Reklama:

Petr Vaniš: "Snad už nikdy
nebude žádné do třetice..."

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti


Petr Vaniš na New Zealand Pro 2014
Tento rozhovor s Petrem vznikal natřikrát. Nejdříve byla snaha vyzpovídat Petra hned po soutěži Mozolani Classic, ale Petrova frustrace z nezvládnutého závěru byla natolik silná, že jsme tomu dali čas na odstup a získání nadhledu. Petr se mezitím připravoval na BodyPower Pro, ale potřebnou sebedůvěru již nezískal. Zklamání z výsledku a z formy na Mozolani Classic bylo totiž pořád velmi silné. Není divu. Mozolani Classic měla být tou soutěží, jejíž bodový příděl přispěje k rozhodujícímu náskoku na Petrovy pronásledovatele a přiblíží vysněný postup na Mr. Olympia na dosah. Nestalo se tak, a proto se toto zklamání line jako červená nit celým rozhovorem. Přesto z Petra vyzařuje odhodlání bojovníka, který vždy hledá cestu a který je ochoten rvát se o svůj cíl až do úplného závěru. A to je věc, která se mi na něm líbí snad úplně nejvíc.

Petře, ty máš právě teď před závody BodyPower v Birminghamu. Pojďme to ale trochu zrekapitulovat. Začal jsi na New Zealand Pro skvěle. Druhým místem a tučným přísunem bodů do žebříčku. Jak sis to maloval dál?

Ano, po Zélandu to vypadalo slibně a o to víc jsem se chystal na Žilinu. Navíc jsem to tak trochu bral jako domovský závod, neboť tam sídlí jeden ze sponzorů, firma Nebbia, a taky jsem tam měl silnou fanouškovskou podporu. Takže ty závody jsem si chtěl rozhodně užít a hlavně přivézt domů nějaký ten bodík do hodnocení profesionálů.

Na jaké umístění sis troufal?

Do první trojky ani ne. To obsazení bylo skvělé a hodně nabité. Ale do finále jsem chtěl na 1000 %. Dnes už víš, že se to nepodařilo.

Vím hlavně to, že Mozolani Classic byla soutěž, kam ses chystal skutečně velmi pečlivě.

Ano. Odjel jsem tam týden předem, zavřel jsem se do hotelu a skutečně jsem nechtěl podcenit nejmenší maličkost. Bohužel, tohle jsme s trenérem Pavlem Provázkem úplně prokaučovali. Byli jsme extrémně přemotivovaní, šli jsme nesmyslně do nízkých cukrů, spíš do nulového příjmu cukrů a všechno to ze svalů uteklo. Takže jsem měl na závodech 91,4 kg, přičemž pouhý týden předtím jsem měl 100,4 kg. 10 kg hmoty se spálilo, což je prostě prů*er.

Těžko si představit tvůj jídelníček. Co jsi tedy jedl?

Dá se říct, že nic. Měl jsem kilo tresky na den, 10 bílků a velké množství BCAA a to je vše. Jedeš na vůli.

Tady se musí říct, že je jedna věc shodit 10 kilo z tlouštíka a druhá věc je sundat 10 kilo z postavy v podstatě bez tuku.

Přesně. Trochu vody šlo pryč, ale jinak to odešlo komplet ze svalů. Však jsi mě viděl před odjezdem do Žiliny, kde jsem měl 98,8 kilo…

A bylo to hotové…

Jo. A my udělali z dnešního pohledu nepochopitelnou věc, že jsme to ještě víc zavřeli. Ale jak říkám, byli jsme neskutečně přemotivovaní a takhle to dopadlo.

No, já právě myslel, že jedeš do Žiliny proto, že jsi chtěl být v klidu, aby tě nikdo neotravoval a abys právě nehubl ze stresu. Netušil jsem, že jedeš dobrovolně do koncentráku.

(smích) A přesně tak jsem vypadal. Jako z koncentráku.

To jste s sebou neměli váhu? To ti nebylo divné, že ta hmotnost tak rychle letí dolů?

Měli, ale byli jsme s trenérem domluveni, že se na ni postavím až před závody, aby nás to nestresovalo. Den před závody jsem tedy na ni stoupl a viděl, že je něco špatně, a začal jsem bít na poplach. Jenže jsme se po diskuzi rozhodli pokračovat v nastoleném trendu a rozbít to tam vyrýsovaností. Ale už jsem začal mít pochybnosti a to prostě není dobré. Když jsem se pak postavil na oficiálním vážení na váhu, měl jsem zase o kilo méně a už jsem tušil, že něco nehraje.


Petr Vaniš na Mozolani Pro Classic 2014
Jak jsi to měl vlastně s jídlem na tom hotelu? To ti vše upravovali podle tvého přání?

Měl jsem volný přístup do kuchyně. Já jsem v těchto fázích přípravy trochu paranoidní, nikomu v tomhle ohledu nevěřím, a tak si jídlo chystám sám. Mohl jsem si v té kuchyni dělat, co jsem chtěl. V tomto ohledu jsem měl podmínky naprosto luxusní. Vyšel mi vstříc i Andrej Mozoláni, protože jsem mohl bezplatně používat jeho fitka. Vybral jsem si to na Solinkách, protože to bylo nejblíž a vybavením nejvíce vyhovovalo mým představám.

Ty ses ukázal i na stánku Extrifitu na Mozolani Classic a nevypadal jsi tam zrovna zdravě. Jak ti fyzicky bylo?

Neskutečná zima. Pořád. Teď nemluvím o tom, že tam bylo poměrně chladno, ale o vnitřním pocitu. Prostě když v kotli netopíš, nepřijímáš žádné palivo, tak to prostě uvnitř nevytopíš. Takže kam jsem se vrtnul, tam mi byla zima. Do toho jsi malátný, pomalý, utahaný, prostě bez energie. Trochu jako opilý, ale totálně bez té euforie. Jenom s těmi negativy.

Docela dost se řešilo, že tam byla zima i na tom stadionu, kde se závodilo. Jak to vnímáš ty coby závodník?

Já už se několikrát setkal s tím, že se závodilo na zimním stadionu a v podobném chladu. Ono když máš zevnitř dobře nacukrováno, jdeš na to rozcvičení pozvolna, tak ti to nijak neuškodí. Musíš to svlékat postupně, rozcvičovat se v oblečení a jít na to skutečně pomalu. Už jsem se s tím párkrát setkal a dá se v tom závodit. Ale může se to podepsat pod tvoji formu. Kdo je vydrátovanej, ten bude mít prostě potíže a může mu to trochu uškodit. Jinak nevím, jak to měli ostatní závodníci, ale my (profi) jsme to měli v pohodě. Hodinku předtím jsme byli ještě ve vyhřátém hotelu, pak jsme se jenom přesunuli do vytopené šatny a pak už to byla klasika.

Je dnešní profi kulturistika o tom brutálním vyrýsování a připravenosti, jako tomu bylo dříve?

Ne. Profi kulturistika je dneska hlavně o svalech a podle toho se musím zařídit. Musím se snažit udržet koncepci postavy, abych udržel pas na uzdě. Ale bude to asi problém, protože pokaždé, když jsem přišel těžší na závody, ten pas se trochu rozjel. Každopádně pokud budu chtít uspět, musím přijít s masem a podřídit se tomu trendu rozhodování.

A jak jsi viděl umístění závodníků?

Tak to musí posoudit někdo jiný. Z pódia to nepoznáš. Jako lidi mi říkali, že jsem měl v tom finále být a sahat po pátém místě. Lukáš to podle mě trochu přehnal s objemem, byl obrovský, ale trochu hladší. No a s tím Dugdalem to bylo na posouzení rozhodčích. On je líbivý typ, což já nejsem. Ale pozitivní alespoň bylo, že jsem se při těch málo kilech trochu zúžil v pase. Takže v některých pózách byl lepší on, v některých já. Ale stejně je to věc názoru. Lidi kolem tebe ti budou říkat, že jsi tam měl být, lidi kolem Dugdala to zase říkají jemu a to samé platí o lidech kolem Lukáše. Takže si nevybereš. Každý má své fandy. Přesto si myslím, že jsem ve finále mohl být, protože je fakt, že jsem vyrýsoval tak, že jsem měl viditelné svaly, které já jsem na sobě v životě neviděl.

Co jsi říkal na Mariana Čambala? Překvapil tě?

Hodně. Hodně mě překvapil. On je líbivý typ, má úzký pas, hezky pózuje, hezká volná sestava, zasloužené místo.


Petr Vaniš na BodyPower Pro 2014
Bohužel, BodyPower se umístěním vůbec nepovedlo. Standa Pešát, dlouholetý mezinárodní porotce, jenž byl přítomen jako divák, dokonce prohlásil, že rozhodčí udělali finále a pak se na to normálně vykašlali. I z fotek bylo zřejmé, že to pořadí tak úplně nesedí…

V první řadě ta forma už moc nevyšla. Tím, jak jsme ty svaly zase chtěli naplnit, tak už se nepodařilo pořádně odvodnit, resp. ta voda se prostě nechtěla pustit. Takže to na nějaké dobré umístění nebylo. Každopádně když jsme nastupovali jednotlivě k předvedení póz po čtvrtobratech, tak se na mě nikdo z rozhodčích, mimo pana Uríčka ze Slovenska, už ani nedíval. Schválně jsem to vždy podržel déle, ale nikdo tu hlavu nezvedl a čmárali si tam do papírů. To samé mi pak v zákulisí říkal i Honza Kubík, že ani na něj už nikdo nekoukal. Asi si udělali pořadí už po čtvrtobratech nebo podle startovní listiny, nevím.

Co dál? Příprava končí?

Uvidíme. Mrknu na bodové zisky závodníků po Torontu, a pokud tam bude ještě nějaká šance na kvalifikaci, tak je ve hře ještě Chicago Pro a Tampa Bay v srpnu. Když bude po Torontu, které je za týden, jasné, že se nekvalifikuji, tak si odpočinu a potom zahájím přípravu na EVL’s Prague Pro, neboť účast v Praze by si přál Extrifit coby můj sponzor.

Každopádně ty jsi byl v ostré dietě více než půl roku. Jaká je to pro tebe zkušenost?

Docela jsem si tomu navykl. Nejdřív mě trápil nedostatek cukrů, ale tělo se tomu přizpůsobí a pak už to jde. Většinou jsem dával kolem 200 gramů sacharidů na den. Po závodech jsem vždy na chvíli povolil, takže si tělo trochu odfrklo, ale přesto byly vždy nejhorší ty dny těsně před soutěží. S výjimkou Anglie, kde jsem nešel pod 100 g sacharidů denně, protože jsem to potřeboval oživit a udržet na 96 kilech. Musím říct, že ta dieta se mi ale držela docela dobře, protože letos mě ta kulturistika hodně bavila. Až na tu Žilinu, která mě dost psychicky srazila.

Možná je to o to horší, že sis formu pokazil přemírou snahy než jejím nedostatkem, nemyslíš?

Přesně. Školácká chyba. A neřeknu, kdyby to bylo poprvé, ale už jsem to úplně stejně podělal na Arnold Classic ve Španělsku. No nic, snad už nikdy nebude žádné do třetice...

Foto:
EastLabs.sk
musculardevelopment.com / John Hawley


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

22.05.11:33petr m. - I mistr tesař se někdy utne. Každopádně snad se to nebude ..+2
21.05.15:40amoresPE - Pekny rozhovor. Zelam vsetko dobre Petovi a co najmenej ta..+3
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínZapojte se do studie a získejte zdarm...
malex (12:45) • nové kolo! www.docs.google.com/forms/d/1inqkSbXR3tfDT2_JTyHYL0VvpPc5s_tkIroOI7D4Agc/ed...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
PavelV (14:46) • Děkuju, budu se snažit.
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Blizard3 (11:19) • Ahoj Jáne, děkuji za reakci. Vůle se změnit, je v podstatě to, co na začátek potřebuješ...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
Zodiak411 (22:03) • Super videolog. Osobně bych s Pavlem uvítal další a kdyby to bylo i s Radkem Loncem, ta...
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Ján Černák (15:33) • Zdravím premena je to parádna klobuk dole. Taky sa o to pokušam ale nemam pevnu volu na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra