitness, ale jen proto, že se konalo u nás v Mladé Boleslavi, a skončil šestý. Mojí prioritou už byla kulturistika a bylo to jen tak mimochodem. Potom už začaly pravé žně a z každých závodů mi cinkalo zlato. Bylo to obrovské překvapení, hned při debutu, ale forma byla po tom trápení zaslouženě výborná. Ještě jsem si to ani neuvědomoval a už jsem byl po úspěšné nominaci v reprezentaci a ještě si "užíval" další týden na soustředění před ME v běloruském Minsku. Bylo pro mě další zkušeností, přivezl jsem osmé místo s pocitem naprostého uspokojení.

Dnes si nejsem jist, zda rozhodnutí obhájit hned další rok titul a pokusit se o lepší umístění na ME bylo správné. Místo oblasti jsem odjel na otevřené Mistrovství Rakouska a zvítězil. Po druhém místě na Čechách jsme museli konstatovat, že forma nevyšla ani zdaleka jako předešlý rok. Těžko dnes říci, čím to přesně bylo, možná trochu zapracovala psychika, každopádně to bylo zklamání a další zkušenost, že ne každá, i když srovnatelná příprava, musí vést k super formě. Z republiky bylo až čtvrté místo a ani pozitivní dopingový test M. Hradeckého z Čech už mi nepřidal na náladě.

I prohry ale mají silný motivační efekt, rozhodnutí pokračovat, ač s ročním vynecháním soutěží a o to delší a soustředěnější objemovou přípravou, na sebe nenechalo dlouho čekat. Cítil jsem naprosto jistě potřebu pauzy od soutěží, srovnat si všechno trochu v hlavě a taky nabýt opět tu správnou chuť a motivaci. Myslím, že půl roku na objemovou přípravu je dost málo na nějaké viditelné zlepšení. Dáte si chvilku pauzu po sezóně, nějaký čas taky trvá dostat se zase do maximálního nasazení a nabuzení a najednou je tu další dieta a toho čistého času nakonec moc není.

Máme dva týdny po jarní sezóně, zážitky a pocity si už začínají pomalu sedat a můžu se ohlížet a bilancovat. Přípravě na letošní jaro jsem tedy věnoval dva roky dřiny a odříkání, obrovských výdajů a soustředění. Snažil jsem se oprostit od předešlých úspěchů a neúspěchů a nebýt tak případně negativně ovlivněn. Zatímco předchozí roky jsem spíše sbíral zkušenosti a působil trochu nervózním dojmem, letos mnou na domácích soutěžích poprvé prostupovala pohoda a vychutnával jsem si je, a to bez ohledu na výsledky. Podruhé se mi podařilo bez ztráty bodu dosáhnout na nejvyšší stupeň domácích mistrovství a splnil si navíc sen - jet se znovu podívat na ME.

2) Jaké bylo soustředění před ME?

Soustředění na ME se letos nekonalo, ale mně osobně to spíše vyhovovalo. Je pro mě důležité zůstat ve finální přípravě ve známém prostředí, kde se cítím dobře a v zajetém systému. Jeden z důvodů je i ten, že jsem v bytě sám a mám v těch krizovějších dnech klid. Soustředění jsem si tedy udělal sám, na finální přípravu padla i letošní dovolená, což mi umožnilo kromě ranní aerobní činnosti i dvoufázově trénovat s maximální intenzitou každou partii. A vůbec toho nelituji, vyplatilo se.

3) Jak bys zhodnotil úroveň ME a úspěchy naší reprezentace?

Po příjezdu do Rumunska byly první zprávy od prezidenta S. Pešáta takové, že účast je co do počtu závodníků a národů zatím lehce pod běžným průměrem. Je to zřejmě dáno zvýšenou aktivitou a zpřísněním antidopingových opatření. Večer po sobotním semifinále jsme však mohli konstatovat, že kvalita závodníků je na vysoké úrovni.

Jediný jsem si nakonec vybral onoho Černého Petra a nepostoupil do finále. Chybělo i trochu štěstí při losování čísla, pozice úplně na kraji je poměrně nevýhodná. Nemůžu být nespokojený, ale trocha lítosti tam zůstává, myslím, že letos bylo na víc, o jedno dvě místa, ale to musí posoudit někdo jiný. V neděli večer se mi na závěrečném rautu dostaly do rukou výsledky a bodování, šesté místo mi uteklo o pouhý bod a čtvrté i páté o čtyři. Můj handicap je v této nejlehčí kategorii v už příliš velké výšce (166 cm), což mi brání přednímu umístění i v plně srovnatelné formě.

Můžu směle prohlásit, že výprava dosáhla obrovského úspěchu a třetí místo v pořadí národů těžko někdo čekal. Samotný titul absolutního mistra Evropy Lukáše Osladila (po třiceti letech) pro Česko hovoří za vše.

4) Jaké jsou tvé další plány?

Na další plány je zatím ještě brzo, v horizontu několika měsíců se rozhodnu, záleží to na více okolnostech. V průběhu přípravy mě i napadlo, že se už možná touto sezónou se závodními prkny rozloučím. Letošek byl pro mě každopádně zlomovým rokem, takový vabank, kdyby to nedopadlo podle mých představ, bylo by rozhodování velice rychlé a jednoduché. Ale investoval jsem, co jsem mohl, dietu držel přísně od 2. ledna a sáhl si v ní totálně na dno - vše se mi vrátilo v podobě životní formy, obhajoby titulu a návratu do reprezentace.

Bohužel tím nejdůležitějším faktorem budou samozřejmě peníze, vrcholová úroveň je pro mě už finančně neúnosná, o sponzoringu ani nebudu začínat. Je na každém z nás, aby si našel prostředky ke splnění svých potřeb a snů, a pokud se mi to podaří... Není také vyloučeno přestoupení do úplně jiné kategorie...

Také už po těch hezkých pár letech věnování se plně kulturistice začínám mít i jiný úhel pohledu na takový život. Pár let bez dovolených a vztahů a neustálé řešení finančních problémů člověka nakonec donutí k bilancování. Samozřejmě už to není jen koníček, ale životní styl. Člověk by ale neměl být upnutý jen jedním směrem a uvědomit si, že něco mu sport na úrovni dává, ale i bere.

5) Jaké doplňky výživy jsou základem pro tvou přípravu na soutěž?

Základem přípravy je určitě vyvážená strava, jinak doplňky rapidně ztrácejí význam. Přestože je dnes o výživě vydávána spousta knih a poměrně kvalitních materiálů, překvapivě málo lidí se opravdu optimální stravou zabývá a řídí. Ke zjednodušení a zvýšení příjmu bílkovin používám jednou až dvakrát denně proteinový nápoj (kolem 75 %), zhruba v polovině diety ho už vysazuji. Dále zařazuji aminokyseliny, větvená amina (hlavně v dietě), kreatin a loni jsem vyzkoušel konečně i glutamin. K tomu ještě suplementaci různými vitamíny.