Reklama:

Central Europe Throwdown 2014 očima závodníků Spartans Big One Fitness Brno

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže

Central Europe Throwdown 2014 - tak se jmenovalo velké mezinárodní crossfitové klání, které se konalo 9. 2. 2014 v Bratislavě. Vedle špičkových atletů ze střední Evropy a Skandinávie se zde představila i celá řada závodníků z Čech a mezi nimi i silná soutěžní trojice z brněnského Spartans Big One Fitness - Michal Velkov, Jiří Chromec a Jana Němcová.

Michale, jaké byly podmínky pro účast na závodech Central Europe Throwdown 2014. Předcházela jí nějaká kvalifikace?

Michal: Ano. Do soutěže se přihlásilo přes 800 atletů a všichni museli projít dvoukolovou kvalifikací, která proběhla v první půlce prosince 2013. Z kvalifikace postoupilo do hlavního závodu, který se konal 9. 2. 2014 v Bratislavě, 50 nejlepších mužů a 30 nejlepších žen.

Jani, pamatuješ si, co zahrnovaly ty kvalifikační workouty?

Jana: Pamatuji, protože tím prvním se organizátoři dokonale trefili do mé slabiny - byly tam shoulder to overhead, jakýmkoli způsobem, dále pak wall bally a box jumpy. Vše se kombinovalo tak, že v jedné sérii se opakovalo vše třikrát, v další šestkrát, pak devětkrát a tak to pokračovalo až do vypršení časového limitu. Druhý kvalifikační workout byl rozdělen do dvou částí. V první byly snatche, chest to bar či shyby a double unders, což musel člověk zvládnout v co nejkratším čase. Do konce časového limitu se pak mělo zvládnout co nejvíce kol kombinace skládající se ze tří nadhozů s 50 kg a jednoho muscle upu pro atletky a tří nadhozů s 80 kg a tří muscle upů pro atlety.

Jirko, jak jste plnili tyhle kvalifikační WODy. Jeli jste je dohromady, nebo každý zvlášť?

Jirka: Na první jsme jeli s Jankou do tělocvičny Davida Egydyho ve Zlíně, druhý WOD jsme odjeli společně doma v Brně v B1F (Big One Fitness).

Vyhecujete se dostatečně, když vlastně svůj výkon pouze nahráváte a nemáte tu patřičnou soutěžní atmosféru?

Jirka: Já myslím, že se docela vyburcujeme. Je fajn, když můžeme workout odjet ve dvou, protože to se vzájemně táhneme, někdy to ale není možné. U nás v tělocvičně máme třeba jenom jedny vysoké kruhy, takže úkoly, které je zahrnují, musíme jet zvlášť. Ale i tak se snažíme se hecovat.

Jana: Já měla s tím vyburcováním v kvalifikaci trochu problém, protože pro mě byla dosud kvalifikace spíš formalita a já věděla, že ať ji odjedu v podstatě jakýmkoli způsobem, do závodu se dostanu. Tady jsem se ale vytrestala hned při prvním WODu. Jela jsem ho jen jednou, a to až předposlední den, kdybych si ho dala dvakrát, určitě by se mi povedl lépe. Druhý WOD už jsem si zkusila dvakrát a bylo to vidět i na výsledku.

Byla jsi nervózní, jestli se do závodu dostaneš, vzhledem k prvnímu WODu?

Jana: Nervózní jsem ani nebyla, spíš jsem ani nepředpokládala, že se tam dostanu.

Michale, jak jste byli spokojeni s organizací závodu a jak se vám v Bratislavě líbilo?

Michal: Organizace byla výborná a závod byl z těch, kterých jsme se prozatím účastnili, zdaleka na nejvyšší úrovni. Všichni o něm mluvili v superlativech. Všechno šlapalo, jak mělo, nikde žádné prodlevy, rozhodčí pracovali jako stroje, pro atlety tam byla zařízena spousta jídla, včetně doplňků výživy a pitného režimu, takže jsme tam měli opravdu všechno, co jsme potřebovali. Také vybavení od Power Gears v rozcvičovně i na place bylo výborné. Prodáno bylo přes 1000 lístků divákům, kteří vytvořili vynikající atmosféru.

Takže atmosféra byla motivující.

Michal: Úžasná!

Kolik bylo soutěžních workoutů?

Jana: Byly tři workouty, kterými si prošli všichni soutěžící, po nich přišlo na řadu finále, do kterého postoupilo deset nejlepších žen a deset nejlepších mužů.

Jak se vám líbilo složení workoutů, které byly pro všechny společné?

Jana: Workouty byly pestré, bohužel v prvním byly opět shoulder to overhead, což je má největší slabina. Před nimi ještě musel člověk udělat pět HSPU (kliků ve stojce), takže ramena dostala už dopředu trochu zabrat! Po prvním WODu jsem skončila na posledním místě, což se pak hodně těžce dohánělo. Druhý WOD už byl příznivější - zahrnoval 20 toes to bar a 5 trhů (holky 45 kg, kluci 80 kg). Tuto kombinaci atleti odjeli třikrát a ve zbytku času do time capu 10 minut měli atleti za úkol odběhnout co nejdelší vzdálenost na atletickém ovále. Pro mě tedy bylo v podstatě cílem strávit první částí WODu co nejvíc času, abych nemusela běhat. (smích)

Cože? Tipla bych si, že ty jako bývalá atletka budeš chtít naopak na běhu něco nahnat...

Jana: Kdyby mi dali 60 m běhu, 100 m, nebo 150 m, doběhla bych to dobře, ale představa, že budu třeba 4 minuty kroužit na ovále, byla pro mě docela psychicky náročná.

Takže jak to nakonec dopadlo? Vyběhla jsi, nebo ne?

Jana: Vyběhla. (smích)

Jaký byl třetí WOD?

Jana: Třetí workout byl hodně pestrý, zahrnoval 50 double unders, 40 wall ballů, kluci pak měli 30 chest to bars a holky klasické shyby. K tomu pak byla ještě zajímavá vychytávka - burpee box over se slamballem (ženy s 30kg slamballem, muži s 50kg). Po těch zpět 30 chest to bars či shyby, 40 wall balls a 50 double unders. Time cap byl stanoven na 15 minut.

Burpee box over se slamballem? Můžeš prosím vysvětlit, co tenhle cvik obnášel?

Jana: Bylo to o tom, udělat angličák čelně k boxu, sebrat ten "lehký míček", přenést přes box, kontrolovaně došlápnout na obě nohy za boxem i s míčem a to celé celkem 20x. Tenhle úkol byl hodně na hlavu, protože každé opakování se zdálo strašně dlouhé a všechna přímo nekonečná.

Jana: Tenhle WOD nám asi všem sednul nejlépe, tedy mně určitě. Byla jsem v něm pátá, takže spokojenost.

Michal: Já jsem měl nejlepší výsledek v prvním WODu. V závěru byl můj výkon vzhledem k výsledkům z jednotlivých WODů vyrovnaný.

Jirko, byl tam nějaký závodník, který pro tebe je, nebo alespoň při závodě byl největší motivací? A jaká byla obecná připravenost atletů?

Jirka: Všichni závodníci byli oproti mně obrovští. (smích) Já jsem spíš lehká váha, takže tipuji, že ostatní měli proti mně tak 20 kg navíc. Díky tomu, že se mi docela dobře povedla kvalifikace, dostal jsem se do heatu s dobrými závodníky, a tak jsem tam byl třeba vedle Laceeho Kovacse. Vypadalo to tak, že za mnou stálo dvacet fotografů, kteří ho fotili, on si to odbouchal a já tam bojoval a koupal se ve vlastním potu ještě v momentě, kdy on už si seděl a odpočíval.

Bylo to motivující, nebo spíš demotivující?

Jirka: Asi spíš motivující. Prostě jsem věděl, že musím zatnout zuby a dohnat, co se dá, a to nejen při závodě, ale i do budoucna.

Jak byste zhodnotili připravenost českých atletů ve srovnání s těmi zahraničními, které jste na závodech potkali?

Michal: Když bych se podíval na desítku finalistů, tak ti jsou rozhodně o level výš než my, a to jak ve zkušenostech, tak v technice cvičení. Na druhou stranu musím s radostí konstatovat, že když zhodnotím, jak jsme na tom byli například loni při Open 2013 oproti letošní výkonnosti a celkovému provedení cvičení, musím říct, že nyní jsme o 100 % lepší, což je pozitivní!

Michale, Jirka zmínil, že všichni závodníci v jeho heatu měli tak o 20 kg víc než on. Dá se říct, jaká figura, nebo jaká váha je pro CrossFit ideální?

Michal: Dá se to odvodit od světové špičky. Tam mají atleti výšku v průměru kolem 180 - 185 cm a zhruba 90 kg, to je takový střed.

Takže by se zdálo, že to je asi takové optimum, aby měl člověk sílu a zároveň si zachoval rychlost a hbitost...

Jirka: Jsou tam i atleti, kteří mají kolem 100 kg a velmi se jim daří ve vzpírání, ovšem pak obvykle zase ztrácí na hrazdě.

Ty jsi, Michale, říkal, že ti špičkoví závodníci mají strojovou techniku. CrossFitu se ale často vytýká, že právě na techniku moc nedbá. Tak jak to tedy je?

Michal: Když se podívám, jak já se nadřu, abych dal v obstojném tempu 15x trh s 80 kg a pak vidím Laceeho Kovacse nebo Czaplického z Polska, jak oni to jedou 5x 80 kg touch and go, nepustí to z rukou a každé opakování vypadá strojově stejně, tak lze s určitostí tvrdit, že technika je klíčová a rozhodující. Jednoznačně!

Do určité úrovně to zřejmě urveš silou, ale na té top úrovni již potřebuješ obojí - sílu i precizní techniku. Jedno bez druhého nestačí.

Michal: Jasně, tam se to strašným způsobem láme. Člověk bez techniky se zbytečně vyčerpává, unaví se 2 - 3x rychleji a pak už s tím tělem nic neudělá. Také samozřejmě špatná technika ústí ve zbytečná zranění.

Jani, ještě jednou k atmosféře závodu. Michalovi se zdála úžasná, jak jsi ji prožívala ty?

Jana: Bylo to úžasné, protože už od nás z týmu přijelo hodně lidí, takže jsme tam vlastně měli takový svůj kotel. K tomu se pak připojili i lidé, kteří tě třeba vůbec neznají a neskutečně tě podporují. Často jsou to i závodníci, kteří jsou vlastně tvá konkurence. Závodníci si mezi sebou radí i na place, což je nádherný. Nic podobného jsem v žádném jiném sportu neviděla. No a co tam pak dokázalo vytvořit těch víc než 1000 diváků, ta energie, jaká tam byla... To bylo fakt neskutečné a obrovsky motivující.

Každý závod je určitou prověrkou, při které vyjdou možná ještě více najevo slabiny. Na čem jste si po soutěži řekli, že musíte ještě zapracovat?

Jana: U mě je to rozhodně silová stránka, ale vím, že to chce čas, a říkám to i holkám, které k nám chodí a dělají si hlavu s tím, že nezvednou to nebo ono. Síla chce svůj čas, člověku nenarostou svaly a nezesílí ze dne na den. Takže já vím, že musím zlepšit svoji silovou stránku a pak se také konečně musím naučit chodit po rukou. (smích)

Co budeš pilovat ty, Jirko?

Jirka: U mě jsou to ty váhy. Já tam třeba hodil z ramen nad hlavu něco přes 100 kg, ale vedle mě stál borec (Lacee), co dal 140 kg.

Jana: Důležité je ale říct, že Jirka byl snad jediný člověk, který tam v druhém WODu snatchoval s větší než vlastní váhou.

Tak to je zase bomba! Jirko, myslíš, že budeš chtít do budoucna nabrat nějakou váhu? Že by ti to do budoucna mohlo pomoci?

Jirka: Tak já od té doby, co jsem začal cvičit, přibírám pořád. K dnešku jsem přibral nějakých šest kilo čistých svalů a jde to tak nějak samo, aniž se o to příliš snažím. Když člověk zkombinuje vzpírání s hrazdou, jde to nahoru krásně přirozeně.

Michal: Já osobně mám své slabiny v gymnastice. Jsem vysoký 189 cm a vážím 97 kg, takže pro mě je větší dřina dostat do těchto gymnastických cviků maximální ekonomiku pohybu. Ale jak bylo řečeno - všechno jde, chce to jen pilnou práci a svůj čas!

Bratislavu máte za sebou, ale v příštím týdnu vás čeká soutěž v Pardubicích, což bude týmová soutěž. Závodí se vám každému lépe za sebe, nebo za tým?

Michal: Já si myslím, že všichni z našeho týmu dokáží dát maximum jako individuálové, ale zase na druhou stranu všichni v týmu víme, kdy je čas semknout se a fungovat jako tým. A myslím, že týmové soutěže nám všem díky týmovému duchu chutnají o něco víc než individuálky.

Jana: Já se vždy na týmovky hrozně těším. Je tam vždy sranda, sejde se mnohem víc lidí a atmosféra bývá, řekla bych, uvolněnější. Ale my i když jedeme soutěžit jako jednotlivci, tak tam stejně fungujeme jako tým, takže ono je to asi víceméně jedno. V týmu se akorát víc ztratí slabiny, což je výhoda. (smích)

Jaké je vlastně složení soutěžního týmu Spartans Big One Fitness Brno? Kdo všechno do něj patří?

Jirka: Tak je to Michal Velkov, který je náš lídr, pak je to Jana Němcová, Martin Okurek a já. Martin ještě nestihl nasbírat tolik zkušeností ze soutěží, ale je to velmi, velmi kvalitní atlet a náš velký talent.

Takže takové vaše eso v rukávu?

Jana: Přesně tak! (smích)

Michal: Jinak za Spartans Big One Fitness Brno jedou do Pardubic tři týmy a tím pádem tam budeme mít 12 atletů, což je super.

Budeme tedy držet palce, ať se vám v Pardubicích daří a hlavně ať si závod užijete!

Tým: Moc děkujeme! Vážíme si toho!

Více o týmu naleznete na jejich facebookových stránkách.

Foto:
RoxBox
Gate 4
David Egydy


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

16.02.10:49JoeC - Ok dík za vysvětlení, pořád mi to vrtalo hlavou a nevěděl ..
15.02.20:30Hansen - Není to z důvodu toho, že pří odhození činky(při trhu/nadh..
15.02.18:43Petey - su to bouncing plates, pogumovane aby si ich mohol hadzat ..
15.02.18:09JoeC - Proč se na CF používají tak obr velké kotouče?
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň: záda a prsa 6 dní před...
ZdenekRazic (22:39) • ygg: no vidis.. shodneme.. celou dobu ti pisu,ze to je jednodusse cely nahlavu. k posle...
magazínJosef Květoň: záda a prsa 6 dní před...
jari (22:34) • Yggu, ty sis myslel, že se nějak testuje ve velkém. Ti čtyři, co zmiňuješ, byli pravděp...
magazínJosef Květoň: záda a prsa 6 dní před...
ygg (21:19) • Jinak technická ... u toho Hájka to bylo v první chvíli i o tom, že Dalibor byl přesvěd...
magazínJosef Květoň: záda a prsa 6 dní před...
ygg (21:16) • Já mám pocit, že my se v jednom shodneme ... že je to jednoduše levá. Jen u tebe mi při...
magazínNejvětší obr v historii naší kulturis...
Maj0 Lipták (20:37) • 125 kg a ešte k tomu v kvalite ! :)



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra