Reklama:

Váš příběh:
Pomyslný pohár vítězství

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Jméno: Petr
Nick: nemá účet na Ronnie.cz
Věk: 62 let
Zaměstnání: starobní důchodce
Koníčky: posilování, jízda na chopperu, rybařina, zahrada, vnoučata
Říká o sobě: Hezky prožitý den mi nikdo nemůže vzít.

Od klukovských let jsem většinu sportovních klání nevyhrával. Trochu mě to mrzelo, ale tehdy byl pro mě důležitější pocit radosti z pohybu, kamarádství na hřišti a myšlenka, že nejsem "bábovka". Sport mi nadělil to největší vítězství až nyní v seniorském věku. Tím vítězstvím je zdraví, které mi umožní další kilometry ujeté na kole, prošlapané botasky po lesních pěšinách a v neposlední řadě tuny nazvedaných kilogramů v posilovně. To je můj pomyslný pohár vítězství.

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.


Můj nebožtík táta říkal: "Každý cvičení je pro tělo prospěšný." Jeho slova jsem si začal plně uvědomovat v době, kdy mi bylo patnáct let. Děvčata se mi líbila, cožpak o to, ale v té době jsem vypadal jako absolvent bulimistické akademie. Prostě bez šancí. Hltal jsem zprávy o Larrym Scottovi, Haroldu Poolovi a pokojík krášlil jejich fotkami. O několik let později k nim přibyly obrázky našich kulturistů Aloise Peka, Petra Stacha a jiných. To jsem již dovlekl domů za nezměrného nadšení mého táty odkoupené činky. Prvním průvodcem silovými cvičeními byl také on. Přeci jenom měl zkušenosti s posilováním jako trenér těžkých atletů (koulaři, diskaři a oštěpaři). Chladné železo v ruce mě bavilo, ale jako student lesnické školy jsem projevoval nadšení i pro jiné aktivity. Všemožné orientační závody s mapou, běh na lyžích, lesnické disciplíny, hod oštěpem v lehkoatletickém oddílu a jiné. Čtenáři tohoto článku je jasné, že jsem žádnou objemnou svalovou hmotou nemohl oplývat. Korunu tomu nasadilo tehdejší stravování ve studentské jídelně (mnohdy promeškané), doplněné výbavou jídla na internát od mojí babičky - sádlo, buchty a špek s cibulí. Přesto jsem nadšeně lomcoval o víkendech na půdě domu činkami, tahal pružinové siliče a stahoval kladky vyrobené mým tátou, které zavěsil na půdní trámy. Prostě jsem měl z pohybu radost. Radost z toho, že zvednu na bench-pressu 100 kg, vyšplhám pohodlně bez přírazu na desetimetrové lano, udělám 20 výmyků na hrazdě v řadě nebo veletoč na hrazdě.

Psal se rok 1974. Objemné svaly byly stále v nedohlednu a nebylo se co divit při mé výšce 183 cm a váze 73 kg. Ale se svojí figurou i fyzickými schopnostmi jsem byl alespoň trochu spokojen. Uspokojení pokračovalo i při výkonu dvouleté vojenské služby. Přeci jenom ti z nás, kteří nikdy nesportovali, byli více v zájmu mazáků a jejich šikany. Já takové problémy neřešil. Roky utíkaly. Splynuly se starostmi o rodinu, děti, rodiče, zaměstnání. Po roce 1989 se uvolnily poměry i v podnikání s fitcentry. Mávnutím kouzelného proutku zmizela doba sklepních posiloven vybudovaných nadšenci, kteří tajně vyráběli jednoručky i nakládací činky v kovozávodech. Z jídelníčku také postupně vymizely kostky tvarohu s vmíchanými syrovými vajíčky a jiné pochutiny a experimenty. S mým vzpomínaným tátou jsem od roku 1992 začal chodit do opravdového fitcentra, s opravdovými nakládačkami a křižnými kladkami. Táta tam chodil ještě v roce 2007 ve svých 75 letech a troufám si říci, že váhy, se kterými cvičil, mu záviděli leckteří mladíci. Kdyby ho neskolila zhoubná nemoc, tak tam cloumá s železem dál. Já tam chodím dodnes. Pravda, i mne se nevyhnula nějaká ta zranění, a dokonce jsem si v zaměstnání vyhřezl ploténku. Nevadí, trénink postupně upravuji podle svého věku 62 let. Prostě nedřepuji s velkou činkou, netahám "mrtvolky" ani vestoje necvičím s těžkými váhami. Náhradu jsem našel v předkopávání i zakopávání na lavici. A jde to, ne že ne.

Již dávno nevypadám jako absolvent bulimistické akademie, ale v porovnání s většinou svých vrstevníků také ne jako zchátralý dědeček, i když mám tři vnoučata. Stále zvednu na benči 100 kg, jenom ty výmyky na hrazdě a veletoče mi již nejdou. Ale řeknu Vám, že ten pocit, když vcházíte do fitka, slyšíte hlasitou hudbu, pozdravíte se se známými, plácnete si rukama, ten pocit bych za nic nevyměnil. Cítím se s nimi o dvacet let mladší. Nejenom já, starších důchodců je tam více. Dokonce s mými vrstevníky zvažujeme, že založíme na webových stránkách našeho fitcentra složku "Fosilní dědci a babky cvičí". A víte, co je na tom nejlepší? Že stejně "postižena" je i moje manželka, se kterou letos slavíme 40 let společného života. Doprovází mě do fitka a cvičí se mnou. Přál bych si, aby se mých krásných pocitů z fyzického cvičení dožila drtivá většina všech chlapců a dívek, žen a chlapíků, kteří do posiloven chodí a se kterými se tam potkáváme.

Pan Petr vyslovil ne zcela běžné a velmi hezké přání, kterému jsme rádi vyhověli.

Nabídnuté odměny za příspěvek si velice vážím. Byl bych Vám povděčen, kdybyste ji místo mne mohli poskytnout handicapovanému kulturistovi, který se prezentoval na letošním mistrovství ČR. Sledoval jsem jeho statečný boj na závodních prknech a četl články o jeho osobě zveřejněné v souvislosti s předsoutěžní přípravou. I když se osobně s Petrem neznám, držím mu palce a zároveň obdivuji jeho vůli prát se s osudem. Pokud to jde administrativně skloubit, tak budu jen rád, že i ta trocha některému milovníku železa pomůže v přípravě.




Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete zde.



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

29.07.18:46Rostislaw - Pro mě větší borec než všichni ti rádoby kulturističtí mis..
26.07.14:00Carnivor - kéž by takových lidí bylo více!
07.07.22:42Ivan-hoe - To je frajer. Je fuk co člověk dělá když to dělá takhle do..
07.07.11:25Nikolai - příběh,který má cenu číst!!!+2
06.07.12:08HAROLD - Děkuji panu Petrovi za nabídku přenechání odměny. Velmi si..+5
05.07.21:42Radom - Smekám před tímto pánem, přeji mu, ať zdraví slouží co nej..+2
05.07.21:01PošikalSaPes - ***-5
05.07.20:38Ahead - Taky bych chtěl bejt v 60ti takovej borec *1*..+2
05.07.11:35mesrin - většina lidí žije jako prasata. čumí na debilní seriály, c..+2
05.07.10:26Kláca - Krása.+1
05.07.09:34ironfighter - Gratuluji ke spravneho postoji k zivotu a sympatickym nazo..+1
05.07.09:32Gerallt - tak tohle je hodně silný,řekl bych že od toho pána bysme s..+1
05.07.09:24JoeC - To se čte jedna báseň! O to více vás dostanou do varu líné..+2
05.07.09:08člověk - Po dlouhé době jsem si příběh přečetl celý... Výborné ! *..+3
05.07.08:42decarabas - Tak toto sa cita ovela lepsie, nez nadsene vylevy 15rocnyc..+8
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínZapojte se do studie a získejte zdarm...
malex (12:45) • nové kolo! www.docs.google.com/forms/d/1inqkSbXR3tfDT2_JTyHYL0VvpPc5s_tkIroOI7D4Agc/ed...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
PavelV (14:46) • Děkuju, budu se snažit.
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Blizard3 (11:19) • Ahoj Jáne, děkuji za reakci. Vůle se změnit, je v podstatě to, co na začátek potřebuješ...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
Zodiak411 (22:03) • Super videolog. Osobně bych s Pavlem uvítal další a kdyby to bylo i s Radkem Loncem, ta...
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Ján Černák (15:33) • Zdravím premena je to parádna klobuk dole. Taky sa o to pokušam ale nemam pevnu volu na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra