Máme pro Vás druhou část
ohlédnutí Lady Plíhalové za uplynulou soutěžní sezónou, která byla prozatím
zřejmě tou poslední soutěžní. Jakým směrem se dál bude Lada ubírat a jak si vedla na soutěži
Jaye Cutlera, se dozvíte v následujícím článku.
Po návratu ze zamrzlého a zasněženého Columbusu jsem už chtěla nejen sezónu, ale i kariéru celkově ukončit, ale stále jsem měla formu a přítel navrhl, abych zkusila vše ještě podržet a neukončit kariéru takhle špatně, ale zazávodit si ještě na Jay Cutler Desert Classic ve Vegas. Vegas máme oba rádi, počasí tam je o 200 % lepší než v Columbusu na jaře, je tam co dělat i po závodě a chtěli jsme také podpořit Jaye a jeho tým. A tak jsem se rozhodla, že budu dál pokračovat, ale tentokrát bez publicity a bez posílání novinek na Facebook - tato soutěž bude pro mne. Moje osobní rozloučení.
A tak jsem pokračovala následujících 8 týdnů stále dál. Bylo to trochu náročnější, protože jsem už neměla žádné úlevy z pracovního hlediska. Na druhé straně jsem mohla malinko sundat hodiny kardia ze 3,5 před Arnold Classic na 2 hodiny před Desert Classic.
Do Vegas jsme mířili ve čtvrtek před soutěží přes San Francisco. Krátce před závodem jsem se dozvěděla, že se tam setkám s dalším českým závodníkem - Martinem Mesterem. Soutěž byla letos vůbec obsazená mezinárodně - snad i díky popularitě Jaye Cutlera. Soutěžili závodníci z Kanady, Francie, Dominikánské republiky, Brazílie... a samozřejmě tedy z České republiky.
Po příletu jsme se vydali opět dokoupit nezbytnosti jako gril (protože náš hotel neměl mikrovlnku) nebo plotýnku, hovězí maso a avokádo. Rozhodla jsem se necukrovat vůbec před soutěžním dnem, protože jsem i na Arnold Classic vypadala nejlépe před cukrováním a mám pocit, že moje tělo reaguje s velikým zpožděním a navíc s větším množstvím cukru si neumí prostě poradit. Do této chvíle jsem se ale bála sacharidy vypustit úplně - na poslední soutěži jsem to riskla a vyplatilo se to.
Další den - pátek - ráno jsme opět udělali nákup a já si připravila jídlo na soutěžní den. Pak už jsem jen odpočívala - i když jsme se neudrželi a stejně se vydali do centra města, protože zůstat celý den na pokoji ve Vegas zkrátka nelze. A tak jsme se prošli alespoň do nového komplexu Quad s největším vyhlídkovým kolem na světě a do Caesarova paláce. Večer nás čekala registrace a mě opět profesionální nástřik. Tentokrát barvou Liquid Sun Rayz - barvou, o které vím, že mi sedne a nemění se. A musím tu vyzdvihnout opravdu snad nejlepší servis, s jakým jsem se setkala za celou sportovní dráhu.
V půlce registrace přišel mezi závodníky sám Jay, který se s námi všemi bavil, spoustě závodníků se snažil dát nějaké poslední rady, přál všem hodně štěstí a vůbec vypadal, že ho pobyt mezi "mladými" závodníky baví. Samozřejmě se kolem něj hned udělal hlouček lidí.
Musím dodat, že samotná soutěž se konala v hotelu a kasínu Palms a byla přímo bombasticky prezentována - velký neonový poutač bylo vidět už ze silnice, plakáty byly všude v kasínu i na automatech. Ráno jsem měla třetí nátěr barvou (na Arnold Classic jsme měli jen dva nátěry za daleko vyšší cenu) a pak jsme měli setkání atletů, kde každý závodník dostal tašku s dárečky od sponzorů a tričko s logem soutěže od Cutler Athletics - celkově toho možná bylo i víc, než co jsme od sponzorů dostali jako atleti na Arnoldu. Potom jsem už šla do šaten v patře - do zákulisí jsme pak sjížděli služebním výtahem za kuchyní u konferenčních sálů. Bylo zajímavé nahlédnout tak trochu do zákulisí tak velkého hotelu a kasína, kam se turista běžně nedostane. Celkově organizace byla velmi dobrá, včetně ovoce a vody připravené pro nás na semifinále a sušenek s čokoládou na finále. Organizátoři byli milí a starali se, abychom všichni byli v zákulisí včas. Malinko se sice opozdilo finále soutěže, ale upřimně jsem ještě nezažila snad žádnou soutěž, která by běžela zcela dle rozvrhu.
Jako kategorie jsem si vybrala physique, ale také ženskou kulturistiku, protože jsem si říkala, že jsem začala jako kulturistka a stále tuto kategorii sleduji a je obrovská škoda, že se ji nikdo nepokusil zachránit třeba modifikací pravidel a důslednějším trváním na těchto pravidlech. A i když já sama ubrala přes 6 kg svalů, které jsem měla jako kulturistka, tak jsem se rozhodla soutěžit z nostalgie i tam. Obě kategorie šly docela brzy a obě šly za sebou, takže jsem z jedné řady přebíhala do druhé. Bylo to malinko náročnější na kondičku, ale už jsem zažila více vyčerpávající soutěže.
Jako první jsem nastoupila jako kulturistka. Hned jsme měly dvě porovnání a pak jsem nastupovala jako physique. Tady jsme měly porovnání celkem čtyři a při třetím a posledním mě rozhodčí dali do středu, což je vždy dobré znamení.
Po skončení jsem šla do předsálí, kde jsem se potkala s přítelem. Pak mě odchytili Jay s Davem a Dave se mě zeptal, zda bych s ním udělala rozhovor pro Muscular Development, což jsem ráda přijala. Dohodli jsme se i na druhém rozhovoru po finále. Jay se ptal, jak to šlo, tak jsem s radostí sdělila, že jsem byla ve physique ve středu pole. Jako kulturistka jsem si moc nevěřila, hlavně proti jedné skutečně velké závodnici, která se přišla rekvalifikovat na národní šampionát.
Mezi semifinále a finále jsme si opět sjeli na rušnou hlavní třídu a sedli si i na chvilku do McDonalda. Už jsem měla nějaké sacharidy, které jsem začala dávat těsně před semifinále, ale stále jsem ještě neměla žádnou vodu. Pít jsem skončila také malinko později, ale s ohledem na velmi suché klima ve Vegas jsem to načasovala akorát. A tahle taktika se konečně vyplatila a neměla jsem problémy se zalitím.
Lada Plíhalová jako trenérka se svou svěřenkyní Jade
Když jsme se vrátili, tak mě k mému velkému překvapení zavolali na kontrolu a kompletní opravu barvy, abych na finále nebyla flekatá. Tohle jsem opravdu nezažila ani na největších soutěžích a musím říct, že jsem opravdu nelitovala peněz za tuto službu. Nebyla jsem jediná, kdo dostal kompletně nový nátěr, a skutečně lidé z firmy Martini Spray Tan dbali na to, aby jejich práce byla kvalitní a závodníci spokojení.
Ve finále jsem mohla jít jen jednu sestavu, tak jsem se rozhodla pro kulturistiku. Sestavu jsem si vzala z Arnold Classic, jen jsem pózovala se zavřenýma rukama. A pak nás vyhlašovali jako kulturistky - k mému velkému překvapení mne vyhlásili jako vítězku kategorie. Jako physique mi ale bylo jasné, že nemohu být první. Už jen z logiky věci. Čekala jsem se na třetím nebo čtvrtém místě a získala jsem místo druhé, údajně jen několik bodů za brazilskou vítězkou. Obě umístění mě potěšila hodně. Byla to taková malá satisfakce za Arnold Classic. Celkově rozhodčí NPC vysoce oceňovali moji symetrii, eleganci a výrazný V tvar trupu a měla jsem velice pozitivní reference.
Po finálovém rozhovoru jsme se ještě chvíli dívali a pak se vydali na tolik očekávané jídlo a také párty po závodě v klubu Moons, kde jsem se setkala s ostatními závodnicemi.
Další den jsme ještě nafotili formu a pak už nás čekal relax. Měli jsme tři další dny na to, užít si Vegas, hlavně pizzu Cicis - all you can eat bufet s pizzou, který v Columbusu zavřeli těsně před Arnold Classic. Ve Vegas ale stále fungoval a já si ho užila hned 2x, a to vrchovatě. Pizza, sushi a ovoce jsou věci, které mi v přípravě chybí asi nejvíc. Také jsem si užila snídaňový bufet v našem hotelu a atrakce jako vystoupení artistů v Circus Circus, fontány s animatronickými sochami v Caesarově paláci a ZOO ve Flamingo hotelu.
Po tomto týdnu už nás čekal návrat a já jsem se rozhodla kariéru zakončit. Do budoucna bych se nebránila návratu, ale jednak si potřebuji letos oddechnout a mám před sebou pár měsíců práce mimo sport a za druhé hlavně finanční stránka cestování na závody už pro mne není únosná a bez sponzorů to prostě nejde. Takže dokud nezískám podporu zvenčí, nemůžu dál cestovat na velké závody, abych se dál pokoušela o kartu. I když pracuji pro Allmax Nutrition, momentálně Allmax má atletů dost a firmy tady v zámoří preferují profesionály nad amatéry a je velmi těžké se prosadit.
Dva týdny po ukončení mé sezóny mě však čekala role nová - jako trenérka začínající závodnice v bikini - Jade. V minulosti už jsem s pár závodníky spolupracovala, ale byly to spíše jen konzultace ohledně diety a tréninku, a také jsem dělala pár závodníkům u nás v ČR pár závěrek před soutěžemi. Ale tentokrát jsem Jade vedla celou dobu, a to jak v tréninku, tak v dietě a při samotné soutěži. A i když se Jade nedostala do finále před ostřílenějšími závodnicemi - jelikož prezentace při bikini skutečně hraje obrovskou roli - musím říct, že mě moc potěšilo ji vidět nadšenou, že to dotáhla do konce, a že se mi role trenéra docela zalíbila. Ráda bych se teď tedy začala více věnovat závodníkům a zůstala tak v kontaktu s tímto sportem alespoň touhle cestou. Na tréninky nezanevřu, protože mě stále baví tento životní styl, a stejně tak budu stále sledovat dění, jelikož mám tenhle sport ráda a fandím mu celkově.
Lada Plíhalová na NPC Jay Cutler Desert Classic 2014
