Reklama:

Jak výživou posílit
imunitní systém (I.)

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

Snížená imunita je v dnešní době poměrně oblíbený termín a ráda se za něj chytají média, která horentně doporučují všemožné vitamíny, preparáty a fígle, jak na imunitu vyzrát. Myslíte, že stačí vitamín C? Imunitní systém je velmi složitý mechanismus a věřte, že ho nějakými vitamíny neoblafnete tak snadno. Já vím, možná i ode mne jste četli články, jak Iva Veselá píše o posílení imunity skrze vitamín C a probiotika. Upřímně, jak chcete čtivě lidem něco povídat o neutrofylech nebo lymfocytech? Všichni bohužel chtějí slyšet tu dokola omílanou omáčku o vitamínech a superfoods, jen aby si lidé kupovali jedny a ty samé preparáty. Proto jsem ráda, že jsem se dostala k tomuto tématu, které můžeme pojmout trochu z odbornější stránky a jít ještě trochu do hloubky. Podle mého názoru pokud člověk pochopí některé detaily, bude si stravu hlídat o to více. A imunitní systém ho za to automaticky odmění.

Homeostáza

Homeostáza neboli stálost (integrita) vnitřního prostředí je jednou ze základních vlastností živých organismů, tedy i člověka, nutnou pro přežití za měnících se podmínek. Imunitní systém patří mezi základní homeostatické mechanismy organismu. Jeho hlavním úkolem je udržování integrity organismu tím, že rozeznává buňky a molekuly tělu vlastní a materiály pro tělo cizí, čímž chrání organismus proti škodlivinám zevního i vnitřního původu.

Co je imunitní systém

Imunitní systém je velmi složitý mechanismus tvořený vzájemně koordinovanou činností obranných buněk (neutrofily, lymfocyty, makrofágy a další) a různých bílkovin (komplement, protilátky aj.). Všechny tyto látky cíleně vyhledávají, označují a likvidují látky tělu cizí. Kromě toho také buňky tělu vlastní, které se kontrolním mechanismům vymkly (např. nádorové buňky). Poruchu imunity tedy může vyvolat narušení jedné nebo i více funkcí celého systému.

Imunitní systém neslouží pouze na obranu proti mikrobům a vnějším útokům na tělo, jak se mnozí domnívají, ale pro vnitřní funkce. Musí rozpoznat škodliviny v těle a dávat signály, jak s těmito "nešvary" nakládat. Kontroluje také tělesný růst, aby nám nenarostlo oko místo ucha nebo aby kosti rostly tak, jak mají. Eliminuje a opravuje mutace stárnutí - víme například, že bychom se neměli vystavovat slunci. UV záření rozbíjí DNA a imunitní systém ji musí znovu opravit. Buňka se totiž může zvrhnout v melanom, který musí eliminovat.

Projev oslabeného imunitního systému

Každý má projevy horších imunitních funkcí různé, což je z mého pohledu "krásně" různorodé. Vzhledem k tomu, že se zabývám mj. čínskou medicínou a obličejovými diagnostikami, některé znaky oslabené imunity jsou patrné i z obličeje. Ale o tom více třeba v jiném článku. Nicméně narušení imunity není jen o tom, že jste za rok 3x za sebou nemocní a pomalu si nepamatujete, co konkrétního na Vás "vlezlo".

Hlavním důsledkem oslabené imunity je zhoršená schopnost organismu bránit se infekcím. Projevů imunitních reakci může být několik - intolerance některých látek, alergie, nádorová onemocnění, některá kožní onemocnění, onemocnění střev, virová onemocnění, záněty, díky kterým probíhá v těle celá řada imunitních reakcí atd.

Zajímavá, možná důležitá informace je ta, že byste projevy imunitního systému neměli příliš ignorovat, jelikož u pacientů se sníženou imunitou je z dlouhodobého hlediska častější výskyt nádorových onemocnění.

Potraviny a imunitní systém

Podíváme se na podporu imunitních funkcí z hlediska aktivních látek v potravinách. Nebojte, "céčko" tam bude také...

Sacharidy a imunita

Sacharidy, které pozitivně ovlivňují imunitní funkce, jsou např. glukany a tzv. prebiotika podporující růst prospěšné střevní mikroflóry v tlustém střevě.

Beta-glukany

Jednotlivé molekuly glukózy jsou v nich pospojovány zejména beta-glykosidovou vazbou, a proto se označují jako beta-glukany. Beta-glukany ovlivňují hlavně nespecifické imunitní reakce. Od prvních vědeckých studií (1936) se ukazuje výrazný protinádorový účinek beta-glukanů. Bylo provedeno množství testů na zvířatech i lidech, které toto tvrzení potvrdily. Beta-glukan má přímý cytostatický účinek, ale na rozdíl od klasické chemoterapie selektivně ničí pouze nádorové buňky.

Glukany jsou přírodní polymery glukózy a jsou základní komponentou buněčné stěny některých bakterií, kvasinek, prvoků a vyšších hub. Z potravinového hlediska se beta-glukany řadí mezi rozpustnou vlákninu. Z hub se mohou izolovat a připravovat ve formě dietetických doplňků, což je v současné době velmi rozšířené. U nás jsou nejrozšířenější přípravky, kde základem je glukan s názvem pleuran izolovaný z hlívy ústřičné. Beta-glukany se nacházejí také v endospermu obilovin, hlavně v ječmeni, ovsu a neloupané rýži. Nejvyšší obsah má oves a ječmen, střední žito a velmi nízký pšenice. Dnes se často beta-glukany vyrábí v kombinovaných přípravcích s vitamínem C a jeho deriváty, což prospívá funkci makrofágů. Bylo prokázáno, že beta-glukan izolovaný z bakterií, hub, kvasnic a obilovin působí jako imunostimulátor.

Prebiotika

Prebiotika jsou potravou pro prospěšné střevní bakterie. Jedná se o sacharidy, především pro člověka samotného jinak nestravitelné středně složité sacharidy, jejichž zástupcem je např. inulin. Bakterie v tlustém střevě z těchto sacharidů získávají energii pro svůj život a jako odpadní produkt přitom vznikají malé organické kyseliny. Ty fungují zase jako důležitý zdroj energie pro buňky stěny střeva.

Tuky a imunita

Krátce k zopakování

Tuky (lipidy) jsou důležitou složkou potravy. Ve výživě člověka patří mezi jednu z hlavních živin nezbytnou pro zdravý růst a vývoj organismu. Z chemického pohledu se řadí do několika různých skupin látek. Obecně lze říci, že se jedná o deriváty (estery nebo amidy) mastných kyselin a alkoholů nebo aminoalkoholů. A právě složení mastných kyselin výrazně ovlivňuje imunitní systém člověka.

Základem chemické struktury mastných kyselin jsou řetězově seřazené atomy uhlíku mající na svém konci karboxylovou skupinu. Podle počtu atomů uhlíku a typu vazeb mezi nimi se dělí na nasycené - SFA (s krátkým, středně dlouhým a dlouhým uhlíkatým řetězcem) a nenasycené mastné kyseliny řady n-9 (ω-9) s jednou dvojnou vazbou (monoenové - MUFA) a řady n-6 (ω-6) a n-3 (ω-3) s více dvojnými vazbami (polyenové - PUFA).

SFA

Z hlediska vlivu na imunitní systém se z těchto kyselin pozitivně uplatňují volné mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Vznikají v tlustém střevě působením bakteriálních enzymů na rozpustnou (fermentovatelnou) vlákninu. Takto vzniklé mastné kyseliny mohou pokrýt až 20 % klidového energetického výdeje. V tlustém střevě snižují pH, čímž zabraňují rozvoji hnilobných procesů, stimulují produkci střevního hlenu, udržují střevní integritu a odolnost vůči toxinům a škodlivým látkám obsaženým v potravě, čímž podporují obranyschopnost organismu, a tudíž imunitu.

MUFA

U lidí dieta bohatá na MUFA neovlivní imunitní funkce výrazně. Přestože olivový olej ovlivňuje imunitu podobně jako rybí olej, v porovnání s ním má však slabší efekt. Klienty, kteří nejí ryby ani rybí olej, na tuto skutečnost upozorňuji. Rybí olej je v tomto specifický a dá se říci i nenahraditelný.

PUFA

Ačkoliv je potvrzeno, že ω-3 PUFA mají tzv. imunomodulační efekt, není ještě přesně zjištěno, zda se na něm podílí EPA samostatně, či ve vzájemné spolupráci s DHA. Lze tedy říci, že zvýšený podíl ω-3 PUFA vede k tlumení prozánětlivých účinků. Podávání PUFA pozitivně ovlivňuje řadu nemocí. Výrazně ovlivňují aterosklerózu, koronární onemocnění srdce, zánětlivá onemocnění, rakovinu prsu, prostaty a tlustého střeva a pravděpodobně i nemoci chování. Rovněž hrají pozitivní (protizánětlivou) úlohu u autoimunitních imunopatologických onemocnění, kam spadá ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, psoriáza, systémový lupus a astma bronchiale.

Příjem lipidů významným způsobem ovlivňuje imunitní funkce. Jelikož zvýšený podíl ω-3 PUFA tlumí zánětovou reakci a naproti tomu ω-6 PUFA zánětlivé reakce podporují a zesilují, je také důležitý vzájemný poměr jednotlivých mastných kyselin v denní stravě pro udržení fyziologické homeostázy. Bohužel v dnešní stravě stále převládá množství ω-6 mastných kyselin.

Lipidy by měly hradit 25 - 30 % celkového energetického příjmu za den. Z toho nasycené mastné kyseliny cca 8 - 10 %, MUFA cca 10 - 12 %, PUFA ω-6 2 - 6 % a PUFA ω-3 do 10 %. Podíl nasycených, monoenových a polyenových mastných kyselin by měl být 1 - 1,4 : 0,6 a optimální poměr mastných kyselin ω-3 : ω-6 je maximálně do 5 : 1. Kyselina linolová by měla tvořit 5 % z celkového denního příjmu lipidů (cca 10 g/den) a kyselina linolenová asi 1 % (cca 4 g/den). Podíl EPA a DHA by měl být 0,5 % z celodenního příjmu lipidů (cca 1 g/den), čehož docílíme konzumací 1 - 2x týdně 200 - 300 g ryb nebo denní konzumací 3 - 4 ml kvalitního rybího oleje.

Ano, připouštím, že to je trochu věda a nějaké počty, ale alespoň vidíte, že není tuk jako tuk a výživa člověka není tak jednoduchá.

Bílkoviny a imunita

Aminokyseliny, stavební složky bílkovin, mají v organismu řadu životně důležitých úloh. Zajišťují strukturu a funkci tkání, enzymů, působí jako bílkovinné mediátory, jako substráty přenášející a uchovávající informace a v rámci těchto i dalších rolí jsou pro iniciaci a průběh imunitních reakcí nezastupitelné.

Rozeznáváme neesenciální (postradatelné) aminokyseliny, které vznikají v těle a nemusí být nezbytně přiváděny stravou, a nepostradatelné aminokyseliny, tzv. esenciální. Esenciální aminokyseliny musí být přijímány stravou. Při ztrátě více než 25 - 30 % tělesných bílkovin vznikají poruchy v imunitě i ve funkcích, které proteiny zabezpečují, a deficit může v extrému vyústit až ve smrt. Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že lidé konzumující pod 0,9 g bílkovin/1 kg TH se potýkají více s imunitními potížemi než ostatní. Není výjimkou, že 80kg klientka přijme denně do 50 g bílkovin. A to se ještě snaží. Časté problémy bývají u vegetariánů a veganů. Z níže uvedených aminokyselin pochopíte, že většina zdrojů aminokyselin pramení právě z živočišných produktů.

Aminokyseliny mají přitom důležitou funkci v regulacích imunitního systému. Ovlivňují aktivaci B- i T-lymfocytů, NK buněk a makrofágů, v podstatě všech imunocytů. Aminokyseliny ovlivňující imunitní funkce jsou arginin, glutamin, glycin, rozvětvené aminokyseliny a taurin.

Arginin

Arginin stimuluje zrání a proliferaci lymfocytů, zvyšuje jejich počet a zlepšuje jejich blastickou transformaci po aplikaci mitogenů. Podporuje vylučování somatotropního hormonu a inzulínu a má tak anabolický účinek. Arginin působí pozitivně na reparaci poškozených tkání a zlepšuje hojení ran. Vyskytuje se ve všech bílkovinách v průměrném množství asi 4,7 %. Zdroji argininu jsou mléčné produkty, maso, vejce, arašídy, čokoláda (snad nemusím zmiňovat, že s obsahem kakaové složky nad 70 % a více) a také kakaové boby. Velmi vysoký obsah argininu je v mlíčí ryb.

Glutamin

Za normálních podmínek je pro organismus neesenciální. Podmíněně esenciální se stává až při zánětu a různých stavech zatěžujících organismus (např. zraněních). Je nezbytný pro buněčnou proliferaci, poskytuje energii enterocytům a buňkám, které se podílejí na zánětu. Glutamin se nachází v rostlinných i živočišných bílkovinách. Živočišnými zdroji jsou hovězí, vepřové a drůbeží maso, ryby a mléčné výrobky. Z rostlinných zdrojů se vyskytuje ve fazolích, syrovém špenátu, syrové petrželi a kapustě.

Taurin

Vzniká metabolismem aminokyselin metioninu a cysteinu. Nezačleňuje se do proteinů a jako volná aminokyselina se ve vysokých koncentracích nachází v plazmě a buňkách všech savců, tedy i člověka. Je důležitý pro správný vývoj centrální nervové soustavy a sítnice, pro reprodukci a imunitu. Ve velkém množství je přítomen v leukocytech. V lymfocytech stabilizuje jejich membrány a chrání je tak proti poškození. Mezi potraviny obsahující taurin patří mléčné produkty, červené maso, ryby, vejce a pivovarské kvasnice.

Glycin

Glycin je jednoduchá nerozvětvená neesenciální aminokyselina. Glycin se vyskytuje v množství asi 25 - 30 % ve strukturních proteinech (kolagen, želatina). Dalšími významnými zdroji glycinu jsou ryby, maso, mléčné produkty a luštěniny. Rozvětvené aminokyseliny valin, leucin a isoleucin jsou nezbytně esenciální pro lymfocyty k syntéze proteinů, RNA a DNA a podílejí se na odpovědi imunitního systému na stimulaci. Studie poukázaly na pozitivní podávání rozvětvených aminokyselin parenterální výživou u pacientů po operaci a profesionálních sportovců.

Valin

Valin se nachází v bílkovinách rostlinných i živočišných. Mezi rostlinné zdroje se řadí sójová mouka, obiloviny, arašídy, houby a zelenina. Živočišné zdroje jsou zastoupeny masem, rybami, mlékem, sýry a vejci.

Leucin

Tato aminokyselina se vyskytuje ve všech běžných bílkovinách. Je obsažena v luštěninách, pivovarských kvasnicích, přírodní rýži, kukuřici, konopných a dýňových semínkách, ořeších, sóje a obilovinách. Leucin je také přítomen v mléčných produktech, syrovátce a mase. Velké množství volného leucinu může vznikat činností bakterií při zrání sýrů.

Isoleucin

Vyskytuje se nejvíce ve vejcích, mléku a sýrech. V kuřecím mase, rybách a obilovinách je jeho zastoupení menší. Dobrými zdroji jsou také mandle, kešu oříšky, mladý hrášek, čočka a sója.

Vitamíny

Asi nemusím představovat vitamíny - organické látky, které jsou pro náš organismus nepostradatelné. Některé si tělo dokáže samo vyrobit (např. vitamín A, vitamín D3, vitamín K, niacin), ale většinu z nich si samo vytvořit nedokáže, a proto se musí přijímat stravou. Každý vitamín má v organismu svou specifickou funkci a podílí se na řadě biochemických reakcí, tedy i na činnosti buněk imunitního systému.

Z vitamínů rozpustných v tucích nejvíce ovlivňují funkci imunitního systému vitamín A, jeho provitamín beta-karoten, vitamín E a vitamín D. Ve vodě rozpustné vitamíny, jako jsou vitamín C a komplex vitamínů skupiny B, konkrétně, vitamín B6, vitamín B7, vitamín B9 a vitamín B12, působí na imunitní reakce nejvíce.

Vitamín A

Vitamín A a jeho provitamíny podporují normální dělení a diferenciaci slizničních buněk - ovlivňují metabolické funkce epiteliálních buněk kůže, dýchacích cest, gastrointestinálního a urogenitálního traktu. Retinol působí na diferenciaci bílých krvinek. Suplementace vitamínem A snižuje morbiditu a mortalitu (nemocnost a úmrtnost) u různých infekčních nemocí, jako jsou průjmová onemocnění, spalničky, HIV virus, dýchací infekce a malárie. Mezi potravinové zdroje vitamínu A patří máslo, tučné mléčné výrobky, vejce, játra, rybí tuk.

Beta-karoten

Stimuluje buňky imunitního systému a chrání je proti oxidativnímu poškození, čímž zvyšuje jejich schopnost zničit a eliminovat patogenní buňky v těle. Podávání beta-karotenu spolu s dalším významným antioxidantem selenem zlepšovalo imunitu. Potravinovými zdroji beta-karotenů jsou některé druhy tmavě žluto-oranžového ovoce a zeleniny a tmavě zelená listová zelenina. Představiteli jsou karotka, rajčata, meruňky, nektarinky, špenát, brokolice, paprika a salát. Z živočišných zdrojů se jedná o vejce, mléko a játra.

Vitamín E

Podílí se na metabolismu všech buněk v organismu. Je důležitý antioxidant - chrání buněčné membrány před působením volných kyslíkových radikálů, a tedy před peroxidací lipidů membrán. Svou antioxidační vlastností se výrazně podílí na modulaci imunitních funkcí. Jako důležitý antioxidant je vitamín E potřebný u nemocí vzniklých oxidačním stresem. Jeho deficit způsobuje vyšší výskyt infekčních onemocnění, chronických nemocí či nádorů. Hlavním zdrojem α-tokoferolu jsou rostlinné oleje - olej z obilných klíčků, řepkový, slunečnicový a sójový olej. Nachází se také v jádrech ořechů, hrášku, kukuřici, celozrnných výrobcích a v některých zeleninách. Mezi živočišné zdroje obsahující velké množství α-tokoferolu řadíme vejce, játra a ostatní vnitřnosti, králičí a vepřové maso.

Vitamín D

Vitamín D má dvě formy - vitamín D2 (ergokalciferol) vyskytující se v rostlinných produktech a vitamín D3 (cholekalciferol) nacházející se v živočišných surovinách. Obě formy mají v organismu přibližně stejnou aktivitu. Zabraňuje nebo značně potlačuje vývoj řady autoimunitních chorob, jako je revmatoidní artritida, systémový lupus a diabetes mellitus I. typu.

Vitamín C

Známý vitamín C je esenciální, ve vodě rozpustný mikronutrient, který zabezpečuje v organismu řadu funkcí (např. zvyšuje absorpci a biologickou dostupnost železa, podporuje syntézu kolagenu). Je silný antioxidant a chrání organismus před působením volných kyslíkových radikálů. Vitamín C aktivuje bílé krvinky k ničení rakovinotvorných buněk, virů, bakterií, parazitů a jiných patogenů. Podílí se na syntéze kolagenu a podporuje hojení ran. Vitamín C se nejvíce vyskytuje v čerstvé zelenině a ovoci, a to zejména v citrusových plodech. Také ho najdeme v šípkách, černém rybízu a jiném bobulovém ovoci. Velké množství je v paprice, kysaném zelí a bramborech. Mezi živočišné zdroje patří játra a ledviny.

Vitamín B6

Vitamín B6 (pyridoxin) je důležitý pro imunitní funkce organismu. Pozitivně působí také u lidí trpících revmatoidní artritidou. Ve vysokých koncentracích je obsažen v droždí, ve zvířecích vnitřnostech, v drůbežím, vepřovém a rybím mase. Najdeme ho také v pšeničných klíčcích, cereáliích a celozrnných produktech, v sójových bobech, bramborách, kukuřici, zelí, mrkvi, zelených fazolkách, hrachu a banánech.

Biotin

Byl objeven v souvislosti s jeho antivitamínem avidinem, jenž se nachází ve vaječném bílku, a pokud je syrový bílek konzumován ve zvýšeném množství, může vyvolat deficit biotinu. Lidé s dědičnou poruchou metabolismu biotinu mají narušené funkce imunitního systému, což způsobuje zvýšenou citlivost k bakteriálním a plísňovým infekcím. Bakterie kolonizující tlusté střevo si tvoří biotin samy. Z potravin rostlinného původu jsou hlavním zdrojem biotinu pivovarské kvasnice Saccharomyces cerevisiae, ořechy, sója, brukvovité rostliny a obiloviny. Z potravin živočišného původu se biotin nachází v játrech, hovězím mase, vaječném žloutku a mléce.

Kyselina listová

Hraje důležitou roli v syntéze purinových látek - v syntéze deoxyribonukleové kyseliny (DNA) a ribonukleové kyseliny (RNA) a proteinů, podporuje cyklus buněčného dělení a proliferace, čímž také ovlivňuje růst buněk imunitního systému. Dobrými zdroji kyseliny listové jsou především zelené části rostlin, hlavně tmavě zelená zelenina. Najdeme ji ve špenátu, zeleném hrášku, brokolici, zelí, bramborách, chřestu a květáku. V ovoci je obsažena v menší míře v jahodách, pomerančích, hruškách a třešních. Dalšími zdroji jsou celozrnné výrobky, kvasnice, fazole, čočka, vlašské ořechy a houby. Ze živočišných tkání jsou nejbohatším zdrojem kyseliny listové játra, v menším obsahu je přítomna ve vepřovém, hovězím, slepičím a krocaním mase, v mléku, sýrech a vejcích.

Vitamín B12

Je syntetizován v distálním ileu střevními bakteriemi. Je nezbytný pro buněčné dělení a růst. Nedostatek vitamínu B12 nebo vitamínu B9 vede k megaloblastické anémii, která ve vztahu k imunitnímu systému poškozuje neutrofilní buňky. Lidský organismus nedokáže vitamín B12 ukládat do zásob a musí být zajištěn pravidelný přísun ve stravě. Kyanokobalamin se ve využitelné formě nachází pouze v potravinách živočišného původu, hlavním zdrojem jsou játra, maso teplokrevných živočichů, maso ryb, vejce, mléko a sýry. Ve stravě rostlinné jsou obsaženy pouze stopy vitamínu B12, a to jen tehdy, pokud byla zpracována bakteriální fermentací - je obsažen v kyselém zelí, kvasnicích a pivu.

Ve druhém dílu článku se dozvíte o dalších látkách podporujících imunitní funkce
a také o tom, co imunitu oslabuje. Nechcete přeci jíst zmíněné potraviny jen tak nadarmo
a z druhé strany si nevědomě podkopávat nohy...


Foto:
č. 1 - Gila Brand / Wikimedia Commons
č. 2, 4 - Pixmac
č. 3 - Pöllö / Wikimedia Commons


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

27.07.08:53Terezka666 - Souhlas! Taky jsem vyzkoušela a byla jsem hodně spokojená...
30.07.09:26Hulkie - 90% podíl na celkové imunitě mají střeva, tam sídlí 70% im..
29.07.21:25A la francaise - Ja se teda cpu ovocem i zeleninou ryzi těstovinami brambor..
29.07.18:00daymoon - Jak říká doktor Hnízdil, imunita znamená dobrá nálada.
29.07.15:11vojta1220 - Jako nejlepší antioxidant a posílení imunitního systému do..+1
29.07.12:20Xavnajdak - Minule jeden znamy ospevoval kavu a ine produkty vyrobene ..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínZapojte se do studie a získejte zdarm...
malex (12:45) • nové kolo! www.docs.google.com/forms/d/1inqkSbXR3tfDT2_JTyHYL0VvpPc5s_tkIroOI7D4Agc/ed...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
PavelV (14:46) • Děkuju, budu se snažit.
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Blizard3 (11:19) • Ahoj Jáne, děkuji za reakci. Vůle se změnit, je v podstatě to, co na začátek potřebuješ...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
Zodiak411 (22:03) • Super videolog. Osobně bych s Pavlem uvítal další a kdyby to bylo i s Radkem Loncem, ta...
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Ján Černák (15:33) • Zdravím premena je to parádna klobuk dole. Taky sa o to pokušam ale nemam pevnu volu na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra